11
Midaatã Tsirise Si Ɔnina Mi Adzuni.
Mikafara, nto lobie sɔ loabara idzimira iwɛ̃, ne ɔso mifɔ mitã me. Nto lokpɛ̃ sirerɛ i mi iti lɛ kumɛgɔ ame i Ɣaa sɛ ɔkpɛ̃. Mise me lɛ ɔbitɛ gɔ loɔkarɛ lotã Kristo mɔmɔ ɔnɔwɛ̃ sɔ ɔ̃ayiri Ɣɛɛ nto lonigã sɔ kumɛgɔ ame i aɣɛ ɔsu inɔgba asɔsɔla Eva fiɛ ɔbara ikpi ne, mi wũ mawɛ̃ to maakpɔkpɔtɔra mi adzuni sɔ miisibaɖe ɔnukuare misumu Kristo i ɔtu sekelea ame. Alasɔ ɔbiara gɔ loba mi kɔrɛ ɔto ɔɣɛ Yesu mama itɔ̃me nɛ boiba boaɣere mi ne, misɛ mifɔ wũ mala. Ngbɔ ame misɛ mifɔ siwarã gu itɔ̃me nɛ loiɖe Ɣaa Siwarã gu ɔ̃ itɔ̃me fiɛ iibɔrɛ i bo kɔrɛ miɖe ne.
Loifɔ loɖe sɔ mi katɔ̃memasɛdze kɔlɛa mamɔ lɛ maɖo me i ɔri kuwɛ̃ iso. Atoa sɔ ɔnyagɛmi iisɛ ɔta me kukaakɔ ne, loɣe ara gbodzoo. Gbaã ne, botã nnɛgbe ame ɔkpa mi i ɔri biara iso.
Loifɔ mi kuso kukuwɛ̃ ku ɔwi gɔ loba loaɣere mi Itɔ̃me Bielea. Ɣɛɛ lobɔ so karɔ̃ sɔ si maakɔlɛ mi kato, nnɛgbe ana ne ikpi lobara? Ɔwi gɔ nto loɣɛ Itɔ̃me Bielea i mi ndɛ̃ ne, mafɔɖedze mama karatã karabara lobara i mi iso, gɔ maawo ɔɣɛ sɔ loyu ma losu lobuai mi.
Ɔwi gɔ lopia i mi kɔrɛ fiɛ ara ɔnya me ne, loiɖaa mi kutsuɛ, ɣɛɛ manyii ma lobɔrɛ i Makedonia maba lotã me wũ ara nyaa. Ne ɔso loikpese kuwɛ̃ ato fiɛ loibabara ana. 10 Ayi kumɛgɔ i Kristo ɔnukuare pia i wũ ame ne, kuwɛ̃ iibawo me ɔri ɔtɛ̃ sɔ lodaaɖe nnɛgbe ndamu i Akaya awo ame. 11 Be ɔso? Sɔ loito loɖɔɛ mi ɔso? Ɣaa mɔmɔ ɣe sɔ nto loɖɔɛ mi. 12 Loakɛlɛgu i katɔ̃ sɔ loibafɔ kuira lobɔrɛgu i mi kɔrɛ. Iyɔ loibatã mma nsɛ makpere so sɔ katɔ̃memasɛdze ɔri kuwɛ̃ sɔ maakɔlɛ so kato sɔ mato mabara karabara lɛ kumɛgɔ ame boto bobara.
13 Mmagbe ne, mila katɔ̃memasɛdze gu mila marabaradze maɖe. Mabara so lɛ Kristo katɔ̃memasɛdze maɖe ɣɛɛ maiɖe. 14 Ɣɛɛ ina ɣaa alasɔ Ɔbosam kɔra sɛ ɔsɔsɔla maturi sɔ Ɣaa kpabo gɔ nsɛ ɔfiɛ ɔɖe. 15 Ne ɔso ina ɣaa sɔ ɔ̃ masiaidze to mate so lɛ sibɔlɔlɔ maɖabo maɖe. Ma kawirikɔ̃ to kaakategu ma kurabarara.
Paulo Inyɛwe Lɛ Katɔ̃mesɛdze Awe.
16 Lobie sɔ loledza mi iɣere sɔ kuwɛ̃ si ɔdaabu sɔ iikpa me. Ɣɛɛ si ɔrere ɔbu ngbɔ ne, mifɔ me lɛ ngɔ iikpa si mme wũ loakɛlɛgu i katɔ̃ loɖe ndamu kɛkɛĩ. 17 Gbaã ne, nnɛ nto loɣɛ i ngbe ne, iiɖe Bosate lotã me ɔri sɔ loɣɛ ngbɔ, ɣɛɛ nto loɖe ika lɛ kumɛgɔ i ngɔ iikpa sɛ ɔna katetere ɔɖe ndamu. 18 Ɣɛɛ gɔ kayiiso ara i maturi gbodzoo sɛ masu maɖe ala ndamu ɔso ne, mme wũ loasu wã loɖe ala ndamu. 19 Gɔ mi mɔmɔ ɖe manɔgbadze kaɖu ɔso ne, misɛ mina ɔtu mikã mma iikpa atsue. 20 Fiɛ si ɔrere ɔsu mi ɔbara masande, ɣee ɔbara mi ira boa, ɣee ɔɖe mi amumu, ɣee ɔ̃iwarɛ mi ɣee ɔpɛ mi ɔrɔ̃ta i katɔ̃ ne, misɛ miɣara so mitã wũ. 21 Iɖe me kunuarɛ sɔ lotɔrã losia sɔ mafɔ̃dze boɖe ɔso boibara ara wagbe.
Ɣɛɛ ira biara nɛ i ɔrere aasu ɔɖe ala ndamu ne, mme wũ loawo ɔsu ɔɖe. Mme wũ ka loɖe ika lɛ ngɔ iikpa. 22 Si ma sɔ ma Hebrise maɖe ne, mme wũ ɔ̃ loɖe. Si ma sɔ ma Israelse maɖe ne, mme wũ ɔ̃ loɖe, fiɛ si ma sɔ Abraham mawa maɖe ne, mme wũ ɔ̃ loɖe. 23 Wũ ikaɖe to iare ngɔ nto ɔlala. Ma sɔ Kristo maɖabo maɖe? Loɖe Kristo ɔɖabo sɛɛ loɖo ma fiɛ loɔbara karabara loɖo ma ɔɖuɖu. Loɔrɛ i iyo loɖo ma, maɔpɛ me teteree maɖo ma fiɛ loɔbore lobo kukpi ɔwi gbodzoo. 24 Ikpɛ iru buu i ma Yudase ɔɔpɛ me ala iporoibi ikpɛ sitɛ-kaiwɛ̃. 25 Fiɛ ikpɛ itɛ i ma Romase ɔɔpɛ me ala ma kudzirii. Mapɛ me ata ɔkpɛ ɔwɛ̃. Ɔkolo ɔɔbiɛgu me i ndu iso ikpɛ itɛ. Fiɛ loɔwe i ndu ame kasɛ̃ ɔɖuɖu ku ikpɛnɛ iwɛ̃ buu. 26 I wũ irisɛ gbodzoo ame ne, loɔbo i amɔrɛ̃ agbãagbã ame. Siwore ɔɔyi simɔɛ̃ me ikpɛ sirɛ̃sirɛ̃, loɔbo i mayukukpe nrɔɔ̃ ame. Loɔbo i imɔrɛ̃ ame i ma Yudase gu mma loiɖe ma Yudase nrɔɔ̃ ame. Loɔbo i imɔrɛ̃ ame i simagɛ̃ ame, fafuĩ ame, ɔpo iso gu mila manyii nrɔɔ̃ ame. 27 Loɔpia kubɛ lobara karabara teteree, losɛ kasɛ̃ sirɛ idaarɛ ayi gbodzoo, losɛ kukã, ɔme ɔkore me, fiɛ loina nnɛ loaɖe. Ɔyu ɔkpɛ̃ me, lona kabokɔ̃ fiɛ lona nnɛ loapia ana. 28 Ibua i nwagbe ɔɖuɖu iso ne, wũ ɔtu ɔta ɔɣɛ so iso ala mafɔɖedze akuri atɔ̃me sia me iso. 29 Si ɔrere sɔ ɔ̃ɔfɛ̃ ne, me loɔfɛ̃ loɖo, fiɛ si makɔ ɔrere mapia i ikpi ame ne, isɛ ibiɛ me ɔtu.
30 Si inya sɔ loaɖe ndamu ne, ara wa ame nna ɔle loasu loɖe ala ndamu. 31 Ɣaa gɔ nɖe Bosate Yesu Ɔse fiɛ ɔ̃ boale ɔwi biara ne, ɔɣe sɔ nwa ɔɖuɖu nto loɣɛ ngbe ne, loito lola sila. 32 Ɔwi gɔ lowe i Damasko ne, abã ɔkpakpa gɔ nto ɔbara karabara i Igara Areta kayirinɔ ɔtã madzuɛ̃ ɔmagɛ̃ kuyogodɔ̃ sɔ si mamɔɛ̃ me. 33 Ɣɛɛ masu me mapia i isɛsɛ ame makigu i ibere iyoi ame lotere wũ iso.