10
Yesu Ɔtã Ɔ̃ Katɔ̃memasɛdze Iweo-inyɔ Ɔle.
Yesu ɔrɔ ɔ̃ marasuãdze iweo-inyɔ ɔsirakanya ɔtã ma ɔle sɔ masa siwarã lalaa maɖi i maturi ame, masa sinyɛ agbãagbã gu isobo igbã biara.
Katɔ̃memasɛdze iweo-inyɔ mamɔ ayere ngbe ne.
Simon gɔ masɛ marɔ ana sɔ Petro gu ɔ̃ ɔnyiibi Andrea
gu Yakobo gu ɔ̃ ɔnyiibi Yohanes ma nɖe Zebedeo mabi
gu Filipo gu Bartolomeo gu Toma
gu lampofɔdze Mateo
gu Yakobo gɔ nɖe Alfeo ɔbi gu Tadeo
gu Simon gɔ nsɛ ɔɖɔɛ ɔ̃ kaɖe
gu Yuda Iskariot gɔ loaɖi Yesu ɔtã.
Mikɛlɛ Miaɣɛ Itɔ̃me.
Yesu ɔpia marɛrɛ̃ iweo-inyɔ magbe ɔtã ma mmara sɔ, “Midaasɛ mma loiɖe ma Yudase karɔ̃ iso gu ma Samariase simagɛ̃ ame. Ɣɛɛ mikɛlɛ Israel mabi ma nse lɛ masɛrɛ ma loyu ɔri kɔrɛ. Si misɛ ne, mipɛ imomo miɣɛ sɔ, ‘Ɣaa sigara ɔɖewi ɔɔɣo!’ Misa manyɛse si mitara makpise. Mitã mma nto manyɛ ɔnyɛ rɛtɛa iso si ikpa, misa siwarã lalaa miɖi i maturi ame. Miitã kuso kukuwɛ̃ i ɔle gɔ mifɔ iti, ne ɔso mi wũ midaafɔ kuwɛ̃ kuso. Midaasu sikã kusiwɛ̃ mipia i mi sikoto ame. 10 Midaasu marawãnyidze akpo, awu pia aka anyɔ, ndokota ɣee ɔsɛdziri i mi irisɛ ame. Ikote sɔ maatã rabaradze ɔ̃ aɖera.
11 “Si mibo ɔmagɛ̃ ɣee kasɛkɔ̃ biara ame ne, mibie ngɔ lonɔ karɔ̃ sɔ ɔ̃afɔ mi. Mibo i ɔ̃ kɔrɛ si miwe i mmɔ gbɔgbɔɔgbɔ miarui. 12 Si mibo iyo irere ame ne, miya ma miɣɛ sɔ, ‘Isobuɛ itã mi.’ 13 Si iyo ame maturi ɔfɔ mi ne, mi isobuɛ mibie mitã ma si iba itã ma, ɣɛɛ si maifɔ mi ne, mi isobuɛ mibie mitã ma si ikpese iba mi kɔrɛ. 14 Ɣɛɛ si iyo irere, ɣee kaɖe karere maturi iifɔ mi ɣee maikã mi atsue ne, mikpakpa mi ngba iso sise mifere si mito mirui. 15 Nto losia ita lotã mi sɔ iase pɔkɔsɔɔ itã Sodom gu Gomora maturi ku atɔ̃me iɣɛyi iɖo ɔmagɛ̃ gɔmɔ maturi.
Maturi To Maakpɛ̃gu Mi.
16 “Minyɔ! Nto lopia mi lɛ masɛrɛrerɔ̃ i magidi ndɛ̃. Ne ɔso mikpa anɔ lɛ maɣɛ, ɣɛɛ miɣɔ lɛ alɔpɔ. 17 Minyɔ so kukaakɔ i maturi iso alasɔ mato maaɖi mi matã mamɔɛ̃ makɛlɛgu atɔ̃mekaɣɛkɔ̃, mato maapɛ mi i ma kusarɛkɔ̃. 18 Wũ ɔso ne, mato maamɔɛ̃ mi makɛlɛgu matɔ̃ɖedze gu magara katɔ̃ sɔ maɣɛgu mi atɔ̃me, ɣɛɛ miɣɛ Itɔ̃me Bielea i mma loiɖe ma Yudase katɔ̃. 19 Si makɔ mi makɛlɛgu atɔ̃mekaɣɛkɔ̃ ne, midaamararã so sɔ be miasɛ miaɣɛ ɣee nda miaɣɛ mikigu. Ɣɛɛ si ɔwi ɔɔɣo ne, Ɣaa to ɔ̃atã mi nnɛ miaɣɛ. 20 Alasɔ iiɖe mi loaɖe ika, ɣɛɛ mi Ɔse Siwarã loaɖe ika sikigu i mi iso.
21 “Ɔwi gɔmɔ ame ne, maturi to maaɖi ma manyii matã sɔ maɖoe fiɛ mase ana to maaɖi ma mabi matã. Mabi to maata maya ma maɣese iso maɖi ma matã maɖoe. 22 Ɔbiara to ɔ̃atsiri mi ala wũ ɔso, ɣɛɛ ngɔ loaya teteree i kafɔkaɖe ame isɛ iabo kawirikɔ̃ ne, Ɣaa to ɔ̃atã wũ ngbã. 23 Si makpɛ̃gu mi i ɔmagɛ̃ ɔwɛ̃ ame ne, mitere mikɛlɛ ɔmama ame. Lobie sɔ lotã mi itsue sɔ miibaro karabara ɔbara i Israel simagɛ̃ ɔɖuɖu ame fiɛ Ɔturi Awune Ɔbi aakpese ɔba.
24 “Rasuãdze kuwɛ̃ iisɛ ɔɖo ɔ̃ ratedze, fiɛ ɔɖabo kuwɛ̃ ana iisɛ ɔɖo ɔ̃ ɔkɔse. 25 Ne ɔso ikote sɔ iawe rasuãdze ɔmɛrɛ̃ sɔ ɔ̃akotegu ɔ̃ ratedze, fiɛ ɔɖabo ɔ̃ wũ ne, iawe wũ ɔmɛrɛ̃ sɔ ɔ̃akotegu ɔ̃ ɔkɔse. Si mato makpere iyo ɔse sɔ Siwarã lalaa igara ne, mme iyere igbã maibakpere iyo maturi?
Midaanigã Maturi.
26 “Ne ɔso midaanigã maturi alasɔ ira biara nɛ mafu ara ne, mato maabusi ne. Fiɛ ira biara nɛ mabara i iwɛrɛ ame to iare kayi. 27 Ara wa ɔɖuɖu loɣere mi i idududu ame ne, miɣɛ wã ku anɔwã fiɛ nwa nto loɣere mi i siwɔwɔi ame ne, mipɛ wã imomo. 28 Midaanigã mma loaɖoe siturina, ɣɛɛ maibawo ɔkala ɔɖoe. Ɣɛɛ minigã Ɣaa gɔ loawo siturina gu ɔkala ɔɖuɖu ɔwɔra i itɔkpe ame. 29 Kapɛrɛ kere masɛ marɔdɛ̃ kunagini kunyɔ, ɣɛɛ maisɛ maɖoe kukawɛ̃ si mi Ɔse gɔ i Kato iitɔrã. 30 Ɣɛɛ ta mi siwɛrɛ̃ dzɛ i mi ati iso ne, Ɣaa ɣe sɛ̃ kukame. 31 Ne ɔso midaanigã alasɔ mifɔ kuɣa miɖo kunagini.
Idaakpɛ̃-ɔ Kunuarɛ Sɔ Aɖe Yesu Ɔre.
32 “Ngɔ loibakpɛ̃ kunuarɛ i wũ iso fiɛ ɔ̃aɣɛ i maturi katɔ̃ sɔ wũ ɔre ɔɖe ne, mme wũ loaɣɛ i wũ Ɔse gɔ i Kato kɔrɛ sɔ wũ ɔre ɔɖe. 33 Ɣɛɛ ngɔ loasɛ̃ me i maturi katɔ̃ sɔ ɔ̃iɣe me ne, mme wũ loasɛ̃ wũ i wũ Ɔse gɔ i Kato kɔrɛ.
Maturi To Maaɣɛɣɛ So.
34 “Midaabu sɔ isobuɛ iɖe losu lobɔ kayiiso. Ooɣo! Iɣɛɣɛso iɖe lobɔ.
35 Mabirɛrɛĩ to maata maya ma mase iso,
fiɛ mabirɔ̃gomi ana to maata maya ma manyi iso.
Mabi mare to maata maya i ma marã manyi iso.
36 Ɔturi mɔmɔ iyo maturi loaɖe ɔ̃ matsirise.
37 “Ɔbiara gɔ loaɖɔɛ ɔ̃ ɔse ɣee ɔ̃ ɔnyi ɔɖo me iibawo wũ rasuãdze ɔɖe. Ngbɔ ame ngɔ nsɛ ɔɖɔɛ ɔ̃ ɔbi birɛrɛĩ ɣee ɔ̃ ɔbi birɔ̃gomi ɔɖo me iibawo wũ rasuãdze ɔɖe ne. 38 Ngɔ loisore ɔ̃ inyɛwe ɔnyigbã ɔsiai wũ nsɛgbai ne, ɔ̃ibawo wũ rasuãdze ɔɖe. 39 Ɔbiara gɔ loabie sɔ ɔ̃akɔkɔ ɔ̃ ngbã to ɔ̃ayura me, ɣɛɛ ɔbiara gɔ loasu ɔ̃ ngbã ɔtã ala wũ ɔso to ɔ̃ana ngbã.
Ɣaa To Ɔ̃atã Ɔbiara Gɔ Lofɔ Yesu Masiaidze Kuso.
40 “Ɔbiara gɔ loafɔ mi ne, mme iɖe ɔfɔ fiɛ ngɔ lofɔ me ne, ɔfɔ ngɔ lopia me katɔ̃me. 41 Ɔbiara gɔ loafɔ Ɣaa kanyaɖidze ne, ɔto ɔ̃ana kaɖekɔ̃ i kanyaɖidze kuso ame. Ngɔ lofɔ ɔturi bɔlɔlɔa ala ɔ̃ sibɔlɔlɔ ɔso ne, ɔto ɔ̃afɔ sibɔlɔlɔ kuso. 42 Mitã ikpa mi sekelee sɔ ɔrere gɔ loatã wũ masiaidze koso magbe ndu yululua ikɔi ala wũ ɔso ne, ɔto ɔ̃afɔ ne kuso kokooko.”