34
Ritonõpo omiry Zetekia a
Tuisa Napukotonozo, Papironia esemy, tysoutatu tõ maro etonãko toh nexiase, Jerusarẽ poremãkary poko. Imaro imeimehnõ nonory põkõ soutatu tõ nexiase, tuhkãkomo, typoremãkase aexityã eya. Morarame Ritonõpo tõturuse ya, tonyohse ywy eya, tõmiry arotohme tuisa Zetekia a, Juta esemy. Ynara tykase:
— Ywy Ritonõpo, Izyraeu tõ Esemy sero pata ekarõko ase Papironia esemy a, mame sero enahkãko mana apoto ke. Epara exĩko mase; yrome tapoisẽme exĩko mase, tokarosẽme exĩko mase eya. Napukotonozo enẽko mase, oturũko mase imaro osẽpataka. Imeĩpo ytõko mase Papironia pona. Tuisa Zetekia, etako ke, ywy Ritonõpo omiry oya: oetapara exĩko mã toto etonatoh po. Yrome torẽtyke pyra orihnõko mase. Ixtaratu zahkãko mã toto oekepyry tonẽse ahtao, atamuru tõ tuisãpo tõ ekepyry zonẽtopõpyry samo. Ime oehtopõpyry poko oturũko mã toto. Xitãko mã toto, ohnamõko: “Kutuisarykõ norihno!” ãko mã toto. Ywy Ritonõpo oturuno.
Mame moro emero ekaroase tuisa Zetekia a, Jerusarẽ po, Papironia tuisary soutatu tõ osetaparyhtao pata Jerusarẽ poremãkapory poko. Osetapãko roropa isoutatu tõ nexiase Rakixi po, Azeka po roropa, pata tõ tapuruke exiketõ etyhpyrymãkomo Juta po.
Ritonõpo omiry ahno a
Mame tõmiry totapose ahtao Zetekia tomo a Jerusarẽ põkõ maro tynamoto tõ myhpokatohme tyya xine, tõturuse ropa Ritonõpo ymaro. Epereume toto ahtao tymyhpokase toto eya xine, orutua komo, nohpo tõ roropa. Morarahtao epereu tõ tynamotoke pyra epereume toehse toh nexiase. 10 Atae toh nexiase tuisa tõ maro tamuximãkõ maro tynamoto tõ myhpokary ropa poko. Tõmirykõ totapose roropa eya xine jũme topehke pyra typoetoryme epereu tõ onyripyra ropa toto ehtohme. Tynamoto tõ tymyhpokase eya xine repe. 11 Yrome imeĩpo tytyorõtase ropa toto, tonehpose ropa toto eya xine tynamotome toto ehtohme ropa.
12-13 Mame Ritonõpo, Izyraeu tõ Esemy a tonyohse ywy ahno zuruse, ynara tykase ynororo:
— Atamuru tõ touse ahtao ya Ejitu poe, tymyhpokase toto ahtao ya, jomihpyry totapose ya eya xine. Ynara tykase ywy eya xine: 14 emero 7me jeimamyry taropose ahtao, oekyry tõ epereume ahtao topekahse oya xine ahtao imyhpokatoko toto, anamotome toerohse toto ahtao, 6me jeimamyry etyhpyry pona. Yrome atamurukõ otato pyra toh toehse, jomiry omipona pyra nexiase toto. 15 Yrome pake hkopyra tytyorõmase mexiatose, mame onyrihpyrykõ yzamaro nexiase. Atae mexiatose opoetory tõ epereu tõ myhpokary poko, mame õmirykõ totapose oya xine jẽpataka, Ytapyĩ tao, onyrihpyrykomo jeahmatohme. 16 Yrome imeĩpo tytyorõmase ropa mexiatose, nuriame kyriatose. Opoetohpyry tõ tonehpose ropa oya xine, toto myhpokaxĩpo, anamotome toto ehtohme ropa topehke pyra. 17 Naeroro ywy Ritonõpo ynara ãko ase: jomiry omipona pyra mexiatose, opoetory tõ epereu tõ onymyhpokara tokurehse mexiatose, toto ytotohme. Kure! Etatoko ke omyhpokatorỹko ase: oorihtohkõme etonatoh tao te, oorihtohkõme tyrohsẽ ke te, oorihtohkõme omise konõto ehtoh ke, enara. Aaropotorỹko ase imeimehnõ nonory pona oetuarimatohkõme. Mame ynyrihpyry oya xine eneryke tyya xine oserehnõko imeimehnõ nono põkõ mã toto yronymyryme. 18-19 Juta tõ tuisary tomo a tõmirykõ totapose ya, Jerusarẽ tamuximãkõ maro, tuisa tapyĩ tao kowenu poko erohketõ maro, oturuketõ maro, ahno tõ emero maro. Pui zoko tyrakase eya xine zokonaka asakoro kuroko toto ytotohme. Yrome tõmihpyrykõ omipona pyra toehse toh nexiase: “Morohne rĩko ynanase,” kaxĩpo jẽpataka, onyripyra tokurehse toh nexiase. Naeroro toto rĩko ase inyrihpyrykõ saaro pui mũkuru a. 20 Morara exiryke mokaro ekarõko ase epetõkara a, etapary se exiketomo a; ekepyrykõ tõsẽme exĩko torõ tomo a te, onokyro tomo a, enara. 21 Tuisa Zetekia, Juta tõ esemy, akorehmananõ maro ekarõko ase epetõkara a, etapary se exiketomo a. Papironia tuisary soutatu tomo a toto ekarõko ase, tãtatapoikehse toh mã repe, owinoino xine toeramase toh mana. 22 Yrome toto enehpõko ropa ase, jomi poe oehnõko ropa mã toto. Osetapãko mã toto, pata poremãkãko mã toto, apoto ke pata zahkãko mã toto. Juta tõ patary tõ ripõko ase patãpo tõme, ona tonorẽ samo, ahno esary kara samo. Ywy Ritonõpo oturuno.