9
Gɔron yiiko kɑ win sɔmburu
Nɑ ǹ tii mɔ rò? Nɑ ǹ sɑ̃ɑ ɡɔro? Nɑ ǹ Yesu bɛsɛn Yinni wɑ ro? Bɛɛ i ǹ sɑ̃ɑ nɛn nɔmɑn sɔmburu Yinni sɔɔ? Bɑɑ nɑ̀ kun sɑ̃ɑ ɡɔro ɡɑbun mi, nɑ sɑ̃ɑ mɛ bɛɛn mi, domi bɛɛyɑ i sɔ̃ɔsimɔ mɑ nɛ Yinnin ɡɔrowɑ.
Be bɑ kĩ bu mɑn ɡɑri wɛ̃ɛrisiɑ, ye kon bu wisi wee. Sɑ ǹ yiiko mɔ su kɑ di su mɑɑ kɑ nɔ? Sɑ ǹ yiiko mɔ sɑ n kɑ kurɔ nɑɑnɛ dokeo mɔ wi u koo sun yɔ̃siri nɡe mɛ ɡɔrobu ɡɑbu bɑ mɔ kɑ Yinnin wɔnɔbu, kɑ Sefɑ? Nɡe nɛ kɑ Bɑɑnɑbɑsi tɔnɑwɑ sɑ ǹ yiiko mɔ su kɑ nɔmɑn sɔmburu deri? Wɑrɑ dɔɔ tɑbu ɡberɔ kɑ win tiin ɡobi. Wɑrɑ dɑ̃ɑ duurumɔ ɡberɔ kpɑ yɛ̃ro kun sere nin binu dimɔ. Nɡe wɑrɑ u nɑɑ ɡɔ̃ɔ kpɑrɑmɔ mɑ u ǹ ɡen bom nɔrumɔ.
Nɑ ǹ yeni ɡerumɔ kɑ tɔnun yiiko tɔnɑ. N ǹ ɡɑri tee yi woodɑ yɑ ɡerumɔ? Domi Mɔwisin woodɑ sɔɔ bɑ yoruɑ, “I ku bɛɛn nɑɑ kinɛrun nɔɔ bɔke sɑɑ ye tɑ sɔmburu mɔ̀ dĩɑnu sɔɔ.” Nɑɑn sɔ̃nɑ Gusunɔ u yeni ɡeruɑ? 10 Nɡe bɛsɛn tiin sɔ̃nɑ u ɡɑri yi mɔ̀. Mɛyɑ bɛsɛn sɔ̃nɑ bɑ yoruɑ domi n weenɛ wuko u wuku kɑ yĩiyɔbu, kpɑ ɡɛ̃ɔ u ɡɛ̃ u n bɔnu yĩiyɔ. 11 Sɑ̀ n hunden ɡɑ̃ɑnu duurɑ bɛɛn suunu sɔɔ, ǹ n mɛn nɑ ɡɑ̃ɑ bɑkɑnɑ sɑ̀ n wɑsin ɡɑ̃ɑnu ɡɑ̃ bɛɛn mi? 12 Gɑbu bɑ̀ n yen yiiko mɔ bɛɛn mi, bɛsɛ mɑɑ ni. Sɑ ǹ bu kere?
Adɑmɑ sɑ ǹ yiiko ye dendɑ bɛɛ sɔɔ. Ye kpuro sɔɔrɑ sɑ tɛmɑnɛ, kpɑ su ku rɑ kɑ Kirisin Lɑbɑɑri ɡeɑ swɑɑ ɡɑnɛ. 13 I ǹ yɛ̃ mɑ be bɑ sɔmburu mɔ̀ sɑ̃ɑ yerɔ bɑ ben dĩɑnu wɑɑmɔ min di? Be bɑ mɑɑ yɑ̃ku yeru kɔ̃su, bɑ ben bɔnu mɔ te sɔɔ. 14 Nɡe mɛyɑ mɑɑ Yinni u yiire be bɑ Lɑbɑɑri ɡeɑn wɑɑsu mɔ̀ bu ben dĩɑnu wɑ ye sɔɔ.
15 Adɑmɑ nɑ ǹ yen ɡɑɑ dendɑ ɡɑ̃ɑ ni sɔɔ. Mɛyɑ nɑ ǹ mɑɑ yeni yorumɔ bu kɑ mɑn ye kuɑn sɔ̃. Nɑ kĩru bo n ɡbi. Goo sɑri wi u koo mɑn yinɑri n woo kɑnɑ ɡɑri yinin sɔ̃. 16 Domi n ǹ weenɛ n woo kɑnɑ Lɑbɑɑri ɡeɑn kpɑrɑbun sɔ̃. Tilɑsiwɑ ye, yɑ mɑn sɑ̃ɑwɛ. Nɑ̀ kun yen wɑɑsu kue, wɑhɑlɑ bɑkɑ. 17 Nɑ̀ n ye kuɑ kɑ kĩru kon ɑre mwɑ. Nɑ̀ kun mɑɑ kĩ nɑ kɑ mɔ̀, kɑ mɛ, kon ye kowɑ domi bɑ mɑn yè nɔmu sɔndiɑwɑ. 18 Ǹ n mɛn nɑ, mbɑ nɛn ɑre. Nɛn ɑreyɑ n kɑ Kirisin Lɑbɑɑri ɡeɑ wɑɑsu ko n kun kɑ ɡobin bɑɑ kpɑ n ku nɛn yiiko kpuro dendi ye nɑ mɔ Lɑbɑɑri ɡeɑn kpɑrɑbun sɔ̃.
19 Bɑɑ nɑ̀ n tii mɔ tɔmbu kpuron wuswɑɑɔ nɑ tii kuɑ bɑɑwuren yoo kpɑ n kɑ tɔn dɑbiru ɡɑwɑmɑ. 20 Yuubɑn mi nɑ kuɑ nɡe Yuu n kɑ Yuubɑ ɡɑwɑmɑ. Be bɑ mɑɑ woodɑ nɑsie, nɑ kuɑ ben turo, kpɑ n kɑ bu ɡɑwɑmɑ bɑɑ mɛ nɛn tii nɑ ǹ wɑ̃ɑ woodɑn nɔmɑɔ. 21 Be bɑ kun woodɑ mɔn mi, nɑ mɑɑ kuɑ ben turo kpɑ n kɑ bu ɡɑwɑmɑ. N ǹ mɔ mɑ nɑ ǹ Gusunɔn woodɑ nɑsie, nɑ Kirisin woodɑ nɑsie. 22 Dɑm sɑriruɡibun mi nɑ kuɑ wi u kun dɑm mɔ kpɑ n kɑ dɑm sɑriruɡii be ɡɑwɑmɑ. Nɑ kuɑ nɡe mɛ bɑɑwure u sɑ̃ɑ ben ɡɑbu bu kɑ fɑɑbɑ wɑɑrɑ, bɑɑ ǹ n mɛren nɑ. 23 Ye kpurowɑ nɑ mɔ̀ Lɑbɑɑri ɡeɑn sɔ̃ kpɑ nɑ n kɑ bɔnu mɔ ye sɔɔ.
24 I yɛ̃ mɑ dukɑn ɡɑrɑsɑ sɔɔ tɔmbu kpuro bɑ duki mɔ̀wɑ ɑdɑmɑ tɔn turowɑ u koo yen ɑre wɑ. Yen sɔ̃, i dukio nɡe mɛ i ko kɑ ɑre wɑ. 25 Wɑsi kɑsɑnuɡii bɑɑwure u rɑ n tii nɛniwɑ kpuro sɔɔ. Bɑ mɔ̀ mɛ bu kɑ ɑre wɑ yi yi sɑ̃ɑ wurusun furɔ * ɡe ɡɑ koo ɡberɑ ɡu dɛrurɑ. Adɑmɑ bɛsɛ sɑ mɔ̀ su kɑ mwɑ ɡe ɡɑ kun kpeemɔ. 26 Yen sɔ̃nɑ nɑ dukɑ mɔ̀ dee dee nɑ ǹ ɡɛririmɔ. Nɑ sɑnnɑmɔ, ɑdɑmɑ n ǹ mɔ nɡe wi u wom soomɔ. 27 Nɑ nɛn wɑsi nɔwiɑ mɔ̀ ɡem ɡem n kɑ yi kɑmiɑ, kpɑ n ku rɑ ko wi bɑ koo ɡirɑ nɔm dirɑ nɛn tii sɑnɑm mɛ nɑ sibu ɡɑbu wɑɑsu kuɑ.
* 9:25 wurusun furɔ - Gerɑ bɑ rɑ rɑɑ doke ɡoon wirɔ yellu wi u ɡɑrɑsɑ ɡɑɑ sɔɔ wiru ɡbiɑ.