10
Pétero e kɨ́ Koronólịyo
Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní kɨ́ ịrịné Koronólịyo, nɨ kóo mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e* bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée asikíri e gɨ sɨmɨ Itáliya ní. Wo kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá nɨyí ꞌyị óto úndru Lomo abú ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá. Ndịsị sáká ꞌyị lerị́ e zɨ́a ndị́sịné kpá íni ini zɨ́ Lomo gbụụ́. Kadra kị́éꞌdo, sɨmɨ sịndị́ kadra ota (3) gɨ do kacɨ́ yana kadra, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Koronólịyo zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Koronólịyo.”
Zɨ́ Koronólịyo lúrú wo gbóó gɨ zɨ́ ngịrị, do ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Káa be ꞌdi?”
Zɨ́ maláyika úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lomo nɨ kɨ́ rokinyi kɨ́ úwú ini bɨ ndị́sị íni a, kɨ́ sáká éyị́ bɨ ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e kɨ́e ní, nɨ go nzíyiné gɨ ro úkulúgu ledre kacɨ́ a zɨ́yị. Cakaba ní ídí mu kása ꞌyị e sɨmɨ Zópa kacɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna bɨ ngíti ịrịa Pétero ní. Nɨ ṇgu ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ saná e ní, ꞌbe ꞌbɨ ené nɨ kacɨ́ kóꞌdụ́ mɨkavu bɨ sɨmɨ Zópa íri ní.”
Sɨmɨ bɨ maláyika nderéokpónɨ́ ní, zɨ́ Koronólịyo ndólo ꞌyị kasa ené e gbre kɨ́ kémbị́ asikíri ené bɨ iꞌbí roné go zɨ́ Lomo ngúru ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ a ní. Zɨ́a lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ne ní mbá zɨ́ye, do kása yée sɨmɨ Zópa.
Lomo ꞌdodo roné zɨ́ Pétero
Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné, yaꞌdá ga gére née nɨyí go gbóo kɨ́ Zópa ní, zɨ́ Pétero ékị́ne do ꞌdị́cị́ kɨ́ yana kadra íni ini zɨ́ Lomo. 10 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní ꞌbú mengị kóo wo go kɨ́ngaya ili kóo go zɨ́ne ánu éyị́. Sɨmɨ bɨ nɨyí aka méngị éyị́ mɨánu mɨméngị ní, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́a. 11 Zɨ́ Pétero lúrúndíki ere likpí roné go fúó, zɨ́a lúrúndíki mongụ́ sáka éyị́ kɨ́ ógụné do sogo káṇgá kɨ́ ríríne eso. 12 Do mongụ́ sáka éyị́ née íri, za éyị́ trịdrị e kacɨ́ sị́ doyé mbá, bangá e, kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ lála royé do sɨmɨyé ní nda kɨ́ solụ́ e. 13 Zɨ́ kúrú Lomo ówụ́ne zɨ́a kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu ꞌdága Pétero, zɨ́yị úfu éyị́ ga gére née zɨ́yị ánu yée.”
14 Tɨ́ lá zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá kenée wá, Ngére. Tɨ́ bɨ mááyí ba ní, máánu amá éyị́ ga bɨ lorụ yaá ꞌyị e ndanɨ́ ánu wá ní wá.”
15 Zɨ́ kúrú Lomo kpá ówụ́ ándá roné zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Éyị́ ga bɨ Lomo uku yaá ꞌyị e idínɨ́ ánu a ní, ndá úku a kɨ́dí ndanɨ́ ánu a wá ní wá.”
16 Ledre née mengị roné kenée kɨ́ꞌdí ota, gɨ ore zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbilúgu éyị́ ga gére née komo ere.
17 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ ndị́sị sómụ́ sóꞌdo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre née ní, yaꞌdá ga bɨ Koronólịyo kása yée ní, nduꞌyú soꞌdonɨ́ mɨsiꞌdi ꞌbe ꞌbɨ Simúna owonɨ́ go nɨyí go mɨtóroyé tara mbotụ gara. 18 Zɨ́ye ndólo ꞌyị ndúꞌyú a kɨ́dí, “Ṇgu nɨ bo ꞌbe ona kɨ́ ịrịné Simúna Pétero?”
19 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka fú lá sómụ́ ledre bɨ Lomo ꞌdodo roné kɨ́e zɨ́a ba ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Simúna, yaꞌdá e nɨyí bɨ ota (3) ꞌdáa ba ndị́sị gámásóꞌdo yị́ị. 20 Yéme royị́ mu zɨ́yị ídíyị nzíyiyị́ zɨ́se ndérése kéye. Ndá asi wá, mákása yée máa kacɨ́yị.”
21 Zɨ́ Pétero ndítíógụné zɨ́a úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga gére née kɨ́dí, “Mááyí ꞌyị bɨ ndị́sịsé gámásóꞌdo wo ba. Ógụsé gɨ ro ꞌdi?”
22 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e bɨ Koronólịyo ní kasa zée née zɨ́yị abú ndaá gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá. Nɨ bɨlámá ꞌyị, ndịsị óto úndru Lomo, ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e mbá ndịsịnɨ́ óto dokuwu a kɨ́ngaya. Maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo uku ledre zɨ́a kɨ́dí, idí úku ledre zɨ́yị, zɨ́yị ógụyị́ ꞌbe ꞌbɨ ené zɨ́a úwú ledre bɨ gɨ tarayị́ ní.” 23 Zɨ́ Pétero ꞌdíꞌbi yaꞌdá ga gére née sɨmɨ sụmụ ꞌbe ꞌbɨ ené.
Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ Pétero yéme roné zɨ́ye ndéréye kéye. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ Zópa ore ní, ndéréye ndro kéye. 24 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ Kayisaríya. Nɨyí ógụ íri ní, Koronólịyo ndoloyoko sụmụné e kɨ́ bɨlámá ezegámáne e go ndị́sị sóngó yée. 25 Sɨmɨ bɨ Pétero ayí go gɨ ro ólụ́ ꞌbe ní, zɨ́ Koronólịyo ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ ꞌduo gɨ tara mɨsiꞌdi, zɨ́a útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne óto úndru Pétero. 26 Nda gɨ ore zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu ꞌdága. Ndá óto úndrumá wá, mááyí ꞌbɨ amá kpá ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́yị ní.”
27 Zɨ́ Pétero ndị́sịné fú lá ódroné zɨ́ Koronólịyo zaá gị sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ ꞌdị́cị́ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yokonɨ́ royé sɨmɨ a ní. 28 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée, ówoyémesé bú bɨlámáne kacɨ́ lorụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e, ndịsị kotrụzé ezé rozé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní wá. Tɨ́ lá Lomo ukuꞌdodo go zɨ́ma ya, mándá úku ledre gɨ ro ꞌyị yaá ndá mɨútúásáne do komo Lomo wá ní wá. 29 Bɨ kenée née ní, sɨmɨ bɨ kákasa kacɨ́ma ní, máási wá, máị́nyị geré zɨ́ma ógụmá. Mándúꞌyú nda ba go yị́ị, kákasa kacɨ́ma gɨ ro ꞌdi?”
30 Zɨ́ Koronólịyo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Mááyí kóo mɨndị́sịmá ꞌdị́cị́ íni ini zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ lengbe mándị́sị méngị a sɨmɨ sịndị́ kadra ota kacɨ́ kadra mbá ní. ꞌDiya káa ní, zɨ́ma lúrúndíki oꞌdo kɨ́ bɨkenyị́ mɨṛíṛiṛí bongó roné kɨ́ tóro kóꞌdụ́ma. Kacɨ́ ledre née mengị karaba go sị́lị́ eso. 31 Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Koronólịyo, Lomo uwú ini eyị́ go kɨ́ ledre sáká éyị bɨ ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e kɨ́e ní. 32 Kása ꞌyị e mu sɨmɨ Zópa kacɨ́ oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Pétero ní. Nɨ ṇgu ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ saná ní, ꞌbe ꞌbɨ ené nɨ kóꞌdụ́ mɨkavu bɨ Zópa íri ní.’ 33 Née ní, zɨ́ma geré kákasa zɨ́yị. Mɨógụyị́ eme go sá. Cakaba kotrụzé rozé do komo Lomo ona gɨ ro zɨ́ze úwú ledre ga bɨ mbá Ngére Lomo nɨ úkuíꞌbí a tarayị́ gɨ ro zɨ́yị úku a zɨ́ze ní.”
Ledre bɨ Pétero uku ní
34 Gɨ ore zɨ́ Pétero tónóne ódroné kɨ́dí, “Máówoyéme go bɨlámáne kɨ́dí maꞌdíi Lomo ifi ené dongará ꞌyị e wá. 35 Lomo ndịsị óto ꞌbú ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre bɨ maꞌdíi do komoné ní. 36 Úwúsé sanda bɨ kóo Lomo kasa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e, bɨ ndịsị ꞌdódo ledre gɨ ro bɨlámá ledre ꞌbɨ bikịdrị́ kpụrụ́ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ ne Ngére do ꞌyị e mbá ní go. 37 Ówosé mongụ́ ledre bɨ kóo mengị roné sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya, tonó gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní gɨ do kacɨ́ ledre babatị́za bɨ Yiwáni ꞌdodo zɨ́ ꞌyị e ní go. 38 Ówosé kpá ledre gɨ ro Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta káa zɨ́ bɨ Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́a ní bú. Gamá kóo do bi e mbá ndịsị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ndị́sị yómo ꞌyị ga bɨ sị́ sị́lị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní, gɨ zɨ́a Lomo nɨ bo kɨ́e.
39 “Zée ꞌyịmɨkása e, lurúzé éyị́ ga bɨ Yésụ mengị yée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e nda kɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní go cụ́ kɨ́ komozé. Zɨ́ye phéphéónzó wo do mɨngbúngbu kágá. 40 Tɨ́ lá, zɨ́ Lomo úru wo gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨ sị́lị́ ota do óto wo zɨ́a ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyị e, 41 ndaá kóo ꞌyị e mbá wá, tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ wo go cụ́ komoyé bɨ kóo Lomo gelé yée go ꞌdáꞌdá ní. Née zée ga bɨ ndịsịzé anu éyị́ kɨ́ éwé éyị́ kéye gɨ do kacɨ́ bɨ urú go gɨ sɨmɨ umbu ní. 42 Zɨ́a úku ledre zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ndị́sị úku ledre gɨ roné ya née nɨ ꞌyị bɨ Lomo gelé née gɨ ro zɨ́ne ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ go kɨ́ yée ga bɨ nɨyí aka trịdrị ní. 43 Za nébị e mbá ukunɨ́ kóo ledre go gɨ roa kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ mbá nɨyí ṇgúṇgu ledre ené ní, Lomo nɨ lụ́lụóyó lúyú ledre eyé mbá ꞌdáꞌba kpụrụ́ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Yésụ.”
44 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka tɨ́ ngbụ́rụ́ ódro ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné sɨmɨ ꞌyị máa ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ úwú ledre bɨ ndịsị úku a née ní. 45 Yụ́da máa yée ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ogụnɨ́ kɨ́ Pétero e gɨ sɨmɨ Zópa ní, zɨ́ye ndị́sịyé ónzó komoyé kɨ́dí Lomo iꞌbí kpá tákpásị́lị́ ené bɨ ꞌDówụ́ Lomo ní go zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. 46 Zɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní úwú doyé kɨ́ ndị́sị mbófo Lomo kɨ́ ódro sɨmɨ tara bɨ ngárá odronɨ́ aka sɨmɨ a ꞌdesị́ wá ní.
Zɨ́ Pétero úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, 47 “ꞌYị ga ba ndikinɨ́ ꞌDówụ́ Lomo go kpá cé káa zɨ́ ze ní. ꞌYị nɨ bo bɨ nɨ ụ́cụómo yée kɨ́ ꞌdíꞌbi babatị́za bɨ kɨ́ iní ní?” 48 Zɨ́ Pétero úku ledre do bábátị́zị́ yée kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ. Nda née ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a ya yée idínɨ́ aka ndị́sị kéye kɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée.
* 10:1 10:1 Mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e: Nɨ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi do asikíri e míya (100) ní. 10:14 10:14 Éyị́ ga bɨ lorụ yaá ꞌyị e ndanɨ́ ánu wá ní: Ólo Lévị 11. 10:38 10:38 Ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e: Ịrị a nɨ Satána. Nɨ manda ꞌbɨ maláyika ga bɨ ịcị́nɨ́ okó ro Lomo do ụ́cụógụ yée gɨ komo ere ní. Zɨ́ maláyika ga gére née nda ídíye go bɨcayi lomo e kpá dokéké e. Ólo ꞌDódoógụ 12:9.