13
Gelénɨ́ Baranába e kɨ́ Sáwulo kása yée
1 Dongará ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko ní, nébị e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre e nɨyí kóo bo. Baranába, Simiyóna bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Bụkụlụ gɨ zɨ́ saná a bɨ bụkụlụné ní, Lụsị́ya bɨ ogụ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Kuréne ní, Manéna bɨ ngboró ꞌbe ꞌbɨ ngére Eróde ní nda kɨ́ Sáwulo.
2 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị óto úndru Ngére Yésụ kɨ́ ndị́sị órụ́ éyị́ mɨánu ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé íꞌdí sị́lị́se gɨ ro Baranába e kɨ́ Sáwulo zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ye méngị moko bɨ mágélé yée gɨ roa ní.”
3 Nda gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu bɨ orụ́nɨ́ kɨ́ ini bɨ ininɨ́ zɨ́ Lomo ní, zɨ́ye óto sị́lị́ye do Baranába e kɨ́ Sáwulo do íꞌdí sị́lị́ye gɨ royé zɨ́ye ndéréye.
Baranába e kɨ́ Sáwulo ogụnɨ́ sɨmɨ Sáyípuroso
4 Kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́ Baranába e kɨ́ Sáwulo ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Selụ́siya ní, zɨ́ye nda ꞌdógụ bi gɨ ore kɨ́ kuṛúngba sɨmɨ cúkú bɨ Sáyípuroso ní.
5 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Salamísa ní, zɨ́ye ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e ꞌbɨ Yụ́da e. ꞌDiꞌbiutúnɨ́ kóo Yiwáni kpa zɨ́a ndị́sị sáká yée kɨ́ moko.
6 Zɨ́ye ndéré ꞌdécị bi gɨ sɨmɨ cúkú née vé gị sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Páfoso, kɨ́ꞌdí bɨ ogụ ndikinɨ́ ꞌyị mála kɨ́ ịrịné wotị́ Yósuwa bɨ mengị roné ya née nɨ nébị ní.
7 Nɨ ezegámá Seregị́su Páwulosu gávana ꞌbɨ cúkú máa née ní, nɨ ꞌyị ówo ledre kɨ́ngaya. Gɨ ore, zɨ́ gávana née kákasa kacɨ́ Baranába e kɨ́ Sáwulo gɨ zɨ́a ili gɨ ro úwú kúrú Lomo gɨ zɨ́ye.
8 Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị mála bɨ Elimási, bɨ née ịrị a sɨmɨ tara Gịrị́gị ní ndị́sịné fála yée, áyíne gɨ ro ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre ꞌbɨ gávana ꞌdáꞌba káa bɨ nɨ ṇgúṇgu ledre Yésụ ke.
9 Nda née ní, Sáwulo bɨ ndị́sịnɨ́ kpá ndólo wo Páwulo ní, sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́a lúrú bi mbị́ komo Elimási zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
10 “Áyí owụ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e. Bɨ nɨ kpá okó ro bɨlámá ledre e za mbá. Áyí ꞌyị ṛanga kpá ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e. Kacɨ́ kadra e mbá, íli ꞌbɨ eyị́ fú lá óyólóꞌbó maꞌdíi ledre ꞌbɨ Ngére Lomo káa do ṛanga.
11 Cakaba ní, Ngére Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó zɨ́yị, zɨ́ komoyị́ ꞌdụ́tụné kɨ́ sị́lị́ nyere útúásá lúrúndíki mɨsúwu kadra wá.”
Geré zɨ́ komo Elimási ꞌdụ́tụné, zɨ́a ndị́sị gámálící roné kɨ́ sóꞌdo ꞌyị bɨ nɨ kókó née ní.
12 Sɨmɨ bɨ gávana lurú ledre bɨ mengị roné zɨ́ Elimási káa ní ní, zɨ́a ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ. Zɨ́ taraa ị́drị́ne kɨ́ngaya kɨ́ úwú ledre bɨ ꞌdódonɨ́ gɨ ro Yésụ ní.
Páwulo úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ Pịsị́dịya
13 Gɨ sɨmɨ Páfoso, zɨ́ Páwulo e kɨ́ lafúne e ị́nyịyé ndéréye kɨ́ kuṛúngba sɨmɨ Perɨ́ga gara bɨ sɨmɨ Pamafíliya, kɨ́ꞌdí bɨ Yiwáni otoomo yée zɨ́a ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Yerụsaléma ní.
14 Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Perɨ́ga ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Ánatiyoko bɨ sɨmɨ Pịsị́dịya ní, nda sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́ye ndéré ndị́sịyé bi sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e.
15 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ olonɨ́ gɨ sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké kɨ́ yée ga bɨ nébị e ekénɨ́ ní, zɨ́ manda ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kákasa zɨ́ye kɨ́dí, “Lúndumá e, togụ́ ledre nɨ bo tarasé gɨ ro zɨ́se sáká ꞌyị e kɨ́e yá, ógụsé mu úku a.”
16 Zɨ́ Páwulo ị́nyịógụné ꞌdága, zɨ́a ụ́cụómo yée kɨ́ sị́lị́ne, zɨ́a nda tónóne ódroné. “Lafúma Isɨréle e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní bɨ ndị́sịsé óto úndru Lomo ní, índisé aka mbílíse zɨ́ma.
17 Lomo bɨ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ Isɨréle e ní, gelé kóo bulúnduzé e ne káa do ꞌyị ené e, zɨ́a óto yée zɨ́ye étrịyé kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ nɨyí sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ní, kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ꞌdáꞌba,
18 zɨ́a ụ́tụsɨmɨné kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre sáká yée sɨmɨ bɨ nɨyí sɨmɨ súwú ní.
19 Zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ Isɨréle e zɨ́ye rómo komo sị́ do ꞌyị ga bɨ ịnyị doa gbre bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Kanána ní, zɨ́a íꞌbí káṇgá née zɨ́ ꞌyị ené e ndị́sịyé sɨmɨ a káa do ꞌbɨ eyé.
20 Ledre née mengị kóo roné mbá kɨ́ sɨmɨbi míya eso doa cị́ gbre doa sokó (450).
“Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Lomo gélé ꞌyị ꞌdécị ngbanga e zɨ́ye ndị́sị lúrú bi doyé gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Sámele.
21 Nda sɨmɨ bɨ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ nduꞌyú gɨ ro do óto ngére zɨ́ye ní, zɨ́ Lomo óto Sáwulo owụ́ ꞌbɨ Kísi gɨ sɨmɨ kúfú Benzemúna káa do ngére, mengị kóo moko kɨ́ sɨmɨbi e cị́ gbre.
22 Gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌdiꞌbioyonɨ́ wo ní, zɨ́ Lomo óto Dawídi káa do ngére. Ba ledre bɨ Lomo úku gɨ roa ní, ‘Máówo bú kɨ́dí Dawídi owụ́ ꞌbɨ Zése nɨ oꞌdo bɨ utúasá kpịnị kacɨ́ mɨmbéꞌdemá ní. Nɨ ꞌyị bɨ nɨ méngị ledre ga bɨ máíli yée ní mbá.
23 “Gɨ dongará bulúndu Dawídi e, Lomo ꞌdiꞌbiogụ Yésụ ꞌYị yómo ꞌyị e go zɨ́ Isɨréle e káa zɨ́ bɨ kóo mocụ́ ledre a ꞌdesị́ ní.
24 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ Yésụ kɨ́ ógụné, Yiwáni ndịsị kóo ꞌdódo ledre óyólóꞌbó sómụ́ ledre kɨ́ íꞌbí babatị́za zɨ́ Isɨréle e.
25 Káa zɨ́ bɨ Yiwáni nɨ kóo go gbóo gɨ ro méngịónzó moko ené ní, zɨ́a kóo úku ledre kɨ́dí, ‘Sómụ́sé esé ya mááyí ꞌbɨ amá náambi? Mándá ꞌbɨ amá ꞌYị yómo ꞌyị e bɨ ndị́sịsé óto komosé gɨ roa ní wá. Tɨ́ lá nɨ ógụ ꞌbɨ ené gɨ do kacɨ́ma, máútúásá íꞌdíógụ gbawá wará ené gɨ sịndị́a.’
26 “Lafúma Isɨréle e, bulúndu Abarayáma e, nda kɨ́se ꞌyị óto úndru Lomo ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní mbá, sanda bɨ gɨ ro ꞌYị yómo ꞌyị e ba ní, Lomo kasa gɨ rozé mbá.
27 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́ manda eyé e mbá, owo ꞌdiꞌbinɨ́ eyé bɨ ya Yésụ nɨ ꞌYị yómo ꞌyị e ní wá. Gba kúrú nébị ga bɨ ndịsịnɨ́ ólo a kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní za mbá owo ꞌdiꞌbinɨ́ eyé ini ledre gɨ sɨmɨ a wá. Zɨ́ye ꞌdécị ngbanga roa gɨ ro zɨ́ ledre bɨ nébị e ukunɨ́ ní ógụné maꞌdíi.
28 Abú owonɨ́ eyé mbigí sị́ ledre bɨ gɨ ro do úfu wo gɨ roa ní wá yá, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Piláto idí úfu wo ꞌdáꞌba.
29 “Sɨmɨ bɨ mengịonzónɨ́ ledre bɨ nébị ekénɨ́ gɨ ro Yésụ go ní, zɨ́ye ị́mbị́óto wo gɨ do mɨngbúngbu kágá ndéré kɨ́e óto a.
30 Tɨ́ lá, Lomo uru wo goó gɨ sɨmɨ umbu,
31 zɨ́a ꞌdódo ándá roné kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ kóo nderénɨ́ kéye gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya sɨmɨ Yerụsaléma ní. Nɨyí cakaba go ye ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ wo go cụ́ kɨ́ komoyé do ndị́sịyé úku ledre gɨ roa zɨ́ ꞌyị ezé e ní.
32 “Ogụzé ona úku ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́se. Éyị́ bɨ kóo Lomo mocụ́ ledre a zɨ́ bulúnduzé e ní,
33 méngị roné go zɨ́ze bulúndu yée, kpụrụ́ gɨ sɨmɨ mɨúru Yésụ zɨ́a ídíne trịdrị. Káa zɨ́ bɨ Dawídi eké sɨmɨ gbre Bụ́kụ ené ꞌbɨ keꞌbị ní.
“ ‘Áyí owụ́ ꞌbɨ amá,
karaba mááyí go ꞌBụyị́.’
34 Ba ledre bɨ Lomo uku gɨ ro mɨúru Yésụ ní, umbua utúasá énye sɨmɨ bi wá,
‘Mááyí íꞌbí úndru bɨ maꞌdíi lúyú ledre ndaá sɨmɨ a wá ní zɨ́yị, káa zɨ́ bɨ mámócụ́ ledrea zɨ́ Dawídi ní.’
35 Káa zɨ́ bɨ Dawídi eké do ngíti bi sɨmɨ keꞌbị ené kɨ́dí,
‘Útúásá eyị́ ótoómo ꞌYị eyị́ bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní zɨ́a ényené wá.’
36 “Sɨmɨ bɨ kóo Dawídi méngị ledre bɨ Lomo ili zɨ́a méngị a sɨmɨ sịndị́ kadra máa ꞌbɨ ené ní, zɨ́a úyuné, do óto wo káa zɨ́ ꞌbɨ bulúnduga ga kóna ní, zɨ́ umbu a ényené cịkị sɨmɨ bi ore.
37 Tɨ́ lá Yésụ bɨ Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, umbu a enye ené sɨmɨ bi wá.
38 “Bɨ nda go kenée ní, lúndu ꞌbɨ ené e, máíli go zɨ́se ówo a kɨ́dí bɨlámá ledre bɨ máꞌdódo zɨ́se ꞌbɨ lụ́lụóyó lúyú ledre ní, nɨ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Yésụ.
39 Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Yésụ maꞌdáa ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrea go ní, Lomo nɨ lụ́lụóyó lúyú ledre eyé bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa utúasá lụ́lụóyó a gɨ rosé ꞌdáꞌba wá ní.
40 Ídísé bándá rosé káa bɨ ledre bɨ nébị e ukunɨ́ ní kɨ́ méngị sée.
41 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí,
“ ‘Lúrúsé aka, sée ꞌyị ga bɨ ndị́sịsé úkucáyi ledre gɨ romá ní,
tarasé nɨ karanée ị́drị́ zɨ́se úyusé mɨúyu.
Mááyí ógụ méngị ledre sɨmɨ sịndị́ kadra esé
útúásásé ṇgúṇgu a wá,
abú ngíti ꞌyị uku yeme ledre gɨ roa zɨ́se.’ ”
42 Káa zɨ́ bɨ Páwulo e kɨ́ Baranába nɨyí go ólụ́ógụ eyé gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌdáꞌba ní, zɨ́ ꞌyị e úku ledre zɨ́ye ya idínɨ́ ndáꞌbaógụ sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro gɨ do kacɨ́ wo ba gɨ ro úku ándá bɨlámá ledre gɨ ro ledre née zɨ́ye.
43 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e bayinɨ́ gɨ do bi kótrụro ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní bɨ oyóloꞌbónɨ́ royé káa do ꞌyị ṇgúṇgu ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yụ́da e ní, ị́nyịyé lódụ́ Páwulo e kɨ́ Baranába, bɨ odronɨ́ zɨ́ye kɨ́dí idínɨ́ kpá fú lányá ro bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ uwúnɨ́ née.
44 Sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara ore za mbá ógụyé úwú ledre gɨ ro Ngére Yésụ.
45 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e lurúnɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé ní, zɨ́ye óto ledre sɨmɨyé kɨ́ ndị́sị úku sínyi ledre gɨ ro ledre ga bɨ Páwulo ndịsị úku yée ní.
46 Nda née ní, zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Azé kóo úku ụ́tụ ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ꞌdáꞌdá kí. Tɨ́ lá bɨ ásisé yị́ esé mɨási ílisé esé óto rosé kɨ́ ledresé owóowó gɨ ro zɨ́se ówo trịdrị bɨ fí ní wá ní, azé go ógụ ótoómo sée zɨ́ze ndéré ezé zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
47 Ba ledre bɨ Ngére Lomo uku zɨ́ze ní,
“ ‘Máóto sée go bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní,
gɨ ro zɨ́ ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ómoyé.’ ”
48 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi kpá kɨ́ óto úndru bɨlámá ledre Ngére Yésụ. Zɨ́ ꞌyị máa ga bɨ kóo nɨyí go mɨgéléye gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní ṇgúṇgu ledre Yésụ.
49 Zɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ áṇgané kacɨ́ bi e za mbá.
50 Tɨ́ lá, zɨ́ Yụ́da e ésị ledre sɨmɨ mɨngburoko kará ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo ní kpá kɨ́ mɨngburoko yaꞌdá ga bɨ nɨyí ye manda zɨ́ lafúye sɨmɨ gara ore ní. Zɨ́ye tónó méngị lárá Páwulo e kɨ́ Baranába, do ógóóyó yée gɨ sɨmɨ káṇgá eyé gɨ ore ꞌdáꞌba.
51 Nda gɨ ore née ní, zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́ye gɨ ro ꞌdódo a zɨ́ Yụ́da e kɨ́dí Lomo asi go gɨ royé, zɨ́ye ndéréókpó eyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Ikonị́yomo ní.
52 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Ánatiyoko ní, ndị́sị ídíye kɨ́ mongụ́ rokinyi kpá kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨyé.