17
Páwulo uku kúrú Kɨ́résịto sɨmɨ Tasalonị́ka
Sɨmɨ bɨ Páwulo e kɨ́ Síla nderénɨ́ kóo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ gara ga bɨ Amufị́polisi kɨ́ Apoloníya ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Tasalonị́ka ní kɨ́ꞌdí bi bɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e nɨ doa ní. Káa zɨ́ bɨ lengbe ní, zɨ́ Páwulo ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro, sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro e ota zɨ́a ndị́sịné ódroné kɨ́ ꞌyị e do ledre ga bɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní. Zɨ́a ndị́sịné úku yéme ledre gɨ roa zɨ́ye kɨ́ ꞌdódo a kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ aka ꞌdóꞌdó zɨ́a úyuné ꞌbúó kí, zɨ́a úrúne gɨ sɨmɨ umbu. Zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Yésụ bɨ mándị́sị úku ledre a zɨ́se ba ní, nɨ ne Kɨ́résịto maꞌdáa.” Zɨ́ ledre née ꞌdíꞌbi do ngíti géyị Yụ́da e zɨ́ye útúye do kacɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ kará ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo bɨ nɨyí Gịrị́gị e ní útúye do kacɨ́ye kpá kenée.
Tɨ́ lá Yụ́da e otonɨ́ kóo ledre sɨmɨyé ro Páwulo. Zɨ́ye yóko ꞌyị ga bɨ moko ndaá royé wá ní gɨ sɨmɨ sụ́ụ ore, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye mutruu kɨ́ gbúrógbóye sɨmɨ gara ore zaá gị ꞌbe ꞌbɨ oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yásona kɨ́ gámásóꞌdo Páwulo e kɨ́ Síla gɨ ro ꞌdíꞌbi yée ndéré kɨ́ye do bi bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yokonɨ́ royé doa ní. Tɨ́ lá nɨyí ógụ íri ní, owonɨ́ eyé yée wá. Zɨ́ye útúye ro Yásona e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ kóo ore ní óṿo yée ndéré kɨ́ye kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara ore ní. Zɨ́ye ndị́sịyé gbúrógbóye kɨ́dí, “Yaꞌdá ga ba sinyi onzónɨ́ do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e go do tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị bi e. Cakaba ní, ogụnɨ́ kɨ́ ledre née go zɨ́ze gara ona. Bɨ ba ní, Yásona ꞌdiꞌbioto yée go káa do ṇgu e ꞌbe ꞌbɨ ené. Ndịsịnɨ́ ꞌdéwe lorụ ꞌbɨ mongụ́ ngére Káyísara* kɨ́dí ngíti Mongụ́ ngére nɨ bo kɨ́ ịrịné Yésụ.” Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́a útúne sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ore ní ꞌduo káa zɨ́ phoꞌdụ ní. Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née óto Yásona kɨ́ ngíti géyị lafúne ga gére née íꞌbí késị́ gɨ ro do íꞌdí sị́lị́ye gɨ royé zɨ́ye ndéréye.
Páwulo uku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Beréya
10 Geré kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ꞌdị́yịóto ókpó Páwulo e kɨ́ Síla gɨ ore ꞌdáꞌba sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Beréya ní. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e. 11 ꞌYị ꞌbɨ Beréya nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ kɨ́ mɨngburoko sɨmɨ doyé rómo do ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Tasalonị́ka ní. Zɨ́ye ndị́sịyé índi mbílíye kɨ́ ꞌbúne ro ledre bɨ Páwulo ndịsị úku a gɨ ro Yésụ ní. Zɨ́ye ndị́sịyé kpá ólo kúrú Lomo kacɨ́ kadra mbá gɨ ro ówo a togụ́ ledre bɨ Páwulo ndịsị úku a ba nɨ maꞌdíi yá. 12 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e ṇgúṇgu ledre Yésụ nda kpá kɨ́ mɨngburoko kará Gịrị́gị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị yaꞌdá ga bɨ Gịrị́gị e ní.
13 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Tasalonị́ka uwúnɨ́ ya Páwulo nɨ go kpá úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Beréya ní, zɨ́ye kpá ị́nyịyé ndéréye íri úku ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌde tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ésị́ne ro Páwulo. 14 Geré née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore ní kásaókpó Páwulo kóꞌdụ́ mɨkavu, tɨ́ lá Síla e kɨ́ Timatíyo idíakánɨ́ ye sɨmɨ Beréya ore ye. 15 ꞌYị ga bɨ kóo ꞌdịyịotonɨ́ Páwulo ní, ꞌdịyịotonɨ́ wo gị sɨmɨ mongụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Átani ní, zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé kɨ́ sanda zɨ́ Síla e kɨ́ Timatíyo gɨ ro zɨ́ye lódụ́ Páwulo íri ꞌdiya.
Páwulo uku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Átani
16 Sɨmɨ bɨ kóo Páwulo nɨ ndị́sị sóngó Síla e kɨ́ Timatíyo sɨmɨ Átani ní, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdené kɨ́ lúrú lomo ga bɨ yemenɨ́ yée mɨyéme kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní do bi e sɨmɨ mongụ́ gara ore za mbá. 17 Née ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ódroné kɨ́ Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo ní, kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨ ówo yée sɨmɨ sụ́ụ ní kacɨ́ kadra mbá. 18 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Epịkụrị́ya e kɨ́ Sotéke ní tónóye ítí kangú kɨ́ Páwulo. Zɨ́ ngíti géyị ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Wo bɨ owo kacɨ́ ledre kpá wá ba, ili úku ꞌbɨ ené ba kpá yaá ꞌdi?” Zɨ́ ngíti géyị úkulúgu ledre kɨ́dí, “Káa zɨ́ ndịsị úku ledre gɨ ro lomo ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e ní.” Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a Páwulo ndịsị ꞌdódo bɨlámá ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ mɨúrú a gɨ sɨmɨ umbu. 19 Gɨ ore, zɨ́ye ꞌdíꞌbi Páwulo ógụyé kɨ́e do bi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Arupágu kɨ́dí bɨ mɨngburoko ꞌyị lúrú bi kacɨ́ gara ndịsịnɨ́ kótrụ royé doa ní. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí, “Ilizé ówo a gɨ zɨ́yị, mɨkánda ledre bɨ ndị́sị ꞌdódo a ba nɨ gɨ ro ambi? 20 Ngíti géyị ledre ga bɨ ndịsịzé úwú yée ní utúasánɨ́ eyé gu mbílíze wá. Ilizé gɨ ro zɨ́ze úwú yéme ini ledre bɨ gɨ sɨmɨ a ní.” 21 Gɨ zɨ́a, ꞌyị ꞌbɨ Átani e kɨ́ ṇgu ga bɨ ogụnɨ́ ndị́sị ona sinyi onzonɨ́ sịndị́ kadra eyé go gbékpị́ne ndị́sị úwú mɨkánda ledre kɨ́ ódro gɨ ro mɨkánda ledre máa née.
22 Zɨ́ Páwulo ị́nyịógụné ꞌdága do bi kótrụro ore do úku ledre kɨ́dí, “Sée ꞌyị ꞌbɨ Átani e, máówo go kɨ́dí sɨmɨ ledre e mbá, ledre ꞌbɨ Lomo nɨ sɨmɨsé kɨ́ngaya. 23 Káa zɨ́ bɨ mándị́sị gámá sɨmɨ gara ona kɨ́ lúrú éyị́ ga bɨ ndị́sịsé óto úndruyé ní, zɨ́ma lúrúndíki mbayi kɨ́ mɨéké ledre roné kɨ́dí, ‘ZƗ́ LOMO BƗ OWOZÉ WO WÁ NÍ.’ Éyị́ bɨ ndị́sịsé óto úndrua abú bɨ ówosé wo wá ní, cakaba, mándị́sị ꞌdódo ba ledre gɨ roa zɨ́se.
24 “Lomo nɨ ꞌyị bɨ otoogụ do sogo káṇgá kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ba mbá ne ní. Nɨ ne Ngére ꞌbɨ do sogo káṇgá kɨ́ ere. Ndịsị ené sɨmɨ ꞌdị́cị́ ga bɨ ꞌyịmaꞌdí e ụbụ́nɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ye ní wá. 25 Ili ené kpá éyị́ ga bɨ azé íꞌbí a zɨ́a sɨmɨ bɨ azé ndị́sị méngị moko ené ní wá. Gɨ zɨ́a bɨ nɨ ne ꞌyị íꞌbí trịdrị kɨ́ ꞌdówụ́ nda kɨ́ éyị́ e mbá zɨ́ ꞌyị e ní. 26 Lomo otoogụ kóo ꞌyịmaꞌdí dụụ́ kị́éꞌdo, gɨ sɨmɨa zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e ógụyé do sogo káṇgá ba mbá. Zɨ́a kpá yéme ledre gɨ ro bi bɨ sị́ do ꞌyị ga gére née nɨyí ndị́sị doa kɨ́ sịndị́ kadra bɨ nɨ útúásá zɨ́ye sɨmɨ bi máa née ní ní. 27 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị e gámásóꞌdo née. Ngíti géyị yá zɨ́ye ógụyé zɨ́ne gɨ ro zɨ́ye ówo née, abú ndaá gɨ rozé gbála wá. 28 Yị́ ené gɨ zɨ́ ówo ledre ené kɨ́ ze, zɨ́ze ídíze trịdrị kɨ́ ndị́sị gámáze kɨ́ méngị ledre ga bɨ ndịsịzé méngị yée ba, káa zɨ́ bɨ kóo ngíti mongụ́ ꞌyị éké ledre esé uku kɨ́dí, ‘Azé owụ́ ꞌbɨ Lomo ní.’
29 “Gɨ zɨ́a bɨ azé go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndazé sómụ́ a bɨ kɨ́dí Lomo nɨ éyị́ bɨ káa zɨ́ lị́lị éyị́ bɨ ꞌyị e yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu, togụ́ késị́, togụ́ mbú gɨ sɨmɨ tutú kɨ́ ówo ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní wá. 30 ꞌDesị́ ga kóo ní, Lomo ndịsị lúrú cáyi ledre née gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị e owonɨ́ aka wo wá ní, tɨ́ lá bɨ nda ba ní, Lomo ndịsị go íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị e do bi e mbá kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé. 31 Otoyeme sịndị́ kadra bɨ née nɨ ógụ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e sɨmɨ a do bɨlámá mɨsiꞌdiné do sogo káṇgá mbá kpịnị kacɨ́ mɨméngị ledre eyé ní go kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ꞌyị ené bɨ gelé wo ní. ꞌDodo ledre née go zɨ́ ꞌyị e maꞌdíi kɨ́ mɨúru a bɨ uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní.”
32 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre gɨ ro ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e kúkugú fóló Páwulo kɨ́e. Tɨ́ lá zɨ́ ngíti géyị úku ledre kɨ́dí, “Ilizé aka úwú ándá ledre bɨ úku née.” 33 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ ukunɨ́ kenée ní, zɨ́ Páwulo ndéréókpó ené gɨ do bi kótrụro gɨ ore ꞌdáꞌba. 34 Gɨ ore née ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e útúye kpa do kacɨ́ Páwulo zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ. Dongará ꞌyị máa ga gére née kóo ngíti oꞌdo bɨ ndịsị ógụ gbụụ́ do bi kótrụro ore kɨ́ ịrịné Diyonósisi kpá kɨ́ ngíti kára kɨ́ ịrịné Damaríya nda kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e.
* 17:7 17:7 Káyísara: Káyísara ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí mongụ́ ngére ꞌbɨ Róma. Nɨ mongụ́ ngére do ngíti géyị lafúne ngére e ga bɨ ꞌbɨ ngíti géyị káṇgá e káa zɨ́ Yụdáya kɨ́ Galiláya.