2
ꞌDówụ́ Lomo ogụ do ꞌyị e sɨmɨ Yerụsaléma
1 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Pénítakote utúasá ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kótrụ royé mbá do bi kị́éꞌdo sɨmɨ Yerụsaléma.
2 Nɨyí ídí kɨ́e ní, zɨ́ gboṛụ éyị́ ówụ́ne gɨ komo ere káa zɨ́ gboṛụ mongụ́ síli bɨ káa zɨ́ mɨgombị ní sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ kóo nɨyí sɨmɨ a ní.
3 Sɨmɨ ledre bɨ ndị́sị méngị roné ba ní, zɨ́ye lúrúndíki éyị́ káa zɨ́ mɨngálánga mbílí phoꞌdụ ní. Zɨ́ éyị́ bɨ káa zɨ́ mbílí phoꞌdụ ba ífi báyi roné do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní za mbá.
4 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ mengị roné kenée ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́ye tónóye ódroyé sɨmɨ ngíti géyị tara e káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo zɨ́ye ní.
5 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa kóo née ní, tụ́ꞌdụ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, nɨyí kóo bo ogụnɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ore gɨ do bi e do sogo káṇgá za mbá.
6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née uwúnɨ́ mongụ́ gboṛụ éyị́ bɨ owụ́ née ní, zɨ́ye ụ́dụyé mbá ngásáye do bi bɨ ledre ba mengị roné doa ní. Zɨ́ye ndị́sị ónzó komoyé gɨ zɨ́a ledre ga bɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ndịsịnɨ́ úku a ní, ndịsịnɨ́ úwú a tɨ́ káa zɨ́ ndịsịnɨ́ úku ledre née sɨmɨ tara eyé ní.
7 Zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre bɨ mengị roné née. Zɨ́ye ndị́sịyé ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “ꞌYị ga ba nɨyí mbá gɨ sɨmɨ Galiláya mengị káa be ꞌdi zɨ́ye ndị́sị ódroyé sɨmɨ tara ezé?
8 Éyị́ bɨ mengị roné ní ꞌdi. Bɨ uwúzé nda ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée tɨ́ káa zɨ́ ukunɨ́ sɨmɨ tara ezé ní?
9 Bɨ ogụzé ꞌbɨ ezé yị́ ezé zaá gɨ sɨmɨ káṇgá ga bɨ Pátiya, Medị́ya kɨ́ Elamị́tị, kpá zaá gɨ sɨmɨ Mesopatómiya, Yụdáya nda kɨ́ Kapadósiya, kpá gɨ sɨmɨ Pánato kɨ́ Ásiya,
10 ngíti géyị ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ Pharagáyi, Pamafíliya kɨ́ gɨ sɨmɨ Ízibiti kɨ́ bi ga bɨ sɨmɨ Lị́bịya gbóo kɨ́ Seréna ní. Ngíti géyị ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní,
11 gba Yụ́da e kɨ́ ngíti géyị kúfú ga bɨ oyóloꞌbónɨ́ royé káa do ꞌyị ga bɨ ꞌyị ṇgúṇgu ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yụ́da e ní, kɨ́ ngíti géyị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ Kuréto kɨ́ Arábiya ní, uwúzé ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée kɨ́ tara ezé gɨ ro mongụ́ ledre bɨ Lomo mengị ba mbá bú.”
12 Gɨ zɨ́ ledre née ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye ndị́sị ónzó komoyé kacɨ́ ledre bɨ mengị roné née ní, owo ꞌdiꞌbinɨ́ mbị́ éyị́ bɨ mengị roné ní wá. Zɨ́ye ndị́sị ndúꞌyú lóꞌbo royé dengbị́ye kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ mengị roné ba ꞌdi?”
13 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráye fóló ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go née kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née koyónɨ́ yị́ eyé mɨkóyó.”
Pétero odro zɨ́ ꞌyị e kadra Pénítakote
14 Zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ꞌyịmɨkása ga bɨ kóo sokó doa kị́éꞌdo (11) ní ị́nyịógụyé ꞌdága. Zɨ́ Pétero úku ledre kɨ́ mongụ́ kúrú zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ kóo kotrụnɨ́ royé ní kɨ́dí, “Lafúma e Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Yerụsaléma ona ní, índisé aka mbílíse zɨ́ma yáa gɨ ro zɨ́ma úku ꞌdódo ini ledre sɨmɨ ledre bɨ mengị roné ba zɨ́se.
15 ꞌYị ga ba ní koyónɨ́ eyé e wá. Ba aka lá sịndị́ kadra ịnyị doa eso kɨ́ phịyị́.
16 Yị́ ené ba ledre bɨ kóo nébị Yúwele uku ledre gɨ roa kɨ́dí,
17 “ ‘Lomo uku ledre kɨ́dí, sɨmɨ odụ sị́lị́,
Mááyí karanée kásaógụ ꞌDówụ́ma zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨ ꞌyị e za mbá.
Wotị́se e kɨ́ nyị́se e nɨyí karanée ndị́sị úkutátá ledre gɨ romá zɨ́ ꞌyị e,
phɨṛangá esé e nɨyí karanée lúrúndíki éyị́ ga bɨ nɨyí méngị royé ní ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ye kɨ́ méngị royé,
zɨ́ ngoko ꞌyị e ndị́sịyé ꞌdúꞌduru bɨ Mááyí ógụ kɨ́e doyé ní.
18 Gba ꞌyị kasa amá e, yaꞌdá e kɨ́ kará e
Mááyí karanée kása ꞌDówụ́ma zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨyé sɨmɨ kadra bɨ nɨ útúásá ní
gɨ ro zɨ́ye ndị́sị úkutátá ledre amá zɨ́ ꞌyị e.
19 Mááyí karanée méngị mɨngburoko ledre e komo ere kɨ́ ngíti géyị do sogo káṇgá ona gɨ ro zɨ́a ꞌdódo rokoꞌbụ amá zɨ́ ꞌyị e.
Sɨmɨ bɨ karanée ledre máa née nɨ ndị́sị méngị roné do sogo káṇgá ona ní,
okó nɨ útú zɨ́ sáma ꞌyị e kúkúne, phoꞌdụ kɨ́ mongụ́ cika nɨ ídí lị́rị do bi e mbá.
20 Komo kadra nɨ ị́lị́ zɨ́ mɨtụlụrụ útúne mbụụ́,
zɨ́ komo éfé óyólóꞌbó roné bɨkesị́ne káa zɨ́ sáma ní.
Ledre ga gére née nɨyí méngị royé ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ sị́lị́ ꞌbɨ Ngére Lomo kɨ́ ógụné.
21 Gɨ ore, ꞌyị bɨ nɨ íni ini
zɨ́ Ngére Lomo ní, Lomo nɨ tɨ́ yómo wo.’
22 “Lafúma e Isɨréle e, ídísé úwú ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba. Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị mɨngburoko ledre zɨ́ne, káa zɨ́ bɨ ꞌdodo roné go zɨ́se sɨmɨ ledre ga bɨ ndịsị méngị yée kɨ́ rokoꞌbụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a ní. Ówoyémesé bú bɨlámáne káa zɨ́ bɨ kóo ndịsị méngị yée dongaráse ona ní.
23 Kacɨ́ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo, ótoómo kóo Yésụ do sị́lị́se gɨ ro zɨ́se íꞌbí wo zɨ́ ꞌyị lúyú ledre e phéphé wo zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá.
24 Bɨ kenée ní, Lomo uru wo go gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a Yésụ utúasá ídí sị́ sị́lị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ umbu wá. Cakaba ba ní, Lomo oto yị́ ené wo go zɨ́a ídíne kɨ́ ro doné.
25 Dawídi eké kóo owụ́ ꞌbɨ mbágá ledre go kpá kenée gɨ ro Yésụ ya Yésụ nɨ gú úku ledre kɨ́dí,
“ ‘Máówo bú kɨ́dí Ngére Lomo nɨ gbóo kɨ́ma kacɨ́ kadra mbá.
Gɨ zɨ́a bɨ nɨ gbóo kɨ́ma ní,
máútúásá éré ngịrị gɨ zɨ́ ledre e wá.
26 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, rokinyi ucu go do mɨmbéꞌdemá,
gba ódro ga bɨ ndịsịnɨ́ ólụ́ógụ gɨ taramá ní nɨyí mbá ódro ꞌbɨ rokinyi.
Káa zɨ́ bɨ mááyí ba ní, mɨmbéꞌdemá ịdrị́ go nzoó kacɨ́ óto komo bɨ kóo mándị́sị óto a ní,
27 gɨ zɨ́a útúásá ótoómo máa sɨmɨ bi wá,
útúásá kpá ótoómo ꞌYị eyị́ bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní ényené wá.
28 Bɨ kenée ní, ꞌdódo mɨsiꞌdi trịdrị go zɨ́ma,
gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé kéyị sɨmɨ rokinyi bɨ za fí ní.’
29 “Owụ́ ꞌbɨ babá e, máúku ba wo zɨ́se fúó kɨ́dí, bulúnduzé ngére Dawídi bɨ ꞌyị e owonɨ́ wo mbá bú ní, uyu kóo do óto bi zɨ́a, bi nɨ zɨ́a karaba bo do sogo káṇgá ona.
30 Owozé bú kɨ́dí Dawídi uku ené kóo ledre ga gére née gɨ ro kụṛụꞌbụné wá. Tɨ́ lá nɨ yị́ ené kóo nébị, owo bú kɨ́dí Lomo mocụ́ kóo éyị́ go zɨ́ne. Lomo mocụ́ ya née nɨ gú karanée óto ngúru bulúndu Dawídi káa do ngére káa zɨ́ Dawídi ní.
31 Dawídi owo yị́ ené kóo ledre bɨ Lomo nɨ méngị a ní go ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá. Née sị́ ledre bɨ kóo uku ledre kɨ́dí, Lomo nɨ úru Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a ní. Lomo utúasá ené ótoómo wo sɨmɨ bi wá, útúásá kpá gbawá ótoómo wo zɨ́a ényené.
32 “Bɨ kenée ní, Lomo uru Yésụ go gɨ sɨmɨ umbu. Lurúzé ledre bɨ mengị roné née go maꞌdíi cụ́ kɨ́ komozé.
33 ꞌBụa Lomo, íꞌbí mongụ́ úndru go zɨ́ Yésụ maꞌdáa gɨ ro zɨ́a ídíne mɨndị́sịné do sị́lị́ ꞌbɨ anú ꞌbɨ ꞌBụné Lomo. Lomo iꞌbí kóo rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne go zɨ́ Yésụ káa zɨ́ bɨ kóo mocụ́ ledre a zɨ́a ní. Ledre bɨ lúrúsé kɨ́ wo bɨ úwúsé wo ba ní, yị́ ené née ꞌDówụ́ Lomo bɨ Yésụ kasa zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨzé ní.
34 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí Dawídi nderé kóo komo ere, zɨ́a kóo uku ledre kɨ́dí,
“ ‘Ngére Lomo uku ledre zɨ́ Ngére amá Kɨ́résịto kɨ́dí,
“Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona,
35 gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Mááyí óto ezeokóyị e mbá
sị́ sịndị́yị káa zɨ́ owụ́ gbáꞌdá bɨ ndị́sị óto sịndị́yị doa ní.” ’
36 “Bɨ go kenée ní, sée ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e, ídísé ówo a maꞌdíi kɨ́dí, Yésụ bɨ phéphésé wo do mɨngbúngbu kágá née ní, nɨ ne wo bɨ Lomo oto wo zɨ́ye ídíye kéne káa do Ngére kpá Kɨ́résịto dozé ní.”
37 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Pétero uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ꞌdécịné ꞌduo tụ. Zɨ́ye ndúꞌyú Pétero e kɨ́ ngíti géyị lafúga ꞌyịmɨkása e kɨ́dí, “Owụ́ babá e, azé nda méngị go ꞌdi?”
38 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée mɨkékeṛị́a mbá, ídísé ótoómo kɨ́ lúyú ledre. Do bábátị́zị́ sée kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ gɨ ro zɨ́ Lomo lụ́lụóyó lúyú ledre esé. Gɨ ore, Lomo nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ bɨ ꞌDówụ́ne ní zɨ́se.
39 Ledre bɨ kóo Lomo mocụ́ wo ní, nɨ kóo gɨ rosé kɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e, kɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí gbála gɨ ro Lomo ní kɨ́ yée ga bɨ Ngére ezé Lomo ndolo yée káa do ꞌyị ené e ní.”
40 Zɨ́ Pétero úku tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ oꞌbụóbụ ní zɨ́ye. Zɨ́a ndéndị́ roné zɨ́ye kɨ́dí, “Mé ba ní, ídísé mu ndúꞌyú Lomo gɨ ro zɨ́se ómosé káa bɨ Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée sɨmɨ bɨ nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ꞌyị lúyú ledre e ní.”
41 Gɨ ore ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre bɨ Pétero uku ní, zɨ́ye óyólóꞌbó somụ́ ledre eyé do íꞌbí babatị́za zɨ́ye. ꞌYị ga bɨ kóo oyóloꞌbónɨ́ somụ́ ledre eyé sɨmɨ kadra máa bɨ kóo née ní, nɨyí kóo mbá álifu ota.
42 Nda gɨ do kacɨ́ a bɨ oyóloꞌbónɨ́ somụ́ ledre eyé ní, zɨ́ye íꞌbí royé ndị́sị ówoyéme ledre gɨ ro Yésụ gɨ zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e, zɨ́ ndị́sị eyé kɨ́ ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre umbu Ngére Yésụ kɨ́ ini zɨ́ Lomo ídíne ndro do bi kị́éꞌdo.
Ndị́sị ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní
43 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní ị́nyịyé mbá ndị́sị óto úndru Lomo gɨ zɨ́ rokoꞌbụ bɨ ndịsị íꞌbí a zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre e kɨ́e kacɨ́ kadra e mbá ní.
44 Bɨ kenée ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní kótrụ royé zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre eyé e kacɨ́ kadra mbá ndro.
45 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní ndị́sịyé togụ́ ugúoyónɨ́ éyị́ eyé e go yá, zɨ́ye ndị́sịyé ífi késị́ye dongaráye mɨútúásáne kpịnị kacɨ́ éyị́ bɨ ꞌyị ili wo ní.
46 Kacɨ́ kadra mbá zɨ́ye ndị́sịyé kótrụ royé do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, ngíti géyị yá ꞌbe ꞌbɨ eyé e ndị́sịyé ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre umbu Ngére Yésụ kɨ́ mongụ́ rokinyi do mɨmbéꞌdeyé.
47 Sɨmɨ bɨ ledre née nɨ ndị́sị méngị roné kenée ní, zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní mbá ndị́sịyé óto ꞌbú ledre bɨ ndịsịnɨ́ méngị a née doyé. Nda gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Ngére Yésụ ndị́sịné ꞌdíꞌbiógụ ngíti géyị yata ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ómoyé.