28
Páwulo do cúkú bɨ Maláta ní
1 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụogụzé bi go mbá bɨlámáne do gbúṛóngó ní, zɨ́ze úwú ledre kɨ́dí azé ba do cúkú bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Maláta ní.
2 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ cúkú ore ní, ꞌdíꞌbi zée sɨmɨ sụmụ do bɨlámá mɨsiꞌdi. Zɨ́ye kótụ́ phoꞌdụ zɨ́ze ndị́sịzé roa gɨ zɨ́ drụ́ gɨ zɨ́a iní ndịsị kóo éꞌdị kɨ́ngaya.
3 Zɨ́ Páwulo káka ụ́ṛụ́ nzị ngị́rị́, sɨmɨ bɨ nɨ go óto a ku phoꞌdụ ní, zɨ́ kámá gbúgbuógụné gɨ sɨmɨ nzɨ ngị́rị́ née gɨ zɨ́ bi mɨị́rị́ zɨ́a náná Páwulo ro sị́lị́a.
4 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ cúkú ore lurúndikinɨ́ kámá kɨ́ cíṛíngbí roné sị́lị́ Páwulo ní, zɨ́ye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ ꞌyị úfu ꞌyị e. Abú omo gɨ zɨ́ umbu gɨ sɨmɨ mɨkavu go ní, ngúru lomo ga bɨ ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌbɨ ꞌyị e ní, utúasá ótoómo wo zɨ́a ídíne trịdrị wá.”
5 Gɨ ore, zɨ́ Páwulo fúfuóyó kámá née gɨ ro sị́lị́ne ku phoꞌdụ, éyị́ bɨ zɨ́a ídíne roa bɨsinyíne ní ndaá.
6 Ndịsịnɨ́ kóo go lá sóngó Páwulo zɨ́ saná a ụ́ṛụ́ne ngíti géyị yá, ꞌdiya káa ní nɨ útú geré fí umbu. Tɨ́ lá bɨ ndịsịnɨ́ má, lurúndikinɨ́ éyị́ bɨ bɨsinyí zɨ́a méngị wo ní wá ní, zɨ́ye óyólóꞌbó tarayé kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ ngúru lomo káa zɨ́ lomo bɨ kɨ́ ịrịné ꞌYị ꞌdécị yéme ngbanga ní.”
7 Gbóo cigí bi bɨ kotụ́nɨ́ phoꞌdụ zɨ́ze doa née ní, yáká ꞌbɨ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Pábụlịsị nɨ kóo ore, nɨ ne ꞌyị bɨ kɨ́ ledrené owóowó sɨmɨ cúkú máa née. Zɨ́a ꞌdíꞌbi zée sɨmɨ sụmụ kɨ́ sị́lị́ ota (3) azé ṇgu e ꞌbe ꞌbɨ ené.
8 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, ꞌbụ Pábụlịsị nɨ kóo kɨ́ ro mɨị́rị́ kpá kɨ́ sɨmɨkowo mɨꞌdúꞌduné komo ṛangba. Zɨ́ Páwulo ólụ́ne lúrú wo ꞌdị́cị́ íri, gɨ do kacɨ́ ini zɨ́ Lomo, zɨ́ Páwulo óto sị́lị́ne doa zɨ́ saná a zázáne.
9 Sɨmɨ bɨ ledre née mengị roné kenée ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo kɨ́ ndíyá do cúkú ore ní ógụyé zɨ́ Páwulo zɨ́ sanáye kpá zázáne.
10 Zɨ́ye óto úndruzé do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e. Sɨmɨ bɨ azé go nzíyizé gɨ ro ꞌdógụ bi ní, zɨ́ye ógụyé kɨ́ éyị́ ga bɨ ilizé yée ní íꞌbí yée zɨ́ze.
Mɨndéréze gɨ sɨmɨ Maláta sɨmɨ Róma
11 Gɨ do kacɨ́ éfé ota (3), zɨ́ze ị́nyịzé ndéréze kɨ́ mongụ́ kuṛúngba bɨ kóo nɨ mɨtóroné ore kɨ́ lịmị ní. Mongụ́ kuṛúngba máa née nɨ kóo gɨ sɨmɨ gara bɨ Alakɨzandarị́ya ní, kɨ́ lị́lị kúṛógbó do lomo ga bɨ toṇgo e, kɨ́ ịrịyé Kásata e kɨ́ Pólụsụ ní roné.
12 Zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ mongụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Surakúso ní. Zɨ́ze ndị́sịzé ore kɨ́ sị́lị́ ota (3).
13 Gɨ ore, zɨ́ze ꞌdógụ bi ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Rịgị́mu ní. Sɨmɨ bi mɨárá a née ní zɨ́ síli tónó ílíne gɨ ꞌdí do anú, lá sị́lị́ gbre zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Potịyólịsị ní.
14 Zɨ́ze ówo ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní ore. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, idízé ndị́sị kéye ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre. Nda née ní, zɨ́ze ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréze sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní.
15 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ sɨmɨ Róma ní úwú ledrezé kɨ́dí azé go ógụ. Zɨ́ye lódụ́ ndíki zée zaá gị sɨmɨ gara bɨ Sụ́ụ ꞌbɨ Apị́yosụ bɨ kɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Ṇgu e Ota ní. Sɨmɨ bɨ Páwulo lurúndiki yée ní, zɨ́ ledre née íꞌbí rokinyi do mɨmbéꞌdea zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro ledre née.
16 Sɨmɨ bɨ ogụzé sɨmɨ Róma ní, do íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Páwulo idí ndị́sị kɨ́ ro doné zɨ́ kémbị́ asikíri ndị́sịné bándá wo.
Páwulo ꞌdodo ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Róma
17 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota (3), zɨ́ Páwulo ndóloyóko manda ꞌbɨ Yụ́da e. Sɨmɨ bɨ yokonɨ́ royé ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lafúma e Yụ́da e, abú máúku bɨsinyí ledre ro ꞌyị ezé e kɨ́ gɨ ro ledre ondụ́ bɨ bulúnduzé e iꞌbínɨ́ zɨ́ze ní wá, zɨ́ manda ezé e ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ Yerụsaléma do íꞌbí máa do sị́lị́ ꞌyị ꞌbɨ Róma e.
18 Sɨmɨ bɨ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Róma e lurúnɨ́ bi sɨmɨ ledre née ní, ilinɨ́ go gɨ ro íꞌdí sị́lị́ye gɨ romá gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé bɨsinyí ledre bɨ máméngị zɨ́a útúásáne gɨ ro do úfu máa ní wá.
19 Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ ngárá Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ eyé kenée wá ní, zɨ́a óto máa zɨ́ma úku ledre kɨ́dí nɨ bɨlámáne zɨ́ma ndéré kɨ́ ledre née kóꞌdụ́ Káyísara. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya mándéré née íꞌbí ngbángá mbigí ꞌyị amá e ní wá.
20 Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ma ndólo sée gɨ ro lúrú sée zɨ́ma kpá ódromá kɨ́se. Onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ máṇgúṇgu ledre bɨ zée Isɨréle e ndịsịzé óto komozé gɨ roa ní.”
21 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndikizé ezé wáraga gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya kɨ́ ịrịyị́ wá. Gbawá ꞌyị ezé bɨ zɨ́a ógụné lị́kpị́ ledre togụ́ mbú úku bɨsinyí ledre kɨ́ ịrịyị́ ní ndaá.
22 Tɨ́ lá ilizé úwú sómụ́ ledre eyị́ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, gɨ zɨ́a owozé bú kɨ́dí do bi e mbá ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku sínyi ledre gɨ ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga.”
23 Zɨ́ye óto sịndị́ kadra kɨ́ Páwulo e bɨ yée nɨyí ndíkí sɨmɨ a ní. Kadra née ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ógụyé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị lafúye do bi bɨ Páwulo ndịsị ndị́sị doa ní. Zɨ́ Páwulo úku yéme ledre gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ye kú kɨ́ phịyị́ gị kɨ́ tagá. Zɨ́a áyíne gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi doyé kɨ́ ledre Yésụ gɨ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa kɨ́ ꞌbɨ nébị e.
24 Zɨ́ ledre née ꞌdíꞌbi do ngíti géyị, tɨ́ lá ngíti géyị ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé e wá.
25 Zɨ́ye báyiyé kɨ́ ndị́sị ítí kangú dongaráye gɨ do kacɨ́ bɨ Páwulo uku odụ kúrúne zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌDówụ́ Lomo uku kóo ledre go maꞌdíi sɨmɨ bɨ ukuiꞌbí ledre tara nébị Isáya zɨ́ bulúndusé e kɨ́dí Lomo uku ya,
26 “ ‘Ndéré mu úku ledre zɨ́ ꞌyị ga ba,
“Ásé índi mbílíse úwú sanda bɨ gɨ ro Lomo ní má,
tɨ́ lá útúásá esé úwú yéme ini ledre bɨ sɨmɨ a ní wá.
Ásé kpá lúrú éyị́ ga bɨ ndịsị méngị yée ní, tɨ́ lá útúásásé esé lúrúndíki a wá.”
27 Gɨ zɨ́a sɨmɨ do ꞌyị ga ba nɨ yị́ ené go mɨꞌdụ́tụné, esị ꞌdụtụnɨ́ gu mbílíye go,
ꞌdụtụnɨ́ komoyé kpá go mɨꞌdụ́tụ.
Idí kóo ndaá kenée wá,
káa bɨ nɨyí lúrú bi kɨ́ komoyé zɨ́ye úwú ledre kɨ́ mbílíye,
zɨ́ sɨmɨ doyé ówoꞌdíꞌbi ini ledre gɨ sɨmɨ a,
zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé zɨ́ma.
Nda née ní, zɨ́ma yómo yée.’
28-29 “Bɨ kenée ní, máíli sée Yụ́da e, zɨ́se ówo a kɨ́dí Lomo kasa sanda bɨ ꞌbɨ yómo ꞌyị e ní go zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Nɨyí úwú a zɨ́ye ṇgúṇgu a.”
30 Zɨ́ Páwulo ndị́sịné ore kɨ́ sɨmɨbi gbre sɨmɨ ꞌdị́cị́ ené bɨ ndịsị íꞌbí késị́ gɨ roa née ní. ꞌYị ga bɨ mbá ndịsịnɨ́ ógụ lúrú wo ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ.
31 Gɨ ore, zɨ́a ndị́sịné úku ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo nda kɨ́ ꞌdódo ledre gɨ ro Ngére Kɨ́résịto Yésụ, ngịrị ndaá roa wá. ꞌYị bɨ zɨ́a ụ́cụómo wo ní ndaá kpá wá.