7
Sitifáno ukulugu ledre zɨ́ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e
1 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndúꞌyú Sitifáno kɨ́dí, “Ledre bɨ ukunɨ́ née ní nɨ maꞌdíi?”
2 Zɨ́ Sitifáno úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídísé aka úwú ledre bɨ mááyí úku a ba mɨngburoko ꞌyị amá e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ babá e. Sɨmɨ bɨ kóo bulúnduzé Abarayáma nɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya bɨ nɨ dongará mɨngburoko ngbuṛu e gbre ómụ́ aka ndị́sị sɨmɨ gara bɨ Arána wá ní, Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné bɨ ꞌyị e mbá ndịsịnɨ́ kófó ịrịa ní, ꞌdodo kóo roné zɨ́a.
3 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, ‘Ídí ótoómo káṇgá esé, ꞌyị eyị́ e kɨ́ ꞌbụyị́ e mbá zɨ́yị ómụ́yị sɨmɨ káṇgá bɨ Mááyí ꞌdódo a zɨ́yị ní.’
4 “Née ní, zɨ́ Abarayáma ómụ́ne gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Kaladíya bɨ nɨ dongará mɨngburoko ngbuṛu e gbre ní ndéré ndị́sịné sɨmɨ Arána. Gɨ do kacɨ́ umbu ꞌbụa, zɨ́ Lomo kása Abarayáma idí ndéré ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ ásé cakaba mɨndị́sịsé sɨmɨ a ba ní.
5 Sɨmɨ ledre ga bɨ Lomo mengị née mbá, iꞌbí ené bi zɨ́ Abarayáma ya née go ꞌbɨ ené ní wá, gbawá owụ́ bi kɨ́ ịrịa. Zɨ́ Lomo mócụ́ ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Mááyí karanée íꞌbí káṇgá ba zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní za fí.’ Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo nɨ mócụ́ ledre née ní, owụ́ ndaá aka kóo zɨ́ Abarayáma wá.
6 Ba ledre bɨ kóo Lomo uku zɨ́ Abarayáma ní, ‘Bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí káa do owụ́kụlụ́ e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e. Zɨ́ mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née ndị́sịyé ꞌdóꞌdo yée kɨ́ sɨmɨbi e míya eso.’
7 Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Mááyí íꞌbí mongụ́ ꞌdoꞌdó ro mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née bɨ nɨyí óto bulúnduyị́ e káa do owụ́kụlụ́ e née ní kɨ́ngaya. Nda gɨ do kacɨ́ a née, bulúnduyị́ ga gére née nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga gére née zɨ́ye nda ndị́sị óto úndrumá sɨmɨ káṇgá máa wo ba ní.’
8 “Zɨ́ mɨyéme ledre ídíne dongará Lomo kɨ́ Abarayáma yaá, owụ́ ga bɨ owụ́ yaꞌdá e ní, idínɨ́ mbá útú ngbuṛu. Nda gɨ do kacɨ́ ledre née ní, do ndíki Isáka gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị do ota, zɨ́a útúne ngbuṛu. Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Isáka ndíki Yakóbo, zɨ́ Yakóbo ndíki owụ́ e sokó doa gbre (12) bɨ sị́ dozé Yụ́da e tonó gɨ royé ní.
9 “Gɨ zɨ́a bɨ Yakóbo mengị ofụ ledre owụ́ ꞌbɨ ené Yoséfa go ní, zɨ́ lúnduga óto ledre sɨmɨyé roa. Kacɨ́ ledre bɨ ndịsịnɨ́ sómụ́ a roa ní, zɨ́ye úgúóyó wo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó éyị́ e ní zɨ́ye ꞌdíꞌbi ókpó a sɨmɨ Ízibiti káa do owụ́kụlụ́. Abú kenée ndotó Lomo otoomo ené wo wá,
10 zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ wo kɨ́ sanáne filo gɨ sɨmɨ mbágá tụ́ꞌdụ́ ꞌdoꞌdó bɨ ndiki wo ní. Zɨ́ Lomo íꞌbí komokenzị zɨ́ Yoséfa gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ené. Zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti óto wo káa do mongụ́ ꞌyị sɨmɨ Ízibiti kɨ́ ꞌbe máa ꞌbɨ ené ꞌbɨ ngére ní za mbá.
11 “Sɨmɨ ledre née ní, zɨ́ mongụ́ ꞌbú útúne sɨmɨ káṇgá ga bɨ Ízibiti kɨ́ Kanána ní mbá. Éyị́ mɨánu bɨ zɨ́a útúásáne kɨ́ ꞌyị e ní ndaá. Zɨ́a kóo íꞌbí ꞌdoꞌdó ro bulúnduzé e kɨ́ngaya.
12 Sɨmɨ bɨ Yakóbo uwú ya éyị́ mɨánu nɨ bo sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a kása owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ nɨyí bulúnduzé e ní úgú éyị́ mɨánu ógụ kɨ́e zɨ́ye. Née kóo mɨzefị ndéré eyé sɨmɨ Ízibiti.
13 Nda sɨmɨ gbre ógụ eyé sɨmɨ Ízibiti, zɨ́ Yoséfa ꞌdódo ledre gɨ roné zɨ́ lúnduné e. Née kóo go sịndị́ kadra bɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ówo ledre gɨ ro Yoséfa kɨ́ sụmụga ní.
14 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Yoséfa ị́trị́ sanda kacɨ́ ꞌbụné Yakóbo kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé íri ní za mbá gɨ ro do ógụyé sɨmɨ Ízibiti. ꞌYị máa ga gére née nɨyí kóo cị́ ota doa sokó doa ịnyị.
15 Gɨ ore, zɨ́ Yakóbo ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e ndéréye sɨmɨ Ízibiti, kɨ́ꞌdí bɨ uyunɨ́ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ bulúnduzé e ní.
16 Do ꞌdíꞌbilúgu umbuyé ndáꞌba ícióto a sɨmɨ bi bɨ kóo Abarayáma ugú kɨ́ késị́ gɨ zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Amóra sɨmɨ Sekéme ní.
17 “Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre bɨ Lomo mocụ́ ledre a zɨ́ Abarayáma nɨ nda go gbóo ní, zɨ́ ꞌyị ezé ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ní ídíye nda go mɨéyeyé kɨ́ kɨ́ngaya.
18 Zɨ́ ngíti ꞌyị bɨ owo ledre gɨ ro Yoséfa wá ní ídíne go née káa do ngére ꞌbɨ Ízibiti.
19 Zɨ́ ngére née ndị́sịné méngị bulúnduzé e bɨsinyí kɨ́ngaya. Zɨ́a ndị́sị rókpó ꞌyị ezé e kɨ́ cóngó ro idínɨ́ ụ́cụóyó síṛí owụ́ ꞌbɨ eyé ga bɨ owụ́ yaꞌdá e ní ꞌdáꞌba gɨ ro zɨ́ye úyuyé.
20 “Née sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo aránɨ́ Mụ́sa sɨmɨ a ní. Mụ́sa nɨ kóo owụ́ bɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya ní. Zɨ́ ꞌyị ndíki ga lúrú bi kacɨ́ a kɨ́ éfé ota (3).
21 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbioyonɨ́ wo gɨ ꞌbe óto wo ꞌdí sogo ní, zɨ́ nyị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ndíki wo. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Mụ́sa ụ́lụ́ a káa do owụ́ ꞌbɨ ené.
22 Zɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ Mụ́sa bɨ nɨ íꞌbí komokenzị zɨ́a ní. Sɨmɨ bɨ ngboró ogụ nda go káa do yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́ ódro ené kɨ́ mɨméngị ledre ené e ídíye mbá kɨ́ rokoꞌbụyé.
23 “Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Mụ́sa nɨ go cị́ gbre ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne ṇgu zɨ́ lafúne Isɨréle e.
24 Zɨ́a lúrúndíki ngúru ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ ndị́sị ócó ꞌdóꞌdo ngíti ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle. Zɨ́ Mụ́sa ndéréne útúne sɨmɨ okó née ní, zɨ́a ị́nyịné úfu ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ kóo ndịsị ócó ꞌdóꞌdo ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle ní.
25 Mụ́sa somụ́ ꞌbɨ ené kɨ́dí lafúne Isɨréle nɨyí ówo a kɨ́dí Lomo kasa née go gɨ ro zɨ́ne ógụné yómo yée gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ owụ́kụlụ́ e. Ábuwá owonɨ́ eyé e wá.
26 Kɨ́lóndó a née ní zɨ́ Mụ́sa ógụndíki Isɨréle e gbre kɨ́ ócó royé. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye sɨmɨ bɨ ayí gɨ ro láfa yée ní kɨ́dí, ‘Yaꞌdá e, éyị́ bɨ ndị́sịsé ócó rosé dengbị́se Isɨréle e gɨ ro ní ꞌdi?’
27 “Tɨ́ lá, oꞌdo máa wo kóo ndịsị ócó láya ezené née ní ịtrị́oyó kóo Mụ́sa gɨ roné ꞌdáꞌba. Zɨ́a ndúꞌyú Mụ́sa kɨ́dí, ‘Ambí oto yị́ị káa do ngére zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdécị ngbangazé ní ne?
28 Íli go gɨ ro úfu máa kpá káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ karana úfu wo ní?’
29 Sɨmɨ bɨ Mụ́sa uwú ledre bɨ oꞌdo née uku zɨ́a kenée ní, zɨ́a ngásáne gɨ sɨmɨ Ízibiti ndéré ndị́sịné sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Mịdịyáni e. Sɨmɨ bɨ nɨ íri ní, zɨ́a ndíki owụ́ ꞌbɨ ené e owụ́ yaꞌdá e gbre.
30 “Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Mụ́sa sɨmɨ mɨndící phoꞌdụ komo kágá sɨmɨ súwú do landa bɨ kɨ́ ịrịné Sináya ní.
31 Sɨmɨ bɨ Mụ́sa lurúndiki phoꞌdụ kɨ́ ndící komo kágá ní, zɨ́a ndị́sịné ónzó komoné kɨ́ ledre ba zɨ́a ndéréógụné za gbóo gɨ ro zɨ́ne lúrú yéme a. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nɨ nda go gbóo kɨ́e ní, zɨ́a úwú kúrú Ngére Lomo kɨ́ úku ledre kɨ́dí,
32 ‘Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ bulúndusé Abarayáma, kɨ́ Isáka nda kɨ́ Yakóbo e ní.’ Zɨ́ Mụ́sa lángbané gɨ zɨ́ ngịrị zɨ́a ótoꞌdụ́tụ komoné káa bɨ née nɨ lúrú phoꞌdụ née.
33 “Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ídí íꞌdíógụ wará eyị́ née ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a bi bɨ tóro doa née ní, née bi amá lúyú ledre ndaá doa wá.
34 Máówo bɨsinyí ꞌdoꞌdó bɨ ro ꞌyị amá Isɨréle e sɨmɨ Ízibiti ní go. Máúwú ini bɨ ndịsịnɨ́ íni a gɨ sɨmɨyé gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó ní go, máyéme romá go gɨ ro sáká yée. Ógụ mu zɨ́ma kása yị́ị ndéré ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ꞌdáꞌba.’
35 “Née tɨ́ kémbị́ Mụ́sa bɨ Isɨréle e asinɨ́ gɨ roa sɨmɨ bɨ nduꞌyúnɨ́ wo kɨ́dí, ‘Ambí oto yị́ị káa do ngére zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdécị ngbangazé ní ne?’ Nɨ kóo ne ꞌyị bɨ Lomo kasa wo zɨ́a ídíne káa do ngére do Isɨréle e gɨ ro zɨ́a sáká yée zɨ́ye ídíye kɨ́ ro doyé kɨ́ sáká éyị́ gɨ zɨ́ maláyika bɨ ꞌdodo roné zɨ́a sɨmɨ mɨndící phoꞌdụ komo kágá sɨmɨ súwú ní.
36 Nɨ kóo manda zɨ́ Isɨréle e sɨmɨ bɨ nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a ndị́sịné méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé kɨ́ yée ga bɨ tara ꞌyị ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́ye mɨị́drị́ ní sɨmɨ bɨ nɨyí aka sɨmɨ Ízibiti ní, kɨ́ kacɨ́ kóꞌdụ́ Bɨkesị́ mɨkavu kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre (40) sɨmɨ yana súwú.
37 “Mụ́sa uku kóo ledre née zɨ́ Isɨréle e kɨ́dí, ‘Lomo nɨ karanée kásaógụ nébị zɨ́se káa zɨ́ bɨ kasa máa ní gɨ dongará ꞌyị esé e.’
38 Nɨ kóo ne manda zɨ́ Isɨréle e do bi kótrụro bɨ kóo sɨmɨ súwú kɨ́ bulúnduzé e kpá kɨ́ maláyika bɨ úku ledre zɨ́a do Landa Sináya ní, zɨ́a ndị́sịné úkuíꞌbí kúrú Lomo zɨ́ze ní.
39 “Tɨ́ lá bulúnduzé e ilinɨ́ eyé úwú ledre ené wá. Gɨ ore zɨ́ye nda óto yị́ eyé mɨmbéꞌdeyé kɨ́ngaya gɨ ro ndáꞌba eyé sɨmɨ Ízibiti.
40 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Aróna kɨ́dí, ‘Yéme lomo mu zɨ́ze bɨ nɨ útú káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ze ní. Owozé ezé lolụ éyị́ bɨ ndịsị méngị Mụ́sa bɨ kóo ꞌdiꞌbiogụ zée ne gɨ sɨmɨ Ízibiti ní wá.’
41 Née sịndị́ kadra bɨ kóo zɨ́ye yéme lomo kɨ́ tosoné káa zɨ́ owụ́ ị́tị́ ní, do ꞌdáná éyị́ e zɨ́a. Zɨ́ye ndị́sịyé léꞌbé keꞌbị kɨ́ rokinyi kɨ́ óto úndru lomo máa née ní.
42 Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ mbigí Lomo óyó sogoné zɨ́ye, do ótoómo yée zɨ́ye ndị́sị óto nda gbóo úndru kadra, éfé kɨ́ kele e ga bɨ komo ere, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ nébị e yaá Lomo uku ledre kɨ́dí,
“ ‘Sée Isɨréle e bangá ga bɨ kóo ndị́sịsé óṇgoónzó yée
kɨ́ ndị́sị ꞌdáná yée kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre sɨmɨ bɨ ásé sɨmɨ súwú ní, ꞌdánásé esé kóo yée née zɨ́ma wá.
43 Ndị́sịsé kóo yị́ esé ị́mbị́ tátá kụ́tụ́ ꞌbɨ lomo bɨ Moléke ní,
kɨ́ lị́lị Ráfana kele bɨ ótosé wo káa do lomo esé ní,
née mbá lị́lị éyị́ ga bɨ kóo yémesé yée gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé óto úndruyé ní.
Bɨ kenée ní, mááyí kása sée sɨmɨ ngíti káṇgá gbála sogo bi bɨ kɨ́ ịrịné Babelónịya ní.’
44 “Kụ́tụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsị ꞌdódo a kɨ́dí, Lomo nɨ bo kɨ́ye nɨ kóo bo zɨ́ bulúnduzé e sɨmɨ súwú íri. Yemenɨ́ kóo kụ́tụ́ née kacɨ́ kúrú Lomo bɨ uku zɨ́ Mụ́sa ní kɨ́ toso a bɨ ꞌdodo ní.
45 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ bulúnduzé e ꞌdíꞌbi kụ́tụ́ née gɨ zɨ́ ꞌbụyé e, do ị́mbị́útú a sɨmɨ bɨ nderénɨ́ kɨ́ Yósuwa e ꞌdíꞌbi káṇgá bɨ Lomo ogóoyó ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e gɨ sɨmɨ a zɨ́ye ní. Zɨ́ kụ́tụ́ née ndị́sịné fú lá ore gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Dawídi,
46 bɨ Lomo oto wo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní, zɨ́a ndúꞌyú Lomo gɨ ro zɨ́ Lomo ṇgúṇgu a zɨ́ne ụ́bụ́ ꞌDị́cị́ zɨ́ Lomo bɨ lúrú bi kacɨ́ Yakóbo ní ndị́sịné sɨmɨ a.
47 Tɨ́ lá Solomóna wotị́ Dawídi ụbụ́ nda kóo ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo máa née ne zɨ́ Lomo.
48 “Nda tɨ́ lá gɨ zɨ́a Lomo bɨ rokoꞌbụ a romo do éyị́ e mbá ní, ndịsị ené sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí e ụbụ́nɨ́ kɨ́ sị́lị́ye ní wá, káa zɨ́ bɨ nébị Isáya éké ní kɨ́dí,
49 “Ngére Lomo uku ledre kɨ́dí, ‘Ere nɨ bi ndị́sị amá,
do sogo káṇgá nɨ ꞌbɨ ené bi óto sịndị́ma.
ꞌDị́cị́ bɨ ásé ụ́bụ́ a zɨ́ma ní toso a nɨ ídí káa be ꞌdi?
Bi bɨ nɨ útúásá zɨ́ma ndị́sịmá sɨmɨa ní wo be ꞌdi?
50 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ máméngị éyị́ ga gére née mbá máa ní wá?’
51 “Éyị́ bɨ ílisé líkpí mbotụ mɨmbéꞌdesé úwú kúrú Lomo, zɨ́se ndị́sịsé índi mbílíse gɨ ro ledre bɨ úku yée zɨ́se gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi. Mɨméngị ledre esé nɨ yị́ ené go cé káa zɨ́ ꞌbɨ bulúndusé ga kóna ní. Kacɨ́ kadra mbá ndị́sịsé ị́cị́ okó ro ꞌDówụ́ Lomo káa zɨ́ bɨ kóo bulúndusé e ndịsịnɨ́ méngị a ní.
52 Nébị nɨ bo kị́éꞌdo káa yaá bulúndusé e ꞌdoꞌdonɨ́ wo wá? Ufunɨ́ gba nébị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ úku ledre mɨógụ ꞌYị bɨ ngárá lúyú ledre ndaá roa wá ní. Bɨ ba ní, méngịsé lárá a go zɨ́se úfuóyó wo.
53 Úwúsé lorụ bɨ kóo Lomo iꞌbí zɨ́ maláyika ógụné kɨ́e íꞌbí a zɨ́ bulúnduzé e ní mbá bú, sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ílisé esé ṇgúṇgu lorụ née wá.”
Ongboonzónɨ́ Sitifáno kɨ́ tutú
54 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e uwúnɨ́ ledre bɨ Sitifáno uku káa ní ní, zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne. Zɨ́ye ndị́sị náná do soyé gɨ ro Sitifáno kɨ́ mɨmbéꞌde késị́.
55 Tɨ́ lá gɨ zɨ́a Sitifáno nɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní, zɨ́a lúrú bi komo ere, zɨ́a lúrúndíki rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ Yésụ mɨtóroné do sị́lị́ Lomo ꞌbɨ anú.
56 Zɨ́ Sitifáno uku ledre kɨ́dí, “Lúrúsé aka, málúrú mbotụ ere likpí go, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ mɨtóroné cigí Lomo do sị́lị́a ꞌbɨ anú.”
57 Zɨ́ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ụ́cụ koko kɨ́ ésị ꞌdụ́tụ gu mbílíye kɨ́ sị́lị́ye. Zɨ́ye ụ́dụyé mbá ngásá ngáka Sitifáno,
58 do ꞌdiꞌbi wo ólụ́ógụyé kɨ́e ꞌdí sogo gɨ sɨmɨ yana gara, tónóye óngbo wo kɨ́ tutú. ꞌYị ga bɨ kóo nderénɨ́ óngbo Sitifáno ní otoomonɨ́ kóo bongó eyé e zɨ́ owụ́oꞌdo kɨ́ ịrịné Sáwulo zɨ́a ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a.
59 Tɨ́ bɨ nɨyí ndị́sị óngbo Sitifáno ní, zɨ́a íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Ngére Yésụ, ꞌdíꞌbi ꞌdówụ́ma mu zɨ́yị íri.”
60 Zɨ́ Sitifáno útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne. Zɨ́a úku ledre kɨ́ kúrúne gbélị́ kɨ́dí, “Ngére, ndá ꞌdóꞌdo yée wá. Ídí ótoómo ledre zɨ́ye gɨ sɨmɨ lúyú ledre eyé.” Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ uku káa ní zungu, zɨ́a úyuné.