Bɨlámá ledre bɨ
Yiwáni
eké ní
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Yiwáni ní
Yiwáni eké bụ́kụ ba ne. Nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa gbre ꞌbɨ Yésụ ní. Eké bụ́kụ ba gɨ ro ꞌdódo ledre kɨ́e zɨ́ Yụ́da e kpá kɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ. Yiwáni lịkpị́ ené ledre gɨ ro mɨndị́sị Yésụ do sogo káṇgá wá. Uku ledre geré gɨ ro mɨngburoko ledre ga bɨ Yésụ ndịsị mengị yée kpá kɨ́ ledre ga bɨ ndịsị ꞌdódo yée ní. Ledre née ꞌdodo kɨ́rɨ́ née kɨ́dí Yésụ ndaá ꞌbɨ ené dụụ́ ꞌyịmaꞌdí wá, nɨ yị́ ené kpá za cụ́ Lomo (Kápita 1:14).
Bụ́kụ ba uku ledre zɨ́ze kɨ́dí Yésụ nɨ kúrú Lomo bɨ Lomo kasaogụ wo do sogo káṇgá, ógụ úyuné káa do éyị́ ꞌdáná gɨ ro ꞌdíꞌbióyó dụụ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní wá, nɨ Masíya bɨ kóo nébị e ndịsịnɨ́ úku ledrea kɨ́dí nɨ ógụ ní. Sɨmɨ kápita ga bɨ 13-17 Yiwáni uku ledre gɨ ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́dí oto ꞌbúye go kɨ́ngaya kpá kɨ́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée ꞌdáꞌdá do kɨ́ ꞌdíꞌbi wo kɨ́ tagá née ní ní. Sɨmɨ odụ a, Yiwáni uku ledre gɨ ro ngbanga Yésụ kɨ́ mɨphéphé wo do mɨngbúngbu kágá kɨ́ ledre gɨ ro mɨúrúa gɨ sɨmɨ umbu kpá kɨ́ ledre bɨ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ ní.
1
Yésụ nɨ Ledre
1 Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ aka do sogo káṇgá ba wá ní, Ledre nɨ kóo kú goó bo ꞌdesị́, nɨyí kóo kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo. Nɨ kpá Lomo bɨ kị́éꞌdo née.
2 Nɨ kú kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo ꞌdáꞌdá Lomo otoogụ aka kóo do sogo káṇgá ba wá.
3 Ledre otoogụ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba za mbá ne. Éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa yaá otoogụ ne wá ní ndaá.
4 Ledre maꞌdáa nɨ yị́ ené ne trịdrị, zɨ́ trịdrị máa née nda ídíne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa do bimɨóṇgó.
5 Trịdrị máa née ogụ ne káa do bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, mɨtụlụrụ utúasá ꞌdụ́tụ a wá.
6 Née ní, zɨ́ Lomo kóo kásaógụ ngíti oꞌdo ịrịa Yiwáni, nɨ ꞌyị íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e.
7 Yiwáni maꞌdáa Lomo kasaogụ wo ꞌdódo ledre gɨ ro bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a.
8 Yiwáni maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené ne bimɨóṇgó máa née ne wá, ogụ ꞌbɨ ené lá ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro bimɨóṇgó maꞌdáa.
9 ꞌYị bɨ nɨ mbigí bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, nɨ go ógụ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá.
10 Abú Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ba kpụrụ́ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ bimɨóṇgó yá, sɨmɨ bɨ bimɨóṇgó ogụ nda ndị́sị dongará ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, owonɨ́ eyé lolụ kóo bɨ kɨ́dí née wo ní wá.
11 Tɨ́ bɨ ogụ dongará ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị ené e asinɨ́ yị́ eyé gɨ roa fú lá mɨási.
12 Bɨ nda kenée ní, zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ bimɨóṇgó née nda yị́ ené méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní, zɨ́ye ídíye mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
13 Ndaá bɨ ya kɨ́dí Lomo ndikiogụ yée káa zɨ́ bɨ ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ ndíki owụ́ e ní wá. Lomo ꞌdiꞌbi yée káa do owụ́ ꞌbɨ ené e, yị́ ené kacɨ́ mɨyéme ledre ené ꞌbɨ Lomo.
14 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo Ledre bɨ kóo nɨyí kú kɨ́ Lomo komo ere ní, ógụ ndị́sịné dongaráze ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, gɨ zɨ́a oto ꞌbúze go kɨ́ngaya. Zée ꞌyịmɨkása ené e, owoyemezé rokoꞌbụ a go bɨlámáne kɨ́dí rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ogụ go gɨ zɨ́ ꞌBụné kɨ́ maꞌdíi ledre kpá kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre do sogo káṇgá.
15 Née ꞌyị bɨ kóo Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e uku ledre a kɨ́dí “Ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ bo nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ne rokoꞌbụ a kɨ́ mɨméngị ledre ené e mbá romonɨ́ do ꞌbɨ ené ꞌbɨ Yiwáni go ní. Romo doné gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené kóo kú bo ꞌdesị́.”
16 Zée ꞌyị ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị máa née go ní, azé go kɨ́ mongụ́ rokinyi kacɨ́ kadra mbá gɨ zɨ́ bɨlámá ledre ga bɨ mengị yée zɨ́ze kɨ́ úndru bɨ iꞌbí zɨ́ze odụ a ndaá ní.
17 Nɨ tɨ́ kenée maꞌdíi, gɨ zɨ́a Lomo iꞌbíogụ ené kóo zɨ́ Mụ́sa lá dụụ́ lorụ idí éké a zɨ́ze ꞌyịmaꞌdí e wá. Kasaogụ za cụ́ Kɨ́résịto Yésụ ógụ ꞌdódoyéme mɨsiꞌdi bɨ née nɨ yómo zée do a ní zɨ́ze.
18 ꞌYị bɨ yaá lurú Lomo go kɨ́ komoné ní ndaá. Lá dụụ́ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo, bɨ nɨyí kɨ́ ꞌBụné kị́éꞌdo ní, ogụ ne ꞌdódoyéme Lomo zɨ́ze.
Yụ́da e nduꞌyúnɨ́ Yiwáni Babatị́za
(Matáyo 3:1-12, Márɨko 1:1-8, Lúka 3:15-17)
19 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní ị́nyịyé kása ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga bɨ ndolonɨ́ yée Lévị e ní kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo kɨ́dí, idínɨ́ ndéré ndúꞌyú Yiwáni, togụ́ nɨ tɨ́ maꞌdíi Kɨ́résịto ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ yée ndịsịnɨ́ óto komoyé kacɨ́ a ba yá?
20 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye fúó kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá Kɨ́résịto wá.”
21 Zɨ́ye ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Sara bɨ née ní, áyí nda go náambi? Oꞌdo bɨ nɨ nébị kɨ́ ịrịné Ilíya ní?”
Zɨ́ Yiwáni kpá úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá Ilíya wá.”
Mɨngburoko ꞌyị ga gére née ya zɨ́a ní, “Áyí nda go náambi, ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ wo ne ní?”
Yiwáni ya zɨ́ye ní, “Mándá ꞌbɨ amá kpá ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ ne ní wá.”
22 Mɨngburoko ꞌyị ga gére née ya zɨ́ Yiwáni ní bɨlámáne. Bɨ goó kenée ní, úku aka nda mbigí ledre gɨ royị́ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze ndáꞌbazé úku a zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ezé ga bɨ kasanɨ́ zée zɨ́yị ba.
23 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ba ꞌyị bɨ kóo nébị Isáya uku ledre a ꞌdesị́ kɨ́dí, ꞌyị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ súwú kɨ́dí,
“ ‘Yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére,
ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a.’ ”
24 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo ga bɨ nɨyí dongará mɨngburoko ꞌyị ga bɨ Yụ́da e kasanɨ́ yée ndéré ndúꞌyú Yiwáni ní,
25 “Ị́nyịyé ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, sara togụ́ bɨ ndá Kɨ́résịto wá, ndá kpá nébị bɨ kɨ́ ịrịné Ilíya ní wá, ndá kpá ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ ní wá ní, ambi iꞌbí nda rokoꞌbụ zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị babatị́za kɨ́e zɨ́ ꞌyị e ní ne?”
26 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mándị́sị méngị ꞌbɨ amá lá dụụ́ babatị́za bɨ kɨ́ iní ní. ꞌYị nɨ bo dongaráse, tɨ́ lá ówosé esé wo wá.
27 Née mongụ́ ꞌyị bɨ kóo máúku ledre a kɨ́dí, nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma ní. Máútúásá gbawá ndị́sị méngị moko zɨ́a do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ bɨ ili ní.”
28 Ledre máa née mengị kóo roné sɨmɨ gara Beteníya sága mongụ́ ngbuṛu bɨ Yeredéne kɨ́ꞌdí bɨ kóo Yiwáni ndịsị bábátị́zị́ ꞌyị e ní.
Yésụ Owụ́ Kábịṛị́kị ꞌbɨ Lomo
29 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née, zɨ́ Yiwáni lúrúndíki Yésụ nɨ go ndị́sị ógụ mɨꞌdí zɨ́ye. Zɨ́ Yiwáni maꞌdáa ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ cigíne ore ní kɨ́dí, “Lúrúsé aka oꞌdo bɨ nɨ ndị́sị ógụ gɨ ꞌdáa ba, née Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ Lomo kasaogụ wo zɨ́a ógụ ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní.”
30 Née ꞌyị bɨ máúku ledre a zɨ́se kɨ́dí nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma, rokoꞌbụ ledre ené romo do ꞌbɨ amá go kɨ́ngaya gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené kóo kú go bo ꞌdesị́ ní.
31 Máówoyéme amá aka kóo wo ꞌdáꞌdá kpá wá, nda té sɨmɨ bɨ mándị́sị bábátị́zị́ sée ní. Ábuwá Lomo yeme ledre née kenée zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá bábátị́zị́ sée Isɨréle e kɨ́ iní gɨ ro ꞌdódoyéme wo zɨ́se.
32 Yiwáni uku kóo ledre gɨ roa kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ kóo mándị́sị bábátị́zị́ wo zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné gɨ komo ere doa káa zɨ́ kɨ́ṛịkóꞌdo ní.
33 Nda té zɨ́ Lomo bɨ kasa máa ndị́sị méngị babatị́za zɨ́ ꞌyị e ní úku ledre a kɨ́dí, ‘ꞌYị bɨ lúrú ꞌDówụ́ Lomo ógụ doa káa zɨ́ kɨ́ṛịkóꞌdo née ní, née wo bɨ nɨ bábátị́zị́ ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.’
34 Máúku zɨ́se maꞌdíi, oꞌdo née máówoyéme nda wo go, nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
Mɨzefị ꞌyị ga bɨ lodụ́nɨ́ kacɨ́ Yésụ ní
35 Gɨ do kacɨ́ ledre née, nda sɨmɨ ngíti sị́lị́ kpị́, Yiwáni nɨyí go ndị́sị tóro kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre.
36 Zɨ́a lúrúndíki Yésụ kɨ́ ndéré ꞌdécị bi gbála. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Lúrúsé aka oꞌdo bɨ ꞌdáa, née Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ Lomo kasaogụ gɨ ro úyuné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní.”
37 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre bɨ Yiwáni uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé gbrengárá ndéréye lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
38 Zɨ́ Yésụ lúrúndíki yée do kacɨ́ne. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé ꞌdi?”
Zɨ́ yaꞌdá ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre ndịsị ndị́sị ꞌda?”
39 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ógụsé mu ndéré ówo bi ndị́sịmá.”
Zɨ́ye ndéréógụyé do bi bɨ Yésụ ndịsị doa ní. Zɨ́ye ndị́sịónzó ngítí kadra née teké zɨ́ Yésụ íri, gɨ zɨ́a ndikínɨ́ kóo née nda go kɨ́ kadra tagá éyị́ ꞌbɨ sịndị́ kadra eso.
40 Ngúru ꞌyị gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre uwúnɨ́ ledre bɨ Yiwáni uku zɨ́ye, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, nɨ Andiríya, lúndu Simúna Pétero.
41 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ gɨ zɨ́ Yésụ gɨrí ní, geré zɨ́ Andiríya ndéréókpóne úku ledre zɨ́ lúnduné Simúna Pétero kɨ́dí, “Ndikizé Masíya go.” Ledre gɨ sɨmɨ ndóló bɨ Masíya née kɨ́dí Kɨ́résịto, née wo bɨ Lomo kasaogụ wo káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
42 Zɨ́ Andiríya ꞌdị́yịóto lúnduné Simúna Pétero zɨ́ Yésụ íri.
Zɨ́ Yésụ lúrú Simúna cii, zɨ́a úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Máówo yị́ị bú, áyí wotị́ Yiwáni. Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, mɨkánda ịrịyị́ nɨ go Pétero.” Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Tutú.”
43 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Zɨ́ye ndíkíye íri kɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Phị́lịpo. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị ídíyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma Phị́lịpo.”
44 Phị́lịpo maꞌdáa nɨ kpá gɨ sɨmɨ Beteseyị́da, gara bɨ Andiríya kɨ́ lúnduné Pétero nɨyí gɨ sɨmɨa ní.
45 Zɨ́ Phị́lịpo ndéréne ndíki ngíti ezené kɨ́ ịrịné Natanị́yele zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Natanị́yele, oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yésụ, wotị́ Yoséfa bɨ sɨmɨ Nazeréta bɨ kóo Mụ́sa kɨ́ ngíti géyị nébị e ekénɨ́ ledre a sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ ní, ndikizé wo go.”
46 Zɨ́ Natanị́yele úkulúgu ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Óo, éyị́ ꞌbe kpá Nazeréta zɨ́ bɨlámá ledre méngị roné sɨmɨ a?”
Phị́lịpo ya zɨ́a ní, “Ndá ítí kangú wá, nderézé mu kéyị, zɨ́yị lúrú wo za cụ́ kɨ́ komoyị́.”
47 Sɨmɨ bɨ Natanị́yele ogụ go gbóo ro Yésụ ní, zɨ́ Yésụ úku ledre gɨ roa kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ mbigí Isɨréle, bɨsinyí sómụ́ ledre ndaá do mɨmbéꞌde a wá.”
48 Zɨ́ Natanị́yele úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ówo máa ꞌda, bɨ zɨ́yị úku ledre gɨ romá kenée ní.”
Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Málúrú yị́ị go sɨmɨ bɨ gáa áyí ndị́sị ꞌdówụ́royị́ sị́ kágá íri, ꞌdáꞌdá Phị́lịpo ndólo aka yị́ị wá ní.”
49 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, geré zɨ́ Natanị́yele úku ledre fúó zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre áyí mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi, Ngére do kúfúze Isɨréle za mbá.”
50 Yésụ ya zɨ́a ní, ṇgúṇgu ledremá née lá gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku máyá málúrúndíki yị́ị kɨ́ ꞌdówụ́royị́ sị́ kágá ní? Togụ́ kenée yá, áyí lúrú tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e gɨ zɨ́ wo née.
51 Zɨ́ Yésụ kpá fú úku yata ledre zɨ́ Natanị́yele kɨ́dí, “Ásé karanée lúrú ere likpínɨ́ go fúó káa zɨ́ mbotụ ní. Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ma ídíma dongará ere kɨ́ do sogo káṇgá káa zɨ́ ꞌbéꞌbé ní zɨ́ maláyika e ndị́sị ékị́ógụyé gɨ doa bi kpá kɨ́ ékị́lúgu royé ꞌdága komo ere.”