5
Yésụ sịkpị ꞌyị ndíyá
1 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ro ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e íri.
2 Ngíti gị́ṛị́ndị́ iní nɨ kóo bo sɨmɨ Yerụsaléma gbóo kɨ́ mbotụ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a mbotụ kábịṛị́kị e ní, ndolonɨ́ Beteseyị́da kɨ́ tara Aráma. Iciꞌdikínɨ́ kóo kpíkí kɨ́ mɨngburoko kụ́tụ́ e ịnyị.
3 Kacɨ́ kadra mbá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e ndịsịnɨ́ ndị́sị cigí iní máa née íri ꞌdii. Yée ga bɨ komoyé nda, yée ga bɨ kɨ́ umbu sịndị́ye, nda kɨ́ yée ga bɨ mɨgịgị́ṛị́ e ní.
4 Gɨ zɨ́a, uwúnɨ́ kóo yaá maláyika ꞌbɨ Lomo ndịsị lengbe ógụ ndị́sị ndítí sɨmɨ iní née ore, zɨ́ iní máa née ndị́sị kádané gbuwa, gbuwa, gbuwa. ꞌYị ndíyá máa wo bɨ utúụtụ roné go ne ꞌdáꞌdá sɨmɨ iní née gɨ zɨ́ lafúne ní, geré zɨ́ ndíyá ené ụ́kụ́ne gɨ roa.
5 Dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá ga gére née ore, ngíti ꞌyị luru nɨ kóo bo, oꞌdo máa née mengị kóo go bi sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a doa sokó doa ịnyị doa ota (38).
6 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụ dongará ꞌyị ndíyá ga gére née íri ní, geré zɨ́ komoa útúne ro oꞌdo ꞌyị luru née, gɨ zɨ́a Yésụ owo kóo go kɨ́ roné kɨ́dí oꞌdo née luꞌbú kɨ́ ndíyá bi go. Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Áyí kɨ́ ꞌbú ị́nyị gɨ do ndíyá née doyị́?”
7 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Áko, mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ndaá romá wá. Sɨmɨ bɨ iní née nɨ go káda ní, máaka íci romá mɨíci yá, ezemá bɨ yị́ ené kɨ́ owụ́ rokoꞌbụné ní, ꞌdiya ndití yị́ ené go fị ne.”
8 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáka eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
9 Kɨ́ráwu zɨ́ oꞌdo née ị́nyịógụné ꞌdága, ꞌdíꞌbi sáka ené, yóó do ndáꞌbané ꞌbe. Ledre máa née mengị kóo roné née sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.
10 Sɨmɨ bɨ mɨngburoko manda ꞌbɨ Yụ́da e onzónɨ́ komoyé ro oꞌdo bɨ ịnyị gɨ do ndíyá ba kɨ́ sáka ené doné ní, geré zɨ́ Yụ́da ga gére née máda wo oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Née kenée ꞌdi, tɨ́ bɨ ówo bú karaba Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, zɨ́yị ị́mbị́ éyị́ sɨmɨ a ꞌduꞌdorụ́ ndítíꞌdófụ do lorụ go.”
11 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ledre amá nda, oꞌdo bɨ sịkpị máa gɨ do ndíyá ní, úku ledre ne zɨ́ma kɨ́dí máꞌdíꞌbi sáka amá mu zɨ́ma ndáꞌbamá ꞌbe.”
12 Yụ́da ga gére née ya zɨ́a ní, “Oꞌdo máa née náambi, bɨ uku ledre zɨ́yị ya ꞌdíꞌbi sáka éyị́ mu zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe ní?”
13 Oꞌdo née, gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị e ofụnɨ́ go ní, toso Yésụ luyú yị́ ené komoyị́ go, Yésụ olụ́okpó kpá yị́ ené go dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore née.
14 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ oꞌdo bɨ kóo Yésụ sịkpị wo gɨ do ndíyá ní ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ Yésụ lúrúndíki wo íri. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị, káa zɨ́ bɨ ómo go ní, ndá lolụ lúyú ledre wá, káa bɨ ngíti mongụ́ bɨsinyí ledre nɨ méngị yị́ị ke.”
15 Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịné gɨ ore ndéréne úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kóo sịkpị máa gɨ do ndíyá ní ịrịa Yésụ.”
Yésụ nɨyí kɨ́ Lomo éyị́ kị́éꞌdo
16 Geré zɨ́ Yụ́da ga gére née ódó somụ́ ledre gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ zɨ́a bɨ sịkpị kóo oꞌdo née gɨ do ndíyá sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní.
17 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Kacɨ́ kadra mbá, Babá ndịsị fú lá méngị moko, Máa, mááyí kpá ndị́sị méngị moko.”
18 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née sínyíne ro mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née gbála. Zɨ́ye yéme royé gɨ ro úfu wo, nda lá gɨ zɨ́a bɨ mengị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní wá, uku kpá ledre kɨ́dí Lomo nɨ ꞌBụné, ótoásá roné go kɨ́ Lomo.
Mááyí mbigí owụ́ ꞌbɨ Lomo
19 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, Owụ́ utúasá méngị ledre e kɨ́ roné wá, nɨ méngị dụụ́ ledre ga bɨ lurú ꞌBụné ndịsị méngị yée ní, gɨ zɨ́a éyị́ ga bɨ ꞌbụa ndịsị méngị yée ní, Owụ́ maꞌdáa nɨ méngị kpá wo.
20 Babá ꞌdódo tị́ꞌbị ledre ené e go za mbá zɨ́ma Owụ́ ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a otoofụ ꞌbúma go. Ngíti géyị mɨngburoko ledre e nɨyí aka fú bo nɨ ꞌdodo yée zɨ́ma. Sɨmɨ bɨ mááyí ndị́sị méngị ledre ga gére née ní, tarasé nɨ ndị́sị ị́drị́ mbá mɨị́drị́ kɨ́ lúrú yée.
21 Babá nɨ ꞌyị úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu. Máa Yésụ, rokoꞌbụ ledre e nɨyí go zɨ́ma, Mááyí ndị́sị úru ꞌyị ga bɨ máíli go úru yée ní gɨ sɨmɨ umbu kpá kenée.
22 Gɨ zɨ́ kéyị née, ídísé ówo a kɨ́dí Babá iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e goó za mbá zɨ́ma,
23 gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sịyé óto úndrumá cé káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Babá ní. ꞌYị bɨ oto úndrumá wá ní, oto ené kpá úndru Babá bɨ kasaogụ Máa ní wá.
24 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị uwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní, zɨ́a ṇgúṇgu a yaá Babá kasaogụ máa ne yá, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a. Máꞌdécị lolụ ngbanga roa wá, omo gɨ sɨmɨ umbu go. Nɨ yị́ ené go trịdrị.
25 Máúku zɨ́se maꞌdíi, éyị́ ga bɨ máúku ledreyé née sịndị́ kadra eyé nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ye méngị royé. Sịndị́ kadra maꞌdáa nɨ go tɨ́ ba. Máa Owụ́ ꞌbɨ Lomo, mááyí go kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma gɨ ro úru ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní gɨ do bɨ zɨ́ye ídíye kɨ́ mɨkánda trịdrị, uyu andánɨ́ lolụ royé wá.
26 Gɨ zɨ́a Babá nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ íꞌbí trịdrị sɨmɨné. Iꞌbí kpá rokoꞌbụ ꞌbɨ íꞌbí trịdrị maꞌdáa née go zɨ́ma Owụ́ ꞌbɨ ené.
27 Née sị́ ledre bɨ Babá iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ma ní, gɨ zɨ́a mááyí Owụ́ ꞌbɨ ené.
28 “Sómụ́ ledre esé nda ídí sɨkala gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku née wá. Togụ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre máa née ogụ go yá, ꞌyị ga bɨ za mbá uyunɨ́ ní, mááyí ndólo yée kɨ́ kúrúma ꞌdága.
29 ꞌYị máa yée ga bɨ mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené kóo bɨlámáne ní, zɨ́ma íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ye. Yée máa ga bɨ kóo mɨméngị ledre eyé ndaá bɨlámáne wá ní, mááyí ꞌdóꞌdo yée kɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ odụ a ndaá ní.
30 Máméngị amá ledre máa yée ga bɨ ꞌbɨ amá ní wá, mándị́sị ꞌdécị ngbanga dụụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ Babá ukuiꞌbí yée zɨ́ma ní. Née sị́ ledre bɨ mándị́sị ꞌdécị ngbanga ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨlámáne ní. Máíli zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a kasaogụ máa ne.
Babá iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ma
31 “Togụ́ máúku yéme ledre gɨ romá zɨ́se kɨ́ romá yá, nɨ ídí ené zɨ́se káa zɨ́ ledre ṛanga ní, ṇgúṇgusé esé wá.
32 Ngíti ꞌyị ukuyeme kóo ledre gɨ romá go zɨ́se. Ledre bɨ uku gɨ romá ní nɨ maꞌdíi.
33 “Kásasé kóo ngíti géyị ꞌyị esé e ndéré ndúꞌyú Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za. Ledre ga bɨ kóo uku yée zɨ́se gɨ romá ní, nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e.
34 Máúku zɨ́se, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí mátóro dụụ́ do ledre bɨ Yiwáni uku gɨ romá ní wá. Máúkuógụ ledre Yiwáni maꞌdáa gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní. Togụ́ ṇgúṇgusé ledre ga bɨ uku yée gɨ romá ní go yá, ásé ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo.
35 Yiwáni nɨ kóo cé káa zɨ́ ꞌyị bɨ ụndụ phoꞌdụ kɨ́ ndụlụ útú kɨ́e zɨ́se ꞌdáꞌdá gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sị ndérése kacɨ́ nyárá bi káa bɨ ásé ꞌdíkí ní ke. ꞌDíꞌbisé bɨlámá ꞌdódo ledre ga gére née lá kɨ́ sị́lị́ kị́éꞌdo, luꞌbú kpá wá zɨ́se ónzóóto a.
36 “Abú kenée ndotó, éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní, Babá iꞌbí rokoꞌbụyé zɨ́ma ne romonɨ́ do ledre ga bɨ Yiwáni uku yée zɨ́se ní. Ore, moko ga bɨ máméngị yée ní, ꞌdodonɨ́ go kɨ́dí, Babá kasaogụ máa ne méngịónzó yée.
37 Lúrúsé aka, za cụ́ kụṛụꞌbụ Babá bɨ kasaogụ máa ní, lúrúsé wo kɨ́ komosé wá, úwúsé kpá gbawá kúrúa kɨ́ mbílíse. Uku mbigí ledre gɨ romá go za fúó.
38 Ledre ga bɨ Babá uku yée gɨ romá ní, idí ṇgúṇgusé bo, káa bɨ ṇgúṇgusé go kɨ́dí Babá kasaogụ máa née.
39 Ndị́sịsé ólo mɨéké kúrú Lomo za kɨ́ sómụ́ ledre esé mbá gɨ zɨ́a ílisé gɨ ro zɨ́se ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Sómụ́sé kɨ́dí ꞌyị íꞌbí trịdrị maꞌdáa zɨ́ ꞌyị e ní ꞌbe náambi, mbé fú máa bɨ mɨéké kúrú Lomo ndịsị ódro gɨ romá ní.
40 Sara bɨ ṇgúṇgusé ledremá wá ní, mááyí nda íꞌbí lárá trịdrị máa née zɨ́se káa be ꞌdi?
41 “Ndị́sịsé sómụ́ ledre kɨ́dí, máúku ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a máíli ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị mbófo máa? Ɨ́ꞌɨ, née ndaá ꞌbɨ ené ledre amá wá.
42 Máówo bú kɨ́dí, ótosé esé ꞌbú Lomo dosé wá.
43 Lúrúsé aka lá ledre bɨ méngịsé ní, tɨ́ bɨ Babá kasaogụ máa ne dongaráse ní, ꞌdíꞌbisé esé máa sɨmɨ sụmụ wá. Togụ́ ngíti ꞌyị ogụ nda ne kɨ́ ꞌbɨ ené ledre ené ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí yá, zɨ́se ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ.
44 Ásé ṇgúṇgu ledremá lárá a kɨ́e ꞌdi togụ́ ílisé óto yị́ esé ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ do bɨ zɨ́ye ndị́sịyé mbófo sée ní? Nɨ kóo ídí mɨútúásáne zɨ́se óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́se wá?
45 “Ndásé sómụ́ ledre kɨ́dí gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku née, mááyí go íꞌbí ngbángáse zɨ́ Babá ní wá. Mụ́sa bɨ kóo eké lorụ zɨ́se óto sómụ́ ledre esé mbá roa ní, nɨ íꞌbí ngbángáse ne zɨ́ Lomo.
46 Idí ṇgúṇgusé ledre ga bɨ Mụ́sa eké yée ní bo yá, kɨ́dí ṇgúṇgusé ledremá go. Gɨ zɨ́a eké ledre ga gére née mbá gɨ romá.
47 Sara bɨ ngárá ṇgúṇgusé lolụ ledre ga bɨ Mụ́sa eké yée ní wá ní, ásé nda ṇgúṇgu ledremá lárá a káa be ꞌdi?”