2
Ledre gɨ ro mɨndíki Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 1:18-25)
1 Sɨmɨ sịndị́ kadra kị́éꞌdo, zɨ́ Agụ́sụto bɨ ndolonɨ́ wo Káyísara ní iꞌbí lorụ kɨ́dí, idínɨ́ ólo ꞌyị ꞌbɨ Róma mbá gɨ ro zɨ́ne ówo a togụ́ nɨyí mbá ndu.
2 Née kóo mɨzefị ólo ꞌyị e bɨ olonɨ́ sɨmɨ bɨ Korịnị́yo nɨ gávana sɨmɨ ngíti gara ꞌbɨ Róma kɨ́ ịrịné Sụ́rịya ní.
3 Zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ndéréye sɨmɨ gara eyé e gɨ ro do ólo yée íri.
4 Zɨ́ Yoséfa bulúndu ngére Dawídi ị́nyịné gɨ sɨmɨ Nazeréta owụ́ gara sɨmɨ Galiláya, ndéréne sɨmɨ Beteléme mongụ́ gara bɨ kóo Dawídi nɨ ngére sɨmɨ a, sɨmɨ Yụdáya ní.
5 Nderénɨ́ kɨ́ Maríya bɨ korónɨ́ zɨ́a ní gɨ do bɨ do ólo yée kéne íri. Sịndị́ kadra ꞌbɨ Maríya maꞌdáa nɨ kóo go gbóo gɨ ro zɨ́a áráne.
6 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka cịkị íri ní, zɨ́ sịndị́ kadra ené ꞌbɨ árá go útúásáne.
7 Zɨ́a tɨ́ árá mɨzefị owụ́ ꞌbɨ ené née owụ́oꞌdo. Zɨ́a kụ́ṛụ́kụ yéme wo kɨ́ mbílí bongó do óto wo kɨ́e yaa sɨmɨ kuṛungbú bɨ bangá e ndịsịnɨ́ ánu éyị́ sɨmɨ a ní, gɨ zɨ́a bi ndaá lolụ kóo zɨ́ye sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ṇgu e wá.
Maláyika ꞌbɨ Lomo ogụ zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e
8 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e nɨyí kóo gbóo kɨ́rɨ́ née ndị́sị ꞌbáꞌbá bangá eyé e kɨ́ ndụlụ.
9 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ógụné zɨ́ye íri, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo óṇgó bi cigíye gbaá wéé, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya.
10 Zɨ́ maláyika née úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Máógụ kɨ́ bɨlámá sanda zɨ́se wo bɨ bi nɨ éme rosé gɨ zɨ́a mɨéme kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá ní.
11 Aránɨ́ gáa owụ́ go zɨ́se wo bɨ nɨ ídí ꞌYị yómo ꞌyị e ní, sɨmɨ Beteléme gara bɨ kóo Dawídi nɨ sɨmɨ a ngére ní. Nɨ Kɨ́résịto kpá Ngére.
12 Togụ́ ndérésé yá, ásé ndíki owụ́ maꞌdáa mɨkụ́ṛụ́kụné sɨmɨ mbílí bongó otonɨ́ wo go kɨ́e sɨmɨ kuṛungbú bɨ bangá e ndịsịnɨ́ ánu éyị́ sɨmɨ a ní.”
13 Luꞌbú wá, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị maláyika e ógụyé gɨ komo ere ídíye ndro kɨ́ ezeyé gáa ogụ ní. Zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo kɨ́dí,
14 “Idízé kófó ịrị Lomo bɨ komo ere ní, bikịdrị́ idí ídí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá gɨ zɨ́a mengị bɨlámá ledre go zɨ́ye.”
15 Sɨmɨ bɨ maláyika e ndaꞌbalugunɨ́ royé komo ere ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị ga gére née yéme ledre kɨ́dí, “Nderézé aka mu sɨmɨ Beteléme lúrú ledre bɨ mengị roné íri, bɨ Ngére Lomo kasa ledre a zɨ́ze ba.”
16 Zɨ́ye ndéréógụyé íri ndíki Maríya kɨ́ Yoséfa kɨ́ síṛí owụ́ mɨꞌdúꞌduné sɨmɨ kuṛungbú tɨ́ káa zɨ́ bɨ ukunɨ́ zɨ́ye ní.
17 Sɨmɨ bɨ nderé ndikinɨ́ owụ́ née tɨ́ kenée ní, zɨ́ye lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ye gɨ ro owụ́ née ní ní mbá zɨ́ Maríya kɨ́ Yoséfa.
18 ꞌYị ga bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́.
19 Zɨ́ Maríya ụ́lụ ledre ga gére née mbá sɨmɨné ndị́sị kɨ́e.
20 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née ị́nyị ndáꞌbalúgu royé kɨ́ kófó ịrị Lomo kpá kɨ́ mbófo wo gɨ ro ledre bɨ uwúnɨ́ zɨ́ye lúrú a go cụ́ kɨ́ komoyé tɨ́ káa zɨ́ bɨ maláyika e ukunɨ́ zɨ́ye ní.
Nderénɨ́ kɨ́ síṛí Yésụ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo
21 Sɨmɨ bɨ síṛí Yésụ mengị go sị́lị́ ịnyị doa ota (8) ní, née kóo go sị́lị́ bɨ do ónzó wo ngbuṛu sɨmɨ a ní kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e. Do ị́fị́ ịrịa Yésụ, née ịrị bɨ kóo maláyika ịfị́ ꞌdodo sɨmɨ bɨ Yésụ maꞌdáa ndaá aka kóo wá ní.
22 Nda gɨ ore zɨ́ sịndị́ kadra útúásáne zɨ́ Maríya gɨ do kacɨ́ árá bɨ ará ní, gɨ ro zɨ́a ndáꞌba ólụ́lúgu roné ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku ní. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi síṛí Yésụ ndéré kɨ́e sɨmɨ Yerụsaléma sɨmɨ ꞌDị́cị́ kótrụro íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa.
23 Nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo kɨ́dí, “Owụ́ndíká ga bɨ yaꞌdá e ní, idínɨ́ ndéré kɨ́ye zɨ́ Lomo,”
24 gɨ ro do íꞌbí tákpásị́lị́ káa zɨ́ bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo uku ní, “Nɨyí ꞌdíꞌbi amámu e gbre kɨ́ kị́ṛịkóꞌdo kpá gbre ndéré kɨ́e káa do éyị́ ꞌdáná.”
25 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngoko oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ Yerụsaléma ore kɨ́ ịrịné Simiyóna, nɨ ꞌyị bɨ iꞌbí roné za mbá zɨ́ Lomo ní. Oꞌdo née nɨ mɨꞌdúcuné kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo, kacɨ́ kadra mbá ndịsị óto komoné gɨ ro Kɨ́résịto zɨ́a ógụné yómo Isɨréle e.
26 ꞌDówụ́ Lomo uku kóo ledre go zɨ́a kɨ́dí, wo Simiyóna utúasá aka úyu wá ꞌbúó togụ́ lurú Kɨ́résịto bɨ Ngére Lomo nɨ kásaógụ wo ní go kɨ́ komoné kí.
27 Sɨmɨ sị́lị́ máa bɨ kóo née ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kása Simiyóna zɨ́a ndéréne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Nɨ ógụ íri ní, Maríya kɨ́ Yoséfa ꞌdiꞌbiogụnɨ́ síṛí Yésụ go íri gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ Yésụ maꞌdáa káa zɨ́ bɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ uku ní.
28 Zɨ́ Simiyóna ị́mbị́ wo do íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa kɨ́dí,
29 “Yị́ị Lomo bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụyị́ ní, uku kóo zɨ́ma yá útúásá aka ꞌdíꞌbi máa wá, ꞌbúó togụ́ málúrú ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ kóo uku ledre a ní go, áyí nda fú ꞌdíꞌbi máa. Bɨ ba ní, ꞌdíꞌbi nda máa ꞌyị kasa eyị́ mu.
30 Komomá lurú nda ꞌyị yómo ꞌyị e go,
31 kásaógụ wo go zɨ́ ꞌyị e za mbá.
32 Nɨ go káa zɨ́ bimɨóṇgó ní gɨ ro ꞌdódo yị́ị zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka yị́ị wá ní. Nɨ kpá óto kúfú Isɨréle e ndị́sị kófó ịrịyị́.”
33 Zɨ́ tara Yoséfa kɨ́ Maríya ị́drị́ne gɨ zɨ́ ledre bɨ Simiyóna ndịsị úku a gɨ ro Yésụ ní.
34 Zɨ́ Simiyóna íꞌbí úndru zɨ́ Yoséfa kɨ́ Maríya, zɨ́a úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ eyị́ ba ní karanée óto Lomo zɨ́a ꞌdíꞌbióyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ ngíti géyị Isɨréle, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ngíti géyị. Owụ́ ba nɨ kpá ídí ꞌyị bɨ nɨyí lúrú tóko lị́lị ledre gɨ roa ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨyí karanée ndị́sị sógó wo. Nɨ óto ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi.
35 Nɨ ꞌdódoógụ ledre ga bɨ do mɨmbéꞌde ngíti géyị ꞌyị e ní mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née, mɨmbéꞌdeyị́ nɨ karanée ꞌdécị kɨ́ lúrú ndúwú wo.”
36 Ngíti nébị nɨ kóo kpá bo ngoko kára kɨ́ ịrịné Ána nyị́ Fanuwéle gɨ sɨmɨ kúfú bɨ ndolonɨ́ Aséra ní. Nɨ kára umbu. Ofụ́nɨ́ royé kɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené mengịnɨ́ sɨmɨbi lá dụụ́ ịnyị doa gbre (7) geré zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené née úyu ené.
37 Zɨ́a ndị́sịné gɨ kacɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené née kɨ́ sɨmɨbi cị́ eso doa eso (84). Otoomo ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá, ndịsị íni ini kɨ́ órụ́ tarané zɨ́ Lomo kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra mbá.
38 Sɨmɨ bɨ Simiyóna nɨ ndị́sị íꞌbí úndru ní, zɨ́ kára née ógụné geré ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Zɨ́a úku ledre bɨ gɨ do bɨ Yésụ ní mbá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo sɨmɨ Yerụsaléma káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
39 Sɨmɨ bɨ Yoséfa e kɨ́ Maríya mengịonzónɨ́ ledre bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ili zɨ́ye méngị a ní go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé ꞌbe sɨmɨ Nazeréta sɨmɨ Galiláya.
40 Zɨ́ Yésụ ngbóróne go mongụ́ne kɨ́ rokoꞌbụné, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ ówo ledre zɨ́ne gɨ zɨ́a Lomo ndịsị sáká wo ne.
Yésụ idíaká sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo
41 Kacɨ́ sɨmɨbi e mbá Yoséfa kɨ́ Maríya ndịsịnɨ́ ndéré sɨmɨ Yerụsaléma sɨmɨ Ayímbi bɨ Umbuokpó ní.
42 Sɨmɨ bɨ Yésụ mengị go sɨmɨbi sokó doa gbre ní, zɨ́ye ndéréye kɨ́ mbágá née sɨmɨ ayímbi máa née kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e.
43 Nda go gɨ do kacɨ́ ayímbi, zɨ́ mbágáa ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé ꞌbe, ábuwá Yésụ idíaká go cịkị ꞌdáꞌba sɨmɨ Yerụsaléma owonɨ́ eyé e wá.
44 Somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí nɨ ba bo dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga ba zɨ́ye ndéréye kadra teké. Zɨ́ye tóroyé lúrú sóꞌdo wo dongará sụmụ yée kpá kɨ́ ezegámáye.
45 Má, ndikinɨ́ eyé wo wá. Zɨ́ye ị́nyị ndáꞌbalúgu royé drú ꞌdáꞌba sɨmɨ Yerụsaléma ndéré lúrú bi gɨ roa íri.
46 Nda gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota zɨ́ye ndéréye ndíki wo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, mɨndị́sịné dongará ꞌyị ꞌdódo ledre e, ndị́sị úwú yée, zɨ́a kpá kɨ́ ndúꞌyú yée.
47 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú wo ní zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ówo ledre bɨ nɨ kɨ́e kpá kɨ́ ledre ga bɨ ndịsị kɨ́ úkulúgu yée ní.
48 Sɨmɨ bɨ mbágáa kɨ́ ꞌbụa lurúndikinɨ́ wo ní, zɨ́ wo bɨ gɨ zɨ́ye ní ụ́kụ́ne mɨụ́kụ́. Zɨ́ mbágáa úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, méngị zée káa gɨ zɨ́ ꞌdi? Bɨ zɨ́ze ndị́sịzé kɨ́ ꞌbụyị́ gámásóꞌdo yị́ị má ní.”
49 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ mbágáne kɨ́dí, “Ndị́sịsé gámásóꞌdo máa gɨ ro ꞌdi? Ówosé esé bɨ kɨ́dí ili zɨ́ma ndị́sị ndị́sịmá sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Babá ní wá.”
50 Owo ꞌdiꞌbinɨ́ eyé ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ uku née wá.
51 Zɨ́a óto úndruyé do útúne doꞌdónoyé zɨ́ye ndáꞌbayé sɨmɨ Nazeréta. Zɨ́ mbágáa óto ledre ga gére née mbá sɨmɨné.
52 Zɨ́ Yésụ nda ngbóróógụné kɨ́ bɨlámá sanáne, do ídíne kɨ́ mongụ́ ówo ledre zɨ́ ꞌbúa ídíne do ꞌyị e kɨ́ngaya zɨ́a óto Lomo ídíne kɨ́ rokinyi.