4
Satána uzu Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 4:1-11, Márɨko 1:12,13)
Sɨmɨ bɨ Yiwáni iꞌbí babatị́za go zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdúcu Yésụ, zɨ́a ị́nyịné gɨ sɨmɨ Yeredéne gɨ ore sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndéréne sɨmɨ súwú gbála, zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e* úzu wo sɨmɨ súwú íri ꞌdényé kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre anu éyị́ mbá wá, zɨ́ ꞌbú kóo méngị wo kɨ́ngaya.
Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ídí óyólóꞌbó tutú ga bɨ bi ba káa do ambata zɨ́yị ánu a gɨ zɨ́ ꞌbú ke.”
Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘ꞌYịmaꞌdí utúasá ídí trịdrị lá dụụ́ gɨ zɨ́ éyị́ mɨánu wá, kúrú Lomo nɨ óto ꞌyị e ne zɨ́ye ídíye trịdrị.’+ ”
Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kpá ndólo wo ékị́ kɨ́e do mongụ́ bi ekị́ekị́ ꞌdága ꞌdódo éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba mbá zɨ́a. Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Lúrú go, éyị́ ga bɨ za mbá áyị́ lúrú yée née, mááyí máa mị́ngị́ye. Togụ́ ili yá, mááyí óto yị́ị ngére doyé mbá. Iꞌbínɨ́ éyị́ ga gére née go mbá zɨ́ma, mááyí íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị káa zɨ́ bɨ máíli ní. Ili tɨ́ lá zɨ́yị óto sómụ́ ledre eyị́ romá zɨ́yị óto úndrumá.”
Yésụ ya zɨ́ Satána ní, “Ị́nyị gɨ cigíma íri, nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ídí óto úndru Ngére Lomo eyị́, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị dụụ́ ledre ené.’+ ”
Gɨ ore zɨ́ Satána ndólo wo ndéré ékị́ kɨ́e do mongụ́ ngbángbá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdága sɨmɨ Yerụsaléma do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi, léꞌbéútú mu bi ꞌdáa. 10 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Lomo nɨ kása maláyika ené e sáká yị́ị. 11 Nɨyí sáká yị́ị káa bɨ áyí útú útru sịndị́yị ro tutú e ke.’ ”+
12 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ndá úzu Ngére Lomo eyị́ wá.’+ ”
13 Sɨmɨ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e uzu wo go má ní, zɨ́a aka ótoómo wo gɨ ro ngíti sịndị́ kadra.
ꞌYị e asinɨ́ gɨ ro Yésụ sɨmɨ Nazeréta
(Lúrú kpá Matáyo 4:12-17, Márɨko 1:14,15)
14 Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Zɨ́ phanda ledre ga bɨ ndịsị méngị yée ní áṇgané sɨmɨ gara ore za mbá. 15 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ ꞌyị e ị́nyịyé mbá ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro ꞌdódo ledre ené.
16 Zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ Nazeréta kɨ́ꞌdí bɨ kóo ngboró ní. Nda sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́a ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsị méngị a ní. Zɨ́a ị́nyị tóroné ꞌdága ólo mɨéké kúrú Lomo. 17 Zɨ́ye íꞌbíógụ bụ́kụ ꞌbɨ nébị Isáya zɨ́a, zɨ́a líkpí bi bɨ ndịsị ódro kɨ́dí,
18 “Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne go zɨ́ma,
gɨ zɨ́a oto máa go ndị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị lerị́ e.
Kasa máa kɨ́dí née Lomo née nɨ líkpíóyó ꞌyị ga bɨ mɨódó yée sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ lúyú ledre ní,
ꞌyị ga bɨ komoyé lurú bi wá ní, née nɨ líkpí a gɨ ro zɨ́ye lúrú bi,
kasa máa kpá gɨ ro ꞌyị ga bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ lúrú ꞌdófụ bi gɨ doyé ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ ledreyé owóowó,
19 kasa máa kpá gɨ ro úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, sịndị́ kadra bɨ gɨ ro zɨ́ Ngére Lomo yómo yée sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.”+
20 Sɨmɨ bɨ Yésụ oloonzó ledre ní, zɨ́a íꞌbílúgu bụ́kụ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ore ní, zɨ́a ndáꞌba ndị́sịné bi. Zɨ́ komo ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore ní ídíye mbá roa círii. 21 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre bɨ gáa máólo née, ukunɨ́ kóo go ꞌdesị́, karaba ní, lúrúsé nda go cụ́ kɨ́ komosé.”
22 Zɨ́ tara ꞌyị ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ uku yée ní. Zɨ́ye ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre dongaráye kɨ́dí, “Áyi, owụ́ née ndiki ledre née kenée gɨ ꞌda, née ndaá ꞌbɨ ené wotị́ Yoséfa bɨ kɨ́ra ba wá?”
23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ga bɨ kóo úwúsé mándị́sị méngị yée sɨmɨ Kapáranawúma ní, utúasá mɨútúásá kacɨ́ komosé gɨ ro zɨ́ma méngị yée ona? Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘ꞌYị mála idí yómo roné kí, zɨ́a nda yómo ngíti géyị ꞌyị e.’ ”
24 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, otonɨ́ úndru nébị sɨmɨ káṇgá ené wá. 25 Ídísé ówo a kɨ́dí tụ́ꞌdụ́ umbu nɨyí kóo bo sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Isɨréle e sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Ilíya. Iní oro kóo kɨ́ sɨmɨbi kị́éꞌdo kɨ́ éfé ịnyị doa kéṛị́ doné, zɨ́ ꞌbú kóo útúne do ꞌyị e kɨ́ngaya. 26 Lomo kasa ené kóo Ilíya ndéré sáká kará umbu ga gére née mbá wá, kasa kóo wo ndéré sáká dụụ́ kára umbu máa wo bɨ sɨmɨ gara bɨ Zarefáta sɨmɨ káṇgá bɨ Sidóna ní. 27 Ngíti géyị Isɨréle e nɨyí kóo bo sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Ilísa kɨ́ sámá royé, sámá née ụkụ́ kóo gɨ royé wá, odụ ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ sámá née gɨ roa ní dụụ́ Námana bɨ ꞌyị ꞌbɨ Sụ́rịya ní.”
28 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née kenée ní, zɨ́ye zíngi eyé geré mɨzíngi. 29 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Yésụ lála wo ólụ́ógụ kɨ́e gɨ sɨmɨ gara sága, ndéré ékị́ kɨ́e do bi ekị́ekị́ ꞌdága née bi ekị́ekị́ bɨ oꞌbónɨ́ gara née doa ní gɨ ro zɨ́ye ị́trị́ wo gɨrí gɨ do bɨ zɨ́a útúónzó roné ꞌdáꞌba. 30 Zɨ́a ụ́cụ lị́lịné dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do ndéréókpó ené gɨ zɨ́ye.
Yésụ lagaoyó bɨcayi lomo e
(Lúrú kpá Márɨko 1:21-28)
31 Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Kapáranawúma ngíti owụ́ gara sɨmɨ Galiláya, sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. 32 ꞌYị ga bɨ kóo íri ndịsịnɨ́ úwú ꞌdódo ledre ené ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre ené nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo sɨmɨné.
33 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Yésụ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro née, ngíti oꞌdo bɨ kɨ́ bɨcayi lomo sɨmɨné ní nɨ ore, geré zɨ́a tónóne gbúrógbóne do Yésụ kɨ́dí, 34 “Yị́ị Yésụ, máówo yị́ị bú áyí mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo gɨ sɨmɨ gara Nazeréta. Ógụ ba go geré gɨ ro úfuónzó zée?”
35 Zɨ́ Yésụ ódroné zɨ́ bɨcayi lomo bɨ sɨmɨ oꞌdo née kɨ́ rokoꞌbụ kɨ́dí, “Ídí ndị́sị tí, ndá líkpí tarayị́ wá. Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu.” Zɨ́ bɨcayi lomo kángba oꞌdo née do ị́drị́ónzó wo gbụ bi do komo ꞌyị ga bɨ ore née mbá, do ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a, oto uṇgú ro oꞌdo née mbá wá.
36 Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne gɨ zɨ́ ledre née mbá mɨị́drị́ zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ledre bɨ káa be ꞌdi, zɨ́ oꞌdo ba ndị́sị ódroné kɨ́ cóngó ro kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní? Uku ledre zɨ́ bɨcayi lomo e, zɨ́ye úwú kúrúa, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ oꞌdo ba tɨ́ maꞌdíi.” 37 Zɨ́ phanda Yésụ áṇgané do bi ga gére née kɨ́rɨ́ née za mbá.
Yésụ yomo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e
(Lúrú kpá Matáyo 8:14-17, Márɨko 1:29-34)
38 Nda go gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ ólụ́ ógụyé gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye ꞌbe ꞌbɨ Simúna Pétero. Ábuwá towụ́ Simúna maꞌdáa roa emengụ́, nɨ kɨ́ drụ́ roné. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ore ní ndúꞌyú Yésụ, idí yómo wo. 39 Zɨ́ Yésụ ndéré tóroné cigí a, zɨ́a úku ledre zɨ́ bɨsinyí drụ́ bɨ ro kára née kɨ́dí, “Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a mu.” Geré zɨ́ ro kára née zázáne, zɨ́a ị́nyịné ndéréne méngị éyị́ mɨánu zɨ́ye.
40 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ, zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị eyé ga bɨ kɨ́ ndíyá royé ní ógụ kɨ́ye zɨ́ Yésụ gɨ ro zɨ́a yómo yée. 41 Ngíti géyị ꞌyị ga gére née nɨyí ꞌbɨ eyé kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨyé. Gɨ zɨ́ rokoꞌbụ Yésụ, zɨ́ye gbúgbuógụyé gɨ sɨmɨ ꞌyị ga gére ní kɨ́ ndị́sị gbúrógbóye kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.” Zɨ́ Yésụ ụ́cụómo yée kɨ́ ódro gɨ zɨ́a owonɨ́ wo bú nɨ Kɨ́résịto wo bɨ Lomo kasaogụ káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
42 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née kɨ́ phịyị́ zɨ́ Yésụ ị́nyị ndéré ené do bi bɨ ꞌyị e ndanɨ́ doa wá ní. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé gámásóꞌdo wo. Sɨmɨ bɨ ndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ilizé ezé lolụ zɨ́yị ndéréómo zée wá.” 43 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ndásé lá dụụ́ se ꞌyị ga bɨ Babá kasa máa ꞌdódo ledre ené zɨ́ye ní wá. Máíli kpá ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e. Kasaogụ máa gɨ ro zɨ́ma méngị a kenée.” 44 Gɨ do kacɨ́ ledre née, zɨ́ Yésụ kpá fú ndị́sị kɨ́ gámáne kɨ́ ꞌdodo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ga bɨ sɨmɨ Yụdáya ore ní za mbá.
* 4:2 4:2 Ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e: Ịrị a nɨ Satána. Nɨ manda ꞌbɨ maláyika ga bɨ ịcị́nɨ́ okó ro Lomo do ụ́cụógụ yée gɨ komo ere ní. Zɨ́ maláyika ga gére née nda ídíye go bɨcayi lomo e kpá dokéké e. Ólo ꞌDódoógụ 12:9. + 4:4 4:4 Gbre lorụ 8:3 + 4:8 4:8 Gbre lorụ 6:13 + 4:11 4:11 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e 91:1,12 + 4:12 4:12 Gbre lorụ 6:16 4:16 4:16 Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro: Née nɨ mongụ́ sị́lị́ ꞌbɨ Isɨréle ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo, mengịnɨ́ moko sɨmɨ a wá. Zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ndíki ledre kɨ́dí Lomo otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá kpá kɨ́ ledre bɨ Lomo yomo yée gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ owụ́kụlụ́ e gɨ sị́ sị́lị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ní. Ólo Ólụ́ógụ 20:8-11, Gbre lorụ 5:12-16. + 4:19 4:19 Isáya 61:1,2