12
ꞌYị lódụ́ kacɨ́ Yésụ anunɨ́ ngorụ kére
(Lúrú kpá Márɨko 2:23-28, Lúka 6:1-5)
1 Sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ꞌdécị bi kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ngíti yáká kére. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sịyé lófo ngorụ kére kɨ́ ánu a gɨ zɨ́ ꞌbú.
2 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Lúrú aka ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba nɨyí go méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
3 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ówosé éyị́ bɨ kóo Dawídi kɨ́ ꞌyị ené e mengịnɨ́ sɨmɨ bɨ kóo ꞌbú mengị yée ní bú?
4 Olụ́nɨ́ kɨ́ ꞌyị ené e ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, éyị́ ga bɨ ꞌdanánɨ́ Lomo kɨ́e, ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nɨyí ánu a lá dụụ́ ye ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi a ánu a.
5 Ólosé esé ledre bɨ Mụ́sa eké sɨmɨ lorụ kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ sị́lị́ ené ꞌbɨ moko sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo utú go ndro sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, idí méngị a ndaá zɨ́a lúyú ledre wá ní wá?
6 Máúku zɨ́se maꞌdíi, wo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné rómo do rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní nɨ ona.
7 Idí ówosé ini ledre bɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Máíli ídísé ídí ꞌyị ówo ledre kɨ́ ꞌyị e, ndaá ꞌbɨ ené ꞌdáná éyị́ esé e wá ní bo,’ káa bɨ úku sínyisé esé ledre ro ꞌyị e amá e wá.
8 Bɨ kenée ní Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ngére do Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
9 Zɨ́ Yésụ ókpóne gɨ ore ꞌdáꞌdá, zɨ́a ndéré ólụ́ne sɨmɨ ngíti ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e,
10 ngíti oꞌdo nɨ ore cídrí sị́lị́a gagá mɨgágá nzɨ sị́lị́ga mengịnɨ́ lolụ moko wá. Zɨ́ Farụsáyo e gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ. Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́ mani kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị nɨ kɨ́ ndíyá ní, nɨ mɨútúásáne do sị́kpị wo sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro?”
11 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị nɨ bo dongaráse ore togụ́ Kábịṛị́kị ené utú sɨmɨ gu sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní utúasá lálaógụ a wá?
12 ꞌYịmaꞌdí nɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do Kábịṛị́kị. Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨútúásáne do ndị́sị méngị dụụ́ bɨlámá ledre sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
13 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ sị́lị́a mengị moko wá née kɨ́dí, “ꞌDózo aka sị́lị́ née mu.” Sɨmɨ bɨ ꞌdózo ní, geré zɨ́ sị́lị́a ídíne bɨlámáne.
14 Zɨ́ ledre née sínyíne ro Farụsáyo e. Zɨ́ye ólụ́ógụyé ndéré ndómo tarayé gɨ ro úfu Yésụ ꞌdáꞌba.
ꞌYị bɨ Lomo gelé káa do ꞌyị kasa ené ní
15 Zɨ́ Yésụ ndéré óyó yị́ ené roné gɨ ore. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá útúye rụrụ do kacɨ́ a, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ royé mbá.
16 Zɨ́a lórụ ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbioyó ndíyá gɨ royé ní, ndanɨ́ úku ledrené zɨ́ ꞌyị e faa wá.
17 Ledre bɨ Yésụ mengị née ꞌdodo go ledre bɨ kóo nébị Isáya eké ní kɨ́dí,
18 “Ba wo bɨ mágélé káa do ꞌyị kasa amá ní, ꞌbúa ofụ domá go, mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ roa. Mááyí íꞌbí ꞌdówụ́ma zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné úku ledre zɨ́ kúfú ꞌyị e mbá kɨ́dí, Lomo nɨ karanée ꞌdécị ngbanga zɨ́ye bɨlámáne.
19 ꞌYị kása amá máa née ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị ófụ́ kɨ́ gbúrógbó do ꞌyị e wá. Nderé ené kpá kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ mɨsiꞌdi e kɨ́ doné wóꞌdụ́ wóꞌdụ́ wá.
20 Nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Lomo go ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka wá ní, asi ené gɨ royé wá. Nɨ ndị́sị tóro gɨ ro ꞌyị ené e fú kenée tɨ́ bɨ zɨ́a rómo komo Satána ní.
21 Nɨ ne ꞌyị bɨ ꞌyị e do sogo káṇgá mbá nɨyí óto mɨmbéꞌdeyé roa ní.”
Yésụ lágaóyó dokéké
(Lúrú kpá Márɨko 3:20-30, Lúka 11:14-23, 12:10)
22 Kadra kị́éꞌdo do kókóógụ ngíti oꞌdo nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné, lurú bi gɨ zɨ́a wá, odro kpá wá. Zɨ́ Yésụ lágaóyó dokéké née gɨ sɨmɨ a, geré zɨ́ komoa líkpíne, zɨ́a kpá tónóne ódroné.
23 Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Ba ndaá Bulúndu ngére Dawídi wá?”
24 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo e uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Yésụ ndịsị lágaóyó dokéké gɨ zɨ́a manda eyé Belezabụ́bụ iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́a ne.”
25 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ káṇgá kị́éꞌdo, togụ́ mbú gara kị́éꞌdo togụ́ mbú ꞌbe ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, ꞌbe ꞌbɨ eyé née nɨ báyi ené.
26 Kpá kenée togụ́ Satána ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, toro yemenɨ́ royé wá, nɨyí báyi eyé mɨbáya.
27 Togụ́ málágaóyó dokéké e kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Belezabụ́bụ ní, sara ꞌyị esé e ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé lágaóyó yée kɨ́ rokoꞌbụ gɨ zɨ́ ambi? ꞌYị esé maáge nɨyí úku yéme a ye sómụ́ ledre esé ndaá mbị́ wá.
28 Togụ́ lágaóyó dokéké kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, ꞌdodo go kɨ́dí Lomo ogụ go káa do Ngére dosé.”
29 Zɨ́ Yésụ kpá úku muruwayi kɨ́dí, “ꞌYị ugu utúasá ngáka éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní wá, ꞌbúó togụ́ rokoꞌbụa romo do ꞌbɨ mị́ngị́ éyị́ née go.
30 “ꞌYị bɨ ṇguṇgu ya málágaóyó bɨcayi lomo e kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo wá ní, nɨ okó romá. ꞌYị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị báyi ꞌyị e káa bɨ nɨyí ṇgúṇgu ledre amá ní, nɨyí okó romá.
31 Lomo nɨ ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị abú luyú ba kóo za lúyú ledre bɨ káa be ꞌdíya. Éyị́ kị́éꞌdo togụ́ ꞌyị ukucayi ledre gɨ do bi ꞌDówụ́ Lomo, Lomo otoomo ené ledre zɨ́a wá.
32 Máúku zɨ́se, Máa bɨ Lomo kasaogụ máa ba, togụ́ ꞌyị ukucayi ledre gɨ do bi Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí yá, Lomo nɨ ótoómo ledre zɨ́a. Togụ́ ukucayi ledre gɨ do bi ꞌDówụ́ Lomo yá, tɨ́ bɨ nɨ ndị́sị ꞌbɨ ené ní, Lomo otoomo ledre zɨ́a kú wá.
33 “Ndịsịnɨ́ ówoyéme ꞌyịmaꞌdí gɨ zɨ́ mɨméngị ledre ené. Bɨlámá ꞌyị, mɨméngị ledre ené nɨ bɨlámáne. Bɨsinyí ꞌyị, mɨméngị ledre ené nɨ kpá bɨsinyíne.
34 Máúku zɨ́se, éyị́ ga bɨ ndị́sịsé úku yée sɨmɨ ꞌdódo ledre esé zɨ́ ꞌyị e ní, ndịsị ówo royé káa zɨ́ okó phoꞌdụ ní, ndị́sịsé née úku ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdesé ní zɨ́ye.
35 Bɨlámá ledre ndịsị ólụ́ógụ gɨ ku bɨlámá ꞌyị. Zɨ́ bɨsinyí ledre ndị́sị ólụ́ógụ ꞌbɨ ené kpá gɨ ku bɨsinyí ꞌyị. Gɨ zɨ́a née éyị́ bɨ nɨ sɨmɨ mɨmbéꞌdea ní.
36 Lomo nɨ ꞌdódoógụ bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku yée ní mbá karanée kadra ngbanga, zɨ́a ꞌdécị ngbanga royé kacɨ́ a.
37 Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị kacɨ́ mɨódro ꞌbɨ ꞌyị. Wo bɨ nɨ bɨlámáne ní, zɨ́a úku a yaá ba bɨlámá ꞌyị. Togụ́ bɨsinyíne yá, zɨ́a úku a yaá ba bɨsinyí ꞌyị.”
Ledre mengị kóo roné zɨ́ nébị Yóna
(Lúrú kpá Márɨko 8:11,12, Lúka 11:29-32)
38 Zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Yụ́da e úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, méngị aka ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní mu zɨ́ze lúrú a.”
39 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sée ꞌyị luyú ledre e, ledre mengị kóo roné kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́ nébị Yóna káa do ꞌdódo ledre e zɨ́se, tɨ́ lá ílisé esé ṇgúṇgu a wá.
40 Mongụ́ kénzé ụlụ kóo Yóna, zɨ́a méngịné sị́lị́ ota (3) sɨmɨ a, zɨ́a nda síꞌdíógụ wo. Kpá kenée, Máa bɨ Lomo kasaogụ máa ba ní, Mááyí méngị sɨmɨ káṇgá kpá sị́lị́ ota (3) zɨ́ma nda úrúma.
41 ꞌYị ꞌbɨ Nịnévị nɨyí karanée úku ledre kɨ́dí ásé ꞌyị lúyú ledre e, gɨ zɨ́a oyóloꞌbónɨ́ kóo mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo bɨ kóo Yóna ndịsị úku a ní. Bɨ ba ní, máa bɨ márómo do Yóna ní ílisé kpá óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ taramá wá.
42 Mongụ́ ngére nɨ kóo bo kára ꞌyị, ịnyị kú gɨ sɨmɨ káṇgá ené Séba ógụ úwú ledre gɨ tara Solomóna. Nɨ karanée ꞌdécị ngbangasé, gɨ zɨ́a máa bɨ márómo gɨ do Solomóna ní, ílisé úwú ledre gɨ taramá wá.
43 “Togụ́ bɨcayi lomo olụ́ogụ go gɨ sɨmɨ ꞌyị, nɨ ndéré gámásóꞌdo kpá té ngíti ꞌyị gɨ ro ólụ́ ndị́sịné sɨmɨ a. Togụ́ ndiki ngíti ꞌyị mbá wá,
44 nɨ úku ledre kɨ́dí, ‘Bɨlámá a máídí ndáꞌba kɨ́ꞌdí bɨ kóo mándị́sị ndị́sị ní.’ Togụ́ nderé ndiki ꞌDówụ́ Lomo ndaá sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị née fú lá wá, nɨ ídí ené kɨ́ rokinyi.
45 Nɨ ndéré ndóloógụ lafúne e bɨcayi lomo e ịnyị doa gbre yée ga bɨ nda bɨsinyíye kɨ́ngaya ní zɨ́ye ndị́sịyé kéye mɨmbéꞌde ꞌyị née íri, zɨ́ ꞌyị née nda sínyí tátá roné ꞌdáꞌdá. Sée ꞌyị ga bɨ cakaba ba ní, née éyị́ bɨ nɨ méngị roné zɨ́se ní.”
Mbágá Yésụ kɨ́ lúnduga
(Lúrú kpá Márɨko 3:31-35, Lúka 8:19-21)
46 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ fú ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ mbágáa kɨ́ lúnduga ógụ tóroyé sága kákasa kɨ́dí yée ilinɨ́ Yésụ.
47 Zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ore née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mbágáyị kɨ́ lúnduyị́ e ilinɨ́ yị́ị sága ꞌdáa ilinɨ́ ódro zɨ́yị.”
48 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “mbágáma e ꞌbe náambi e? Sara Lúndumá e ꞌbe náambi e?”
49 Zɨ́a kụ́ꞌdụ sị́lị́ne ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ga gére née mbágáma e kɨ́ lúndumá e.
50 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Babá bɨ komo ere ili ní, nɨyí ye mbágáma e, lémịmá e kɨ́ lúndumá e.”