2
ꞌYị komokenzị e ogụnɨ́ sɨmɨ Beteléme
Gɨ do kacɨ́ a bɨ kóo aránɨ́ Yésụ sɨmɨ Beteléme ngíti gara sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya sɨmɨ bɨ kóo Eróde nɨ ore ne ngére ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị komokenzị e ógụyé gɨ gbére sɨmɨ Yerụsaléma ore, zɨ́ye ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Owụ́ bɨ aránɨ́ wo káa do ngére ꞌbɨ Yụ́da e ona ba, nɨ ꞌdí ꞌda? Kele ené ꞌdodo ledre a go zɨ́ze gbére ꞌdáa, ógụzé ba óto úndrua.”
Sɨmɨ bɨ ngére Eróde uwú ledre née kenée ní, zɨ́ bi sínyíne roa kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní mbá. Zɨ́a ndóloyóko manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e, ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Úwúsé kóo kɨ́dí nɨyí árá Kɨ́résịto maꞌdáa ꞌda?” Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ukunɨ́ kóo kɨ́dí, nɨyí árá wo sɨmɨ Beteléme, káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ona. Ngíti nébị uku kóo kɨ́dí Lomo uku yaá,
“ ‘Beteléme,
ndaá ꞌbɨ eyị́ lá dụụ́ owụ́ gara sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e wá.
Mongụ́ ngére nɨ karanée ólụ́ógụ gɨ sɨmɨyị́ gɨ ona
zɨ́a ídíne ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị amá e Isɨréle e za mbá.’+ ”
Née ní, zɨ́ Eróde ndólo ꞌyị komokenzị ga gére née sɨmɨ ugu gɨ ro ówo a gɨ zɨ́ye lurúnɨ́ kóo kele máa née kɨ́ be ꞌdi? Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ Beteléme gámásóꞌdo owụ́ máa née. Togụ́ ndíkisé wo goó, ídísé ndáꞌbaógụ ꞌdódo bia zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma kpá ndéréma óto úndrua.”
Sɨmɨ bɨ ngére Eróde odro go zɨ́ye ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé ndéréye. Kele bɨ ndịsị útú zɨ́ye ꞌdáꞌdá ní, nzara zɨ́a kpá ólụ́ógụné útúne zɨ́ye ꞌdáꞌdá. Zɨ́a ndéré tóroné té do ꞌbe bɨ owụ́ máa née nɨ sɨmɨ a ní. 10 Nɨyí kóo kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ lúrú kele née kɨ́ útúne zɨ́ye kpá fú ꞌdáꞌdá. 11 Zɨ́ye ndéréógụyé ndíki Yésụ kɨ́ mbágáne Maríya, zɨ́ye útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye óto úndru a. Zɨ́ye líkpí tara kombo eyé e, ꞌdíꞌbiógụ dábu kɨ́ abúṛengú kɨ́ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo íꞌbí yée zɨ́ Yésụ. 12 Nda go kɨ́ ndụlụ, zɨ́ Lomo ódroné zɨ́ye sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí ndanɨ́ ndáꞌba gɨ ꞌdí zɨ́ Eróde wá, idínɨ́ ndéré gɨ do ngíti mɨsiꞌdi kpị́.
Ngasánɨ́ kɨ́ Yésụ sɨmɨ Ízibiti
13 Sɨmɨ bɨ yaꞌdá ga gére née okpónɨ́ go ní, zɨ́ Ngére Lomo kása maláyika ógụ ódroné zɨ́ Yoséfa sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ị́nyịsé mu kɨ́ meꞌbeyị́ zɨ́se ꞌdíꞌbi owụ́ ba ngásá ndị́sị kɨ́e sɨmɨ Ízibiti gɨ zɨ́a Eróde ayí go gámásóꞌdo wo gɨ ro úfu a. Ídísé ndị́sị íri ꞌbúó togụ́ mándólolúgu sée máa.” 14 Kpá tɨ́ akpa kɨ́ ndụlụ née, zɨ́ Yoséfa e kɨ́ meꞌbené ꞌdíꞌbi owụ́ née, zɨ́ye ngásáye sɨmɨ Ízibiti, 15 zɨ́ye ndị́sịyé íri zɨ́ Eróde úyuné té kí. Ledre née ꞌdodo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre kóo Ngére Lomo ukuiꞌbí zɨ́ ngúru nébị úku a ní kɨ́dí, “Mándólolúgu owụ́ ꞌbɨ amá go gɨ sɨmɨ Ízibiti.”+
16 Sɨmɨ bɨ Eróde owo kɨ́dí ꞌyị komokenzị ga gére née londonɨ́ née go ní, zɨ́ mɨmbéꞌdea ésị́ne zɨ́a kása asikíri ené e ndéré úfu owụ́ yaꞌdá ga bɨ sɨmɨ Beteléme ore kpá kɨ́ yée ga bɨ gbaá ore ní mbá ꞌdáꞌba. Tonónɨ́ úfu yée gɨ ro yée ga bɨ sɨmɨbi eyé nɨ gbre ní ndáꞌbaógụné nde. 17 Zɨ́ mongụ́ lerị́ ídíne tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Yeremáya uku ní kɨ́dí, 18 “Do kará Isɨréle e ndịsị ówụ́ kɨ́ íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ mongụ́ lerị́ sɨmɨ gara bɨ Ráma ní. Ndịsịnɨ́ íni ini gɨ ro owụ́ ꞌbɨ eyé e, gɨ zɨ́a ufuonzónɨ́ yée go mbá. Mbámɨowụ́ máa ga gére née ilinɨ́ do ụ́cụómo yée kɨ́ íni ini wá.”+
Yoséfa ndaꞌbaogụnɨ́ sɨmɨ káṇgá eyé
19 Sɨmɨ bɨ Eróde uyu nda go ní, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ógụné sɨmɨ ꞌduru zɨ́ Yoséfa sɨmɨ Ízibiti 20 zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ị́nyịsé mu kɨ́ meꞌbeyị́ zɨ́se ꞌdíꞌbi owụ́ zɨ́se ndáꞌbasé sɨmɨ káṇgá esé ꞌbɨ Isɨréle e. Eróde bɨ kóo ayí gɨ ro úfu wo ní uyu go.”
21 Zɨ́ Yoséfa ị́nyịyé kɨ́ meꞌbené ꞌdíꞌbi Yésụ, yóó do ndáꞌbayé sɨmɨ Káṇgá eyé ꞌbɨ Isɨréle e. 22 Ábuwá Arakaláyo nɨ nda goó ne ngére do bi kacɨ́ ꞌbụné sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní. Zɨ́ ngịrị méngị Yoséfa kɨ́ ndáꞌbané íri. Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a sɨmɨ ꞌduru, zɨ́ye nda ndéréye sɨmɨ Galiláya. 23 Ndịsịnɨ́ nda kóo sɨmɨ gara bɨ Nazeréta ní. Utúasá go kɨ́ ledre bɨ kóo ngíti nébị uku gɨ ro Kɨ́résịto maꞌdáa kɨ́dí, “Nɨyí ndị́sị ndólo wo ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta.”
+ 2:6 2:6 Míka 5:2 + 2:15 2:15 Uzíya 11:1 + 2:18 2:18 Yeremáya 31:15