24
ꞌYị e ndanɨ́ lóndo sée wá
(Lúrú kpá Márɨko 13:1,2, Lúka 21:5,6)
1 Sɨmɨ bɨ Yésụ olụ́ogụ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨ ore nɨ nda go ndéréókpó ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sị úku ledre toso mɨóꞌbó ꞌdị́cị́ ga bɨ ore ní zɨ́a.
2 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé ꞌdị́cị́ ga gére née go? Máúku zɨ́se maꞌdíi, tutú bɨ kị́éꞌdo karanée nɨ ídíáká do lafúne ní ndaá, nɨyí ndụ́rụónzó yée za mbá bi.”
3 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ mɨndị́sịné ngúcuné do Landa Olíva ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụyé zɨ́a. Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ledre máa née nɨ méngị roné kɨ́ be ꞌdi? Sara éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo mɨndáꞌbaógụyị́ kɨ́ odụ do sogo káṇgá ba ní ní ꞌdi?”
4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ngíti géyị ꞌyị e ndanɨ́ lóndo sée wá.
5 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ógụ úku ledre kɨ́dí mákása yée máa, ngíti géyị nɨyí úku ꞌbɨ eyé kɨ́dí, ‘Mááyí Kɨ́résịto,’ bɨ kenée ní, nɨyí lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
6 Ásé úwú gboṛụ okó e, kɨ́ ledre okó máa yée ga bɨ nɨyí ndị́sị méngị royé do ngíti géyị bi e ní, ndásé sị́kpị mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá. Ledre ga gére née nɨyí méngị royé kenée kí, tɨ́ lá née ndaá ꞌbɨ ené aka odụ do sogo káṇgá ba wá.
7 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ ngíti káṇgá nɨyí ị́nyị ndéré útú kɨ́ okó do ngíti káṇgá. Ngíti mị́ngị́ káṇgá nɨ kása ꞌyị ené e ndéré útú kɨ́ okó do ezené bɨ ꞌbɨ ngíti káṇgá kpị́ ní. Bizóró ꞌbɨ ꞌbú nɨ útú do ꞌyị e mbá, zɨ́ mɨkị́ꞌdị káṇgá ídíne do bi e mɨngúngúcua bɨsinyíne.
8 Ga gére née aka yị́ ené lá dosị́ nduwú.
9 “Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌdíꞌbi sée íꞌbí sée zɨ́ mɨngburoko mị́ngị́ káṇgá e zɨ́ye ꞌdóꞌdo sée, do kɨ́ úfu ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá nɨyí sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá ní.
10 Gɨ zɨ́ ngịrị, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ási gɨ romá, zɨ́ye óyólóꞌbó royé sógó lafúye zɨ́ye kpá ndị́sịyé íꞌbí lafúye e zɨ́ ezeokóye.
11 Nda kpá lá dụụ́ wo née wá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ kɨ́dí yée nɨyí kpá nébị e zɨ́ye lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
12 Gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre ga bɨ nɨyí méngị royé kenée ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ótoómo kɨ́ óto ꞌbú lafúye.
13 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ ódó mɨmbéꞌdené zɨ́a tóroné ngbúó oyó sogoné zɨ́ma mbá wá ní, sɨmɨ odụ sịndị́ kadra, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
14 Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí aka úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e za mbá kí, odụ do sogo káṇgá ba nɨ nda fú ógụ.
15 “Née ní sɨmɨ bɨ lúrúndíkisé ‘mongụ́ éyị́ bɨsinyí go kɨ́ tóro do bi ꞌbɨ Lomo’ cé káa bɨ kóo nébị Dániyele uku ledreyé ní, ꞌyị bɨ nɨ ólo ledre ba ní, idí ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a bɨlámáne.
16 Sɨmɨ bɨ ledre máa ga gére née nɨyí go méngị royé ní, ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ Yụdáya ní, idínɨ́ ngásá komo landa e.
17 ꞌYị bɨ ledre née nɨ ndíki wo do ꞌdị́cị́ ní, ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ ꞌdíꞌbi éyị́ e kí wá.
18 ꞌYị máa wo bɨ ledre née ndiki wo yáká ní, ndaá ndáꞌba ꞌbe gɨ ro ꞌdíꞌbi bongó ené kí wá.
19 Nɨ ídí bɨsinyí sịndị́ kadra zɨ́ kará ga bɨ kɨ́ sɨmɨyé kpá kɨ́ kará máa yée ga bɨ owụ́ nɨyí ndị́sị ụ́lụ umba kóꞌdụ́ye ní.
20 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo, bɨsinyí ledre née ndaá méngị roné sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ drụ́ togụ́ mbú sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá.
21 ꞌDoꞌdó née nɨ rómo yée ga bɨ kóo mengịnɨ́ royé kú gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo otoogụ káṇgá ba sɨmɨ a ní. Toso bɨsinyí ledre née mengị andá lolụ roné kenée pị́ṛị́wá.
22 Togụ́ Lomo nda kóo ꞌdósoógụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdoꞌdó née zɨ́a ídíne gbúꞌdu wá, káa bɨ ꞌyị ómo ndaá. Tɨ́ lá gɨ ro ledre ꞌyị ené ga bɨ gelé yée ní, zɨ́a ꞌdósoógụ sịndị́ kadra née gbúꞌdu.
23 “Sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ bɨsinyí ledre máa née ní, togụ́ ꞌyị ogụ úku ledre zɨ́se kɨ́dí, ‘Kɨ́résịto nɨ go ba,’ togụ́ mbú kɨ́dí ‘Nɨ go bɨ ꞌdáa’ yá, ndásé ṇgúṇgu a wá.
24 Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ zɨ́ye ndị́sị úku ledre ya yée nɨyí Kɨ́résịto, ngíti géyị ya yée nɨyí nébị e. Zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní gɨ ro lóndo kpá za cụ́ mɨgélé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní togụ́ mɨsiꞌdi nɨ bo zɨ́ye ní.
25 Ledre ga bɨ máénzị komosé kɨ́e née ní, ndaá lị́gị sée wá.
26 “Togụ́ ꞌyị uku ledre zɨ́se ya, ‘Kɨ́résịto nɨ sɨmɨ súwú ꞌdáa yá,’ ndásé ndéré íri wá. Togụ́ uku mbú ya ‘Kɨ́résịto nɨ ꞌdị́cị́ ona yá, ndásé ṇgúṇgu a wá.’
27 Gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ ídí káa zɨ́ nzagba bɨ ꞌbɨleꞌbe, zɨ́ phoꞌdụ a óṇgóne kú gɨ gbére gị gólụ ní. ꞌYị e nɨyí lúrú a mbá kɨ́ komoyé.
28 Bi bɨ umbu eyị́ nɨ doa ní, lugúnu e nɨyí yóko royé ore.
29 “Geré gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó ga gére ní,
“ ‘zɨ́ kadra ị́lị́ne mbụụ́,
éfé oṇgó kpá wá,
zɨ́ kele e ndị́sị ṛéṛeyé gɨ ꞌdága gɨrí,
née ní zɨ́ éyị́ ga bɨ komo ere ní mbá ndị́sị kị́zịyé.’
30 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo mɨógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní nɨ ꞌdódo roné komo ere, zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá útúye mbá ndị́sị íni ini. Nɨyí lurúndikinɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ kɨ́ cóngó roné kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
31 Nɨ kása maláyika e ené e ndéréye kɨ́ ímí dịbịlị e do bi e za mbá gɨ ro zɨ́ye ꞌdóꞌdụ́yóko ꞌyị ené ga bɨ gelé yée go zɨ́ne ní gɨ do sogo káṇgá mbá.
32 “Ídísé lúrútóko lị́lị ledre gɨ ro kágá e. Sɨmɨ bɨ mbílí kágá tonó go ụ́ꞌbụlúgu roné ní, kɨ́dí ndumu nɨ go gbóo.
33 Kpá kenée, sɨmɨ bɨ lúrúsé éyị́ ga gére née nɨyí go kɨ́ méngị royé kenée ní, ídísé ówo a kɨ́dí, sịndị́ kadra bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.
34 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre née nɨ méngị roné ꞌdáꞌdá kí gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ cakaba ba kɨ́ úyuónzó royé.
35 Do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨyí ụ́kụ́ mbá, tɨ́ lá ledre amá ụkụ́ ené wá.”
Sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra ledre ꞌyị ówo a ndaá
(Lúrú kpá Márɨko 13:32-37, Lúka 17:26-30,34-36)
36 “ꞌYị bɨ owo sịndị́ kadra kɨ́ sị́lị́ bɨ ledre ga gére née nɨyí méngị royé sɨmɨ a ní ndaá. Gba maláyika ga bɨ komo ere kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní owonɨ́ wá. Tɨ́ lá Babá owo dụụ́ ne.
37 Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ ní, ledre nɨyí ídí cé káa zɨ́ bɨ kóo sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ Nówa ní.
38 Gɨ zɨ́a, ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo eꞌdị zɨ́a úcuné do sogo káṇgá ba za mbá ní, ꞌyị e otonɨ́ yị́ eyé kóo komoyé lá dụụ́ gɨ ro ánu éyị́ e kɨ́ éwé éyị́ e, ngíti géyị kɨ́ ófụ́ royé ndéréne kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Nówa ólụ́ye sɨmɨ kuṛúngba ní.
39 ꞌYị e owonɨ́ eyé kóo éyị́ bɨ nɨ ógụ méngị roné ní wá, zaá gị sɨmɨ bɨ mongụ́ iní eꞌdị zɨ́a úcuné do sogo káṇgá ba zɨ́a úfuónzó ꞌyị e za mbá ní. Mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ lị́yị ꞌyị e gú kenée.
40 Maꞌdíi, kadra bɨ mááyí ndáꞌbaógụ ní, togụ́ ꞌyị e gbre nɨyí méngị moko yáká yá, mááyí yomo wo bɨ kị́éꞌdo ṇguṇgu ledre amá go ní zɨ́ma ótoómo wo bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní.
41 Kpá kenée, togụ́ kará e nɨyí gbre do bi ụ́sụ éyị́, mááyí yomo wo bɨ kị́éꞌdo ṇguṇgu ledre amá go ní zɨ́ma ótoómo wo bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní.
42 “Bɨ kenée ní, ídísé ídí kɨ́ komosé rosé, gɨ zɨ́a bɨ ngárá ówosé kadra bɨ Ngére esé nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨa ní wá ní.
43 Ówosé bú kɨ́dí, togụ́ kóo mị́ngị́ ꞌbe owo sịndị́ kadra bɨ ꞌyị ugu nɨ ógụ úgu éyị́ ené sɨmɨ a bú ní, káa bɨ nɨ óndóráyi bi ndre, otoomo ꞌyị ugu zɨ́a úgu éyị́ ené e wá.
44 Bɨ kenée ní, ledre ndaá lị́gị sée wá, gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ lị́yị sée mɨlị́yị. Ówosé sịndị́ kadra a wá.
45 “ꞌYị ꞌbɨ moko bɨ mɨméngị ledre ené nɨ mɨútúásáne nɨ kpá ꞌyị komokenzị ní nɨ wo be ꞌdi, wo bɨ mongụ́ ꞌyị ené oto wo lúrú bi kacɨ́ lafúga ꞌyị ꞌbɨ moko e, zɨ́a ndị́sịné íꞌbí éyị́ mɨánu eyé e zɨ́ye sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mɨútúásáne ní?
46 Nɨ ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị moko née togụ́ mongụ́ ꞌyị ené ogụ ndiki wo tɨ́ fú kɨ́ lúrú bi kacɨ́ lafúne kenée ní.
47 Máúku zɨ́se maꞌdíi, mị́ngị́ ꞌbe née nɨ óto ꞌyị moko née zɨ́a ídíne ꞌyị lúrú bi kacɨ́ yị́ ené ga bɨ ꞌbe ore ní mbá.
48 Tɨ́ lá idí kóo ꞌyị ꞌbɨ moko née nɨ bɨsinyí ꞌyị zɨ́a sómụ́ ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị ené nderé go gbála ndaꞌbaogụ ené ꞌdiya wá,’
49 zɨ́a ndị́sịné kɨ́ ócó lafúne ga gére née bɨsinyíne kpá kɨ́ ánu éyị́ kɨ́ éwé leꞌyị́ kɨ́ ꞌyị kóyó e.
50 Mongụ́ ꞌyị née nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née owo wá ní.
51 Nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ꞌbɨ moko née bɨsinyíne, zɨ́a ónzó wo dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo royé kɨ́dí yée nɨyí bɨlámá ꞌyị e ní kɨ́ꞌdí bɨ ini nɨ gú ídí kɨ́ náná do so ꞌyị gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.”