5
Yésụ ꞌdodo ledre zɨ́ ꞌyị e do landa
1 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go ndị́sị ógụ zɨ́ne kɨ́ngaya ní, zɨ́a ékị́ ndị́sịné gá do landa. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụ ndị́sịyé cigí a.
2 Zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre zɨ́ye kɨ́dí,
3 “Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, bɨlámá bi bɨ ꞌbe Lomo komo ere ꞌdáa ní, nɨ ídí ꞌbɨ eyé.
4 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ íni ini gɨ zɨ́a bɨ bi sínyí royé mɨsínyí ní, nɨyí karanée ídí kɨ́ rokinyi.
5 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbúóꞌbụ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ ní, nɨyí ídí ye mị́ngị́ do sogo káṇgá ba.
6 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbú kɨ́ kodró ꞌbɨ mɨméngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní doyé ní, nɨyí ídí ye mɨléreyé gɨ zɨ́ Lomo.
7 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ lafúye ní, Lomo nɨ kpá méngị bɨlámá ledre zɨ́ye.
8 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ bɨsinyí ledre ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, nɨyí lúrú Lomo cụ́ kɨ́ komoyé.
9 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ dụụ́ bɨlámá ledre dongará ꞌyị e ní, nɨyí ndị́sị ndólo yée Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
10 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée bɨsinyíne gɨ zɨ́a bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, nɨyí ídíye ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere.
11 “Úndru nɨ ídí zɨ́se sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị úku sée, ꞌdóꞌdo sée kɨ́ ndị́sị trótro tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre e rosé kɨ́ ṛanga gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní.
12 Bi nda sínyí rosé wá. Ídísé kúkugú kɨ́ rokinyi, gɨ zɨ́a tákpásị́lị́ esé nɨ ídí mongụ́ne komo ere. Ndịsịnɨ́ kóo méngị lárá nébị ga bɨ kóo gɨ zɨ́se ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá ní kpá kenée.”
Toꞌdo kɨ́ bimɨóṇgó
(Lúrú kpá Márɨko 9:50, Lúka 14:34,35)
13 Zɨ́ Yésụ kpá fú ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ásé do sogo káṇgá ba káa zɨ́ toꞌdo ní. Tɨ́ lá togụ́ toꞌdo nzulú go ní, nɨ útúásá áyálúgu roné káa be ꞌdi? Odụ a dụụ́ do léfeóyó a ꞌdáꞌba zɨ́ ꞌyị e ndị́sị gámáye doa.
14 “Nda kpá lá dụụ́ toꞌdo wá, ásé do sogo káṇgá ba káa zɨ́ bimɨóṇgó ní, gɨ zɨ́a gara bɨ oꞌbónɨ́ wo có do landa ꞌdága ní, utúasá ené lóꞌbo wá.
15 Kpá kenée ꞌyị e ụndụnɨ́ eyé phoꞌdụ lóꞌbụꞌdụ́tụ a sị́ pheṛé wá. Ndịsịnɨ́ yị́ eyé óto a do nyárá bi gɨ ro zɨ́a óṇgó bi zɨ́ ꞌyị e ꞌdị́cị́ ore mbá.
16 Mɨméngị ledre esé idí ídí bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye lúrú bɨlámá mɨméngị ledre esé zɨ́ye ndị́sịyé mbófo ꞌBụsé bɨ komo ere ní.”
ꞌDódo ledre gɨ ro lorụ
17 “Ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí máógụ go ꞌdíꞌbióyó lorụ ga bɨ kóo ꞌbɨ nébị e ní wá, máógụ yị́ amá tɨ́ lá gɨ ro zɨ́ ꞌdódo ledre eyé ídíne maꞌdíi.
18 Máúku zɨ́se maꞌdíi, tɨ́ káa zɨ́ bɨ do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨ aka bo ba ní, utúasánɨ́ ꞌdíꞌbióyó ngíti owụ́ ledre cúkuꞌdée gɨ dongará ledre ga bɨ ekénɨ́ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ní wá, ꞌbúó togụ́ ledre ga bɨ ekénɨ́ yée sɨmɨ lorụ née mengịnɨ́ royé go mbá ní.
19 ꞌYị bɨ asi go gɨ ro ledre kị́éꞌdo gɨ dongará ledre ga bɨ ekénɨ́ yée sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a sínyi do ngíti ꞌyị idí kpá ási kenée ní, ꞌyị máa née utúasá ídí kɨ́ ledrené owóowó ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá. ꞌYị máa wo bɨ nɨ ṇgúṇgu ledre lorụ ꞌbɨ Lomo zɨ́a ndị́sịné ꞌdódotátá a zɨ́ lafúne e ní, nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere.
20 Gɨ zɨ́ kéyị née ní máúku zɨ́se, togụ́ méngịsé ledre ga bɨ Lomo ili yée ní rómo do Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e wá, útúásásé ólụ́ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá.”
Úfu ꞌyị emengụ́
21 “Úwúsé ledre bɨ kóo ukunɨ́ zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní go kɨ́dí, ‘Ndá úfu ꞌyị wá.’ ꞌYị bɨ nɨ úfu ꞌyị ní, nɨyí ꞌdécị ngbanga roa.
22 Tɨ́ lá máúku zɨ́se ꞌyị bɨ sɨmɨa ndịsị ésị́ bɨsinyíne ro lafúne e ní, nɨyí ꞌdécị ngbanga roa. Kpá kenée ꞌyị máa wo bɨ nɨ ndólo ezené yaá nɨ ꞌyị ṛifu ní, nɨyí ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ nɨ úku ledre yaá moko ndaá sɨmɨ ezené wá ní, nɨyí ụ́cụ wo ku phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ wá ní.
23 “Bɨ kenée ní, togụ́ íli gáa go ndéré íꞌbí tákpásị́lị́ sị́ mbayi, zɨ́yị sómụ́ndíki a kɨ́dí ledre nɨ bo dongaráse kɨ́ ngíti ꞌyị yá,
24 ídí ótoómo tákpásị́lị́ née dongá mbayi ore kí, zɨ́yị ndéréyị zɨ́se yéme dongaráse kɨ́ ꞌyị née, zɨ́yị nda ndáꞌbaógụyị́ íꞌbí tákpásị́lị́ eyị́.
25 “Togụ́ lúyú ledre go ro ngíti ꞌyị, ili go ndéré kɨ́yị do ngbanga yá, ídí ndéré zɨ́se yéme ledre née kéne ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ ndéréne kɨ́yị do ngbanga, káa bɨ ngére nɨyí íꞌbí yị́ị do ónzó yị́ị sɨmɨ sị́gịnị.
26 Máúku zɨ́se maꞌdíi, áyí ídí sɨmɨ sị́gịnị íri ólụ́ógụ wá ꞌbúó togụ́ késị́ bɨ ilinɨ́ gɨ zɨ́yị ní íꞌbí go mbá.”
Ndá méngị ꞌberị wá
27 “Úwúsé ledre kóo ukunɨ́ zɨ́ ꞌyị ezé ga bɨ kóna ní go kɨ́dí, ‘Ndá méngị ꞌberị wá.’
28 Tɨ́ lá máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ lurú kára zɨ́ ꞌbú kára máa née méngị wo ní, ndịsị go kɨ́ kára née sɨmɨ sómụ́ ledre.
29 Togụ́ komoyị́ bɨ do anú ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí ꞌdíꞌbióyó komoyị́ máa née ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́ kémbị́ éyị́ sínyíne gɨ royị́ gɨ zɨ́ wo bɨ do ụ́cụ kụṛụꞌbụyị́ nyé ku phoꞌdụ ní.
30 Kpá kenée togụ́ sị́lị́yị ꞌbɨ anú ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí ꞌdíꞌbióyó sị́lị́yị née ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́ kémbị́ éyị́ sínyíne gɨ royị́ gɨ zɨ́ wo bɨ do ụ́cụ kụṛụꞌbụyị́ nyé ku phoꞌdụ ní.”
Ledre gɨ ro ótoómo kára
(Lúrú kpá Matáyo 19:9, Márɨko 10:11,12, Lúka 16:18)
31 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kpá káa, ‘oꞌdo bɨ otoomo meꞌbené go ní, idí íꞌbí wáraga ꞌbɨ ótoómo roꞌyị zɨ́ kára máa née.’
32 Tɨ́ lá máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ ótoómo meꞌbené lá gbékpị́ne ndaá gɨ zɨ́a bɨ mengị ꞌberị ní wá ní, oto kára née go ꞌyị méngị ꞌberị. ꞌYị bɨ nɨ ofụ́ kára bɨ oꞌdo otoomo wo née ní, mengị ꞌberị go.”
ꞌDódo ledre gɨ ro lóbụ́
33 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kóo kpá káa, zɨ́ bulúnduzé ga kóna ꞌdesị́ ní kɨ́dí, ‘Ledre bɨ lóbụ́ go kóꞌdụ́ Ngére Lomo ní, ndá óyólóꞌbó a wá idí ídí do biné.’
34 Tɨ́ lá máúku zɨ́se, ndásé lólóbụ́ kú wá, togụ́ mbú lóbụ́ ere, gɨ zɨ́a née bi ndị́sị ꞌbɨ Lomo.
35 Ndásé kpá lóbụ́ do sogo káṇgá wá gɨ zɨ́a Lomo ndịsị óto sịndị́ne doa. Ndásé kpá gbawá lólóbụ́ kɨ́ ịrị Yerụsaléma, nɨ mongụ́ gara ꞌbɨ Mongụ́ Ngére.
36 Ndá kpá lólóbụ́ kɨ́ ịrị bị doyị́ wá, gɨ zɨ́a utúasá eyị́ ótoógụ kémbị́ bịdo zɨ́a ídíne bụkụlụné togụ́ mbú bɨkenyị́ne ní wá.
37 Bɨlámá a ídí úku lá éyị́ kị́éꞌdo, togụ́ ‘Ɨɨ’ idí ídí ‘ɨɨ,’ togụ́ ‘Ɨ́ꞌɨ’ idí ídí ‘ɨ́ꞌɨ.’ Mɨúkuókpó ledre káa zɨ́ yée ga gére ní ndịsị ógụ gɨ zɨ́ Satána.”
Méngịlúgu bɨsinyí ledre emengụ́
(Lúrú kpá Lúka 6:29,30)
38 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kóo kpá káa, zɨ́ bulúnduzé ga kóna ní kɨ́dí, ‘Togụ́ ꞌyị mengịnɨ́ okó zɨ́ ngíti a útrulóko komo ezené yá, idínɨ́ kpá útrulóko ꞌbɨ ené. Togụ́ utruꞌdewe so ezené yá, idínɨ́ kpá útruꞌdéwe ꞌbɨ ené.’
39 Tɨ́ lá máúku zɨ́se, ꞌyị ndaá méngịlúgu bɨsinyí ledre kɨ́ bɨsinyí ledre wá. Togụ́ ꞌyị ongbo komoyị́, ídí óyó wo bɨ gɨ ꞌdíkeṛị́ ní zɨ́a kpá óngbo a.
40 Togụ́ ngíti ꞌyị ili ndólo yị́ị kóꞌdụ́ ngére e gɨ ro ꞌdíꞌbi ngúru bongó gɨ zɨ́yị yá, ídí ꞌdíꞌbi ngíti a tákpa ro wo bɨ kị́éꞌdo née íꞌbí a zɨ́a.
41 Togụ́ asikíri gaga yị́ị ị́mbị́ éyị́ ené, ndéré ꞌdógụ ngbuṛu kɨ́e kị́éꞌdo yá, ídí ị́mbị́ tátá a ndéré ꞌdógụ ngbuṛu e kɨ́e gbre.
42 Togụ́ ꞌyị ombo éyị́ gɨ zɨ́yị yá, komoyị́ ndaá ị́ndị́ kɨ́e wá, ídí íꞌbí a zɨ́a. Wo bɨ ili sáká késị́ gɨ zɨ́yị ní, ídí íꞌbí a zɨ́a.”
Ídísé óto ꞌbú ezeokóse e
(Lúrú kpá Lúka 6:27,28,32-36)
43 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kóo kpá káa, zɨ́ bulúnduzé ga kóna ní kɨ́dí, ‘Ídí óto ꞌbú lafúyị e zɨ́yị sógó ezeokóyị e.’
44 Tɨ́ lá máúku zɨ́se, ídísé óto ꞌbú ezeokóse e, zɨ́se ndị́sịsé íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị sée bɨsinyíne ní,
45 méngị kéyị kenée, nɨ óto sée zɨ́se ídíse mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌBụsé bɨ komo ere ní. Wo Lomo, ndịsị ótoómo kadra súwuné zɨ́ bɨsinyí ꞌyị e kpá kɨ́ bɨlámá ꞌyị e. Zɨ́a ndị́sịné kása iní zɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní.
46 Togụ́ ótosé lá dụụ́ ꞌbú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌbúse ní, Lomo nɨ nda íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́se gɨ ro ꞌdi? Gba ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e ní ndịsịnɨ́ méngị kéyị kpá kenée.
47 Togụ́ íꞌbí mandá lá dụụ́ zɨ́ lafúyị e ní, bɨlámá ledre bɨ ore romo do ꞌbɨ lafúyị e ní wo be? Née ndaá kpá ledre bɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ndịsịnɨ́ méngị a ní wá?
48 Kacɨ́ kadra mbá, mɨméngị ledre esé idí ídí bɨlámáne káa zɨ́ bɨ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌBụsé bɨ komo ere nɨ bɨlámáne ní.”