13
Aminↄ yena a dãre Tamai
Abire gbɛra Dauda nɛ́ Abusalomu dãre mana vĩ, a tↄ́n Tama, akũ Dauda nɛ́ Aminↄ yei. Yã pì tɛn wari dↄ Aminↄ pìia ari à kà gyãkɛna a dãre Tama pì yãi, zaakũ à gↄ̃gbɛ̃ dↄ̃ro, ani fↄ̃ à yãke kɛnɛro. Aminↄ gbɛ̃nna ke vĩ, a tↄ́n Yonadabu, Dauda vĩ̀ni Simɛa nɛ́mɛ. Yonadabu ↄ̃ndↄ̃ gbãna, akũ à Aminↄ là à pì: À kɛ̀ dera n kínɛ'ina n mɛ̀ɛ dìgↄ̃ yↄna lákũ gu dìgↄ̃ dↄ nà lɛɛ? Ĩni omɛnɛroo? Akũ Aminↄ wèa à pì: Má ye ma dakũna Abusalomu dãre Tamaimɛ. Akũ Yonadabu pìnɛ: Ǹ gɛ́ ǹ wútɛ n gádoa lákũ gyãren n ũ bà. Tó n de sù n gwa, ǹ onɛ ń ye n dãre Tama su à pↄ́ble kpámma. À su à kɛkɛ n wára de ǹgↄ̃ e, gbasa à nannɛ n ↄĩ. Akũ Aminↄ wùtɛ lán gyãre bà. Kũ kína sù a gwa, akũ à pìnɛ: Ǹ tó ma dãre Tama su à kàra kɛmɛnɛ ma wára, à namɛnɛ ma ↄĩ. Akũ Dauda gbɛ̃ zĩ̀ Tamaa a bɛa à pì: Ǹ gɛ́ n vĩ̀ni Aminↄ kpɛ́n ǹ pↄ́ble kɛnɛ. Kũ Tama gɛ̃̀ a kpɛ́n, à a lè wutɛna, akũ à wísiti yà à kàraa kàsao a wára. Akũ à ta sɛ̀ à kàraa pìi kànnɛ. Aminↄ gì sói à pì: Ǹ pɛ́ gbɛ̃nↄa ò bↄtɛ ń pínki. Kũ gbɛ̃ kũ ò kú kãaonↄ bↄ̀tɛ ń pínki, 10 akũ à pì Tamanɛ: Ǹ su kũ pↄ́ble pìio kpɛ́nɛ gũn la ǹ namɛnɛ ma ↄ̃i. Akũ Tama kàra kũ à kɛ̀ɛ sɛ̀ à gɛ̃̀o a vĩ̀ni Aminↄ pì kĩnaa kpɛ́nɛ gũn. 11 Kũ à nài, àtɛn su kpáa à só, akũ à a dãre pìi kũ̀ à pì: Ǹ tó mà wútɛ kũnwo.
12 Akũ à pì a vĩ̀ni pìinɛ: Oi! Ǹsun gbãna mↄmɛnɛro. Zaakũ ó Isarailanↄ odì yã dí taka kɛro. Ǹsun yã dↄ̀rↄsari bire taka kɛmɛnɛro. 13 Makũ, mán mani gɛ̃n kũ wé'iyã dioo? Mↄkↄ̃n sↄ̃, Isarailanↄ ni n ditɛ gbɛ̃ pã ũ. Ǹ sùru kɛ! Ǹ a yã o kínanɛ, ani gí ma kpámmairo. 14 Adi we à a yã màro. À gbãna mↄ̀nɛ, akũ à kùsia à wùtɛ kãao. 15 Akũ Aminↄ zã̀agu pãsĩpãsĩ. Zãngu kũ à sɛ̀ kũ Tama pìio de yenyĩ kũ à vĩ kãao yãla. Akũ à pìnɛ: Ǹ futɛ ǹ bo. 16 Akũ nↄgbɛ̃ pìi pì a vĩ̀ni pìinɛ: Oi! N pɛnama taari zↄ̃kↄ̃ de pↄ́ kũ n kɛ̀mɛnɛla. Kũ abireo adi we à a yã màro. 17 Akũ Aminↄ a zĩkɛri kɛfɛnna sìsi à pì: Ǹ pɛ́ nↄgbɛ̃ díkĩnaa à bomɛnɛ ma kpɛ́n, ǹ gbà ta ǹ a mↄ̀nɛ dan. 18 Akũ a zĩkɛrii pì a sɛ̀ à bò kãao bàai, à gbàa tà à a mↄ̀nɛ dàn. Nↄgbɛ̃ pìi uta gbã̀na dana, zaakũ uta bire takan kína nɛ́nↄkpare lésinↄ dìgↄ̃ dana. 19 Akũ Tama túbu gbɛ̃̀ a mìia, à a uta gbã̀na kũ à danaa pìi gà à kɛ̃̀ à ↄ dì a musu, àtɛn ↄ́ↄ dↄ àtɛn tá.
20 A dãgↄ̃ dadokↄ̃nↄde Abusalomu pìnɛ: N dãgↄ̃ Aminↄ wùtɛ kũnwon yá? Ǹsun o gbɛ̃ke maro, zaakũ n dãgↄ̃mɛ. Ǹsungↄ̃ yã pì kũna n swɛ̃̀ɛ gũnlo. Akũ Tama vùtɛ a dãgↄ̃ Abusalomu bɛa kũ pↄyakao. 21 Kũ kína Dauda yã pìi mà, a pↄ fɛ̃̀ manamana. 22 Abusalomu dí yãke o Aminↄnɛro, yã vãni ke a mana. A zã̀agu, kũ à kùsi a dãre Tamaa yãi.
Abusalomu Aminↄ dɛnaa
23 Wɛ̃̀ pla gbɛra Abusalomu kú Baali Azo, Ɛflaimu bùsu lɛ́n kũ a sãkãkɛ̃rɛrinↄ, akũ à kína nɛ́nↄ sìsi pↄnna pↄ́blea ń pínki. 24 Akũ à gɛ̀ɛ à kína lè à pì: Kína, òtɛni makũ n zↄ̀bleri sãnↄ kã zↄ̃zↄ̃. Mↄkↄ̃n kũ n ìbanↄ áni gɛ́ kũmaoroo? 25 Akũ kína wè a nɛ́ pìia à pì: Oi! Óni fↄ̃ ò gɛ́ ó pínkiro. Óni kɛnnɛ aso ũ. À nàkara kãao, ama adi gɛ́ro, akũ à sa mana ònɛ. 26 Akũ Abusalomu pì: Tó ĩni gɛ́ro, ǹ tó ma vĩ̀ni Aminↄ gɛ́ kũoo. Kína a là à pì: Bↄ́yãi ń ye à gɛ́ kũnwoo? 27 Abusalomu nàkara kãao, akũ kína tò Aminↄ gɛ̀ɛ kãao kũ a nɛ́ kparanↄ ń pínki.
28 Abusalomu yã dìtɛ a gbɛ̃nↄnɛ à pì: À sã kpá! Tó í Aminↄ kũ̀, tó ma òárɛ à a zↄ̃, à a dɛ. Àsun tó vĩna á kũro. Makũ mɛ́ ma á dán! À zɛ gbãna à gↄ̃gbɛ̃kɛ kɛ. 29 Abusalomu gbɛ̃nↄ kɛ̀ lákũ à òńnɛ nà ò a dɛ̀, akũ kína nɛ́ kparanↄ fùtɛ ò dì ń baragbãsↄ̃nↄ kpɛ ò bàa lɛ̀. 30 Gↄrↄ kũ ò kú zɛ́n, Dauda a baaruu mà ò pì: Abusalomu kína nɛ́nↄ dɛ̀dɛ ń pínki, ń gbɛ̃ke dí gↄ̃ro. 31 Dauda fùtɛ à a pↄ́kasanↄ gà à kɛ̃̀, akũ à wùtɛ zĩtɛ. A ìbanↄ zɛi kũ ń pↄ́kasanↄ kɛ̃kɛ̃na. 32 Akũ Dauda vĩ̀ni Simɛa nɛ́ Yonadabu pì: Baa, ǹsungↄ̃ da ò n nɛ́ kɛfɛnnanↄ dɛ̀dɛ ń pínkiro, Aminↄ mɛ́ à gà ado. Ò yã pìi dↄ̃̀ Abusalomu wɛ́a zaa gↄrↄ kũ Aminↄ kùsi a dãre Tamaamɛ. 33 Ma dikiri kína, ǹsungↄ̃ yã pì kũna n nɛ̀sɛɛ gũnlo. N nɛ́gↄ̃gbɛ̃nↄ dí gaga ń pínkiro, séde Aminↄ ado. 34 Abusalomu sↄ̃ à bàa lɛ̀.
Kũ kɛfɛnna gudãkpãri wɛ́ zù, à è ò tɛ́ Oronaimu zɛ́n sĩ̀sĩgɛrɛɛi dasidasi. À gɛ̀ɛ à pì kínanɛ: Ma gbɛ̃nↄ è tɛ́ sĩ̀sĩgɛrɛɛi Oronaimu kpa. 35 Akũ Yonadabu pì kínanɛ: N è yá? N nɛ́nↄ mɛ́ òtɛn su gwe lákũ ma ònnɛ nà. 36 Kũ à yã pìi ò à làka, akũ kína nɛ́ pìnↄ kà gↄ̃̀nↄ, òtɛn wɛ̃nda ↄ́ↄ dↄ. Kína kũ a ìbanↄ ↄ́ↄ dↄ̀ ń pínki manamana dↄ.
37 Abusalomu bàa lɛ̀ à tà Amiudu nɛ́ Talamai, Gesuru kína kĩnaa. Kína Dauda sↄ̃ àdigↄ̃ a nɛ́ gana ↄ́ↄ dↄ gↄrↄ sĩnda pínki. 38 Kũ Abusalomu bàa lɛ̀ à tà Gesuru, à kú gwe ari wɛ̃̀ aakↄ̃. 39 Kũ kína Dauda nɛ̀sɛɛ kpàtɛ Aminↄ gana yã musu, akũ àtɛn Abusalomu bɛgɛ kɛ sà.