8
Saulo Jesúíhwãdih yeejép ã chãjat
1-2 Bita Jesúíhwã Estebanjidih baad yóhna, bʉ́dí ĩt jʉñʉ́p wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Sauloboó Estebandih ĩ mawachah enna, “Tʉ́ina caá”, ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Caán yeó jáapjeh Jerusalén tʉ́tchidih jʉmnit Jesúíhwãdih eníhcan, yeejép ĩt chãj jwíihip wʉt jĩ. Páant ĩ mao jwíihichah, Jesúíhwã Jerusalén tʉ́tchimant Judea baác, Samaria baácnabʉt yʉʉ́p ĩt jweí peét bejep wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit pohba ĩt bejcap wʉt jĩ.
3 Pánihna, Sauloboó Jesúíhwãdih eníhcan, queétdih yeejép chãjna, ĩ́ih mʉʉnádih waadnít, neonádih, yaádhdihbʉt teo wái bacnit, nemat mʉʉ́boó ãpĩ́ nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.
Felipe Samaria baácboó Jesúíh doonádih ã bohéát
4 Pánih jweí peétnitji ĩ jʉibíni tʉ́tchinadih moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩpĩ́ naáwáp wʉt jĩ.
5 Samaria baácboó jʉmni chah bʉ́dí tʉ́tchina jʉibínit, Felipebʉt caán tʉ́tchidih moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih ãt naáwáp wʉt jĩ.
6 Páant ã naáwáchah joinít, Dios ã wẽpatjĩh jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih ã chãjachah ennit, caanjĩ́h moón dawá ĩt tʉ́i joyóp wʉt jĩ.
7 Dawá nemép jʉmnit ã pebh ĩ jʉibínachah, nemépwãboodíh ãpĩ́ bac bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã bac bejat tʉ́ʉtʉchah joinít, nemépwã ñaácnit, ĩpĩ́ bac bejep wʉt jĩ. Dawá jéih wʉ̃lícannitdih, jéih bejcannitdihbʉt ãpĩ́ booanap wʉt jĩ.
8 Páant ã chãjachah enna, caán tʉ́tchidih moón bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.
9 Caán tʉ́tchidih bóo Simón wʉ̃t jʉmni, jióhni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán tʉ́tchidih moondíh jióhnit ded pah ĩ chãjatdih ãpĩ́ chãj jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã chãjachah enna, caanjĩ́h moón en wʉ́hi bejnit, Simóndih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. Nin pah ãpĩ́ niijíp wʉt yʉh jĩ: “Weem páh jéihni bita wihcan caá. Dedé weemdíh jʉdhcan caá”, ãt niijíp wʉt jĩ.
10 Páant ã chãjachah enna, “Nin Dios pah mʉntih wẽpat bíbohni caá”, cã́acwã ĩ maáta biícdih ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ. Queét nihat caandíh ĩt tʉ́i joi jwʉ́hʉp wʉt jĩ.
11 Páant ã chãjatjĩh queétdih maatápdih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã chãj jʉ́ʉtʉchah enna, queétboó wʉ́hi bejnit, caandíh ĩt tʉ́i joyóp wʉt jĩ.
12 Obohjeéhtih, caandíh ĩ joyóchah yʉhna, Felipeboó Dios maáh ã jʉmatdih, Jesucristoíh tʉ́ini doonádihbʉt ã naáwáchah joinít, Simóndih cádahnit, Felipeboodíh ĩt joyóp wʉt jĩ. Pánih tʉ́i joinít, ĩ jepahachah enna, Felipe neonádih, yaádhdihbʉt ãt daabánap wʉt jĩ.
13 Simónbʉt Felipe ã naáwáchah joinít, Jesúsdih ã jepahachah, caandíhbʉt ãt daabánap wʉt yʉh jĩ. Páant ã daabáát tʉ́ttimah, Felipejeéh caanbʉ́t ãt péenap wʉt jĩ. Felipe Dios ã wẽpatjĩh chãj jʉ́ʉtnit, tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdih ã tʉ́i booanachah enna, Simón ãt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ.
14 Samaria baácdih moón Dios naáwátdih ĩ tʉ́i jepahat dooná Jerusalén tʉ́tchina Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih ãt jʉibínap wʉt jĩ. Páant ĩ jepahat doonádih joinít, Pedro, Juan biícdih, Samaria baácna ĩt wahap wʉt jĩ.
15 Pánih caanná jʉibínit, Pedrowã Jesúsdih jáap jéihnitdih Diosdih ĩt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ã jʉmat pínah niijná.
16 Queét Samaria baácdih moón Jesúíhwã ĩ jʉmat jʉ́ʉtat pínah niijná, queétdih Felipe ãtát daabánap wʉt jĩ. Jesúsdihjeh ĩt jéih jwʉhʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caán láa, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ãt wih jwʉhcap wʉt jĩ.
17 Pánihna, Pedro Juanjĩh Samaria baácdih moondíh ĩ teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ãt jʉm jwíihip wʉt jĩ.
18 Pedrowã ĩ teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh mácah wéheatjĩh ĩ wéhenachah, Simón ãt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, Pedrowã ĩ wẽpat déedih náahna, dinerojĩh ãtih jíib chãjíhip wʉt yʉh jĩ.
19 —Weembʉ́t cã́acwãdih wã teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdihbʉt ã jʉmat pínah niijná, weemdíhbʉt ñi wẽpat déedih ñi wʉ̃hʉʉ́, ãt niijíp wʉt yʉh jĩ.
20 —Míih dinerojĩh Dios ã wẽpatdih ma jíib chãjíhat yeejép caá. Pánihna, caandíh ma jíib chãjíhat peéh míih dinero biícdih iiguípna ma bejeé.
21 Dios ã enechah, ma jenah joyát yeejép ã jʉmna caá. Nindih jwiít jwĩ chãjat pah meém chãjni pínah nihcan caá.
22-23 Wẽpatdih tʉbit en ñinahnit, tʉbit íij yaicánniabeh caá. Pánih jʉmna, yeejépdih ma jéih cádahcan caá. Yeejép ma jenah joyátdih Dios ã yohat pínah niijná, caandíh ma ʉʉ́bʉ́. Páant ma chãjachah enna, caán ma yéejatdih ãta yoh tagaá, Pedro jióhni Simóndih ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.
24 —Weemdíh yeéb Diosdih ñi ʉʉ́bʉ́, ma niijípboó wã bejcat pínah niijná. Caán waó jíib iiguípna wã bejíhcan caá, Simón ãt niijíp wʉt jĩ.
25 Tʉ́ttimah, Pedro Juanjĩh Dios naáwátdih biíh tʉ́tchinadih moondíh naáwádih ĩt bejep wʉt jĩ. “Jesús ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, caandíh jwiít jwĩ enep jĩ”, Samaria baácdih moondíh ĩt niíj naóh peetép wʉt jĩ. Pánihna, caanjĩ́h moondíh bohé péanit, Jerusalén tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
Felipe Etiopía baácdih bóodih ã bohéát
26 Felipe Samaria baácboó ã jʉmʉchah, Dioíh ángel caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Mʉʉ́ wihcapboó Jerusalén tʉ́tchimant Gaza baácboó bejni namána chóop yapapboó ma bejeé”, ãt niijíp wʉt jĩ.
27 Páant ã niijíchah joinít, caanná ãt bejep wʉt jĩ. Caán namádih Etiopía baácdih bóo jwʉ́ʉb bejna ãt chãjap wʉt jĩ. Caán Etiopía baácdih moón ĩ maáh wili Candace wʉ̃t jʉmnihíh dinerodih en daoní wʉt jĩ. Jerusalén tʉ́tchiboó Diosdih weñedih jʉibíniji jwʉ́ʉb bejna ãt chãjap wʉt jĩ.
28 Ã́ih tʉ́tchina pʉ̃tʉ́nijĩh jwʉ́ʉb bejna, Dios naáwátdih naóh yapani Isaías ã daácni nʉ́ojidih enna ãt chãjap wʉt jĩ.
29 Pánihna, Tʉ́ini Espíritu Felipedih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Con bejni pʉ̃tʉ́ni pebhna ma bejeé”, ãt niijíp wʉt jĩ.
30 Páant ã niijíchah joinít, Felipeboó pʉ̃tʉ́ni pebhna jʉibínit, caán nʉ́odih Etiopíadih bóo ã míic en naáwáchah, ãt joyóp wʉt jĩ.
—¿Ma ennidih ma beh joí niít? Felipe caandíh ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.
31 —Weemdíh bohéni ã wihcah, wã tʉ́i beh joicán caá. Wã pebh jʉí chʉ́ʉdnit, weemdíh ma bohénaá, Felipedih ãt niijíp wʉt jĩ.
—Jʉ́ʉ, niijnít, ã pebh ãt jʉibí chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ.
32 Dios naáwátdih naóh yapani Isaías nin pah ã niíj daacátjidih Etiopía baácdih bóo míic en naóhna ãt chãjap wʉt jĩ:
“Ovejadih mawat tʉ́ʉt, ĩ teo wáyachah, ã ñaáccat pah mʉntih caanbʉ́t caandíh ĩ tewechah, laihcanni ã jʉmbipna caá. Oveja yoócdih ĩ bóodochah, ã ñaáccat pah mʉntih caanbʉ́t laihcanni ã jʉmbipna caá.
33 Caandíh ĩ deoh naóhbipna caá. Caán yeejép ã chãjcah yʉhna, queétboó caandíh yeejép ĩ chãjbipna caá. Pánihna, caandíh ĩ mao yohochah, weh wihcanjeh nin baácboó ã bʉʉdbípna caá”, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ. (Is 53.7-8)
34 Caán nʉ́odih en naóhnit, Etiopía baácdih bóo Felipedih nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ:
—Ma naáwá weemdíh. ¿Nin Isaías ã niijátji dedna tigaá? ¿Caanjéh naóh niít ãt chãjjip? ¿Biíhdih naóh niít ãt chãjjip, páant ã niijná? ãt niijíp wʉt jĩ.
35 Páant ã niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, Felipeboó caán nʉ́odih ennit, Etiopíadih bóodih Jesúíh tʉ́ini doonádih ãt naáwáp wʉt jĩ.
36 Páant niij béjna, íimdih ĩt enep wʉt jĩ.
—¡Enejʉ́h! Conboó íim caá. ¿Weemdíh ma daabáíhcan niít? Felipedih ãt niijíp wʉt jĩ.
37 —Jesúsdih ma tʉ́i jepahachah, meemdíh wã daabábipna caá, Felipe caandíh ãt niijíp wʉt jĩ.
—Dios wʉ̃ʉ́h Jesúsdih weém wã tʉ́i jenah joiná caá. Caán Jesús Dios ã wahni Cristo ã jʉmatdih wã tʉ́i jéihna caá, ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
38 Páant niijnít, pʉ̃tʉ́ni íoh teonidih ãt chãwáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Caán ã chãwáchah, dei ñʉhnit, íimna ĩt dei jʉibínap wʉt jĩ. Pánih dei jʉibínit, íimdih póbó pʉ́ʉd bac bej jʉibí ñʉhnit, Felipeboó caandíh ãt daabánap wʉt jĩ.
39 Daabá péanit, ĩ aab ñʉ́hʉchah, Tʉ́ini Espíritu Felipedih ãt ʉbah bejep wʉt jĩ. Ã bʉʉdáh bejechah, Etiopíadih bóo caandíh ãt jwʉ́ʉb encap wʉt jĩ. Pánihna, Jesúsdih jepahna, tʉ́i wẽinit, ã́ih baácna ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
40 Tʉ́ini Espíritu Felipedih ã ʉb bejechah, Azoto tʉ́tchina ãt jʉibínap wʉt jĩ. Pánihna, nihat tʉ́tchinadih moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih naóh jibna, Cesarea tʉ́tchiboó ãt jʉibínap wʉt jĩ.