1 Když tedy máme tuto službu podle milosrdenství, kterého se nám dostalo, neochabujeme, 2 ale odřekli jsme se věcí ukrývaných kvůli hanbě a nepočínáme si chytrácky ani nepřekrucujeme slovo Boží, nýbrž zjevováním pravdy se představujeme každému lidskému porozumění před Bohem. 3 Je-li však naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří hynou. 4 Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Krista, jenž je obrazem Božím. 5 Neboť nehlásáme sami sebe, nýbrž Ježíše Krista, Pána, a sebe jako vaše otroky pro Ježíše. 6 Neboť Bůh, který řekl: ‘Z temnoty ať zazáří světlo,’ zazářil v našich srdcích, aby osvítil lidi poznáním Boží slávy v osobě Ježíše Krista. 7 Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás. 8 Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; 9 jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni. 10 Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem těle. 11 Neboť my, kteří žijeme, jsme stále vydáváni pro Ježíše na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle. 12 Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život. 13 Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: ‘Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,’ i my věříme, proto také mluvíme 14 a víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi. 15 Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná skrze mnohé lidi, rozmnožila vděčnost ke slávě Boží. 16 Proto nezemdlíváme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje. 17 To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, 18 když nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.