1 Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. 2 Jak je napsáno v proroku Izaiášovi: ‘Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu [před tebou]. 3 Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky.’ 4 V té pustině vystoupil Jan, který křtil a hlásal křest pokání na odpuštění hříchů. 5 A vycházela k němu celá judská krajina a všichni Jeruzalémští a byli od něho křtěni v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy. 6 Jan byl oděn velbloudí srstí a přepásán koženým pasem kolem svých beder a jedl kobylky a polní med. 7 Hlásal: “Za mnou přichází silnější než já; nejsem hoden sklonit se a rozvázat řemínek jeho sandálů. 8 Já jsem vás křtil ve vodě, ale on vás bude křtít v Duchu Svatém.” 9 I stalo se v těch dnech, že přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl pokřtěn od Jana v Jordánu. 10 A hned, když vystupoval z vody, uviděl roztrhávající se nebesa a Ducha jako holubici, jak sestupuje k němu. 11 A z nebes zazněl hlas: “Ty jsi ten můj Syn, Milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení.” 12 A hned ho Duch vyhnal do pustiny. 13 V té pustině byl čtyřicet dní pokoušen Satanem. Byl tam s dravou zvěří a andělé mu sloužili. 14 Po Janově uvěznění přišel Ježíš do Galileje a hlásal evangelium Boží. 15 A říkal: “Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží; čiňte pokání a věřte evangeliu.” 16 A když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Šimonova bratra Ondřeje, jak vrhají do moře síť; byli totiž rybáři. 17 Ježíš jim řekl: “Pojďte za mnou a učiním, že se stanete rybáři lidí.” 18 A hned opustili sítě a následovali ho. 19 A když šel kousek dál, uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak v lodi spravují sítě. 20 A hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea v lodi s najatými pomocníky a odešli za ním. 21 I vešli do Kafarnaum. Hned v sobotu vstoupil do synagógy a učil. 22 Byli ohromeni jeho vyučováním, neboť je učil jako ten, kdo má pravomoc, a ne jako učitelé Písma. 23 V jejich synagóze byl právě člověk s nečistým duchem. Vykřikl: 24 “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, vím, kdo jsi: Ten Svatý Boží.” 25 Ježíš mu pohrozil: “Umlkni a vyjdi z něho.” 26 A ten nečistý duch jím zalomcoval, zvolal silným hlasem a vyšel z něho. 27 Všichni užasli a dohadovali se mezi sebou, říkajíce: “Co to je? Nové učení! S autoritou dokonce přikazuje nečistým duchům, a poslouchají ho!” 28 A zpráva o něm se hned rozšířila všude po celém galilejském okolí. 29 A hned, když vyšli ze synagógy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimona a Ondřeje. 30 Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. 31 Ježíš přistoupil, uchopil její ruku a pozdvihl ji. Ihned ji horečka opustila a ona je obsluhovala. 32 Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a všechny démonizované. 33 Celé město se shromáždilo přede dveřmi. 34 I uzdravil mnoho trpících rozličnými chorobami a mnoho démonů vyhnal. A nedovoloval těm démonům mluvit, neboť ho znali. 35 Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven; odešel na opuštěné místo a tam se modlil. 36 Šimon a ti, kteří byli s ním, se pustili spěšně za ním. 37 Když ho našli, řekli mu: “Všichni tě hledají.” 38 Říká jim: “Pojďme jinam, do sousedních městeček, abych i tam hlásal evangelium, neboť kvůli tomu jsem vyšel.” 39 A hlásal evangelium v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl démony. 40 Tu přichází k němu malomocný, padá [před ním] na kolena a prosí ho: “Chceš-li, jsi mocen mne očistit.” 41 Ježíš, hluboce pohnut, vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl mu: “Chci, buď očištěn.” 42 A když to řekl, hned od něj malomocenství odešlo, a byl očištěn. 43 Ježíš mu přísně domluvil a hned ho poslal pryč. 44 Řekl mu: “Hleď, abys nikomu nic neřekl! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co nařídil Mojžíš, jim na svědectví.” 45 On však vyšel a začal to velice rozhlašovat a rozšiřovat, takže Ježíš již nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A přicházeli k němu odevšad.