1 A začal k nim mluvit v podobenstvích. “Jeden člověk vysadil vinici, obehnal zdí, vykopal jámu pro lis, vystavěl věž, pronajal ji vinařům a odcestoval. 2 V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby vzal od vinařů díl z plodů vinice. 3 Vzali ho, zbili a poslali s prázdnou. 4 Znovu k nim poslal jiného otroka a toho zranili na hlavě a potupili. 5 Poslal jiného, toho zabili; a mnoho dalších, z nichž některé bili, jiné zabíjeli. 6 Měl ještě jednoho, svého milovaného syna. Naposled k nim poslal jeho a říkal: ‘Zastydí se před mým synem.’ 7 Ti vinaři si však mezi sebou řekli: ‘Toto je dědic. Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.’ 8 A vzali ho, zabili a vyhodili ho ven z vinice. 9 Co tedy učiní pán vinice? Přijde, vinaře zahubí a vinici dá jiným. 10 Ani toto Písmo jste nečetli: ‘Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, ten se stal hlavou úhlu. 11 Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích’?” 12 Chtěli se ho zmocnit, ale zalekli se zástupu. Poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. I opustili ho a odešli. 13 Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo. 14 Přišli a řekli mu: “Učiteli, víme, že jsi pravdivý a nezáleží ti na nikom, neboť nebereš ohled na postavení člověka, ale pravdivě učíš Boží cestu; je dovoleno dát daň císaři, nebo ne? Máme dát, či nemáme dát?” 15 On však znal jejich přetvářku a řekl jim: “Proč mne zkoušíte? Přineste mi denár, abych se podíval.” 16 Oni jej přinesli a Ježíš jim říká: “Čí je ten obraz a nápis?” Oni mu řekli: “Císařův.” 17 Ježíš jim řekl: “Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.” Velice se nad ním divili. 18 Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho: 19 “Učiteli, Mojžíš nám napsal, že když by něčí bratr zemřel a zanechal ženu, ale nezanechal dítě, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil potomka svému bratru. 20 Bylo sedm bratrů. První si vzal ženu, zemřel a nezanechal potomka. 21 I druhý si ji vzal, zemřel a nezanechal potomka; a třetí stejně tak. 22 Těch sedm bratrů nezanechalo potomka; poslední ze všech zemřela i ta žena. 23 Když vstanou při vstání z mrtvých, komu z nich ta žena bude patřit? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.” 24 Ježíš jim říkal: “Nebloudíte právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc? 25 Neboť když vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale budou jako andělé v nebesích. 26 O mrtvých pak, že jsou probouzeni, jste nečetli v Mojžíšově knize, jak mu ‘u keře’ Bůh řekl: ‘Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův’? 27 Není Bohem mrtvých, ale žijících. Velmi bloudíte!” 28 Tu přistoupil jeden z učitelů Písma, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: “Které přikázání je první ze všech?” 29 Ježíš odpověděl: “První je: ‘Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jeden jest’ 30 a ‘budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly’. 31 Druhé je toto: ‘Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.’ Není jiné přikázání větší než tato.” 32 I řekl mu ten učitel Písma: “Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jeden a není jiného mimo něho 33 a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celozápaly a oběti.” 34 Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: “Nejsi daleko od Božího království.” A nikdo se ho již neodvažoval zeptat. 35 A když Ježíš odpověděl, začal vyučovat v chrámě: “Jak to, že učitelé Písma říkají, že Kristus je syn Davidův? 36 Sám David řekl v Duchu Svatém: ‘Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele pod tvé nohy.’ 37 Sám David ho nazývá Pánem; jakpak tedy je jeho synem?” A velký zástup mu rád naslouchal. 38 Ve svém učení říkal: “Varujte se učitelů Písma, kteří se chtějí procházet v dlouhých rouchách a být pozdravováni na tržištích 39 a chtějí přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. 40 Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší odsouzení.” 41 [Ježíš] se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup hází do pokladnice měděné mince. A mnozí bohatí házeli hodně. 42 A přišla jedna chudá vdova a hodila dvě lepta, což je quadrans. 43 Přivolal své učedníky a řekl jim: “Amen, pravím vám, že tato chudá vdova hodila víc než všichni ti, kteří házeli do pokladnice. 44 Všichni totiž hodili ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku hodila vše, co měla, celé svoje živobytí.”