1 Tu jsem uslyšel mocný hlas ze svatyně, který těm sedmi andělům říkal: “Jděte a vylejte těch sedm misek Božího hněvu na zem.” 2 První z nich odešel a vylil svou misku na zem, a zlé a zhoubné vředy padly na lidi, kteří měli cejch šelmy a kteří se klaněli jejímu obrazu. 3 Druhý [anděl] vylil svou misku do moře, a změnilo se v krev jako krev mrtvého a všechna duše živá, která byla v moři, zemřela. 4 Třetí vylil svou misku do řek a pramenů vod, a objevila se v nich krev. 5 Uslyšel jsem, jak anděl vod říká: “Spravedlivý jsi, který jsi a kterýs byl, ty Svatý, že jsi vynesl tento soud; 6 neboť prolili krev svatých a proroků, a dal jsi jim pít krev. Zaslouží si to!” 7 A uslyšel jsem, jak oltář říká: “Ano, Pane Bože Všemohoucí, pravé a spravedlivé jsou tvé soudy.” 8 A čtvrtý [anděl] vylil svou misku na slunce, a bylo mu dáno, aby ožehlo lidi ohněm. 9 Lidé byli ožehnuti velikým žárem a proklínali jméno Boha, který měl moc nad těmito ranami, ale neobrátili se, aby mu vzdali slávu. 10 Pátý [anděl] vylil svou misku na trůn šelmy, a zatmělo se její království; lidé se bolestí kousali do jazyka 11 a proklínali nebeského Boha pro své bolesti a pro své vředy, ale neodvrátili se od svých skutků. 12 Šestý [anděl] vylil svou misku na velikou řeku Eufrat, a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. 13 A uviděl jsem z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy jako žáby. 14 Jsou to duchové démonů, činící znamení; vycházejí ke králům celé obydlené země, aby je shromáždili k boji ve veliký den Boha, Všemohoucího. 15 ‘Hle, přicházím jako zloděj; blahoslavený, kdo bdí a střeží své šaty, aby nechodil nahý a neviděli jeho nahotu.’ 16 I shromáždil je na místo, zvané hebrejsky Harmagedon. 17 Sedmý [anděl] vylil svou misku na ovzduší, a ze svatyně od trůnu vyšel mocný hlas, který řekl: “Stalo se!” 18 A nastaly blesky, hlasy a hromy, a nastalo veliké zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak veliké a silné bylo to zemětřesení. 19 A to veliké město se roztrhlo na tři díly a města národů se zřítila. A veliký Babylón byl připomenut před Bohem, a Bůh mu dal číši vína svého planoucího hněvu. 20 Všechny ostrovy zmizely a hory nebyly k nalezení. 21 Veliké kroupy jako závaží padaly z nebe na lidi; a lidé prokleli Boha pro tu ránu krupobití, protože ta rána byla velmi veliká.