První list
Korintským
1
Pavlova vděčnost za obdarování v Korintu
1-3 Milí přátelé a drazí bratři, srdečně vás zdravím a zároveň i od Sosthena vyřizuji přání Boží milosti a pokoje – nejen vám v Korintu, ale i všem, kteří se kdekoliv hlásí ke Kristovu jménu.
4 Stále znovu musím děkovat Bohu, když vidím, jaké cenné hodnoty zplodilo mezi vámi svědectví o Ježíši Kristu.
5 Právě tím se potvrdila jeho pravdivost, takže teď víte a znáte všechno, co je třeba.
6-7 Zbývá jen jedno: s touhou vyhlížet návrat našeho Pána, Ježíše Krista.
8 On vám dá také sílu vydržet až do konce, takže se toho dne určitě dočkáte bez úhony.
9 Vždyť ke společenství s Kristem nás povolal přece sám Bůh – můžeme snad mít lepší záruku?
Pavel vyzývá k jednotě
10-11 Doslechl jsem se, milí bratři, že vaše obec není jednotná a že se dělíte na skupiny, které se mezi sebou hádají.
12 Jedni prý vynášíte Pavla, jiní držíte s Petrem, jiní se hlásí k Apollovi a jiní zase ke Kristu. Proto vás jménem našeho Pána, Ježíše Krista, napomínám: buďte všichni zajedno a nehádejte se. Smýšlejte a usuzujte stejně;
13 Kristus je přece jen jeden. Byl snad za vás ukřižován Pavel? Nebo jsem snad někoho křtil ve svém vlastním jménu?
14 Ještě dobře, že jsem kromě Krispa a Gája nikoho z vás nekřtil,
15 takže se na můj křest nemůže nikdo odvolávat.
16 Vlastně jsem křtil ještě Štěpánovu rodinu, ale jinak už o nikom nevím.
17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale hlásat jeho radostné poselství; ne ovšem tak, abych posluchače oslňoval svou moudrostí, která nikomu nepomůže, nýbrž abych jim předkládal jedinou cestu k záchraně – jeho kříž.
Co je moudrost a co pošetilost
18 Kdo směřuje do záhuby, má ovšem učení o Kristově kříži za hloupost. Ale my víme – a to je naše záchrana, že Bůh právě tímto způsobem projevil svou moc.
19 V Písmu stojí:
„Způsobím, že moudrým nepomůže jejich moudrost a chytrost chytrých nebude k ničemu.“
20 Kde jste, filozofové, znalci zákona a všichni učenci? Nedokázal Bůh, jak pošetilá je všechna moudrost světa?
21 A protože přemoudřelému světu nestačily projevy Boží moudrosti k poznání Boha, rozhodl se Bůh zachránit ty, kdo mu uvěří, „pošetilým“ kázáním.
22 Židé čekají jen samé zázraky, Řekové ve všem hledají logiku,
23 ale my kážeme – ukřižovaného Krista. Židy to uráží a ostatní to pokládají za nesmysl.
24 Ale povolaní, ať židé či jinověrci, získávají v Kristu Boží moc i moudrost.
25 Boží „pošetilost“ je totiž moudřejší a Boží „nemohoucnost“ je silnější než lidé.
Měřítko, které platí před Bohem
26 Jen se kolem sebe rozhlédněte, bratři, koho si to vlastně Bůh povolal. Zjistíte, že mezi vámi není mnoho vzdělanců ani lidí vlivných a vážených.
27 A přece si Bůh vyvolil právě ty nevzdělané, aby zahanbil moudré. Obyčejné malé lidi si vyvolil, aby zahanbil vlivné a mocné,
28 a bezvýznamné „nuly“ si vybral, aby zlomil moc pyšných domýšlivců.
29 A to všechno proto, aby se před Bohem nikdo nepovyšoval.
30 Vždyť jen z vašeho spojení s Ježíšem Kristem pramení vaše moudrost, bezúhonnost, svatost i vykoupení. Opravdu se nemáme chlubit ničím jiným než Kristem,
31 jak nás i Písmo napomíná: Kdo se chlubí, chlub se skutky Božími.