10
Kristova dokonalá obět jednou provždy
Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti. Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí. Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy. Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy. 5-6 Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil:
„Nepřál sis, Bože,
oběť ani dar,
ale dal jsi mi tělo.“
A k tomu řekl:
„Hle, jdu, abych vykonal,
Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“
Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona, a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“ Ruší prvé, aby ustanovil druhé. 10 Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.
11 Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích. 12 Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.
13 Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé. 14 Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.
15 I Duch svatý nám vydává svědectví.
16 „Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech:
Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí
17 a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“
18 Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.
Život z víry
19 Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu. 20 On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem. 21-22 Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí. 23 Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby. 24 Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům. 25 Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.
26 Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti 27 a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky. 28 Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci. 29 Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti. 30 Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“ 31 Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.
32 Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením. 33 Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni. 34 Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění. 35 Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu. 36 Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.
37 „Ještě malou chvilku a ten,
který se blíží,
přijde a nebude otálet.
38 Můj spravedlivý bude žít z víry.
Nemám zalíbení v tom,
kdo ode mne utíká.“
39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.