Janovo
Evangelium
1
Bůh se stal člověkem
1-3 Kristus existoval od věčnosti,
byl stále s Bohem Otcem
a byl to Bůh sám.
On byl tvořícím Božím Slovem,
kterým vše vzniklo a trvá.
4 Je zdrojem všeho života
a pro lidi světlem na cestě k Bohu.
5 To světlo přemáhá temnotu světa,
ale ta ho nikdy nepřekoná.
6 Bůh pověřil muže, který se jmenoval Jan (zvaný Křtitel),
7 aby svědčil o Ježíši a vedl lidi k víře,
že Ježíš je tím světlem.
8 Jan nikdy ani nenaznačil,
že by jím byl on sám.
9 Ježíš je to pravé světlo,
které září vstříc každému člověku.
10-11 Přišel na zem, kterou stvořil
a k lidem, které miloval,
ale oni ho nepřijali.
12 Těm však, kteří ho přece přijali
a uvěřili v něho,
otevřel přístup do Boží rodiny.
13 Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím,
ale Božím působením.
14 A věčné Slovo se stalo člověkem,
který žil mezi námi.
Viděli jsme jeho vznešenost,
vznešenost vlastní jedinému Božímu Synu.
Poznali jsme jej plného lásky a pravdy.
15 Také Jan Křtitel o něm vydával jasné svědectví: „To je ten, který jde sice za mnou, ale je mnohem významnější a byl dávno přede mnou.“
16 Z jeho bohatství jsme přijímali dar za darem.
17 Mojžíšovým prostřednictvím nám Bůh sdělil požadavky svého zákona, ale v Ježíši Kristu jsme se setkali s Božím milosrdenstvím a pravdou.
18 Boha nikdo z lidí neviděl; jenom ten, který má k němu blízko jako jediný Syn k Otci, nám o něm sdělil pravdu.
Jan Křtitel objasňuje své poslání
19 Z Jeruzaléma přišla za Janem Křtitelem delegace židovských kněží s otázkou, zda je očekávaný Mesiáš – Boží Syn, izraelský král.
20-21 „Ne, nejsem Mesiáš,“ řekl jim Jan otevřeně.
„Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho znovu. „Jsi prorok Elijáš?“
„Nejsem.“
22 „Tak řekni, kdo jsi. Musíme o tobě podat zprávu těm, kteří nás poslali. Jsi tedy jiný Mesiášův předchůdce?“
23 „Nedávejte mi žádný titul. Jsem hlas, který na poušti volá: Upravte cestu pro Pána. Tak to předpověděl prorok Izajáš.“
24-25 Protože Janovu odpověď nepochopili, ptali se dál: „Když tedy nejsi Mesiáš, ani jeho předchůdce, proč křtíš?“
26-27 Jan odpověděl: „Divíte se, že křtím. Ale co budete říkat tomu muži, který přichází za mnou? Ještě ho neznáte, ale je už mezi vámi. Jemu nejsem hoden ani obuv rozvázat.“
28 To se stalo v Betanii u Jordánu, kde Jan křtil.
Jan Křtitel prohlašuje Ježíše Mesiášem
29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak k němu přichází. Ukázal na něho a řekl: „Beránek Boží, který bere na sebe hříchy celého světa.
30 To o něm jsem vám včera řekl, že za mnou jde mnohem významnější muž, který byl dávno přede mnou.
31 Když jsem byl pověřen, abych křtil a připravoval izraelský lid na příchod Mesiáše, ještě jsem nevěděl, kdo to je.
32-34 Bůh mi však řekl: ‚Dávej pozor, na koho při křtu sestoupí můj Duch a zůstane na něm. To je ten, kdo bude křtít Duchem svatým.‘ Pak jsem viděl, jak se Boží Duch v podobě holubice snáší z nebe na Ježíše. Do té chvíle jsem ho neznal, ale protože se to na něm vyplnilo, vydávám svědectví, že je Boží Syn.“
První učedníci následují Ježíše
35 Příštího dne, asi ve čtyři hodiny odpoledne, stál Jan se dvěma svými učedníky.
36 Opět spatřil Ježíše, jak jde okolo a zvolal: „Podívejte se, to je Boží Beránek!“
37 Když to Janovi učedníci uslyšeli, vydali se za Ježíšem.
38 Ten se po chvíli ohlédl a viděl, že ho oba následují. Zeptal se jich: „Přejete si něco?“
„Mistře,“ odpověděli, „kde bydlíš?“
39 „Pojďte se mnou!“ řekl Ježíš. Přijali to pozvání a zůstali ten den u něho.
40 Jeden z těch učedníků se jmenoval Ondřej a měl bratra Šimona.
41 Po návštěvě u Ježíše vyhledal Ondřej svého bratra a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše – Krista.“
42 Pak ho přivedl k Ježíšovi. Ten se na něj zahleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, Janův syn. Ode dneška se však budeš jmenovat Petr.“
43 Příštího dne se Ježíš rozhodl, že půjde do Galileje. Setkal se s Filipem a vyzval ho, aby ho následoval.
44 Stejně jako Ondřej a Petr pocházel i Filip z Betsaidy.
45 Filip pak vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o kterém hovořil Mojžíš a kterého předpověděli proroci. Jmenuje se Ježíš a je to syn Josefa z Nazaretu.“
46 „Může být z Nazaretu něco dobrého?“ zapochyboval Natanael.
„Pojď a přesvědč se sám!“ řekl Filip.
47 Když Ježíš spatřil Natanaela, řekl: „To je pravý a bezelstný Izraelec.“
48 „Odkud mne znáš?“ zeptal se ho překvapeně Natanael.
„Viděl jsem tě pod fíkovým stromem dříve, než tě našel Filip,“ odpověděl Ježíš.
49 Natanael s údivem zvolal: „Mistře, ty jsi Boží Syn a izraelský král.“
50 Ježíš mu na to řekl: „Ty mi věříš proto, že jsem ti pověděl, jak jsem tě viděl pod fíkovníkem.
51 Uvidíš větší věci a uvěříš, že jsem v neustálém spojení s nebem.“