21
Ofrenda yeⁿ'e n'daataá nguá'āa
(Mr. 12.41-44)
1 Jesús snée yā na yaācu templo ní n'diichi yā chi 'iiⁿ'yāⁿ 'cuiica ngii yā ofrendas yeⁿ'e yā na cajas naachí inúūⁿ ofrendas.
2 N'diichí ntúuⁿ yā 'áámá n'daataá nguá'āa chí neene ndaachíí cānee tá. Táⁿ'ā miiⁿ ní s'nuūⁿ tá chɛɛti caja miiⁿ 'uūvī centavos chi cobre.
3 Jesús miiⁿ ní ngaⁿ'a yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Cuaacu nííⁿnyuⁿ 'úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chí n'daataá nguá'āa 'cūū ch'ɛɛtɛ ca tuūmī chiī tá, nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ.
4 Tí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nga'a yā yeⁿ'ē chí nngaāva yeⁿ'e yā chi cuuvi ofrenda yeⁿ'e Ndyuūs; naati n'daataá 'cūū chí neené ndaachíī canee tá ní ca'ā tá tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e ta chi che'e tá.
Jesús nn'geeⁿ yā táámá ejemplo chi yeⁿ'e yaācá chí ntuvií
(Mt. 24.1-2; Mr. 13.1-2)
5 Náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ní ngaⁿ'a yā yeⁿ'e yaācū templo miiⁿ chi yaāva canéé ndúúcū tuūu n'dɛɛ̄ cheeⁿ ndúúcū adornos yeⁿ'ē regalos chí lado yeⁿ'e ofrenda. Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ:
6 Ndís'tiī ní inaaⁿ nī dendú'ū chi 'túúcā. Ndáá nguuvi taachí nadituuví yā yaācū miiⁿ ní 'āā ntɛ́ɛ́ cūnee tuūu cuaaⁿ vmnááⁿ yeⁿ'e vi'ī chi nguɛ́ɛ́ ntuuvií.
Ejemplo yeⁿ'e tiempo taachi 'āā cuɛ́ɛ́ ndaa nguuvi chi 'cuiīnū íⁿ'yeēⁿdī
(Mt. 24.3-28; Mr. 13.3-23)
7 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ntiinguunéeⁿ yā Jesús miiⁿ: N'diī, Maestro, ¿tií cuaⁿ'ā cuuví chuū? ¿Dɛ'ɛ̄ señal 'cuuⁿ'míⁿ nī taachi 'āā cuuvi chi 'tiicā?
8 Jesús caⁿ'a yā: Cundɛ́ɛ nī cuidado chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cannche'éí yā ndís'tiī caati neené n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ chií yā caaⁿ'máⁿ yā ndúúcū chi duuchí 'tííca: 'Úú chí Cristo; ní 'āā snéé nguuvi chi 'cuiīnū íⁿ'yeēⁿdī. Naati ndís'tiī, nguɛ́ɛ́ caⁿ'á nī ndúúcu yā.
9 Ní taachí 'caandiveéⁿ nī chi vɛɛ caandaá ní 'iiⁿ'yāⁿ 'cuuⁿ'maⁿ yā contra yeⁿ'e taama yā nguɛ́ɛ́ dii'yá nī cuuvi. Tanducuéⁿ'ē chuū canéé chí cuuvi vmnááⁿ vmnaaⁿ naati 'āā cuɛɛ 'cuiīnū iⁿ'yeēⁿdī.
10 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Áámá nación ní 'cuuⁿ'máⁿ contra yeⁿ'e taama nación ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e 'áámá país ní 'cuuⁿ'máⁿ yā contra yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e taama país.
11 Ní n'deēe cuuvi nuⁿ'u taaⁿ yáⁿ'āa, ndúúcū tiempos chi 'cuūndī cuiicu, ndúúcū ca'ai taaⁿ n'deēe cuaaⁿ n'dai, ní 'iiⁿ'yāⁿ snaaⁿ yā dendu'ū chí vaadī n'giinu yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi ní dii'yá yā cuuvi.
12 Ni taachi 'āā cuɛ́ɛ́ cuuvi tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi 'túúcā, 'iiⁿ'yāⁿ ní cuiítuú yā ndís'tiī ní cuta'á yā ndís'tiī chí presos nī. Ní nca'á yā ndís'tiī 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaācū sinagogas ní 'cuii yā ndís'tiī vácūū. Cuayiivi ní candɛ́ɛ yā ndís'tiī nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ reyes ndúúcū gobernadores cáávā chí ngaⁿ'a nī chí duuchí.
13 Chuū 'cueenu ndís'tiī cuuvi ti cueⁿ'é nī nduucú ní nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuuvi caaⁿ'máⁿ nī nduudu cuaacu yeⁿ'é.
14 Cundɛ́ɛ n'daaca nī cuidado ná staava yeⁿ'e nī ní nguɛ́ɛ́ nadacádíínuuⁿ nī vmnaaⁿ yeⁿ'e taācā nán'guɛɛcútaⁿ'a nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
15 Ti hora mííⁿ nūuⁿ 'úú ní yaa'ví ndís'tiī nduudu chi caaⁿ'máⁿ nī. Ní teé ndís'tiī vaadī deenu yeⁿ'é ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ cuchɛɛ yā ndúúcū ndís'tiī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuuvi caaⁿ'maⁿ yā contra yeⁿ'ē ndís'tiī.
16 Naati chiidá nī, ndúúcū 'díínu nī, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nī, ndúúcū amigos yeⁿ'e nī ní caaⁿ'máⁿ yā contra yeⁿ'e ndís'tiī chí 'iiⁿ'yāⁿ 'caaⁿ'núⁿ yā náⁿ'ā ndís'tiī.
17 Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi n'diichí yā ndís'tiī cucáávā 'úú ti cueⁿ'é nī nduucú.
18 Naati mar 'áámá yuūdū tiíⁿ nī nguɛ́ɛ́ cuuví ndáí.
19 Nduuti chí ndís'tiī ngiinū ngiinū cuchɛ́ɛ nī na staava yeⁿ'é nī ní 'cuɛɛtinéé n'daāca nī, tuu'mi ní ndáá nguuvi chi ndaaca nī vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'e nī.
20 Taachi ndís'tiī snaaⁿ nī soldados nuuⁿmaⁿ ndííví yā yáāⁿ Jerusalén, tuu'mi ní cadiinuuⁿ nī chi yáāⁿ Jerusalén miiⁿ 'āā ntuvií.
21 Tuu'mi ní n'daacā chi 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáⁿ'āa Judea caⁿ'á yā cáánu yā cuaáⁿ yiīcū. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ ní nan'dáa yā miiⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā campo nguɛ́ɛ́ nguɛɛcunee nndaa yā na yáāⁿ Jerusalén.
22 Ti nguuvi s'eeⁿ ní nguuví chí cuchiī 'cueenú yā cuuvi cáávā nuuⁿndí yā. Níícú canéé chí cuuvi cuaacu tanducuéⁿ'ē chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs.
23 Naati dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'āī yeⁿ'e n'daataá chi vɛ́ɛ́ daiya tá chɛɛti tá ndúúcū n'daataá chí ngiicú da'cua'āa daiya tá nguuvi chi cáánu yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nééné 'cueenu yā cuuvi na yáⁿ'āa 'cúū.
24 Ní 'yááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ní 'cuūvi yā ndúúcū machete 'uūvī lados 'caāiⁿ taachi diíⁿ yā caandaá. Ní candɛɛ yā 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi presos yā ní caⁿ'á yā ndíí nducyaaca países. Níícú yáāⁿ Jerusalén miiⁿ cūnee ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ gentiles chi 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata Israel ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ canéé yā na yáⁿ'āa miiⁿ ndíí tiempo chi Ndyuūs 'cuaaⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ gentiles cuuvi yeⁿ'é yā.
Táácā ndaá Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs
(Mt. 24.29-35, 42-44; Mr. 13.24-37)
25 Tuu'mi ní Ndyuūs 'cuuⁿ'miⁿ yā ndúúcū vaadī n'giinu señales ná yáⁿ'āa, ndúúcū ná 'ii'yu, ndúúcū na 'ííⁿnyúⁿ. Nééné ya'āī 'cueenu 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e tanáⁿ'ā naciones ni nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ dii'ya cá yā cuuvi. Ní nguɛ́ɛ́ déénu yā taacā chi idiiⁿ yā cucáávā chi 'yuudu n'dai 'cuɛɛcu nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā ní can'dáí yaacu nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
26 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuuvi cúúnu yā chí 'va'á yā ndúúcū dendu'ū chí ndaa vmnááⁿ yáⁿ'āa 'cúū ní cucáávā nducuéⁿ'ē nanguuvi ní 'nuⁿ'u.
27 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ snááⁿ yā 'úú chi Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs chi ndaá na 'áámá meēeⁿ ndúúcū poder ch'ɛɛtɛ yeⁿ'é ndúúcū chi dɛɛvɛ́ n'dai yeⁿ'e maáⁿ cuerpo yeⁿ'é.
28 Taachí cunga'ā tanducuéⁿ'ē chuū cu'neeⁿ diitú nī na staava yeⁿ'é nī tí ndaā nguuvi chí nnguaⁿ'āī ndís'tiī ní canéé niiⁿnuúⁿ.
29 'Úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī 'áámá ejemplo: Cuin'diichí nī yáⁿ'á yeⁿ'e n'guíídīi yaaⁿ nguuvi ndúúcū nducyaaca yáⁿ'á.
30 Taachí snaaⁿ nī chi 'āā ndaa tá'āa yáⁿ'á mííⁿ, tuu'mi ní 'āā deenú nī ti 'āā snee niiⁿnuúⁿ tiempo chi cuchiī yáāaⁿ.
31 'Tiicá ntúūⁿ cuuvi taachi snaaⁿ nī dendu'ū chuū chi ngaⁿ'á, 'āā deenú nī chí naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā 'āa snee niiⁿnuúⁿ.
32 'Úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi cuaacu nííⁿnyúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā maaⁿ 'āā cuɛ́ɛ́ 'cuuví yā nenⁿ'e chi 'āā cuɛ́ɛ́ cuuví tanducuéⁿ'ē chuū.
33 Nanguuvi ndúúcū yáⁿ'āa ní chó'ōo naati nduudu yeⁿ'é nguɛ́ɛ́ chó'ōo.
34 Ndís'tiī ní cundɛ́ɛ nī cuidado chi staava yeⁿ'e nī nguɛ́ɛ́ nduuvi chɛɛchí ndúúcū vicios chi vɛ́ɛ́ iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nguɛ́ɛ́ nadicádiinúúⁿ ca nī yeⁿ'e chi che'é nī o cu'ú nī o yeⁿ'ē n'deee yeⁿ'e vida yeⁿ'e nī ti nguuvi miiⁿ ní dácanaāⁿ ndaá nanááⁿ yeⁿ'e ndís'tiī. Ní canéé chi canéé listo nī.
35 Ti nguuvi s'eeⁿ ní ndaa nanááⁿ ndís'tiī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní nducyaacá yā ní 'cueenú yā cuuvi tí ndaā nguuvi s'eeⁿ tan'dúúcā 'áámá tuūvī dácanaāⁿ índuudi.
36 'Cuɛɛti nduuchí nī ní caaⁿ'maⁿngua'á nī nguuvi nguuvi chi cuuví nnguaⁿ'ai nī yeⁿ'e dendu'ū vaadī ya'ai chi cuchiī. Ní cuuvi ndaa nī nanááⁿ 'úú, Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs.
37 Nguuvi nguuvi Jesús miiⁿ ngí'cueeⁿ yā na yáacū templo ní n'gaaⁿ ní nn'daa yā ná yiīcū 'lííⁿ chi nguuvi Olivos.
38 Ní nguuvi nguuvi cuaaⁿ ná nguɛɛtiyaaⁿ ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā na yaācū templo nanááⁿ Jesús miiⁿ chí 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e yā.