3
Saⁿ'ā chi ntí'i ta'a sa
(Mt. 12.9-14; Lc. 6.6-11)
1 Jesús miiⁿ ní chindáā ntúuⁿ yā na yáacū sinagoga. Ní miiⁿ canee 'áámá saⁿ'ā ndúúcū ta'ā sa chi ntí'i.
2 'Iiⁿ'yāⁿ fariseos ní neⁿ'é yā n'diichi yā nduuti chi Jesús miiⁿ chi ndúuvā yeⁿ'ē saⁿ'ā miiⁿ caati nguuvi sábado chi ntaavi'tuunúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Ní fariseos cuuví caaⁿ'máⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'e Jesús.
3 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ngaⁿ'a yā ngii yā saⁿ'ā chí ntí'i ta'ā sa miiⁿ: Nducuééⁿ dí ní cueendii di naavtaⁿ'a yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
4 Jesús miiⁿ ní ntiinguuneeⁿ yā saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: ¿Dɛ́'ɛ̄ diiⁿ yú nguuvi chi ntaavi'tuunúuⁿ yú? ¿'Áá cuuvi chi diiⁿ yú cosas chi n'daācā o cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daācā? ¿'Áá n'daācā chí nguaⁿ'āī yú vida yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ o chi 'caaⁿ'nūⁿ yú 'iiⁿ'yāⁿ? 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ch'ɛɛtinéé 'diíⁿ yā.
5 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní n'diichi yuudú yā saⁿ'ā s'eeⁿ ní s'neeⁿ ndaachi yiinú yā ti nguɛ́ɛ́ neⁿ'e cu'téénu sá yeⁿ'e yā. Ní Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ: N'doō di ta'a di. Ní saⁿ'ā miiⁿ n'doō sa ta'ā sa, ní ta'ā sa ní nduūvā n'daacā tan'dúúcā taama.
6 Tuu'mi ní can'dáā 'iiⁿ'yāⁿ fariseos ní ndeé yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Herodes ní 'íícú n'diichí yā táácā diíⁿ yā ní 'íícú cuuvi 'caaⁿ'núⁿ yā Jesús miiⁿ.
Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ snée yā na 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā
7 Jesús miiⁿ ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā cueⁿ'é yā cuaaⁿ na 'díítuú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā. Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galilea ndúúcū yáⁿ'āa Judea cheⁿ'e yā can'dáa yā Jesús miiⁿ.
8 Taachi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galilea chicadíínuuⁿ yā yeⁿ'é dendu'ū chi n'gɛɛtɛ n'dai chi Jesús diíⁿ yā, nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā n'diichi yā Jesús miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Judea, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Idumea, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e táámá 'diituú yíícú Jordán, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Tiro ndúúcū yáⁿ'āa Sidón.
9 Cáávā chi ndaā n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ, Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā chi cu'nee yaáⁿ yā 'áámá barco yeⁿ'e yā, níícú cuuví cuchɛ́ɛ yā barco miiⁿ chi 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuɛɛti núūⁿ chiichi yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ.
10 Ní Jesús diíⁿ yā chi 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ nduūvā yeⁿ'e yā. Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiitā neⁿ'é yā tuu'ví yā Jesús.
11 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi canee yā ndúúcū espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ, espíritu miiⁿ diīiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús ní espíritu ní 'cai yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ: Díí ní Saⁿ'a chi Daiya Dendyuūs.
12 Jesús caⁿ'a yuudu yā espíritu s'uuⁿ 'túúcā: Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ dí du'u 'iiⁿ'yāⁿ 'úú.
Jesús ndɛɛvɛ yā ndu'u ndiichúúví discípulos
(Mt. 10.1-4; Lc. 6.12-16)
13 Cuayiivi miiⁿ ní Jesús cuchɛ́ɛ yā na 'áámá yiīcū, naachí yaa'ví yā 'iiⁿ'yāⁿ chí neⁿ'e yā, ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndáa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ.
14 Ní nduuvidaamá ndu'ū ndiichúúví discípulos chi canee yā ndúúcu yā. Ní dicho'ó yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chí caaⁿ'máⁿ yā nduudú yeⁿ'e Ndyuūs chi nduudu cuaacu yeⁿ'e yā.
15 Ní Jesús ca'a yā poder discípulos yeⁿ'e yā chí cuuvi diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní chí divíi yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
16 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ndiichúúví discípulos: Simón, chí duuchi ntúuⁿ sa Pedro,
17 ndúúcū Jacobo ndúúcū Juan 'diinū sa ní 'uūvī sáⁿ'a s'eeⁿ chi daiya Zebedeo, ní saⁿ'ā s'eeⁿ ní Jesús s'neeⁿ yā nguuvi sa Boanerges chi neⁿ'e caaⁿ'maⁿ Daiya Dɛɛvɛ́;
18 tanáⁿ'a yā ní nguuvi Andrés, ndúúcū Felipe, ndúúcū Bartolomé, ndúúcū Mateo, ndúúcū Tomas, ndúúcū Jacobo chi daiya Alfeo, ndúúcū Tadeo, ndúúcū táámá Simón chi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Canaan,
19 ndúúcū Judas Iscariote, saⁿ'ā chi cuayiivi mííⁿ ch'iⁿ'i sá du'u chi Jesús miiⁿ chi cuuvi 'caaⁿ'núⁿ yā 'yā. Ní Jesús ndúúcū ndiichuuvi discípulos yeⁿ'e yā cueⁿ'e yā ní sndaa yā na 'áámá va'āī.
Ngaⁿ'a yā chi Jesús canée yā ndúúcū poder yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ
(Mt. 12.22-32; Lc. 11.14-23; 12.10)
20 Cuayiivi ní Jesús cueⁿ'e yā na vaacu yā. Táámá vmnéⁿ'ēe nééné n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yaāⁿ chí che'e yā pan.
21 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e familia yeⁿ'e Jesús chicadíínuuⁿ yā yeⁿ'e Jesús, yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'a yā chi Jesús ní nduuví loco yā, ndaa yā chi nandɛ́ɛ yā Jesús.
22 'Tiicá ntúūⁿ maestros chí ngi'cueeⁿ ley chí chiicá yā yeⁿ'e na yáāⁿ Jerusalén ní caⁿ'a yā: Sáⁿ'a 'cūū canéé sá ndúúcū espíritu chi nguuvi Beelzebú chi Satanás chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ, ní cáávā poder yeⁿ'e espíritu miiⁿ chí tun'daá yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ.
23 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní yaa'vi yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní s'neeⁿ yā 'áámá ejemplo. Ni caⁿ'a yā: ¿Táácā cuuví diiíⁿ yááⁿn'guiinūuⁿ divíi sa yááⁿn'guiinūuⁿ?
24 Ndúúti chi 'áámá gobernador chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e yáāⁿ naachi vɛ́ɛ́ 'uūvī partido chi n'guⁿ'u ná 'aamá yā ndúúcū yeⁿ'e taama yā 'iiⁿntyéⁿ'ē miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi 'nááⁿ yā chí 'iiⁿntyéⁿ'e yā.
25 Ndúúti chi n'deēe nadacádíínuuⁿ yā na 'áámá familia chi vɛ́ɛ́ partido yeⁿ'ē, familia miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi nduuvidáámá yā.
26 'Tiicá ntúūⁿ, ndúúti chi yááⁿn'guiinūuⁿ diiⁿ sa contra yeⁿ'e maaⁿ sa, nguɛ́ɛ́ cuuví cūnee sa ti chúū diīiⁿ chí 'cuiinu sa.
27 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaa yā na vaacu 'áámá saⁿ'ā chí vɛ́ɛ́ fuerzas yeⁿ'ē sa ní divíi yā dendu'u yeⁿ'ē sa. Canéé chí caāchiichí yā saⁿ'ā vmnááⁿ vmnaaⁿ. Cuayiivi ní cuuvi diíⁿ yā divíi yā dendu'ū chi snúūⁿ va'ai yeⁿ'ē sa.
28 Nduudu cuaacu 'úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī. Tanducuéⁿ'e nuuⁿndi chí diíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū nduudu taaⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'a yā contra yeⁿ'e Ndyuūs, Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndí yeⁿ'é yā.
29 Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a yā nduudu taaⁿ chi nguɛɛ n'dáacā yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ nch'ɛɛ̄cū yeⁿ'é yā maaⁿ ní tiempo chi cuchiī.
30 'Tíícā Jesús ngaⁿ'a yā ti náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'a yā chi Jesús mííⁿ ní vɛ́ɛ́ espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ nduucú yā.
Chɛɛcú Jesús ndúúcū 'díínu yā
(Mt. 12.46-50; Lc. 8.19-21)
31 Cuayiivi ní ndaā chɛɛcuú Jesús miiⁿ ndúúcū 'díínu yā, ní ch'ɛɛtinée yā cuaaⁿ chuva'āī. Ní dichó'o yā 'áámá saⁿ'ā chi yaa'vi sa Jesús chi cuchií yā nanáaⁿ yā.
32 'Yááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ní vɛɛtɛ́ yā cuaaⁿ 'diituú Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: Chɛɛcú nī ndúúcū 'diinú nī ní in'nuúⁿ yā n'diī cuaaⁿ chuva'āī.
33 Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ: ¿Dú'ū chí chɛɛcú miiⁿ? o ¿dú'ū chí 'diinú miiⁿ?
34 Tuu'mi ní Jesús n'gíínu yā 'iiⁿ'yāⁿ chí vɛɛtɛ́ yā cuaaⁿ 'diitúú yā ní ngaⁿ'a yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: N'diichí nī. 'Iiⁿ'yāⁿ chi snée yā nduucú miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā chí chɛɛcú ndúúcū 'diinú.
35 Ní 'āā du'ú nūuⁿ chi diīiⁿ chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿ'e yā chi diíⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíí vi'í, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíí 'diinú, ndúúcū chɛɛcú.