19
Sọlu eme tẹ ya gbua Dévidi
Sọlu abya ezi nwatibe iya; mbụ Jonátanu mẹ ndu ozi iya l'ẹphe ha t'ẹphe gbua Dévidi. Obenu lẹ Jonátanu yeru Dévidi obu nshinu. Jonátanu eje edooru iya Dévidi; sụ iya: “Lẹ nna iya; mbụ Sọlu achọkwa ụzo, oo-shi gbua ya. Wo iya t'ọ kwabẹkwaru onwiya ẹnya l'ụtsu echile. T'ọ chọkwaa ẹke, nọ-chiru anọ-chi je edomia onwiya. Ya e-tsoru nna iya je anọdu l'ẹgu ẹke ị nọ. Ya e-kfuru iya okfu ẹhu ngu. Iphe, ya nụtaru iya l'ọnu bẹ mu a-bya emee t'ị maru.”
Jonátanu abya ekfuaru nna iya; mbụ Sọlu kẹ Dévidi lẹ k'ọma; sụ iya: “Nggụbe eze; be emekwa nwozi nggu Dévidi ẹjo iphe. Ẹ tọ dụkwa ẹke o mewaru ngu ẹji. Iphe, o meshiru b'i ritakwaru uru nshinu. O gude ishi ndzụ iya tụa ntụ teke ono, o jeru je egbua onye Filisutayịnu ono. Ojejoje adzọo ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha l'ẹke ha nshinu. Ị phụkwaru iya-a; tee ẹswa iya. ?Bụ ngụnu kparu iphe ii-me onye ẹ-to nwedu iphe, o meru iphe; mbụ t'i woru Dévidi gbua l'ẹ b'ọ dụ iphe ịi-gụru nụ iya?”
Sọlu anụa iphe, Jonátanu kfuru; bya eribua ya; sụ: “Kamẹnu; l'ẹ to nwedu iphe eme Dévidi.” Tọ dụ iya bụ; Jonátanu abya ekua Dévidi; tụko iphe ono dokotaru iya. Yo metsua duta Dévidi dujeru Sọlu; ẹphe atụko nọdu l'ẹge ẹphe shi nọduhawa.
Ọgu abya adakwaa ọdo. Dévidi agbalihukwa je etso ndu Filisutayịnu ọgu; tsụa ẹphe ọtsu ẹkfu; ẹphe agbaa nanụ nanụ.
Yo be ujiku lanụ; Ojejoje ezi ẹjo maa; yọ bya Sọlu l'ẹhu teke ọ nọ l'ime ụlo iya; paru arwa l'ẹka. Dévidi egudekwa nụ une iya l'ẹka akpọ. 10 Sọlu achọo tẹ ya gude arwa ono sụpyabe Dévidi l'oshi-ẹpoto. Dévidi ezee ya; arwa ono. Yo je angụru l'oshi-ẹpoto. Dévidi epyofu l'ẹnyashi ono; gbalaa.
11 Sọlu abya ezi ndu ozi iya t'ẹphe je l'ụlo Dévidi je eche iya nche; k'ọphu ẹphe e-gbu iya l'ụtsu. Mikalu, bụ nyee Dévidi ekfuaru iya; sụ: “L'ọ -bụru l'ị tị gbadụ ọso ishi ndzụ ngu l'ẹnyashi-a bẹ ee-gbukwa ngu echile.” 12 Tọ dụ iya bụ; Mikalu eshi lẹ windo kuzita iya; yọ gbafụ gbalaa. 13 Mikalu ewota ntẹkpe nyobe l'oshi-azẹe; chịru ẹ́kwà phukpua ya; bya eworu pyilo, e meru l'ẹji eghu dobe iya l'ụzo ishi. 14 Yo be teke Sọlu ziru t'e je egude Dévidi; Mikalu asụ ẹphe: “L'ẹhu ta dụkwa iya mma.” 15 Sọlu eziphu ndu ono azụ ọdo t'ẹphe je aphụ Dévidi; sụ ẹphe: “Unu pata iya l'oshi-azẹe ọbu bya; k'ọphu ya e-gbuwa iya rụ.” 16 Ndu ono abya abata; yọ bụru ntẹkpe bẹ zẹ l'oshi-azẹe ono; mẹ pyilo, e meru l'ẹji eghu, nọ iya l'ụzo ishi. 17 Sọlu asụ Mikalu: “?Nanụ ẹge ọ dụ b'ị dzụru iya egbe ẹjo-ire ọwaa; dufu onye ọhogu iya t'ọ gbalaa?”
Mikalu asụ Sọlu: “L'ọ sụkwaru lẹ ya e-gbu yẹbe Mikalu; m'ọ -bụru lẹ ya ta hadu iya tẹ ya gbalaa!”
18 Dévidi anahụlephu gbalaa ono; jekfushia Sámẹlu lẹ Ráma je achịko iphe, Sọlu mekotaru iya dooru iya. Tọ dụ iya bụ; yẹle Sámẹlu ayịru jeshia Neyotu je anọdu. 19 Ozi abya erua Sọlu nchị lẹ Dévidi bẹ nọ lẹ Neyotu Ráma. 20 Yo zia t'e je egude Dévidi. Ẹphe erua bya aphụa ọgbo ndu nkfuchiru Nchileke l'ẹke ẹphe ekfuchiru Nchileke. Yọ bụru Sámẹlu bẹ vudo l'ẹke ono; nọdu l'ọ bụ onye ishi ẹphe. Ume Nchileke abya ndu ono, Sọlu ziru ozi ono l'ẹhu; ẹphe ekfuchilahaaru Nchileke. 21 A bya ekfuru iya Sọlu; yo zia ndu ọdo; ẹphe erua bya ekfuchikwaaruphu Nchileke. Sọlu abya ezia ndu k'ẹto; ẹphe ekfuchikwaaruphu Nchileke. 22 Tọ dụ iya bụ; yọ bya atụgbua jeshia Ráma l'onwiya; bya erua l'eze wẹlu ono, nọ lẹ Seku ono; bya ajị; sụ: “?Bụ awe bẹ Sámẹlu yẹle Dévidi nọ?” Ẹphe asụ iya: “L'ẹphe nọkwa lẹ Neyotu lẹ Ráma.” 23 Sọlu atụgbua jeshia Neyotu, nọ lẹ Ráma ono; Ume Nchileke abyakwa iya phụ l'ẹhu. Yo tsoru ụzo ekfuchiru Nchileke jeye; yo rua Neyotu, nọ lẹ Ráma. 24 Yọ lashịa uwe iya; kfuchikwaaruphu Nchileke l'ifu Sámẹlu. Yọ gbarụ ọtu; daburu l'ẹke ono: eswe l'ẹnyashi. Ọo ya kpataru iphe, ndiphe anọduje ekfu; sụ: “Sọlu; ?o tsofua lẹ ndu nkfuchiru Nchileke tọo?”