23
Ekemu, a tụru swibe ikpe, pfụru ọto; waa k'obu-imemini
“Ta asụjekwa asụlasu. Ta agbajẹkwa ẹjo ekebe gude eyeru ẹjo nemadzụ ẹka.
“Te etsojekwaru igwe-ọha ye ẹka l'eme iphe, adụdu ree. Teke ị pfụru l'iphu ndu-ikpe; te egudekwa l'iime g'i pfua iphe l'a-dụ ọha ree; woru ikpe nma onye iswi dụ mma. Te egudekwa lẹ nemadzụ bụ onye ụkpa; gbaaru iya ọdzori l'iphu ndu-ikpe.
“Ọ -bụru l'ị hụmaru oke-eswi; ọzoo nkapfụ-ịgara onye ọhogu ngu ẹka ootuphahụwa etuphahụ; kpụta iya kpụ-jeru iya. Ọ -bụru l'ị hụmaru nkapfụ-ịgara onye ị dụ ashị ẹka ivu, o vu nyị-tsutarụ iya; ta ahakwa iya. Tụgbukwaa je eyeru iya ẹka.
“Ta jịkakwa ekperu onye ụkpa ikpe, pfụru ọto l'ụlo-ikpe. G'a ta anmajẹkwa onye e boru ibo ikpe; tẹme ọphu eemegbujekwa onye pfụberekoto, adụdu iphe, o meru. Noo kẹle onye meru ẹjo-iphe, dụ nno bẹ mu ta ahadụ gẹ mu ta anma iya ikpe.
“Ta anatajẹkwa iphe-ụphalazu; kẹle iphe-ụphalazu emejekwa g'a tụa ẹnya mkpu l'iphe, e gege ahụma; tẹme ọ nọdu emeje g'a nmaa onye pfụberekoto ikpe.
“Unu ta akpajẹkwa ndu lwarụ alwalwa ẹhu; kẹle unu maru g'ọ dụje onye lwarụ alwalwa; noo kẹle unu shiwaa bụru ndu lwarụ alwalwa l'alị Ijiputu.”
Ekemu eswe-atụta-unme
10 “Apha ishii bẹ unu a-kọje alị unu; kpata iya iphe, e meberu iya. 11 O -be l'apha k'ẹsaa; unu ahaa alị ono g'ọ tọ dụkwa iphe, unu a-kọ iya; k'ọphu ndu Ízurẹlu ndu ọphu akpa nri e-je akpa l'ẹka ono; tẹme anụ-ẹgbudu erifufuwarọ ughudu iya. Unu mekwaphọ opfu-vayịnu; waa ẹgu olivu unu nno.
12 “Ujiku ishii bẹ unu e-jeje ozi; o -be lẹ mbọku k'ẹsaa; unu te ejekwa ozi. Ọo ya bụ g'oke-eswi unu; waa nkapfụ-ịgara unu edzutajẹ ike; tẹme waa g'ohu, a nwụru l'ibe unu; m'onye lwarụ ibe unu alwalwa a-tụtakwapho unme.
13 “Unu kwabẹkwa ẹnya mekọta iphemiphe-a, mu pfushiru unu-a. Unu ta adụkwa iphe, bụ iphe, aagwa agwagwa, unu a-kpọ-kuje. Unu te ephotajẹkwa ẹpha iya ephota ophu.”
Ụzo ọbo-iphe ẹto
14 “Ugbo ẹto l'apha bẹ unu a-bọjeru mu ọbo-iphe.
15 “Unu bọo ọbo-iphe buredi, ekoduru ekoko. Ujiku ẹsaa bẹ unu a-tajẹ buredi, e yedụru iphe, ekoje buredi, bụ iphe, mu tụru unu l'ekemu. Unu meje iya teke ono, aabọje ọbo-iphe ono l'ọnwa Abibu; noo kẹle ọo l'ọnwa ono bẹ unu lụfutaru l'alị Ijiputu.
“G'o to nwekwa onye a-gbajẹru ẹka bya l'atatiphu mu.
16 “Unu gudeje mebyi-iphe-mbụ, iphe unu meberu l'alị mịtaru; gude bọo Ọbo Mebyi-iphe-mbụ.
“Unu bọo Ọbo-M̀kpù l'ishi apha; mẹ unu metajẹepho iphe, unu meberu l'alị.
17 “Ugbo ẹto l'apha bẹ unwoke unu g'ẹphe ha a-tụkoje bya l'atatiphu Nnajịuphu, bụ Chipfu.
18 “Unu ta adụkwa iphe, e yekọberu iphe, ekoje buredi, unu e-yekọbe lẹ mee anụ, unu gude egweru mu ngwẹja. Ọphu ọ dụkwa ẹba-anụ ono, e gude abọ ọbo-iphe ono, aa-ha g'ọ bọo nchi.
19 “Iphe-mbụ, vuru ụzo kaa l'opfu unu bẹ unu e-gudeje bya l'ụlo Chipfu, bụ Chileke unu.
“Unu te egudejekwa mini-ẹra ne eghu shia nwa iya.”
Ojozi Chileke bẹ a-bọru ndu Ízurẹlu ụzo
20 “Unu hụma lẹ mu e-zi ojozi-imigwe g'o vutaru unu ụzo; eche unu nche; waa g'o dua unu durwua ẹka ono, mu kwakọbewaru akwakọbe ono. 21 Unu ngabẹjeru ojozi-imigwe ono nchị; mee iphemiphe, ọ sụru g'unu mee. Unu te kwefukwaru iya ike; kẹle ọ tọo gụkwaru unu nvụ; eshinu ọ bụ ẹpha mu bẹ o gude eje. 22 Ọ -bụru l'unu jikpọerupho obu oyi; ngabẹ nchị l'iphemiphe, o pfuru; bya emekọta iphe, mu sụru g'unu meje; mu abụru ọhogu ndu ọhogu unu; ẹphe adụ mu ashị; mbụ ndu unu dụ ashị. 23 Ojozi mu e-vuta ụzo duru unu bahụ l'alị ndu Amọru; waa kẹ ndu Hetu; waa kẹ ndu Pẹ́rezu; waa kẹ ndu Kénanu; waa kẹ ndu Hevu; waa kẹ ndu Jiebusu; tẹme mu atụkoepho ndu ono mee g'ẹphe chịhu l'alị ono. 24 Unu te ephozejekwaru iphe, bụ iphe, aagwa agwagwa; ọphu unu abajẹkwaru iya ẹja; ophu unu etsojekwaru phẹ mee omelalị phẹ. Unu mebyishia agwa phẹ; unu etsukpọshia mkpuma, ẹphe doberu l'ọru-ngwẹja phẹ. 25 Unu bajẹru mụbe Chipfu, bụ Chileke unu ẹja. Mu e-meru unu iphe-ọma lẹ nri waa lẹ mini; bya ewofu iphe-ememe l'echilabọ unu. 26 L'alị unu te enwedu nwanyị, ẹpho bya alụfu; ọzoo onye ata atsụdu ime. Mu e-me g'unu kajẹ nka ọkpobe akaka.
27 “Mu e-me g'a tsụje unu ebvu. Iphe, bụ ọhamoha, unu l'ẹphe alwụ ọgu bẹ mu e-meje g'ẹphe mehu bọtorii. Mu emee ndu ọhogu unu g'ẹphe ghakọbeje; gbaaru unu ọso. 28 Mu e-ye evu g'o vuru ụzo je je agbaa ndu Hevu; yẹe ndu Kénanu; yẹe ndu Hetu gbakashịa phẹ g'ẹphe gbẹshiru unu. 29 Ọle mu ta achịfu-gbudu phẹ l'apha lanụ; noo kẹle alị ono a-bya bụru okorobo-ẹgu; tẹme anụ-ẹgbudu apanụkaru iya unu ẹka. 30 Mu a-tọkpoepho nwẹhu achịshi phẹ; gbiriri jasụ unu aka igwerigwe; dụ ike nwekọtaru alị ono.
31 “Mu emee g'oke alị unu gbẹ lẹ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe je akpaa l'eze-ẹnyimu ndu Filisitayinu; l'ọ bya agbẹ l'echiẹgu nọo jasụ l'ẹnyimu Yufurétisu. Mu eworu ndu bu l'alị ono ye unu l'ẹka; g'unu chịfu phẹ l'atatiphu unu. 32 G'unu l'ẹphe; ọzoo agwa phẹ ta agbakwa ndzụ. 33 Unu te ekwekwa g'ẹphe buru l'alị unu; ọdumeka bẹ ẹphe a-kpatakwa; unu emee iphe-ẹji meswee mụbe Chipfu. Noo kẹle unu -baarụ agwa phẹ ẹja bẹ unu nmalahụakwaru l'ọ́nyà.”