23
Lau ŋapopoc oc sêmu sêmêŋ
Apômtau kêsôm gebe “Ojae laugejob, taŋ seseŋ to sêsa ŋoc gamêŋ ŋadomba êliŋ-êliŋ naŋ.” Kêtu tonaŋŋa Apômtau, Israelnêŋ Anôtô, kêsôm biŋ tonec kêkanôŋ laugejob, taŋ sejop ŋoc lau naŋ, gebe “Amac ajop ŋoc domba ŋatoŋ atom, asa êsêac êliŋ-êliŋ ma asoc êsêac sêc sêja. Amboac tonaŋ oc andec aê êtu nêm secŋa. Apômtaunê biŋ tau tonec. Ma aê tauc gabe jajoŋ ŋoc domba ŋapopoc sa aŋga gamêŋ samob, taŋ kapalip êsêac naŋ, ma jawê êsêac sêmu sêmêŋ nêŋ gamêŋ sêniŋ gêŋŋa êtiam. Ma êsêac sênam ŋanô e têtu taêsam. Aê oc jakêŋ laugejob gebe sejop êsêac ma êsêac têtêc tauŋ êtiam atom me gêŋ teŋ êtakê êsêac êtiam atom ma nêŋ teŋ ênaŋa atom. Apômtaunê biŋ tau tonec.”
Apômtau kêsôm gebe “Alic acgom, bêc oc mêŋêsa, go jaŋu Dawidnê ŋalaka gêdêŋ teŋ sa. Eŋ êtu kiŋ ma ênam gôliŋ tokaucgeŋ ma êmêtôc lau naêndêŋgeŋ to etoc biŋgêdêŋ sa aŋga gamêŋ tau. Êndêŋ nê têm eŋ oc ênam lau Juda sa ma lau Israel sêŋgôŋ ŋaŋêŋ êsa. Ma sêsam eŋ ŋa ŋaê tonec gebe ‘Apômtau-aêacnêŋ-biŋgêdêŋ.’ ”
Apômtau kêsôm gebe” Alic acgom, têm oc mêŋêsa, go lau sêsôm êtiam atom gebe ‘Aê jatôc lemoc êndêŋ Apômtau mata jali, taŋ gêwê lau Israel sêpi aŋga Aiguptu sêmêŋ naŋ,’ oc sêsôm gebe ‘Aê jatôc lemoc êndêŋ Apômtau mata jali, taŋ kêkôc to gêwê gôlôac Israel nêŋ wakuc aŋga gamêŋ nodoŋa to aŋga gamêŋ samob, taŋ kêjanda êsêac naŋ, gebe sêŋgôŋ tauŋ nêŋ nom.’ ”
Jeremianê jaeŋ kêtu propeteŋa
 
Aêŋoc ŋalêlôm popoc
ma ŋoc ŋatêkwa wiwicgeŋ.
Apômtau to nê biŋ dabuŋ kêtakê aê,
tec katôm ŋac, taŋ gêŋ kêjaŋiŋ eŋ naŋ,
katôm ŋac, taŋ gênôm wain anaboa naŋ.
10 Lau taŋ sêkêŋ dêmôêŋ Apômtau naŋ, sêjam gamêŋ auc samucgeŋ.
Êsêac sêsa nêŋ lêŋ alôb-alôb ma sêjaiŋ nêŋ ôliŋwalô kêpi gêŋ geo.
Apômtau kêpuc boa nom gebe êôc wapac
ma gêgwaŋ êtu masê kêtu êsêacŋa.
11 Apômtau kêsôm gebe
“Propete to dabuŋwaga sêkêŋ gêwiŋ Anôtô atom.
Aê katap êsêac sa sêgôm sec aŋga lôm dabuŋ tau ŋalêlôm.
12 Intêna taŋ êsêac sêsa naŋ, ŋalêŋô to ŋakesec.
Aê gabe jaŋgôm êsêac sêka selelec ma sembeŋ.
Aa oc jakêŋ gêŋwapac êpi êsêac.
Têm sêkôc ŋagêjôŋa kêdabiŋgac.
Aê Apômtau tauc kasôm biŋ tonaŋ.
13 Aê galic propete Samariaŋa nêŋ sec.
Êsêac sêsôm biŋ sêjam anôtô Bal laŋô ma sêwê ŋoc lau seo sic.
14 Mago aê galic propete Jerusalemŋa sêgôm sec kêlêlêc.
Êsêac sêgôm gêŋ mockaiŋŋa ma sêsau biŋdansaŋ.
Êsêac sêpuc lau tôŋ gebe sêŋgôm sec.
Amboac tonaŋ tec teŋ gêwi lêŋ êŋgôm secŋa siŋ atom.
Aê galic êsêac samob kêtôm malac Sodom
ma têtu sec têtôm lau Gomoraŋa.”
15 Tec lausiŋ undambêŋa nêŋ Apômtau kêsôm biŋ tonec kêtu propete Jerusalemŋa gebe
“Aê gabe jakêŋ gêŋ ŋamakic êndêŋ êsêac sêniŋ
to bu ŋamalic êndêŋ êsêac sênôm
gebe êsêac sêkêŋ nêŋ gêŋ alôb-alôb gelom-gelomgeŋ gêja e gêjam gamêŋ samucgeŋ auc.”
16 Lausiŋ undambêŋa nêŋ Apômtau kêsôm gêdêŋ lau Jerusalem ŋa gebe “Akêŋ taŋem biŋ, taŋ propete sêsôm naŋ atom. Êsêac sêsau sêôc amac, tec akêŋ mateŋ biŋdansaŋ. Êsêac sêsôm biŋ, taŋ êsêac tauŋ taêŋ gêjam naŋ, sêsôm biŋ, taŋ aê kasôm naŋ atom. 17 Êsêac sêsôm gêdêŋ lau, taŋ sedec gebe sêkêŋ taŋeŋ biŋ, taŋ aê kasôm naŋ, gebe gêŋ samob oc ênêc ŋajamgeŋ êtu êsêacŋa. Ma êsêac sêsôm gêdêŋ lau samob, taŋ môkêŋ takôc naŋ, gebe gêŋwapac oc êmoasac êsêac atom.”
18 Aê kasôm gebe “Propete tonaŋ nêŋ teŋ kêjala biŋ, taŋ Apômtau taê gêjam gêc lêlômgeŋ naŋ atom. Êsêacnêŋ teŋ gêŋô me kêjala ênê jaeŋ me kêkêŋ taŋa to taŋa wamu ênê biŋ atomanô. 19 Ênê têtac ŋandaŋ kêtôm mutêna to mulai sec, ekoloŋ lau alôb-alôb môkêŋapac. 20 Ênê têtac ŋandaŋ êtu malô atom e êndêŋ êŋgôm gêŋ samob, taŋ gebe êŋgômŋa naŋ, su acgom. Êndêŋ bêc, taŋ mêŋêsa naŋ, lau oc sêjala gêŋ tonaŋ ênêc awêgeŋ.”
21 Apômtau kêsôm gebe “Aê kasakiŋ propete tonaŋ atom, mago êsêac tauŋ sêwac. Aê kakêŋ jaeŋ teŋ êsêac sêôc atom, mago sêsôm biŋ sêjam aê laŋôc 22 Êsêac embe sêjala biŋ, taŋ aê taêc gêjam gêc lêlômgeŋ naŋ, go sêôc jaeŋ lau e sêwi nêŋ lêŋ sec, taŋ sêsa naŋ, to nêŋ gêŋ alôb-alôb, taŋ sêgôm naŋ siŋ.
23 “Aê Anôtô, taŋ gamoa gamêŋ samob naŋ, aê gamoa gamêŋ tageŋgeŋ atom. 24 Ŋac teŋ êtôm gebe êsiŋ tau ôkwi êmoa gamêŋ teŋ, taŋ jalic eŋ sapu naŋ atom. Amac ajala gebe aê gamoa undambê to nom samucgeŋ me masi. 25 Aê kajala biŋ, taŋ propete tonaŋ sêsôm naŋ. Êsêac sêsôm biŋdansaŋ sêjam aê laŋôc ma sêsôm gebe ‘Aê gaêc mêgoc. Apômtau gêsuŋ mê gêdêŋ aê.’ 26 Propete tonaŋ oc sêwê ŋoc lau seo ŋa biŋdansaŋ, taŋ êsêac tauŋ taêŋ gêjam naŋ, e êndêŋ ondocgeŋ. 27 Êsêac sêjam kauc gebe mê, taŋ êsêac sêsôm naŋ, oc êŋgôm aêŋoc lau sêliŋ aê siŋ, kêtôm êsêac tameŋi sêliŋ aê siŋ ma sêjam tauŋ ôkwi gêdêŋ anôtô jaba Bal. 28 Propete taŋ ênêc mê naŋ, êsôm solopgeŋ gebe gêc mêgeŋ, mago propete, taŋ gêŋô aêŋoc jaeŋ naŋ, êsôm jaeŋ tonaŋgeŋ lasê êndêŋgeŋ. Polom ŋapa to polom ŋanô gêŋ luagêc tonaŋ ŋaasageŋ ŋagêdô gêdêŋ tauŋ. 29 Ŋoc jaeŋ kêtôm ja me kêtôm hama teŋ, taŋ kêtuc poctêna popoc naŋ. 30 Tec aê gadec propete tonaŋ, taŋ sêjam geŋgeŋ tauŋ nêŋ propete ŋagêdô nêŋ biŋ ma sêsau gebe aêŋoc biŋ naŋ. 31 Aê gadec propete, taŋ sêsôm tauŋ nêŋ biŋ, mago sêsôm gebe gêmêŋ aŋga aêŋa naŋ. 32 Akêŋ taŋem biŋ, taŋ aê Apômtau tau kasôm naŋ. Aê gadec propete, taŋ seoc nêŋ mê dansaŋ lasê naŋ. Êsêac sêsôm mê tonaŋ lasê e nêŋ biŋdansaŋ to tetoc tauŋ saŋa gêwê ŋoc lau seo sic. Aê kasakiŋ êsêac to kajatu êsêac gebe sêwac nec atom. Êsêac sêjam lau teŋ sa atomanô. Aê Apômtau, kasôm biŋ tonaŋ.”
Apômtaunê gêŋ kêkôniŋŋa
33 Apômtau kêsôm gêdeŋ aê gebe “Jeremia, aêŋoc lau nêŋ teŋ me propete teŋ me dabuŋwaga teŋ embe êtu kênac aôm gebe ‘Apômtaunê jaeŋ amboac ondoc’, go ôsôm êndêŋ eŋ gebe ‘Aôm kôtu gêŋ kêkôniŋŋa teŋ gêdêŋ Apômtau tau ma eŋ gebe enseŋ aôm su.’ 34 Aêŋoc lau nêŋ teŋ me propete teŋ me dabuŋwaga teŋ embe êsam biŋ tonaŋgeŋ gebe ‘Apômtaunê gêŋ kêkôniŋŋa’, go aê oc jakêŋ ŋagêjô êndêŋ eŋ to nê gôlôac. 35 Tageŋ lau samob têtu kênac nêŋ ŋaci to tawaŋi gebe ‘Biŋ ondoc Apômtau kêsôm gêjô. Apômtau kêsôm asageŋ.’ 36 Amboac tonaŋ êsêac sêsôm ŋalô tonec ‘Apômtaunê gêŋ kêkôniŋŋa’ êtiam atom gebe teŋ embe êsôm, go aê jaŋgom aêŋoc jaeŋ êtu gêŋ kêkôniŋŋa ŋanô teŋ êndêŋ eŋ gebe lau sêjaiŋ Anôtô mata jaliŋa, Apômtau ŋaniniŋ ŋatau nê biŋ. 37 Jeremia, ôtu kênac propete teŋ gebe ‘Apômtau kêkêŋ biŋ ondoc gêjô amacnêm biŋ. Apômtau kêsôm biŋ ondoc.’ 38 Ma êsêac embe taŋeŋpêc êndêŋ aêŋoc jatu ma sêsôm ŋalô tonec ‘Apômtaunê gêŋ kêkôniŋŋa’, go ôsôm êndêŋ êsêac gebe 39 Aê biŋŋanôgeŋ gabe jajoŋ êsêac sa ma jatiŋ êsêac su lulugeŋ êsêac tauŋ to malac, taŋ kakêŋ gêdêŋ êsêac to nêŋ mimi naŋ. 40 Aê oc jaŋgôm êsêac majeŋ êsa endeŋ tôŋgeŋ, taŋ taliŋ siŋ atomanô naŋ.”
24:1–25:38 Biŋ mêtôcŋa, taŋ Jeremia geoc lasê gêdêŋ lau Juda naŋ, kêdabiŋ gebe ŋanô êsa. Ma ŋac, taŋ Apômtau kêjaliŋ sa gebe êkêŋ ŋagêjô êndêŋ ênê lau êjô eŋ su naŋ, Kiŋ Nebukadnesar. Apômtau êkêŋ ŋagêjô êndêŋ lau nomŋa samob.