23
Yesu Fù Bu-à Bibaiká Malamká Ma Farisawaká Ri Sa
(Mar 12:38-39; Luk 11:43, 46; 20:45-46)
I byar-à Yesu dinya bìr mpìrká ma yann sukàwá big jír n rag, “Malamká ma Farisawaká ri tàg bu á shinn tarkada Musa. Aning wib kó kai bu-à bá dinya ning. Ama kada aning sa bu-à big ri sa bàna, jir kai bàna big ri wib fig buká big ri dang níng bàna. Big zìg swánn lìlìb nímá n sìnn kà sig mpìrká á shinn káníng ri tàng kyann ma kàhi. Ama big swann shang fig big bàna, kó títi nímá. Swàmká big ri sa bidìm pár í swàm bu jirà mpìrká abig myàng big, big ri ba jir Shìdun, mi ri bàg á mùnnpyànnbá ni kwonn ma azwìnn vùbá ni, jirà mpìrká abig myàng big. Big ri wìr jà lulor nímá ri fòr hár mà kan barbá ni. Big ri zìm abig shi á bushu sìsàn nímá á byar bùkí, kwonn ma bushu àgbam á tonn bìr kwonn-à ni. Big ri zìm abig bib kà kyann big mà fir ati, ma abig bar kyann big malam. Ama bigná, abig bar ning malam bàna, jir kai bàna malamná í mpìr ńzyun. Ning bidìm pár ning í bu ńzyun, ning í yiwai. Aning bar kó ni ta á dunyaru bàna, jir kai bàna ning shi sig ma ta ńzyun, ku í zyun-à shi sig mà wai, ku awínwá ni. 10 Ning má, abig bar ning àgbam bàna, jir kai bàna àgbamná í mpìr ńzyun, ku í Almasihu. 11 Ama wà mpìr zyun áyauná ni ma ri zìm aku shi àgbamná, aku sìnn kàng shinnwá àràg ku í fàuná. 12 Mpìr-à ma gbar dù hing shinnwá, kwá fig zunái. Ama mpìr-à ma gbar dù fig shinnwá bàna, bá gbar dù ku.
Yesu Dang Rag Malamká Ma Farisawaká Má Wa Shwìn
(Mar 12:40; Luk 11:39-42, 44, 52; 20:47)
13 “Ná wa shwìn, ning malamká ma Farisawaká, ning í agbar dù shinn big. Ning kìg dim rìghing gbìb-à mpìrká nìm má kà á byar-à Shìdun ri na kùrwá mà wai. Ning ngàng wà ná kà màhàn. Ning kan dim rìghing mpìrká ri zìm abig kà màhàn. [ 14 Ná wa shwìn, malamká ma Farisawaká, ning í mpìr agbar dù shinn big. Ning í mpìr alir ji bu á vù uwà kiká ni. Ning ri vig nonn Shìdun, jirà mpìrká abig myàng ning, jir wàníng, ná wa shwìn.]
15 “Malamká ma Farisawaká, ná wa shwìn, ning í mpìr agbar dù shinn big. Ning shi kàng kwìb vinn rìghing jànn-à bidìm pár ma nu zàpìrká jirà aning dìg wùn sukà zyun. Wà na dìg hing ning ri sìnn kàng rìg ku àràg ku í mpìr asa bu-à bibai, shi rag ku kab ning bu-à bibai sa.
16 “Ná wa shwìn, ning àfauká ri gbar jàuná big níng. Ning dang n rag, wà kó ni ma tun hing ki ma lu Shìdun, bu má sa fig ku bàna, ama mpìr-à ma tun hing zinariya á lu Shìdun ni, ma sa fig bu-à ku tun sig ki áni bàna, to, bu-à ku tun sig níng má pànn ku. 17 Ning í àfau àning big, áyau lu Shìdun ma zinariya, í wà áni kab nì rà? Lu Shìdun í àsàin-à ri sa zinariya-à níng ri dìg gbam. 18 Ning dang rag, mpìr ma tun bagadi byar-à big ri twìb swànn bu màhàn níng, bu má sa fig ku bàna. Ama mpìr-à ma tun hing wi-à big sìnn sig á shinn bagadi-à ni, ma sa fig bu-à ku tun sig ki áni níng bàna, ki-à ku tun sig níng, má pànn ku. 19 Ning í mpìr àfau big, áyau bagadi ma wi-à big ri sìnn á shinn bagadi, í wà áni kab nì rà? I bagadi ri sa wi-à aku dìg gbam íni. 20 To, kó ni ma tun hing bagadi byar-à big ri twìb swànn bu, ku tun dig sig kàhi, ma bu-à á shinn bagadi hi ni tìnn. 21 Mpìr-à ma tun hing lu Shìdun, ku tun dig sig kàhi ma Shìdun àsàin-à ri shi màhàn níng tìnn. 22 Mpìr-à ma tun hing waisháu, ku tun síg byar-à Shìdun ri shi, ku tun sig shinnwá ma Shìdun tìnn.
23 “Ná wa shwìn, ning malamká ma Farisawaká, ning í mpìr agbar dù shinn big. Ning ri sa fig bu-à ǹsàn ma mpìr bàna. Ning ri myàng fig ashi mpìrká bàna. Ning í mpìr gwangga bàna. Kó áyau buká ning shi sig ma kàhi kyau dwib níng, ning ri ya Shìdun kyau zyun, hár ashìtá ma jì byù. Bu-à sàn kab sig bàna, aning zìm Shìdun aning zìm mpìr. 24 Ning í àfauká ri gbar jàuná big. Ning ri shann zu kó àgìmbu títi nímá á zàpìr-à ná wa. Ama ning ri wa mann kà rakumi zyun-à ùwài nímá.
25 “Ná wa shwìn, ning malamká ma Farisawaká, ning í mpìr agbar dù shinn big, ning ri tu kyàr íri kwìb akpaká buná big jwang jwang. Ama ning ri fim finn-à mà yau íri jín, bu-à mònn sig áni bàna, íri bu-à bibai. 26 Wù Farisawa-à níng, wù í mpìr àfau, á tu kyàr jag ma finn akpa ḿpyim, í wà á tu kyàr kwíb-à íni, jirà kwíb-à aku shi ákyàr tìnn.
27 “Ná wa shwìn, ning malamká ma Farisawaká, ning í mpìr agbar dù shinn big, ning shi sig àràg amirká big sa samyib sig wà á myann sìsàn nímá, ama wà mà yau mònn sig íri akibká swàr wìr na sig fáin. 28 Ning shi sig àràg amir káníng. A zu mpìrká big ri myàng ning, ning í mpìr ǹsàn, ama á pìkyinn ná, ning mònn sig íri bu-à bibai. Ning ri gbar dù shinn.
Yesu Dang Rag Bá Wa Shwìn
(Luk 11:47-51)
29 “Ná wa shwìn, ning malamká ma Farisawaká, ning í mpìr agbar dù shinn big. Ning ri sa samyib amir mpìrká rìi dang kyann jir Shìdun. Ning ri sìnn samyib amir mpìrká big ri dang rag í mpìr sìsàn. 30 I wà ning dang n rag, ‘Wàníng yi má, yi nìm ma shi sig àràg á zamanu yàkúyí big ni, yi nìm má gban fig mpìrká rìi dang kyann jir Shìdun níng bàna.’ 31 Ning má, ning dang hing ma shinn ná, ning dang rag, ning í yann mpìrká rì gban sig mpìrká zyun-à rìi dang kyann jir Shìdun níng. 32 To, tàma-à níng aning sa bànn rìg bu-à yàkúná big rì sa dà síg níng. 33 Ning mpìr káníng ning í bushùwí, ning ri kyab rag, ná zu áyau kwonn-à Shìdun má wà níng ni rà? 34 Jir wàníng má swam bi ya ning mpìrká ri dang kyann jir Shìdun, ma mpìr yarká, ma mpìrká zyun-à má tàg ning bu. Ama ná gban rìg káhi, ná dab bàg káhi átàm bín, ná yang káhi ashor mà tonn bìr kwonn, ná kan dù káhi á finn swannká ni. 35 Jir wàníng ná wa shwìn á shinn mpìr ǹsànká ning gban sig, bu-à pànn sig daka á shinn ki Habila hár ki Zakariya wùn Berikiya zyun-à ning rì gban sig áyau byar-à big ri twìb swànn bu mà lu Shìdun. 36 Mì ri dinya ning í jir àjai, ning mpìrká á zamanu-à tàma-à níng, Shìdun má du kà ning shwìn jir ki mpìr káníng.
Yesu Fig Fig Ajwár Ma Mpìrká á Urushalima Bàna
(Luk 13:34-35)
37 “Ning mpìrká á Urushalima! Ning mpìrká á Urushalima! Ning gban rìghing mpìrká ri dang kyann jir Shìdun. Ning ta gban rìghing mpìrká Shìdun swam bi sig níng ma abàn. Mì ri zìm ń tonn ning àràg barà kwìnn ri tonn yanká buwá mi ri bir káníng á asàwá ni, ama ning ngàng mì. 38 Luná má kàng kànnfinn. 39 N dinya ning, ná myàng fig rag mì bàna, sái àyúnn-à ma kàng bi hing. Ayúnn-à níng hi, ná dang rag, ‘Mpìr-à ri bi á zìnn Shìdun ni níng, a Shìdun ya ku bu-à ku ri zìm.’ ”