9
Yẹ́sụ̃ zị̃ ágó mị be ẹ̃sị̃ị́pi gí ni ẽ mị
Yẹ́sụ̃ kã rií ꞌdeé mụzú, ĩri ní ágó ãzi ĩ ní tịị́ mị be ẹ̃sị̃ị́pi gí ni ndrezú. ꞌBá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ĩri zịzú kínĩ, “Ímbápi, ágó ꞌdĩri tịkí mị ãkó ũnjĩkãnyã ãꞌdi vé rĩ sĩ? Mị ni ẹ̃sị̃ ũnjĩkãnyã ĩri ní ꞌoó rĩ sĩ yã, dõku ũnjĩkãnyã ẹ́tẹ́pị pi ní ꞌoó ẹ́ndrẹ́pị be rĩ sĩ?”
Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Adri ꞌyozú kínĩ tịkí ĩri ĩfũú mị ãkó ũnjĩkãnyã ĩri ní ꞌoó rĩ sĩ kuyé, dõku ũnjĩkãnyã ẹ́tẹ́pị pi ní ꞌoó ẹ́ndrẹ́pị be rĩ sĩ kuyé. Tịkí ĩri ĩfũú mị ãkó ꞌdíni, ã ndrekí rí ũkpõ Múngú vé ãngũ ídrízú rĩ rụ́ꞌbá ni gé bẽnĩ. Lẽ ꞌbâ ngakí ẹ̃zị́ ꞌbá ma ĩpẽépi rĩ vé rĩ, ị́sụ́zú ãngũ rĩ ní drĩ adrizú ụ̃tụ́ŋá rú nõ. Ị́nị́ŋá ri ímụ́ ꞌdĩíꞌdĩ, ꞌbá ãzi ícó tã ãzi ꞌoó ãní ku. Lókí má ní drĩ adrizú vũ drị̃gé nõgó rĩ gé, á ri ãngũ ĩmgbẽrẽé ụ̃tụ́ŋá rú vũ drị̃gé nõgó.”
Yẹ́sụ̃ kã tã rĩ ꞌyoó ꞌdíni, ĩri ní tụ̃sụ́ wezú nyọ̃ọ́kụ́ gé ꞌdãá, ĩri ní ũtrẽtrẽ usazú tụ̃sụ́ rĩ sĩ, bẽzú ágó rĩ mị gé ꞌdãá. Ĩri ní ꞌyozú ágó rĩ ní kĩnĩ, “ꞌÍ mụ mî mị ũjĩí kídí ĩ ní zịị́ Sĩlómũ rĩ gé ꞌdãá.” Rụ́ Sĩlómũ ꞌdĩri vé ífífí ĩri “Pẽngárá.” Kúru ágó rĩ ní mụzú ꞌî mị ũjĩzú kídí rĩ gé ꞌdãá, ágó rĩ kã rií ĩgõó ímụ́zú ívé ãngá nõlé, mị ni ri ãngũ ndre rá.
ꞌBá ꞌbẹ̃tị́ be ĩnyiŋá ĩri ã gãrã gá rĩ pi, ãzini ꞌbá ándúrú ĩri ndreꞌbá lókí ĩri ní adrizú mị ãkó rizú ngá mãzú rĩ gé rĩ pi ní zịzú kínĩ, “Ágó ꞌdĩri adri nyo ándúrú mị ãkó riípi ngá mãápi ꞌbá rĩ pi vúgá rĩ ꞌi kuyé?” ꞌBá ụrụkọꞌbée kínĩ, “ꞌBá rĩ ĩri ꞌi.”
ꞌBá ụrụkọꞌbée kínĩ, “ꞌBá rĩ adri ĩri ꞌi kuyé, ꞌbo ágó rĩ índré sụ̃ ágó mị ãkó ꞌdãri tị́nị.”
ꞌBo ágó rĩ kĩnĩ, “ꞌBá rĩ ma ꞌi ándúrú riípi ngá mãápi rĩ.”
10 ꞌBá rĩ pi ní ágó rĩ zịzú kínĩ, “Mî mị zị̃ ꞌi ãngũ ndreé ngóni ngóni?”
11 Ágó rĩ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ágó ꞌbá rĩ pi ní zịị́ Yẹ́sụ̃ ꞌdĩri usa ũtrẽtrẽ, ĩri ní bẽzú má mị gé, ĩri ní ꞌyozú má ní kĩnĩ, mâ mụ mâ mị ũjĩí kídí ĩ ní zịị́ Sĩlómũ rĩ gé ꞌdãá. Má ní kúru ꞌdezú mụzú mâ mị ũjĩzú kídí rĩ gé ꞌdãá, sẽzú nóni mâ mị ní ãngũ ndrezú nõ.”
12 Kộpi ní ágó mị ãkó rĩ zịzú kínĩ, “Ágó rĩ íngãá?”
Ágó rĩ ní újázú kĩnĩ, “Á nị̃ mâ kuyé.”
Fãrụ́sị̃ rĩ pi lẽkí nị̃ị́ ágó mị be ẹ̃sị̃ị́pi gí rĩ ẽ mị zị̃ ꞌi ngóni ngóni
13 Kúru kộpi ní ágó ándúrú mị ãkó rĩ jịzú mụzú Fãrụ́sị̃ rĩ pi vúgá ꞌdãlé. 14 Ụ́ꞌdụ́ Yẹ́sụ̃ ní ũtrẽtrẽ usazú, ágó rĩ ẽ mị zị̃zú ãngũ ndrezú ꞌdãri, ĩri ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ. 15 Fãrụ́sị̃ rĩ pi ní ágó rĩ zịzú kínĩ, “Mî mị zị̃ ꞌi ãngũ ndreé ngóni ngóni?”
Ágó rĩ ní újázú kĩnĩ, “Ágó rĩ bẽ ũtrẽtrẽ má mị gé, má ní mụzú mâ mị ũjĩzú, mâ mị ní ꞌi zị̃zú ãngũ ndrezú nõ.”
16 Fãrụ́sị̃ rĩ pi acokí ĩ ãsámvú ị̃rị̃, ụrụkọꞌbée kínĩ, “Ágó tã ꞌoópi ꞌdĩri íbí ímụ́ Múngú vúgálésĩ kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ri ẹ̃zị́ nga ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé.”*
Ụrụkọꞌbée kínĩ, “ꞌBá ũnjĩkãnyã be rĩ, ĩri ícó tã ãyãzú ãyãyã ni ꞌo ꞌdĩri tị́nị íngóni?” Kúru Fãrụ́sị̃ rĩ pi acokí ĩ ãsámvú ị̃rị̃ Yẹ́sụ̃ vé tã sĩ.
17 Kộpi gõkí ĩ újá ágó ándúrú mị ãkó rĩ zịị́ kínĩ, “Mí kĩnĩ, ágó rĩ zị̃ mî mị nĩ pírí, mi átá ĩrivé tã sĩ íngóni?”
Ágó ándúrú adriípi mị ãkó rĩ ní újázú kĩnĩ, “Ágó rĩ, ĩri nẹ́bị̃.”
18 Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé drị̃koma ẹ̃ꞌyị̃kí ãluŋáni ꞌyozú kínĩ, ágó rĩ ándúrú mị ãkó, nóni ãngũ ndreépi ꞌdĩ ꞌdíni kuyé. Kộpi ní ágó rĩ vé ẹ́tẹ́pị pi zịzú ímụ́zú ẹ́ndrẹ́pị be ĩ vúgá nõlé. 19 Kộpi ní ágó rĩ vé ẹ́tẹ́pị pi zịzú ẹ́ndrẹ́pị be kínĩ, “Mvá nõri nyo ĩmivé ni? Ĩmi tịkí nyo ĩri kú mị ãkó nóni? Dõ mvá rĩ ĩ ní ándúrú tịị́ mị ãkó rĩ, mị ni nóni ri ãngũ ndre ndre ngóni ngóni?”
20 Ágó rĩ vé ẹ́tẹ́pị pi ẹ́ndrẹ́pị be, kộpi ní újázú kínĩ, “Mvá rĩ ꞌbávé ni, ꞌbá tịkí ĩri kú mị ãkó ꞌdíni. 21 ꞌBo mị ni zị̃ dõ ꞌi ãngũ ndreé ngóni yã, ꞌbá nị̃kí kuyé, ãꞌdi zị̃ dõ ĩri ẽ mị ãngũ ndrezú nĩ yã, ꞌbá nị̃kí kuyé. ꞌBo ĩri ꞌbá mbaápi ãmbúgú gí ni, ĩri ícó ívé tã átá ꞌî tị sĩ nĩ, lẽ ĩmi uzịkí tã rĩ tị ni gé.” 22 Ẹ́tẹ́pị pi ẹ́ndrẹ́pị be ꞌyokí tã rĩ ꞌdíni, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi rikí drị̃koma Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi ruú, ã ꞌokí rí ĩ ũnjí ku, ãꞌdiãtãsĩyã drị̃koma Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi drõkí tị kínĩ, ꞌbá ꞌyoópi Yẹ́sụ̃ ri Kúrísítõ rĩ, ĩ ĩri dro fũ Jó Múngú ri Zịzú rĩ agásĩ ãmvé. 23 Tã ꞌdĩri sẽ ẹ́tẹ́pị pi ẹ́ndrẹ́pị be kộpi ní tã rĩ ꞌyozú ãní kínĩ, “Ágó rĩ ꞌbá mbaápi ãmbúgú gí ni, ĩri ícó ívé tã átá ꞌî tị sĩ nĩ.”
24 Kộpi ní ágó ándúrú adriípi mị ãkó rĩ zịzú ĩgõzú ĩ vúgá nõó dị̃ị́, kộpi ní ĩri zịzú kínĩ, “Mí átá tã áda rĩ áyu Múngú ẹndrẹtị gé, ꞌbá nị̃kí rá ágó ꞌdĩri ꞌbá ũnjĩkãnyã be ni.”+
25 Ágó ándúrú mị ãkó rĩ ní újázú kĩnĩ, “Ĩri dõ ũnjĩkãnyã be yã, dõ ĩri ũnjĩkãnyã ãkó yã, á nị̃ mâ kuyé. Ngá má ní nị̃ị́ rá rĩ, ándúrú ma mị ãkó, á ndre ãngũ ku, ꞌbo nóni ma ãngũ ndre rá.”
26 Kộpi ní ágó ándúrú mị ãkó rĩ zịzú kínĩ, “Ágó rĩ ꞌo ãꞌdi mî mị ní ꞌi zị̃zú ãngũ ndrezú ãní?”
27 Ágó rĩ ní újázú kĩnĩ, “Á lũ té ĩmi ní tã rĩ rá, ĩmi lẽkí tã má ní ꞌyoó rĩ yịị́ ku, ngá ĩmi ní lẽzú tã rĩ yịzú dị̃ị́ rĩ ãꞌdi? Ĩmi lẽkí kpá ufuú adrií ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi rú?”
28 Kúru kộpi ní ágó ándúrú mị ãkó rĩ ẽ drị̃ ínjázú kínĩ, “ꞌBá beni riípi ĩri ã pámvú ũbĩípi rĩ mi ꞌi, ꞌbo ꞌbâ ꞌbávé rĩ Mósẽ ã pámvú ũbĩ. 29 ꞌBá nị̃kí rá Múngú átá Mósẽ be rá, ꞌbo ágó ĩ ní zịị́ Yẹ́sụ̃ ꞌdĩri íbí dõ ímụ́ ngõósĩla yã, ꞌbá nị̃kí kuyé.”
30 Ágó ándúrú mị ãkó rĩ ní újázú kĩnĩ, “Ágó ꞌdĩri zị̃ mâ mị nĩ, ꞌbo ĩmi kínĩ ágó ꞌdĩri íbí dõ ímụ́ ngõósĩla yã, ĩmi nị̃kí kuyé, tã ꞌdĩri íngóni íngóni! 31 ꞌBá nị̃kí rá Múngú yị ꞌbá ũnjĩkãnyã be rĩ pi vé tã ku, ĩri ꞌbá ꞌi ị̃njị̃ꞌbá, ãzini ívé tã ꞌdụꞌbá ngaꞌbá rĩ pi vé tã yị áyú. 32 Íꞌdózú ĩ ní vũ rĩ gbingárá gá ꞌdãá, ꞌbá ãzi yị drĩ ꞌyozú kínĩ, ꞌbá ãzi zị̃ ꞌbá ĩ ní tịị́ mị ãkó ni ẽ mị ãluŋáni kuyé. 33 Ágó ꞌdĩri ẽ ímụ́ dõ Múngú vúgálésĩ kuyé, ícó té tã ꞌdĩri ꞌoó ku.”
34 Kộpi ní újázú ĩri ní kínĩ, “Mi ꞌbá ĩ ní tịị́ ũnjĩkãnyã be ꞌdĩri, mi ꞌbâ ímbá ngóni ngóni?” Kộpi ní ĩri drozú fũzú Jó Múngú ri Zịzú rĩ agásĩ ãmvé.
Fãrụ́sị̃ rĩ pi índrékí sụ̃ ꞌbá mị be ẹ̃sị̃ꞌbá gí rĩ pi tị́nị
35 Yẹ́sụ̃ kã yịị́ kínĩ, drokí ágó ándúrú mị ãkó rĩ fũú Jó Múngú ri Zịzú rĩ agásĩ ãmvé gí, ĩri ní ágó rĩ ndãzú ị́sụ́zú, ĩri ní ágó rĩ zịzú kĩnĩ, “Mí ẹ̃ꞌyị̃ nyo ꞌBá Mvá ri rá?”
36 Ágó rĩ ní újázú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Ãmbúgú mávé rĩ, ꞌbá mí ní ꞌyoó ꞌBá Mvá rĩ ãꞌdi ꞌi? ꞌÍ lũ má ní, mâ ẹ̃ꞌyị̃ rí ĩri.”
37 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “Ágó rĩ, ĩri mí ní ndreé, riípi átápi mí be nõ.”
38 Ágó rĩ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Mávé Úpí, má ẹ̃ꞌyị̃ gí.” Kúru ágó rĩ ní ꞌdezú ĩri ị̃njị̃zú.
39 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Má ímụ́ vũ drị̃gé nõgó ꞌbá rĩ pi vé tã lịị́, ꞌbá adriꞌbá mị ãkó rĩ pi ã ndrekí rí ãngũ, ãzini ꞌbá mị be ãngũ ndreꞌbá ndre ndre rĩ pi ã adrikí rí mị ãkó.”
40 Fãrụ́sị̃ pá tuꞌbá ꞌdãlé rĩ pi ã ụrụkọ ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kínĩ, “Mí ụ̃sụ̃, mí kĩnĩ, ꞌbâ kpá mị ãkó?”
41 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ádarú té dõ ĩmi mị ãkó, ícókí té tã lịị́ ĩmi drị̃gé ũnjĩkãnyã ĩmi ní ꞌoó rĩ sĩ ku, ꞌbo ĩmi kínĩ, ĩmi ri ãngũ ndre ndre, sẽ ĩmi áwíkí adrií kuú ĩmivé ũnjĩkãnyã be ũgõgõ.”
* 9:16 9:16 Ĩri ri ẹ̃zị́ nga ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé: Múngú ꞌyo kộpi ní kĩnĩ, kộpi ã ngakí ẹ̃zị́ ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé ku. ꞌÍ lã Wụ̃ngárá 20:8-11. + 9:24 9:24 Yósũwã 7:19 9:39 9:39 Tã lị: Yẹ́sụ̃ kã rií ꞌbá rĩ pi ímbá vũ drị̃gé nõgó, ꞌbá ụrụkọꞌbée gãkí ĩri sĩ, sẽzú úmvúlésĩ ĩ ímụ́ tã lị kộpi drị̃gé.