12
Tè̤dyérò̤ Kayǎ Cyé̤zò́cò́te̤ Byeprè́ané̤ Tahe Ari-akyǎ
Bínuôkhè̌ kayǎ bè́mṳ dố aríkǔ hyǎ oplò́oplu bǎtapí lò̌ cò́, a tuố̤ cò́ dố tôprè̤ ná tôprè̤ zí̤bè khyě cò́ lǔ akhè̌nuô, Jesǔ héso-one a khǒpacè̤̌ tahe, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná Pharisěophú tahe ahuô̌mû dố èthǐ cyé̤zò́cò́te̤ byeprè́ ané̤ nuôtahe ari-akyǎ. Lò̌꤮ tè̤ dò́uốdò́bí tahenuô, Cò́marya ki bámǒhtya luô̌lò̌ è pǎ, rò lò̌꤮ tè̤me̤huôme̤thwè́ tahenuô, Cò́marya ki me̤hteluô̌lò̌ è pǎ. Phúnuô akhu-akhyě ngó̤ dố nè̤ hébè dố mò̤́khí tahenuô, ǔ ki ní̤huô̌ke è dố mò̤́sè̌klè̌ pǎ. Htuô̌rò ngó̤ dố nè̤ hébèhuôhébèthwè́ è dố hidò́kǔ tahenuô, ǔ ki htya è́htǒluô̌ è dố hikhuklwókhu pǎ.
Kayǎ Dố Pè̤ Tǒbè Thè́isě È
(Matteo 10:28-31)
“Vǎ khǒbò́thyó thǐ꤮, vǎ hé thǐ, kayǎ dố a me̤thyě cyá̤ thǐ né̤klò̤́ tadû́rò dốkhyěnuô, a me̤cyě̤me̤cṳ̂ cyá̤ pǎ thǐ to tahenuô, thè́isě tǎ è tǎmé̤. Thǐ tǒbè thè́isě ǔpě nuô, vǎ ki dyéluô̌ pé̤ré̤ thǐ. Thè́isě lahyǎ Cò́marya dố a me̤thyě cyá̤ thǐ né̤klò̤́ rò dốkhyěnuô a o pǎ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ dố a ki vǐtǎ̤ thǐ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎ yěnuô tôprè̤ ní꤮. Vǎ ki hé pó̤ khyěthyá thǐ ná thè́isě lahyǎ è ní꤮. Htupré̤phú nyǎ̤bènuô ǔ isè̌ prè́ lǔ ná rû̌zye nyǎ̤myé prè́ vǎhéto? Manárò Cò́marya sǒtapa̤ èthǐ tôbè꤮ to. Lò̌꤮ thǐ khuluô̤ dố thǐ khuklò́lo̤ nuôtahe cò́rò, Cò́marya dyábè one htuô̌lò̌plǐ cò́hò́. Thè́isě tǎmé̤! Thǐ ngṳdupri̤du klò̌lố cò́ ná htupré̤phú nuô tôplutôphè cò́.
Tè̤ò́lya̤ Phyésû Ná Tè̤htébísûkhyě Krístu
(Matteo 10:32-33, 12:32, 10:19-20)
“Vǎ hé thǐ, ǔpěpě꤮ bèbè a ki ò́lya̤ ná Jesǔ Krístu ma vǎ Byacè dố kayǎ è́prè̤ a mèthènyě hénuô, prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ ki ò́lya̤kuô̌dû è phúnuô dố Cò́marya a tanémò́khuphú tahe a mèthènyě pǎ. Manárò ǔpěpě꤮ bèbè a ki htésûbíkyǎ* vǎ ná a zṳ̂́e vǎ to dố kayǎ è́prè̤ a mèthènyě hénuô, prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ ki htésûbíkyǎ kuô̌ è dố Cò́marya a tanémò́khuphú tahe a mèthènyě pǎ. 10 Lò̌꤮ kayǎ dố a héthû́ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎ yěnuô, Cò́marya ki plwǒkyǎ lǔtè̤thû́ prè́. Manárò kayǎ dố a héthû́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô, Cò́marya plwǒkyǎ cyá̤ pǎ èthǐ tè̤thû́ to.
11 “Shyé꤮ ǔ pṳ̂́thǔcuố thǐ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ pǎ akhè̌nuô bèbè, dố khwídu tahe anyěhyǎ pǎnuô bèbè, ná dố prè̤pốhtyěpốké̤ tahe a mèthènyě akhè̌pǎnuô bèbè, nè̤ tǒbè hébè takè̤bí ní̤dyé nè̤né̤ phútě rò nè̤ tǒbè hésû phútěnuô bèkṳ́bèkyǎ̤ tǎmé̤ ní. 12 Me̤těhérò shyé꤮ nè̤ tǒ hébèhò́ ashuốakhè̌ pǎnuô, Thè́ Sǎsè̌ Byacè ki ithyótǎ̤ dû nè̤ ná nè̤ tǒbè hébè phútě pǎ nuô pǎ.”
Tè̤hébèkhákho Kayǎduzá̤ Dố Athè́plò Plǒphè́ Kuô̌ǔ To Tôprè̤
13 Dố kayǎ è́prè̤ aklè̌ tôprè̤nuô a hé Byacè Jesǔ, “Thárá꤮ hé pé̤kuô̌ vǎ vyá̤prè̤khǔ ná a ki ibě pé̤kuô̌ vǎ ucè̌tazè̌ dố pè̤phè̌ bekyǎ pé̤ pè̤nuô tahe.”
14 Rò Jesǔ hésû è, “Ma ǔpě dyahtya vǎ ná vǎ ki htwǒ pé̤ thǐ prè̤cirya tè̤, má̤torò prè̤ ibě pé̤ thǐ ucè̌tazè̌ dố thǐ thè́nyě̤ aplèkǔ nuô pě.” 15 Htuô̌rò a hé pó̤ èthǐ, “Orò̤oryě̤ lahyǎ, cuốvò̤ khè̌vò̤kyǎ lahyǎ tè̤myápṳ̌ kò́vè̌kò́pra e ní̤dyé dûgně nuôtahe ní꤮, me̤těhérò kayǎ tôprè̤nuô, a duzá̤htyathè̌ cò́bátě꤮ bèbè, a tè̤duzá̤htyathè̌ yěnuô a me̤ryá cwó̤cyá̤ lǔ tè̤ohtwǒprè̤ tôcô꤮ to.”
16 Htuô̌rò Jesǔ hé èthǐ ná ngó̤khákho tômû̌, “Bètôphuốnuô kayǎ duzá̤htyathè̌ o tôprè̤, rò a o ní̤dyé ná aprè́ tôlé̤ rò a tè̤mò̤́tè̤bǒ tahenuô, a thètwó̤thèryá nyacò́. 17 Rò a tane̤ ní̤dyé ané̤, ‘Vǎ lé̤klò̤̌plò́ vǎ thòthèvèphǒ yětahe agněnuô, a khǎlé̤khǎbya o pǎ to hò́, rò vǎ bè me̤ phútě?’
18 “Yětôphuốrò a hé, ‘Vǎ ki me̤phúyě pǎ héni, vǎ ki me̤pruốkyǎ vǎ cyǎ yětahe rò vǎ ki isò́htyadu isò́htyalyá̤ taple klò̌ ná yětahe, rò vǎ ki klò̤̌plò́dyaplò́ lò̌ ná vǎ thòthèvèphǒ, vǎbuốvǎhuô̌ ná vǎ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe bínuô pǎ héni. 19 Htuô̌rò vǎ ki hélya̤ ní̤dyé vǎné̤, Phè̌bwíryá, nè̤ dya-oplò́ lò̌ hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô dố nè̤ ki eǒní̤ nyě̤ ní̤dyé cò́ è è́naè́lè̌ cò́ pǎ. Omyě ná emò̌, ekò́ǒbǎ, okacṳ́kabè́ mò̌.’ ”
20 “Manárò Cò́marya hé lǔ, ‘Phè̌olốoklò̌, yětôthè̌ pǎ ma vǎ ki phyéhtekyǎ hò́ nè̤ thè́htwǒprè̤ pǎ. Phúnuôrò lò̌꤮ tè̤ dố nè̤ beplò́ one dố nè̤gně yětahenuô ǔpě tôprè̤ ki ní̤bè pǎ pě?’ ”
21 Rò Jesǔ hé, “Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a beplò́ ní̤dyédû a tè̤duzá̤htyathè̌ dố agně, manárò dố Cò́marya a mèthènyěnuô, a ki sǒphásǒrya̤ hénuô a ki htwǒhtya thyáphú yěnuô pǎ.”
Tè̤zṳ̂́ení̤ Cò́marya
(Matteo 6:25-34)
22 Htuô̌rò Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Phúnuô akhu-akhyě vǎ hé thǐ, bèkṳ́bèkyǎ̤ tǎ dố thǐ tè̤ohtwǒprè̤ agněnuô tǎmé̤. Thǐ loe loǒ agně bèbè, thǐ lokû̌lothyá bíná thǐ né̤klò̤́ agně bèbè, bèkṳ́bèkyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní. 23 Me̤těhérò thǐ tè̤ohtwǒprè̤ nuô a lodulốklò̌ pǎ cò́ ná thǐ lé̤elé̤ǒ cò́, rò thǐ né̤klò̤́ yěnuô a lodulốklò̌ pǎ cò́ ná thǐ lé̤kû̌lé̤thyá tahe cò́. 24 Tane̤myá lahyǎ cò́vè tahenuô, èthǐ isò́iplû̌ kuô̌ǔ tè̤klwǐtè̤lwí to, a kè́plò́bedwó kuô̌ǔ tè̤thètè̤phǒ to. A lé̤beplò́ lé̤elé̤ǒ khǎlé̤ o kuô̌ǔ to, a lé̤beplò́ buốcyǎ o kuô̌ǔ to tadû́rò Cò́marya buôebuôǒ èthǐ. Phúnuôrò, thǐ yětahenuô, thǐ ngṳdupri̤du lốklò̌ cò́ ná htu yětahe cò́. 25 Dố thǐkṳ́thǐkyǎ̤ akhu-akhyěrò, thǐ cwihtǔhyǎ è́htya cyá̤ ní̤dyéklò̌ pó̤ thǐ mò̤́nyěmò̤́thè̌ takiphú prè́nuô a o tôprè̤꤮ to. 26 Cwihtǔhyǎ pó̤ mò̤́nyě phúyě takiphú prè́ rò, thǐ ki me̤cyá̤to hénuô thǐ cuố bèkṳ́bèkyǎ̤ tuố̤ tè̤ dố aruô tahe me̤tě?
27 “Tè̤phǒtè̤kí̤ nuôtahe a phè́htyaphǒhtya lahyǎ phútěnuô, tane̤ myámò̌ lahyǎ. Èthǐ erya̤ kuô̌ǔ tôcô꤮ to, a ihí kuô̌ǔ taphyá to tadû́rò vǎ hé thǐ꤮, Khwí Solomo dố a o cò́ ná a tè̤duzá̤htyathè̌ lò̌꤮ plǐ cò́ yětôprè̤nuô, a hyeca̤ dố atwó̤ krṳ̂nya̤lè́ ná tè̤phǒ nuôtôphǒ prè́nuô a o tôba꤮ to. 28 Kố꤮ kayǎ tè̤zṳ̂́patí thǐ꤮, mi̤mò̤́ tahenuô, yětônyě a o lahyǎ dố nyekhu, parǒpǎ ǔ isû́nuô̌kyǎ è dố mikǔ prè́ tadû́rò Cò́marya dyékû̌dyéthyá è kihérò a ki dyékû̌dyéthyá ryá lốklò̌ pǎ cò́ thǐ ná nuô pǎ. 29 Phúnuô akhu-akhyě, bèkṳ́bèkyǎ̤ bèzò̤bèthi tǎ lahyǎ tǎmé̤. Tǒ ekryá pǎ ǐtě, tǒ ǒkryá pǎ ǐtěnuô, tane̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní. 30 Me̤těhérò, kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ Cò́marya to tahenuô, akṳ́akyǎ̤, a myápṳ̌myávyá̤ lahyǎ phúnuôhò́. Tè̤ dố thǐ lo tahenuô thǐ phè̌ thè́gnědû hò́. 31 Bèzò̤bèthi tǎ lahyǎ phúnuô tǎmé̤! Myápṳ̌ lahyǎ tè̤ dố a lodu dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuôtahe rò lò̌꤮ tè̤dố thǐ lo yětahenuô, Cò́marya ki dyé kuô̌pó̤dû thǐ pǎ.
Tè̤duzá̤htyathè̌ Dố Mò́khu
(Matteo 6:19-21)
32 “Kố꤮ thímímṳ patíphú thǐ꤮, thè́isě tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò thǐphè̌ thè́plòo dố a ki dyé thǐ ná ahtyěaké̤ hò́. 33 Isè̌kyǎ thǐ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe rò me̤lǔ ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú nuôtahe. Thǐ ki me̤phúnuô hérò thǐ benuô̌ oplò́ lahyǎ hò́ thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ dố rû̌pyě̤ dố a lazè̤̌ pé̤to yěnuôtahe akǔ hò́. Dố thǐ dyé kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe phúnuô khukhyě, a ki htwǒhtya pé̤ thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu pǎ. Thǐ ki dya-oplò́ dố mò́khu hénuôma, thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ yětahenuô a yokalya̤ tó̤cyá̤ tôphuố꤮ to, prè̤ehuôehí tahe ehuôcyá̤to, akrè̤́ahtwo me̤pyé cyá̤ to akhu-akhyě dya-oplò́ lahyǎ dố mò́khunuô. 34 Me̤těhérò, thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ obítě tôphonuô, thǐ thè́plò otố̤kuô̌ bínuô.
Lulé Dố A Thǎklyǎ Tahe
(Matteo 24:45-51)
35 “Otaritaryǎ one lahyǎ thǐné̤ dố thǐ ki me̤ tè̤me̤ agně, rò nyá̤htya one lahyǎ thǐnyá̤htò́, sǐlǐ one lahyǎ thǐmi tahe. 36 Me̤ lahyǎ phú hibyacè o dố pwè̌ ka̤sǒmè̤̌sǒdya ka̤ rò alulé tahe opò̤́sûní̤ lǔnuô. Bí a ka̤ dònuô̌ kadǎ akhè̌nuô, alulé tahe bámǒ pé̤ lǔ kadǎ tôphuốtuô̌. 37 Lulé dố abyacè ka̤myáhtye èthǐ ná a othǎklyǎ, a otaritaryǎ one lahyǎ ané̤ tahenuô, a ní̤bè lahyǎ tè̤sò̌ri. Vǎ hé má̤lakǒ cò́ thǐ, Byacè yětôprè̤nuô a ki kû̌htyathyáhtya prè̤me̤tè̤phú ahyeca̤ rò a ki nò̌onyǎo èthǐ thyáná sǐpré̤ tahenuô pǎ, rò a ki buôebuôǒ èthǐ pǎ. 38 A ki ka̤ dố mò̤́ne̤khè̌ bèbè, má̤torò dố mò̤́lǐro̤mû́ ǔ omyěpǎ akhè̌ bèbè, a ki ka̤myáhtye ná èthǐ otaritaryǎ one ané̤ hénuôma, èthǐ ki ní̤bè má̤lakǒ cò́ tè̤sò̌ri pǎ. 39 Manárò thè́né̤htyabè lahyǎ vǎ ki hé pé̤ thǐ yěnuô ní꤮. Hibyacè ki thè́gně ná prè̤ehuô kíré̤ hyǎ ashuốakhè̌ hénuôma a ki opò̤́sû rò prè̤ehuô hyǎnuô̌bû to. 40 Rò thǐ yětahenuô bèbè, otaritaryǎ one kuô̌ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, me̤těhérò shuốkhè̌ bí thǐ tane̤tuố̤ to pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ.”
Lulé Dố A Thè́plòcò́ Ná Lulé Dố Athè́plò Taka̤
41 Petru hé, “Byacè꤮ nè̤ hé ngó̤khákho yěnuôma dố pè̤gně è̌? Má̤toma, kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ agně è̌?”
42 Byacè hésû lǔ, “Phúnuôrò, a htwǒ lulékhuklò́ dố acò́ rò a o ná tè̤thíphè́ tôprè̤ma ǔpě? Lulékhuklò́ dố acò́ yětôprè̤ nuôma má̤hò́ kayǎ tôprè̤ dố abyacè ki dyétǎ̤ lò̌ alulé aruôtahe dố lǔ takhukǔ rò a ki nò̌myánò̌khwèní̤ lǔ ná èthǐ, rò è ki dyéetǒdyéǒbè pé̤ ǔ ashuốakhè̌ tôphuố ná tôphuố nuôtôprè̤ pǎ má̤to è̌? 43 Abyacè ki ka̤myáhtye ná a lulékhuklò́ yětôprè̤ me̤ tè̤me̤ kihérò a ki dyé lǔ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ. 44 Vǎ hécò́cò́꤮ cò́ thǐ, Byacè yětôprè̤ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐnuô a ki dyétǎ̤lò̌ dố lǔ khadǎkǔ pǎ rò a ki nò̌myánò̌khwè ní̤ ná lǔ pǎ. 45 Manárò lulékhuklò́ yětôprè̤ ki hélya̤ ní̤dyé ané̤, ‘Phû꤮ ná vǎbyacè ka̤khyěma anyě̤꤮ lǎ pǎ kǒle,’ a hé rò amṳ̂̌apò̤ní̤ lulé prè̤mòprè̤khǔ tahe, htuô̌rò a emṳ̂ǒpryá. 46 Rò shuốkhè̌ bí a tane̤ tuố̤to rò a eǒ sǒtapa̤ tônyěnuô, abyacè ki ka̤khyětǒ bínuô tônyě pǎ. Abyacè ki ciryacyě̤ ciryacṳ̂ lǔ pǎ rò a ki dyanuô̌ tố̤kyǎ lǔ ná kayǎ dố a zṳ̂́e kuô̌ǔ Cò́marya to nuôtahe pǎ.
47 “Lulékhuklò́ dố a thè́gněhò́ abyacè a tè̤thè́zṳ̂́ tadû́rò a ki o taritaryǎ one ané̤ to, htuô̌to a ki me̤phú abyacè a tè̤thè́zṳ̂́nuô to hénuô, abyacè ki cirya plísè̌ nyacò́ lǔ pǎ. 48 Manárò lulékhuklò́ dố a thè́gně abyacè a tè̤thè́zṳ̂́ to tôprè̤nuô, ki a me̤thû́ tè̤ tôcôcô dố a tǒkò plí lǔ hénuô, abyacè ki cirya plísè̌ yakhyeklò̌ lǔ pǎ. Kayǎ dố a ní̤bè è́ tè̤cyá̤tè̤dè tôprè̤prè̤nuô, Cò́marya myásû̌ní̤ lǔ dố a ki bème̤ è́lốklò̌ ná ǔ. Kayǎ dố Cò́marya zṳ̂́ení̤ lǔ rò a dyé è́lốklò̌ lǔ tôprè̤nuô, Cò́marya kwǐ è́klò̌lố lǔ pǎ.
Jesǔ Dyéo Htwǒhtya Tè̤sipruốsipryǎ
(Matteo 10:34-36)
49 “Vǎ hyǎ vǐtǎ̤ tè̤cirya mi dố hekhuyě hò́. Vǎ thè́zṳ̂́ nò̌û̌htya lǎ hò́ lǔ. 50 Manárò tè̤plwǒhtyě dố vǎ lo plwǒ nuô a opǎ tôcô. Tè̤me̤ yětôcô ki htuô̌talwó híto rò vǎ thè́plò bèkṳ́bèkyǎ̤ nyacò́. 51 Ma thǐ tane̤ ná vǎ phyéhyǎ tè̤pě̤tè̤dwǒ dố hekhu yěnuô è̌? Vǎ hé thǐ꤮, vǎ phyéhyǎ tè̤pě̤tè̤dwǒ má̤to. Vǎ hyǎlya̤ me̤pruốme̤pryǎ tè̤ prè́. 52 Cáhtya khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎ nuô, kayǎ tômuố̤ rò a ki o thè́nyǎ̤ hénuô thè́thuô̌ rò a ki o tôkyě pǎ, dố yě thè́gně rò a ki o tôkyě pǎ rò èthǐ ná èthǐ ki thè́htethè́hǎ ní̤dyé khyědû lǔ pǎ. 53 Èthǐ ná èthǐ ki lṳ sipruốsipryǎ lò̌ lǔ pǎ. Phè̌ tahe ki thè́hte ní̤dyé a phúprè̤khǔ tahe pǎ, rò phúprè̤khǔ tahe ki thè́hte ní̤dyé aphè̌ tahe pǎ. Muố̤ tahe ki thè́hte ní̤dyé phúmò tahe pǎ, rò phúmò tahe ki thè́hte ní̤dyé amuố̤ tahe pǎ, prè̤́prè̤mò tahe ki thè́hte ní̤dyé adya tahe pǎ, rò adya tahe ki thè́hte ní̤dyé a prè̤́prè̤mò tahe pǎ.”
Thè́gně Tè̤shuốtè̤khè̌.
(Matteo 16:2-3, 5:25-26)
54 Jesǔ hé pé̤ kayǎ bè́mṳ tahe, “Bí thǐ myáhtye ò́luố̤tahe htya dố cínuô̌ tôkyě akhè̌nuô, tôphuốtuô̌ thǐ hé dû, ‘Ké̤ kíré̤ cṳ̂ hò́,’ rò ké̤cṳ̂ má̤lakǒ cò́. 55 Rò bí ké̤lathè́ hyǎ dố cílya̤ tôkyě akhè̌nuô, thǐ hé, ‘Ké̤kṳ́ hò́ pǎ,’ rò ké̤kṳ́ má̤lakǒ cò́. 56 Prè̤ cyé̤zò́cò́te̤ byeprè́ ané̤ thǐ꤮, thǐ myá hekhu ná mò́lè̤̌ rò tè̤ ki htwǒhtya phútě pǎnuô thǐ myálwó thè́gněone ré̤ cò́ tadû́rò Cò́marya me̤htwǒhtya tè̤ khǒnyá̤yě tahe angó̤lasánuô, thǐ myálwó thè́gněone ré̤ cyá̤to me̤tě?
Me̤krṳ̂̌klè̌ Nè̤né̤ Ná Prè̤ Dố A Thè́hte Nè̤ Tahe
57 “Tè̤ dố a kòme̤ ná a kòme̤to nuô, thǐ bè sudyǎlya̤ ní̤dyédû thǐ thè́plò. 58 Bí kayǎ dố a thè́hte nè̤ tôprè̤ è́htya nè̤ dố pokáhi akhè̌nuô, yácû́ me̤krṳ̂̌me̤klè̌ pryǎré̤lè́kyǎ è dố klyálo̤nuô. Pǎma a ki è́htya nè̤ dố pokáhi rò prè̤ciryatè̤ ki dyétǎ̤ dǐtû́ nè̤ dố prè̤me̤tè̤phú a takhukǔ pǎ rò a ki dò́nuô̌kyǎ nè̤ dố htò̌kǔ pǎ. 59 Vǎ hé thǐ꤮, nè̤ ki plálǐlò̌bè́ nè̤su yěnuô to hénuôma, nè̤ htebè́ to.”
* 12:9 12:9 Tahehe nuô a hé ná sumwó 12:15 12:15 Kayǎ tahehe rò a hé ná “lò̤̌phǎ” thyáná myangó̤ nuô. Má̤torò “Thè́lò̌ ǔtè̤.”