8
Ũkú ãzí mụlépi Yẹ́sụ̃ trũ rĩ kî
Ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ Yẹ́sụ̃ ri acị́lé tọ̃rọ́mẹ́ kí agâ sĩ ị́jọ́ mgbã Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ rĩ ũlũ trũ. Ímbáꞌbá mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ mụ kí ĩꞌdi trũ, ũkú ãzí ándrá ĩꞌdi ꞌbã úríndí ũnzí adrójó ãzíla ĩꞌdi ꞌbã adrílé ãyánĩ sĩ ꞌdĩ mụ kí vâ ĩꞌdi abe ĩndĩ; Mãríyámũ, (umvelé Mãgãdẽlénã rĩ), úríndí ũnzí ázị̂rị̃ adrojó ala gá rĩ. Jũwánã ágô rụ́ la Cụ́zã ándrá ꞌbá ãzị́ ngalépi Hẽródẽ drị́ko gá rĩ; ãzíla Sũzánã, ũkú ãzí ũꞌbí la abe ãko ĩꞌbadrị̂ kí fẽlépi Yẹ́sụ̃ kí ãzã kojó ímbáꞌbá ĩꞌdidrị̂ abe rĩ.
Ị́jọ́ uꞌbélé ꞌbá ũri kpẹ̃lépi rĩ drị́ rĩ
(Mãtáyõ 13:1-9; Mãrákõ 4:1-9)
ꞌBá ri kí amụ́lé Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé angájó tọ̃rọ́mẹ́ kí agâlé, ꞌbá kí mụ calé ũꞌbí ru ꞌbo, Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ uꞌbéŋá ꞌdĩ ꞌi. “Ụ́ꞌdụ́ ãzí sĩ ágọ́bị́ ãzí fũ mụlé ũri kpẹ̃lé, ĩꞌdi ꞌbã ũri kpẹ̃ agá ámvụ́ agá ꞌdâ, ãzí rĩ ꞌde kí gẹ̃rị̃ tị gá, âtu kí pá sĩ, ãriŋa ꞌbụ̃ gá rĩ ti kí kí rá. Ãzí rĩ uꞌde kí ãngũ írãkí ru rĩ agá, kí mụ angálé ꞌbo, uja kí ꞌilé rá ãngũ ãcí sĩ.
“Ũri ãzí rĩ uꞌde kí ãvúkí ụ̃cị́kị́ trũ rĩ agá, zo kí ãvúkí ụ̃cị́kị́ trũ rĩ abe ãlu inzí kí ízókí la kí vu kí kí ra. Ãzí rĩ uꞌde kí ụ̃nọ́kụ́ vũ ĩzá trũ rĩ agá, zo kí rá ka kí ífí túrú ãlu.” Yẹ́sụ̃ de ị́jọ́ jọ agá, “ꞌBá bị́lẹ́ trũ ị́jọ́ arelépi rĩ ꞌbã are ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi.”
Ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ kí ꞌbã ífí
(Mãtáyõ 13:10-17; Mãrákõ 4:10-12)
ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ zị kí Yẹ́sụ̃ ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní yã rĩ sĩ. 10 Umvi kí, “Úfẽ nị̃táŋá ị́jọ́ zị̃lé zị̃-zị̃ Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ ꞌbụ̃ gá rĩ drị̂ ĩminî, wó ꞌbá ãzí rĩ ꞌbaní ĩꞌdi amụ́ ị́jọ́ uꞌbéŋá agâ sĩ,
“ ‘Mịfị́ la kí adru mgbọ ndre kí ãngũ ku,
kí are la rá vã kí ífí la ku.’
Yẹ́sụ̃ icé ị́jọ́ uꞌbéŋá ꞌbã ífí
(Mãtáyõ 13:18-23; Mãrákõ 4:13-20)
11 “Ị́jọ́ uꞌbélé rĩ ꞌbã ífí íni: ũri ĩꞌdi ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌi. 12 Ũri ꞌdelépi gẹ̃rị̃ tị gá rĩ icé ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi rá ꞌbo, Sĩtánĩ ꞌbã amụ́jó ꞌdụjó la kí ásị́ gá ꞌdâ rá, kí ụtrị́jó ꞌbã ãꞌị̃ kí ku ꞌbã pa kí vâ sĩ ru ku rĩ. 13 Ũri ꞌdelépi írãkí agá rĩ kí ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi ãꞌị̃lépi la ãyĩkõ sĩ wó fi kí ásị́ la agâlé álị́ ku rĩ kî; kí ãꞌị̃ la sáwã wereŋá sĩ wó ị́jọ́ drĩ kí ụ̃ꞌbị̃ ꞌbo kí aꞌdé rá. 14 Ũri ꞌdelépi ụ̃cị́kị́ agá rĩ icé ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi rá, ꞌbo ũrãtáŋá ãzíla málĩ ãyĩkõ ụ̃nọ́kụ́ ꞌdĩ agá rĩ la kí inzí, ꞌbo ũri kí agá rĩ la ãfũ mũnímũní ru. 15 Ũri ꞌdelépi ụ̃nọ́kụ́ múké rĩ agá rĩ kí ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ arelépi rá, tã la mbalépi ásị́ múké ãzíla mgbã rĩ agá kpere ĩꞌdi ꞌbã ífí ka agá rĩ ꞌi.
Tárã akulé ãkójó sĩ rĩ
(Mãrákõ 4:21-25)
16 “ꞌBá kí tárã tị ꞌbã adru tị akulé ãkójó sĩ jõku zị̃jó la gbọ́lọ́ ị̃ndụ́ gá ku. Kí ĩꞌdi ꞌbã rá la ãngũ ĩꞌdiní sĩ ãngũ jijó rĩ agá, ꞌbá drĩ kí sĩ afí jó agá ꞌdõlé kî sĩ ãngũ ndre. 17 Ãko zị̃lé zị̃-zị̃ rĩ ála drụ́zị́ ĩꞌdi iꞌda tọndọlọ, jõku ãko aꞌbólé aꞌbô rĩ kí ála kí drị̃ gá ị́jọ́ nị̃ rá ãzíla ála ĩꞌdi ꞌbã ãngũ ule gá. 18 Ĩmi adru mịfị́ trũ ị́jọ́ ĩmĩ arelé rĩ sĩ, ãꞌdusĩku ꞌbá adrulépi ãko trũ rĩ ní ála ãzíla ũꞌbã drị̃ la gá, wó ꞌbá ãko kóru rĩ drị́ ĩꞌdi ũrãlé trũ adrujó ĩmbíráŋá rĩ ála ꞌdụ la ĩꞌdi drị́ ꞌdâ rá.”
Yẹ́sụ̃ ãndrẽ kí ádrị́pịka abe
(Mãtáyõ 12:46-50; Mãrákõ 3:31-35)
19 Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãndrẽ kí ádrị́pịka abe amụ́ kí ĩꞌdi rụ́, wó icó kí ĩꞌdi ndrelé ku ãꞌdusĩku ꞌbá kí ũꞌbí-ũꞌbí. 20 ꞌBá ãzí jọ ĩꞌdiní, “Mî ãndrẽ kí mí ádrị́pịka abe utu kí pá ãmvé ꞌdõ, lẽ kí ími ndrelé.” 21 Yẹ́sụ̃ umvi, “Mâ ãndrẽ ãzíla má ádrị́pịka kí ꞌbá ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ rĩ arelépi vâ ãzị́ la ngalépi rá rĩ kî.”
Yẹ́sụ̃ atrị ãlụ́kụ́kụ̃
(Mãtáyõ 8:23-27; Mãrákõ 4:35-41)
22 Ụ́ꞌdụ́ ãlu Yẹ́sụ̃ jọ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ãza kí mĩrĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ.” Fi kí dó íꞌbó agá iꞌdó kí dó mụlé. 23 Ĩꞌbã kí mụ agá ụ́ꞌdụ́ ꞌbe Yẹ́sụ̃ rá. Gbõgbõ ãlụ́kụ̃ ũkpó la iꞌdó lilé mĩrĩ agá ꞌdãá, ị̃yị́ iꞌdó ru gbãlé íꞌbó agá, iꞌdó dó sĩ ꞌdelé ị̃yị́ ị̃ndụ́ ị́jọ́ acá dó ũnzí. 24 Ímbáꞌbá, mụ kí Yẹ́sụ̃ ingalé jọ kí “Ãmbógó la! Ãmbógó la! Ãma úgólé ịmvụ́lé ꞌdõ fô!” Yẹ́sụ̃ angá ụrụgá, angá ãlụ́kụ̃ drị̃ gá ãzíla ị̃yị́ ungalépi tũlãtũlã rĩ drị̃ gá uri rá ãzíla ãngũ ịgbẹ dó ndrú. 25 Jọ dó ꞌbá ĩꞌdi bã imbálé rĩ ꞌbaní, “Ãꞌị̃táŋá ĩmidrị́ rĩ íngõlé yã?” Wó ri kí ụ̃sụ̃lé ụ̃sụ̃ ãzíla idé kí vâ ụ̃rị̃ sĩ ụzị kí ru kí drĩdríŋĩ gá, “ꞌBá ꞌdĩ ãmgbã rĩ gá ãꞌdi ꞌi? Uzálépi ãlụ́kụ̃ drị̃ gá ãzíla ị̃yị́ ungalépi tũlãtũlã ꞌdĩ ꞌbã kí tị la arejó rá rĩ?”
Yẹ́sụ̃ adrí ꞌbá úríndí ũnzí trũ azalépi aza-azâ rĩ
(Mãtáyõ 8:28-34; Mãrákõ 5:1-20)
26 Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe za kí ãngũ Gẽrãsénĩ gá angájó Gãlị́lị̃ gá ꞌdĩ ru ndrelépi ãlu ꞌá ꞌdã sĩ rĩ be rĩ. 27 Yẹ́sụ̃ la mụ asị́lé íꞌbó agá ị̃yị́tị gá ꞌdãá, ágọ́bị́ úríndí ũnzí trũ rĩ amụ́ drị̃ ụfụlé ĩꞌdi be angájó tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã agâlé. Ágọ́bị́ ꞌdã ri uꞌálé pílílí ru, jó kóru ụ́ꞌdụ́ ãzo rú, wó rá la ị̃nádrị̃ ꞌbã ụ̃jị́gọ́ agâ sĩ. 28 Ĩꞌdi mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé ꞌbo, iꞌdó uzálé ꞌbe ru Yẹ́sụ̃ pálé gá jọ, “Yẹ́sụ̃ Ãdróŋá ụrụgá ãndânĩ rĩ ꞌbã Ngọ́pị, ílẽ má rụ́ ãꞌdu yã? Má aꞌị́ mi áma idéjó ũnzí ku.” 29-31 Pâlé ũꞌbí úríndí ũnzí ri ĩꞌdi ĩcãndĩlé ũkpó sĩ mãbụ́sụ̃ rú táni ĩꞌdi pá umbéjó drị́ abe ímve sĩ tí, ĩꞌdi kí ayụ rá, kí vâ ĩꞌdi dro ãngũ kõtórõ rú ásé agá ꞌdã gâlé. Yẹ́sụ̃ zị ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌi, “Ími rụ́ ãꞌdi ꞌi?” Umvi ĩꞌdi, “Áma rụ́ wẽwẽ rú ꞌi” ãꞌdusĩku úríndí ũnzí wẽwẽ rú fi kí ĩꞌdi drị̃kã gá nĩ. Ágọ́bị̂ jọ ị́jọ́ ꞌdĩ íni la ãꞌdusĩku Yẹ́sụ̃ lẽ úríndí ũnzí ĩꞌdi drị̃kã gá rĩ ꞌbã fũ kí ándrá rá. Úríndí ũnzí ꞌdã aꞌị́ kí Yẹ́sụ̃ siri-siri ꞌbã pẽ kí tị ꞌbụ́ kị́rị́ ꞌdã agâlé ku.
32 Úríndí ũnzí ꞌbã kí mãmálá Yẹ́sụ̃ ꞌbã aꞌbe kí mụlé filé ĩzõgó kí agá, ãꞌị̃ ĩꞌbaní rá. 33 Úríndí ũnzí ãfũ kí ágọ́bị̂ agâlé, mụ kí filé ĩzõgó kí agâlé, ĩzõgó ũꞌbí ꞌdĩ kpẹ̃ kí rị̃ cẹ̃lé ꞌbé ꞌbã ãngũ cị́kị́cị́kị́ ꞌdã gâ sĩ uꞌdelé ịmvụ́lé mĩrĩ agâlé.
34 Ãgọbị ĩzõgó kí ucélépi rĩ kí mụ ị́jọ́ ru idélépi ꞌdã kí ndrelé ꞌbo, ce kí ru ụ́ngụ́ sĩ mụlé ị́jọ́ ꞌdĩ lũlé tọ̃rọ́mẹ́ gâlé ãzíla ꞌbá andre la gá ꞌdãá rĩ ꞌbanî. 35 ꞌBá ꞌdã ãfũ kí amụ́lé ị́jọ́ ru idélépi ꞌdã kí ndrelé, kí mụ amụ́lé Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé ꞌbo, ịsụ́ kí ágọ́bị́ úríndí ũnzí ꞌbã kî sĩ ãfũjó ĩꞌdi rụ́ rá rĩ ri Yẹ́sụ̃ ꞌbã pálé gá bõngó trũ ãzíla úŋmĩ ị́jọ́ ũrãlépi múké rĩ agá, wó idé kí pírí ụ̃rị̃ sĩ. 36 ꞌBá ị́jọ́ ru idélépi ꞌdã ndrelépi cé rĩ nze kí ị́jọ́ ágọ́bị́ úríndí ũnzí trũ ꞌdĩ adrí íngoní ru yã rĩ vú ꞌbá ꞌbaní nĩ. 37 ꞌBá Gẽrãsénĩ gá ꞌdãá rĩ aꞌị́ kí Yẹ́sụ̃ ꞌi ãngũ aꞌbejó rá ãꞌdusĩku ụ̃rị̃ fi kí ásị́ gá ambamba. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ fi dó íꞌbó agá aꞌbe dó sĩ ãngũ ꞌdã rá. 38 Ágọ́bị́ úríndí ũnzí ꞌbã kí aꞌbelé rá ꞌdĩ aꞌị́ Yẹ́sụ̃ ꞌi jọ, “Lẽ ámụ mí be ĩndĩ.” Wó Yẹ́sụ̃ pẽ ĩꞌdi tị jọ, 39 “Ígõ vúlé lị́cọ́ gâlé, ãzíla ínze ꞌbâ ꞌbaní ị́jọ́ Ãdróŋâ ꞌbã idélé mínî ꞌdĩ vú.” Ágọ́bị̂ mụ dó rá ãzíla nze dó ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã idélé ĩꞌdiní ꞌdĩ kí vú táwụ̃nị̃ agá ꞌdãá pírí.
Yáyị̃rọ̃ ị̃zẹ́pị kí ũkú Yẹ́sụ̃ ꞌbã bõngó tị alólépi rĩ be
(Mãtáyõ 9:18-26; Mãrákõ 5:21-43)
40 Yẹ́sụ̃ la mụ gõlé ị̃yị́ ꞌbã gọ́rọ̃tị́yọ̃ ãzí rĩ gâlé ꞌbo, ꞌbá ꞌdãá ꞌdĩ aꞌị́ kí ĩꞌdi ãyĩkõ sĩ ãꞌdusĩku ri kí pírí lú ĩꞌdi ũtẽlé. 41 Ágọ́bị́ ãzí rụ́ la Yáyị̃rọ̃ ꞌi acá dô; ĩꞌdi ándrá ãmbógó ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ ãni la. Amụ́, ꞌbe ru Yẹ́sụ̃ pálé gá ãzíla aꞌị́ Yẹ́sụ̃ ꞌi ꞌbã mụ ꞌí drị́ko gâlé. 42 Ãꞌdusĩku ị̃zẹ́pị̃ lú ãlu-mgbí ílí trũ mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ rĩ lẽ drãlé drã-drã. Yẹ́sụ̃ ꞌbã mụ agá ꞌdâ, ꞌbá ũꞌbíkãná ꞌde kí ĩꞌdi vú gâ sĩ ãzíla mụ kí ĩꞌdi ũŋmĩ trũ kũtrú-kũtrú. 43 Ũkú ãzí ãrí ꞌbã rajó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá drị̃ cịlépi ílí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ la cí, ũkú ꞌdĩ iza ãko ĩꞌdi trũ adrujó rĩ kí pírí sĩ írúwá ndrụ̃jó wó ꞌbá írúwá fẽlépi ĩꞌdiní sĩ adríjó rá la ãluŋá la ꞌdáyụ. 44 Afí ꞌbá ũꞌbí ꞌdã kí agâ sĩ Yẹ́sụ̃ ũngúkú gá ꞌdãá, aló ĩꞌdi ꞌbã bõngó tị cọtị ãrí ralépi ꞌdã tu pá cí. 45 Yẹ́sụ̃ zị, “Ãꞌdi aló ma nĩ?” ꞌBá pírí ãꞌị̃ kí ku wó Pétẽrõ jọ, “ꞌBá pírí kí ími andre gá ꞌdĩ ãzíla kí vâ ími ũŋmĩ sĩ ru aséjó ãni rú ꞌdĩ.”
46 Wó Yẹ́sụ̃ umvi, “ꞌBá ãzí aló ma rá, ánị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi áma ũkpõ ꞌbã fũjó rĩ sĩ.” 47 Ũkú ꞌdĩ la mụ ndrelé la icó dó ru nzelé ũní ku, akó drị̃ amụ́lé ụrụꞌbá yãŋâ trũ kpãkpã ꞌbe ru Yẹ́sụ̃ pálé gá. ꞌDãá ꞌbá pírí kí mẹ́lẹ́tị gá, nze ĩꞌdiní ị́jọ́ ꞌí aló ĩꞌdi ãꞌdu sĩ yã rĩ vú ãzíla ãrí ika aꞌbe ꞌi cọtị rá ꞌî Yẹ́sụ̃ ꞌbã bõngó tị alójó rĩ sĩ. 48 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌdiní, “Mâ ị̃zẹ́pị, ãꞌị̃táŋá mídrị̂ fẽ míní adrílé nĩ. Ímụ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ.”
49 Yẹ́sụ̃ ꞌbã drĩ ị́jọ́ jọ agá ꞌdâ, ágọ́bị́ ãzí ị́jọ́ ujílépi la angá Yáyị̃rọ̃ drị́ko gâlé jọ ĩꞌdiní “Mí ĩcõcõŋã ꞌbá ꞌbá imbálépi rĩ ị̃dị́ ku, ãꞌdusĩku mî ị̃zẹ́pị drã ꞌbo.” 50 Wó Yẹ́sụ̃ are ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi jọ Yáyị̃rọ̃ ní, “Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku mí ãꞌị̃ mî ị̃zẹ́pị la acá múké rá.” 51 Ĩꞌdi mụ acálé jó tị gá ãni rú ꞌbo, ãꞌị̃ ꞌbá ãzí ꞌbã fi îvú gâ sĩ ku pẽ lú Pétẽrõ ꞌi, Yõhánã ꞌi, Yãkóꞌbõ ꞌi ãzíla ĩzóŋâ ꞌbã átẹ́pị kí ãndrẽ be. 52 ꞌBá pírí ꞌdãá rĩ kí dó awá agá ĩzóŋâ ꞌbã drãŋá sĩ. Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ĩyãŋã áwáŋâ trũ. Ĩzóŋâ drã ku. Ĩꞌdi ụ́ꞌdụ́ ko.” 53 ꞌBá ꞌdĩ kí pírí gụ kí ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé rĩ sĩ gụ̃gụ̃ ãꞌdusĩku ĩꞌbã kí nị̃jó la ĩzóŋâ drã ꞌbo rĩ sĩ. 54 Wó Yẹ́sụ̃ arụ́ ĩꞌdi (ĩzóŋâ ꞌi) drị́ gá jọ “Mí angá ụrụgá ꞌdõlé, ĩzóŋá ꞌdĩ!” 55 Ĩzóŋá ꞌdĩ acá ídri rú ị̃dị́, cọtị angá ụrụgá. Yẹ́sụ̃ jọ ĩzóŋâ ꞌbã átẹ́pị ꞌbaní ãndrẽ be ꞌbã fẽ kí ĩꞌdiní ãko ãzí nalé.
56 Ĩzóŋâ ꞌbã átẹ́pị kí ãndrẽ be idé kí ụ̃rị̃ sĩ wó Yẹ́sụ̃ fẽ ĩꞌbaní ãzị́táŋá jọ, “Ĩlũ jõ ꞌbá ãzí ní ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ ku.”
8:10 Ĩsáyã 6:9