Jeju mḛḛ ɓebo Jorijalḛm-tɨ
11
Ree Jeju Jorijalḛm
Mat 21:1-11; Luk 19:28-40; Ja̰ 12:12-19
Lokɨ dꞌisɨ dꞌɔw kɨ ɓebo Jorijalḛm-tɨ ɓá ꞌree ꞌtḛḛ ngɔsi kɨ̀ ɓe kɨ́ Betpaje, kɨ̀ Betani kàdɨ̀ mbal ka̰ kagɨ Olibiye-je-tɨ rəmə, Jeju ulə njéndó né-je liə joo panè: «Ɔwi mḛḛ ngonɓe-tɨ kɨ́ tò nɔ̰̀-si-tɨ kin, rəmə tajinatɨ nè ya a kingəi ngon koro kɨ́ dow al-é al ɓəy kɨ́ ꞌtɔ́-é nangɨ ə ꞌtuti-é, ꞌreei siə. Kinə dow dəjɨ-si panè: “ꞌTuti-é kdɔ ri wa” rəmə idəi-é ꞌpainè ꞌƁaɓe ɓá ge-é ə tajinatɨ nè ya à kin̰ə-é kadɨ-é ree gogɨ*
Beɓa njéndó né-je lé dꞌɔw rəmə dꞌingə ngon koro kɨ́ ꞌtɔ́-é ndaa-tɨ, takəy-tɨ, mbɔ́ rəbɨ-tɨ ə ꞌtutɨ-é tɔ. Dow-je kɨ́ ná̰-je kɨ́ dan dḛ kɨ́ dꞌa̰ lo-é-tɨ lé ꞌdəjɨ-dé ꞌpanè: «To ri ɓá ꞌrai bè wa? ꞌTuti ngon koro kinlé kdɔ ri wa?» Ə dḛ dꞌilə-dé-tɨ titɨ kɨ́ Jeju idə-dé-né lé, rəmə dꞌin̰ə-dé dꞌadɨ dꞌɔw siə.
Beɓa ꞌree kɨ̀ ngon koro lé dꞌadɨ Jeju ə ꞌlabɨ kubɨ-je lə-dé gidɨ-é-tɨ adɨ Jeju isɨ dɔ-tɨ. Dow-je n̰a̰ ꞌlabɨ kubɨ-je lə-dé dɔ rəbɨ-tɨ ə dḛ kɨ́ ná̰-je ꞌtə́tɨ balkəm kagɨ-je kɨ́ mḛḛ ndɔr-je-tɨ ɓá ꞌlabɨ dɔ rəbɨ-tɨ.
Dow-je kɨ́ dꞌɔw kete nɔ̰̀-é-tɨ kɨ̀ dḛ kɨ́ dꞌɔw go-é-tɨ, ꞌtur kəə boy-boy ꞌpanè:
«Kɔsgajɨ tò dɔ Lubə-tɨ! Kadɨ Lubə tɔr ndi-é dɔ dow-tɨ kɨ́ njèree kɨ̀ ri ꞌƁaɓe.
10 Kadɨ Lubə tɔr ndi-é dɔ kɔ̰ɓe-tɨ kɨ́ isɨ ree,
kadɨ-é tɔr ndi-é dɔ kɔ̰ɓe-tɨ lə ka-ji Dabidɨ!
Kɔsgajɨ tò dɔ Lubə-tɨ kɨ́ taá nṵ.»
11 Jeju ɔw ɓebo Jorijalḛm-tɨ takəy-tɨ lə Lubə. Lokɨ oo né-je lay kɨ́ titɨ rəmə, ḛ tḛḛ ɔw Betani kɨ̀ njéndó né-je liə kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo kdɔ ndɔ isɨ il ngá.
Ta lə kote kɨ́ Jeju man-é
Mat 21:18-19
12 Lo aa go-tɨ, lokɨ dꞌində lo ꞌtḛḛ mḛḛ ɓe-tɨ kɨ́ Betani lé ɓo ra Jeju. 13 Beɓa ḛ un kəm-é oo lo kete nɔ̰̀-é-tɨ rəmə, oo kote kɨ́ mbi-é itɨ majɨ ə ɔw gin-tɨ kdɔ koo se nꞌa kingə kandɨ-é wa. Ngà lokɨ tḛḛ gin-é-tɨ rəmə, kandɨ-é goto kdɔtalə to na̰y kandɨ liə al ɓəy. 14 Beɓa Jeju idə kote lé panè: «Nda̰ ɓá dow à kijə kandɨ-i kuso gogɨ al ngá. Njéndó né-je dꞌoo ta liə kɨ́ pa lé.»
Jeju tubə njéragatɨ takəy-tɨ lə Lubə
Mat 21:12-17; Luk 19:45-48; Ja̰ 2:13-22
15 Lokɨ Jeju kɨ̀ njéndó né-je liə ꞌree ꞌtḛḛ Jorijalḛm lé, ḛ ɔw takəy-tɨ lə Lubə rəmə, tubə njéragatɨ-je kɨ̀ njéndogɨ né-je kɔgɨ, titə tablə-je lə njémbəl-na̰ là-je kɨ̀ kagɨ kisɨ-je lə njéragatɨ də-je tilə. 16 Dow káre ya kàrè in̰ə-é adɨ un né dəə-né takəy-tɨ lə Lubə al.
17 Ə ḛ ndó-dé né ə ꞌpanè: ꞌNdàngɨ ꞌpanè:
«Kəy lə-m lé dꞌa ɓa-é kəy pa ta kɨ̀ Lubə kɨ́ tò kdɔ gin dow-je lay;
ngà sə̰i adi təl to kəy kisɨ njéɓogɨ-je.»
18 Njékun dɔ njégugné-je lə Lubə kɨ̀ njéndó dow-je ndukun-je dꞌoo ta liə rəmə ꞌsangɨ kəm rəbɨ tɔl-é, ngà dḛ ꞌɓəl-é kdɔ kosɨ dow-je lay ya néndó liə uwə-dé kɨ̀ ta. 19 Lokɨ kàdɨ̀ ur lé, Jeju ində lo tḛḛ mḛḛ ɓebo-tɨ kɨ̀ njéndó né-je liə.
Kagɨ kote kɨ́ Jeju man-é lé tutɨ kurum
Mat 21:20-22
20 Kɨ̀ ndɔge ta təl-dé-tɨ rəmə, njéndó né-je dꞌoo kɨ́ kote lé ḭ taá ya tutɨ sar tḛḛ njirə-é-tɨ nangɨ. 21 Beɓa mḛḛ Piyər ole dɔ né-tɨ kɨ́ ra-né lé adɨ, idə Jeju panè: Njèndó dow-je né ꞌoo, kote kɨ́ ꞌman-é lé tutɨ kurum tin.
22 Jeju idə-dé panè: «Adi mḛḛ-si Lubə. 23  Ooi majɨ, mꞌa kidə-si rəsɨ kɨ́ kinə dow madɨ idə mbal kin panè: “ꞌƆtɨ kɨ rangɨ lo kin-tɨ ə ꞌɔw ꞌusɨ dan babo-tɨ”, ɓá kinə dowbé lé tadɨ ta dɔ-tɨ al ə adɨ mḛḛ kɨ́ né-é à ra né lé, né-é à ra né ya tɔ.» 24 Gin-é kin ɓá adɨ mꞌidə-si: Né lay kɨ́ sə̰i ꞌdəji mḛḛ ta-tɨ kɨ́ pa kɨ̀ Lubə lé, kadɨ ꞌndai mḛḛ-si ka̰y kɨ́ ingəi né-é ngá, rəmə a kingəi né-é ya tɔ.
25  Ə lokɨ sə̰i a̰i taá kdɔ pa ta kɨ̀ Lubə ɓá ooi tokɨ ɔwi kɨ̀ ta mḛḛ-si-tɨ kɨ̀ dow rəmə, in̰əi go kɔgɨ adi-é kdɔ kadɨ Bɔbɨ-si Lubə kɨ́ isɨ dɔra̰-tɨ in̰ə-né go majal-je lə-si kɔgɨ adɨ-si tɔ.
26 [Ngà kinə in̰əi go majal-je lə madɨ-si-je kɔgɨ al lé, Bɔbɨ-si kɨ́ isɨ dɔra̰-tɨ à kin̰ə go majal-je lə-si kɔgɨ al ya tɔ.]
Ta kɨ́ dɔ tɔ́gɨ-tɨ lə Jeju
Mat 21:23-27; Luk 20:1-8
27 Lokɨ ꞌtəl ree Jorijalḛm gogɨ lé, Jeju ɔw njiyə takəy-tɨ lə Lubə rəmə, njékun dɔ njégugné-je lə Lubə, kɨ̀ njéndó dow-je ndukun-je, kɨ̀ ꞌngatɔ́gɨ-je lə jipɨ-je dꞌɔw rɔ-é-tɨ 28 ə ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: «Ná̰ ɓá adɨ-i tarəbɨ ɓá ꞌra-né né-je kinlé wa? Ná̰ adɨ-i tɔ́gɨ ɓá ꞌra-né wa?» 29 Jeju ilə-dé-tɨ panè: «Mꞌa dəjɨ-si ta káre bè ya par; iləi-mi-tɨ ə mꞌa kidə-si dow kɨ́ adɨ-m tɔ́gɨ mꞌra-né né-je kinlé tɔ. 30 Ja̰ lé to Lubə ɓá ulə-é adɨ ra dow-je batḛm əse to dow-je wa? Iləi-mi-tɨ.» 31 Beɓa dḛ ꞌpa-na̰ ta dan-dé-tɨ ꞌpanè: «Kinə jꞌpainè to Lubə ɓá ulə-é lé ḛ à təl panè kdɔ ri ɓá adi-é mḛḛ-si al wa? 32 Ə kinə jꞌpainè to dow-je ɓá dꞌulə-é ya bè lé, bayawəə … Dḛ ꞌpa bè kdɔ dḛ ꞌɓəl kosɨ dow-je, kdɔ dow-je lay ꞌgə kɨ́ Ja̰ lé to njèpata kɨ́ ta Lubə-tɨ kɨ́ tɔgrɔ-tɨ.» 33 Beɓa dḛ dꞌidə Jeju ꞌpanè: «Jꞌgə al.» Rəmə Jeju idə-dé panè: «Ma̰ kàrè mꞌa kidə-si dow kɨ́ adɨ-m tɔ́gɨ ɓá mꞌra-né né-je kinlé al ya tɔ.»
* 11:3 11:3 Ta lə kin̰ə koro kinlé mḛḛ mbete-je-tɨ kɨ́ ndàngɨ kɨ̀ ji-dé kɨ̀ ta grɛkɨ lé, ꞌná̰-je ꞌndàngɨ-tɨ ꞌpanè to ꞌɓa njèkoro lé ɓá à kin̰ə-é kadɨ dꞌɔw siə dꞌadɨ Jeju ə kɨ́ madɨ rəmə ꞌpanè to Jeju ɓá à kin̰ə koro lé kadɨ təl ree rɔ ꞌɓa-é-tɨ gogɨ. 11:23 11:23 Mat 17:20; 1Kɔ 13:2 11:25 11:25 Mat 6:14,15 11:26 11:26 Ta-je kɨ́ tò mbunə̰ né-tɨ kinlé [ … ] goto mḛḛ mbete-je-tɨ kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ dan-tɨ-je kɨ́ ꞌndàngɨ kɨ̀ ji-dé kɨ̀ ta grɛkɨ.