14
Sɨkɨ̱ já káka'a̱n‑i sɨ́ɨn yu'u
1 Ndúkú ndéé‑ró jíín tú'un kúndá'ú ini̱ tá'an, te kuítú iní‑ro̱ ndúkú‑ró táká ta'u̱ já'a Espíritu, ko kánúú‑gá ja̱ káni‑ró tú'un.
2 Chi cha̱a ká'a̱n‑de sɨ́ɨn yu'u, jíín Dios ká'a̱n‑de, nasu̱ jíín ñáyɨvɨ, chi̱ tú ní ɨɨn cha̱a júku̱'un ini̱ na̱ún ká'a̱n‑de, chi̱ jíín Espíritu ká'a̱n‑de tu̱'un sa̱'í.
3 Ko cha̱a jáni tu̱'un, jíín ñáyɨvɨ ká'a̱n‑de, chi̱ skuá'nu‑de ña̱yɨvɨ‑ún, te ká'a̱n ká'nu‑de, te ká'a̱n ndéé‑de jíín‑i.
4 Cha̱a ká'a̱n sɨ́ɨn yu'u, skuá'nu‑de máá‑de, ko cha̱a jáni tu̱'un, chi̱ tɨku'ni̱ skuá'nu‑ga̱‑de.
5 Játa'a̱n ini̱‑ri̱ ja̱ táká‑ro̱ ná kúu ka'a̱n‑ro̱ sɨ́ɨn yu'u, ko kánúú‑gá ja̱ káni‑ró tú'un, chi̱ ñá'nu‑ga̱ cha̱a jáni tu̱'un vásá cháa ká'a̱n sɨ́ɨn yu'u, te nú tú násama‑de tu̱'un‑ún, náva̱'a kua'nu‑ga̱ tɨku'ni̱ sá'a‑de jíín.
6 Ñáni̱, vina te nú jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te ka'a̱n‑ri̱ sɨ́ɨn yu'u jíín‑ró, na̱ún tiñu ní'i̱n já kúu róó, nú tú ka'a̱n‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ni̱ kenda ndiji̱n, xí ɨ́ɨn tu̱'un ndíchí, xí ɨ́ɨn tu̱'un stá'a̱n‑ri̱.
7 Ió ndija ndatíñu kánda̱a tí'íú já kásá'a ndusu̱, nátu̱'un xkuili xí guitarra. Te nú tú sɨ́ɨn sɨ́ɨn nota ndé'e̱, ndasa kuni̱‑yo̱ ndé yaa̱ jíku‑de jíín xkuíli, xí jíín guitarra‑ún.
8 Te nú corneta tú ndé'e̱ kájí, te ndé cha̱a sátu̱'a‑de máá‑de ja̱ kuátá'an‑de núsáá.
9 Suni súan róó jíná'an‑ró, nú ká'a̱n‑ro̱ sɨ́ɨn yu'u, te nú tú kájí ká'a̱n tu̱'un‑ún, te ndasa juku̱'un ini̱‑i na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ro̱ núsáá, chi kua̱chi tɨsɨ̱'vɨ́‑ró stɨ́vɨ́‑ró.
10 Kua'a̱ núu̱ yú'u íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ná sá'a‑yó cuenta, te ta̱ká júku̱'un ini̱ cha̱a jiní.
11 Nú ruu̱ tú júku̱'un ini̱‑ri̱ yu'u ká'a̱n ɨɨn cha̱a, te kúu‑ri̱ cha̱a jíká núu̱ cháa ká'a̱n‑ún. Te cha̱a ká'a̱n‑ún, suni kúu‑de cha̱a jíká núu̱‑rí.
12 Suni súan róó ja̱ á kájítú iní‑ro̱ ní'i̱n‑ro̱ tá'u̱ Espíritu, ná ndúkú ndéé‑ró náva̱'a skuá'nu va̱'a‑ró tɨ́ku'ni̱ jíín.
13 Ja̱ yúán nú ká'a̱n ɨɨn cha̱a sɨ́ɨn yu'u, ná kakán ta'u̱‑dé nuu̱‑yá náva̱'a kuu nasama‑de tu̱'un.
14 Chi̱ nú ruu̱ kaka̱n ta'u̱‑rí jíín tú'un sɨ́ɨn yu'u, ini̱ añú‑ri̱ kúu ja̱ jikán ta'u̱, ko nú tú júku̱'un kutɨ iní‑ri̱, tú na̱ tiñu.
15 Ndasa sá'a‑ri̱ núsáá. Ná kakán ta'u̱‑rí ini̱ añú‑ri̱, ko suni ná kakán ta'u̱‑rí jíín tú'un júku̱'un ini̱. Ná káta‑ri̱ ini̱ añú‑ri̱, ko suni ná káta‑ri̱ jíín tú'un júku̱'un ini̱.
16 Chi̱ nú máni tu̱'un jiní máá‑ró jíín añú‑ro̱ nákuatá'ú‑ró jíín, te ɨɨn cha̱a tú tu̱'a, ndasa kuni̱‑de ka'a̱n‑de amén nuu̱ tú'un nákuatá'ú‑ró‑ún, chi̱ tú jiní kutɨ‑dé na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ro̱.
17 Chi̱ róó, bueno nákuatá'ú ndíja‑ró, ko ɨnga̱ cha̱a‑ún, tú já'nu tu̱'un ini̱‑de sá'a.
18 Nákuatá'ú‑rí nuu̱ Dios, ja̱ tɨnɨ́‑ga̱ yu'u ká'a̱n‑ri̱ vásá táká róó.
19 Ko nuu̱ tɨ́ku'ni̱, chi̱ máá ú'u̱n‑ni tu̱'un ja̱ júku̱'un ini̱‑ri̱ jíín, játa'a̱n ini̱‑ri̱ ka'a̱n‑ri̱, náva̱'a suni stá'a̱n‑ri̱ nuu̱ sáva‑ga̱ cha̱a, vásá já ká'a̱n‑ri̱ uxi̱ mil tu̱'un sɨ́ɨn yu'u.
20 Ñáni̱, ma̱ kóo‑ró nátu̱'un su̱chí lúlí jíín tú'un júku̱'un ini̱‑ro̱. Chi̱ sua koo‑ró nátu̱'un su̱chí lúlí jíín tú'un ñáá, ko ná yíja va̱'a‑ró jíín já jiní tuní‑ro̱.
21 Súan yóso núu̱ ley: Jíín cháa ká'a̱n sɨ́ɨn yu'u, te jíín sáva‑ga̱ cha̱a ká'a̱n tu̱'un jíká, súan ka'a̱n‑ri̱ jíín ñáyɨvɨ yá'a, ko va̱sa súan te ni ma̱ kúni so̱'o‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, áchí máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí.
22 Ja̱ yúán táká yu'u, máni tuni̱‑ni kákuu nuu̱ cháa tú kákandíja, nasu̱ núu̱ cháa kákandíja. Ko tu̱'un jáni‑yó, tuni̱ nuu̱ cháa kákandíja kúu‑ún, nasu̱ núu̱ cháa tú kákandíja.
23 Núsáá te nú ta̱ká tɨku'ni̱ ndutútú ɨ́ɨn‑ni lugar, te ta̱ká súan ka'a̱n sɨ́ɨn sɨ́ɨn yu'u, te yúan ja̱koyo cha̱a tú tu̱'a xí cháa tú kákandíja, á tú ka'a̱n‑de ja̱ kánda̱a tachi̱‑ro̱.
24 Ko nú ta̱ká‑ro̱ kájani‑ró tú'un, te kɨ̱vɨ ɨɨn cha̱a tú kándíja xí ɨ́ɨn cha̱a tú tu̱'a, te kuni̱‑de kua̱chi máá‑de, sá'a ta̱ká‑ro̱, te ndandúkú víi‑dé sɨkɨ̱ máá‑de, sá'a ta̱ká‑ro̱.
25 Te tu̱'un jáni sa̱'í ini̱ añú‑de kenda ndiji̱n. Yúan‑na te jukuiñi̱ jítɨ́‑de te chiñú'ún‑de Dios. Te kani ndaa̱‑de tu̱'un ja̱ ncháá ndija Dios jíín‑ró.
26 Ñáni̱, ja̱ yúán nú kándutútú‑ró, te ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró íó ɨɨn yaa̱ kata‑ró, íó tu̱'un stá'a̱n‑ro̱, íó sɨ́ɨn yu'u ká'a̱n‑ro̱, íó tu̱'un sa̱'í ká'a̱n ndiji̱n‑ro̱, íó ja̱ násama‑ró tú'un sɨ́ɨn yu'u. Ndɨ'ɨ ná sá'a‑ró jíná'an‑ró náva̱'a skuá'nu tá'an‑ró.
27 Te nú íó cha̱a káka'a̱n sɨ́ɨn yu'u, ná kóo tu̱'un‑ún ja̱ jíín úu̱‑de xí jíín uní‑de. Ko ɨɨn‑ni‑de ɨɨn‑ni‑de ná ká'a̱n. Te ɨɨn‑de ná násama‑de tu̱'un sɨ́ɨn yu'u.
28 Te nú túu cha̱a nasama tu̱'un íó, ná kasú‑de yu'u‑dé nuu̱ kándutútú‑ró‑ún núsáá. Te ná ká'a̱n máá‑de ja̱ máá‑de jíín Dios.
29 Suni súan cha̱a kájani tu̱'un, ná ká'a̱n uu̱ xí uní‑de, te sava‑ga̱‑de ná nándúkú víi‑dé‑ún.
30 Te nú ɨnga̱ cha̱a kánchaa̱‑ún, a ni̱ jini̱ ndiji̱n‑de yaku̱ tu̱'un sa̱'í, te cha̱a ni̱ kejá'á ná kasú‑de yu'u‑dé.
31 Chi ta̱ká‑ro̱ kuu kani‑ró tú'un ɨɨn‑ni‑ró ɨɨn‑ni‑ró, náva̱'a ná kútu̱'a ta̱ká‑ro̱, te ndundéé iní ta̱ká‑ro̱.
32 Te ini̱ añú ta̱ká cha̱a kájani tu̱'un, kájandatu̱ nuu̱ máá cháa kájani tu̱'un‑ún.
33 Chi̱ Dios, nasu̱ Dios sávaa̱ kúu‑ya̱, chi̱ sua vi̱ndáa̱ vinené sá'a‑ya̱. Te nátu̱'un kásá'a‑i nuu̱ táká tɨku'ni̱ cha̱a ndoo,
34 súan ná kasú ta̱ká ñasɨ́'ɨ́ yu'u‑ñá nuu̱ kándutútú‑ró. Chi̱ tú permiso ka'a̱n‑ña, chi̱ nasu̱ ñá'nu‑ga̱ kúu‑ña nátu̱'un ká'a̱n ley.
35 Te nú kutu̱'a‑ña ɨ́ɨn tu̱'un kákuni̱‑ña, te onde̱ ve'e ná kaká tu̱'ún‑ña máá yíi‑ñá, chi̱ tuka̱ nuu̱ kúu nú ka'a̱n ɨɨn ñasɨ́'ɨ́ núu̱ kándutútú‑i.
36 Á nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró ní kenda tu̱'un Dios, xí níni nuu̱ máá‑ni‑ró ní jaa̱ tu̱'un‑ya̱ náún.
37 Te nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un kúu‑de, xí jíka Espíritu jíín‑de, ná chú'un va̱'a ini̱‑de, chi̱ tiñu ni̱ tá'ú máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu tu̱'un cháa‑ri̱ nuu̱‑ro̱.
38 Ko cha̱a tú játú'ún tú'un yá'a, suni tú játú'ún‑yó‑de.
39 Ñáni̱, ja̱ yúán ná kuítú iní‑ro̱ káni‑ró tú'un jíná'an‑ró, te ma̱ kasú‑ro̱ núu̱ cháa ká'a̱n sɨ́ɨn sɨ́ɨn yu'u.
40 Ko ñúkúún ná sá'a kájí‑ró táká tiñu jíná'an‑ró.