11
1 Kuña ká'nu ini̱‑ro̱ ná ká'a̱n‑ri̱ ɨɨn tí'li̱ tu̱'un katachi̱ jíín‑ró. Kuña ká'nu ini̱‑ro̱ núsáá vii̱.
2 Chi̱ kúkuíñí‑ri̱ ja'a̱‑ro̱ jíín tú'un kuíñí Dios, chi ni̱ ja'ncha̱‑ri̱ tu̱'un ja̱ stánda'a‑rí róó jíín ɨ́ɨn‑ni yii, kúu máá Cristo, te stá'a̱n‑ri̱ róó nuu̱‑yá nátu̱'un ɨɨn ña'an jáá íi̱.
3 Ko nátu̱'un koo̱, ni̱ xndá'ú‑tɨ́ Eva jíín tú'un ndíchí‑tɨ́, súan yú'ú‑ri̱ jíín‑ró ja̱ sánaa te sa̱na nuu̱ já jiní tuní‑ro̱, te sanaa te sía̱‑ro̱ modo kájí, modo ndoo, ja̱ káchiñú'ún‑ró Cristo.
4 Chi̱ nú ɨnga̱ cha̱a chaa̱, te kani‑de tu̱'un ɨnga̱ Jesús nuu̱ já á ni̱ ka̱jani‑ri̱ nuu̱‑ro̱, xí nú kuatá'ú‑ró ɨngá espíritu nuu̱ já á ni̱ ka̱jatá'ú‑ró, xí ɨngá tu̱'un nuu̱ já á ni̱ ka̱chu'un ini̱‑ro̱, a jiní‑ri̱ ja̱ bueno kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín.
5 Chi̱ apóstol yúan, va̱sa kúñá'nu xaa̱n‑dé ká'a̱n‑de, ko tú kánúú kútɨ‑dé kanduu̱‑de ruu̱, jáni ini̱‑ri̱.
6 Chi va̱sa tú jáku̱ta'a̱n ka'a̱n‑ri̱, ko ndíchí‑rí, te ndivii táká ya̱'á, a ni̱ ka̱stá'a̱n kájí‑rí nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró.
7 Te ruu̱, ni̱ na̱sásúchí‑rí máá‑rí náva̱'a kendo̱o jíñú'ún‑ró, te tú ní xíkó‑rí tu̱'un Dios nuu̱‑ro̱. Te kua̱chi ni̱ kɨ̱vɨ‑ri̱ ja̱ ní sá'a‑ri̱ súan náún.
8 Ni̱ tevíchí‑rí sava‑ga̱ tɨku'ni̱ ja̱ ní tɨɨn‑ri̱ xu̱'ún‑i, náva̱'a jaa̱‑ri̱ kuatíñu‑ri̱ nuu̱‑ro̱.
9 Chi ná kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró núú, te ni̱ nandɨ'ɨ‑ri̱ yaku̱ na̱jíín, ko tú ní stáa‑ri̱ sɨkɨ̱ ní ɨɨn‑ró. Chi va̱sa ni̱ nandɨ'ɨ‑ri̱, ko ñani̱‑yo̱ já ní kikoyo‑de ichi ñúu̱ Macedonia, ni̱ kaja̱'a kua'a̱‑dé nuu̱‑rí. Te tú ní stá'a̱n kutɨ‑rí róó jíná'an‑ró, te ni ma̱ sá'a‑ri̱.
10 Te jíín tíñu yá'a ná sátéyíí‑rí máá‑rí. Ma̱ kasú‑de nuu̱‑rí ja̱ súan ka'a̱n‑ri̱ nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Acaya núsáá, chi tu̱'un ndija Cristo ká'a̱n‑ri̱.
11 Te naja̱. Tú kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó náún. Máá Dios, a jiní‑ya̱.
12 Ko sá'a‑ga̱‑ri̱ tiñu sá'a‑ri̱ yá'a, chi cha̱a‑ún, kásátéyíí‑de máá‑de, kándúkú‑de cuestión, káka'a̱n‑de ja̱ ɨ́ɨn núú‑ni kásátiñu‑de jíín‑rí, ko ma̱ kúndéé‑de, chi̱ kasu̱‑ri̱ nuu̱‑dé.
13 Chi cha̱a yúan, apóstol falso kákuu‑de. Te máni káxndá'ú‑de jíín tíñu kásá'a‑de. Ko kásá'a‑de máá‑de ja̱ apóstol Cristo kákuu‑de.
14 Nasu̱ tíñu naa iní‑yo̱ ndé'é‑yó kúu, chi̱ suni máá Satanás, násama máá, te ndúu ndajá'a̱ ndíi ncháa̱.
15 Ja̱ yúán, nasu̱ tíñu káxáan kúu, chi cha̱a kájatíñu nuu̱ já'ú, kánasá'a‑de máá‑de, te kásá'a‑de ja̱ cháa kájatíñu ndaa̱ kákuu‑de. Te jíín yá'u tiñu kásá'a máá‑de, súan naa‑dé.
16 Ná ká'a̱n‑ri̱ ɨnga̱ jínu. Ni ɨɨn cha̱a, ma̱ káni ini̱‑de ja̱ cháa katachi̱ kúu‑ri̱. Te nú súan, ná kuátá'ú‑ró rúu̱ va̱sté nátu̱'un ɨɨn cha̱a katachi̱, náva̱'a kuu sátéyíí‑rí máá‑rí ɨɨn tí'li̱‑ga̱ núsáá.
17 Tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ yá'a, nasu̱ ní tá'ú tíñu máá Jíto'o̱‑yo̱, chi̱ sua ká'a̱n‑ri̱ nátu̱'un ká'a̱n cha̱a katachi̱.
18 Chi̱ tɨnɨ̱‑de, kásátéyíí‑de máá‑de ndasa kákuni̱‑de jíín modo kásá'a ña̱yɨvɨ. Te ruu̱, suni ná sátéyíí‑ga̱‑ri̱ máá‑rí núsáá.
19 Chi̱ kákuu va̱'a ini̱‑ro̱ kájandatu̱‑ro̱ núu̱ cháa káñáá xini̱, chi̱ cha̱a ká'i̱o kájí iní kákuu‑ró.
20 Chi̱ nú ɨɨn cha̱a taan‑dé róó, sátiñu sáni‑ró, xí nú ɨɨn cha̱a kee‑dé sɨkɨ̱‑ro̱, xí nú ɨɨn cha̱a kuanchaa̱‑de ndatíñu‑ró, xí nú ɨɨn cha̱a sáñá'nu‑de máá‑de, xí nú ɨɨn cha̱a stují‑dé yikɨ núu̱‑ro̱, bueno kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín‑de jiní‑ri̱.
21 Kúka nuu̱‑rí, chi vi̱tá máá‑rí te ja̱ yúán tú ní kásá'a xaa̱n‑rí súan, áchí‑ri̱ vii. Chi̱ nátu̱'un chúndéé iní ɨnga̱ cha̱a sátéyíí‑de máá‑de, suni súan ruu̱ chúndéé iní‑ri̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un katachi̱.
22 Cha̱a hebreo kákuu‑de náún. Suni ruu̱. Cha̱a Israel kákuu‑de náún. Suni ruu̱. Tata̱ Abraham kákuu‑de náún. Suni ruu̱.
Tu̱ndó'o ni̱ jito Pablo sɨkɨ̱ tú'un‑ya̱
23 Cha̱a kájatíñu nuu̱ Cristo kákuu‑de náún. (Ká'a̱n‑ri̱ nátu̱'un cha̱a kátachi̱.) Ko ruu̱ ví'í‑gá. Kua'a̱‑gá tiñu sá'a‑ri̱. Na̱saa vuelta kákuun‑de yunu xíi suku̱n‑rí. Xaa̱n‑gá já'a̱n‑ri̱ veka̱a. Ni̱ kuu kua'a̱ jínu káku‑ri̱ kuu̱‑ri̱.
24 Cha̱a judío, ɨɨn‑na̱ te jínu uu̱ xiko cuarta ni̱ kaja̱'a‑de ruu̱ u'u̱n vuelta.
25 Uni̱ jínu ni̱ ki'in‑ri̱ yunu xíi. Ɨɨn jínu ni̱ ki'in‑ri̱ yuu̱. Uni̱ jínu ni̱ ta'u̱ barco‑ri̱. Ɨɨn ñúú te ɨɨn ndúú ni̱ ka̱xndée ni̱nu‑ri̱ nuu̱ kúnú ndúcha mar.
26 Kua'a̱ jínu ni̱ ja'a̱n jíká‑rí ichi. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ yúcha. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñákui̱'ná. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ri̱. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Ni̱ kuu káku‑ri̱ ini̱ ñuu̱. Ni̱ kuu káku‑ri̱ máá iní ñu'un té'é. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ mar. Ni̱ kuu káku‑ri̱ ma̱'ñú ñaní tú ká'i̱in ndaa̱.
27 Ni̱ kui̱tá‑ri̱. Ni̱ kana tai̱n‑rí. Ni̱ sátiñu‑ri̱. Kua'a̱ jínu ni̱ kuu já'ni‑rí máá‑rí numa̱'ná. Ni̱ kuu jí'i̱‑ri̱ so̱ko, te jichí‑ri̱ nducha. Ió kua'a̱ kɨvɨ́ tú ní'i̱n‑rí kee‑rí. Ni̱ kuu tá'a̱n vi̱jin‑ri̱ te jíka kuu víchí‑ni‑ri̱.
28 Te sɨkɨ̱ táká tu̱ndó'o tá'a̱n‑ri̱‑ún, íó ɨnga̱. Chi ta̱ká kɨvɨ̱ nákani xaa̱n iní‑ri̱ te jítú iní‑ri̱ ja̱ kúu ta̱ká tɨku'ni̱ kákandíja.
29 Ndé ña̱yɨvɨ vítá ini̱‑i, te ruu̱ tú vi̱tá ini̱‑ri̱ náún. Ndéja̱ kánangava nuu̱ kuáchi sá'a ɨnga̱ cha̱a, te ruu̱ tú ndúki̱jí xini̱‑rí náún.
30 Te nú kánúú sátéyíí‑rí máá‑rí, te ná sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ já vítá ini̱‑ri̱.
31 Máá Dios, Táa̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo, ja̱ kánakana jaa‑i‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, a jiní‑ya̱ já tú xndá'ú‑ri̱.
32 Ini̱ ñuu̱ Damasco ni̱ sá'a gobernador jíín‑rí, cha̱a tá'ú tíñu ndañúu̱ tɨ́ɨn rey Aretas, ja̱ ní ka̱indasu̱‑de yuñúu̱ cháa Damasco, ja̱ tɨ́ɨn‑de ruu̱ kákuni̱‑de núú.
33 Ko ini̱ ɨɨn ji̱ka ni̱ ka̱ndee‑ri̱. Te ni̱ ka̱kiñi'in‑i ruu̱ yau̱ ventana. Te ni̱ ka̱skúun‑i ruu̱ jika̱ vé'e nama̱ ñúu̱ Damasco. Te súan ni̱ ka̱ku‑ri̱ ini̱ nda'a cháa‑ún.