14
Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ ɨ́ɨn cha̱a kú'u̱ kɨvɨ̱ ndéta̱tú
1 Te ɨɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ve̱'e ɨɨn cha̱a kúñá'nu nuu cháa fariseo jíná'an‑de ja̱ kée‑yá staa̱ jíín‑de. Te kájito yu'u‑dé‑ya̱.
2 Te ni̱ kenda ɨɨn cha̱a kú'u̱‑de kue'e̱ kuiñi, kándii̱‑de nuu̱‑yá.
3 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín cháa kákuu maestro ley jíín cháa fariseo: Á kuu sá'a‑ri̱ tana̱ kɨvɨ́ ndéta̱tú xí túu, áchí‑ya̱.
4 Ko máá‑de, tú ní káka'a̱n kutɨ‑dé. Yúan‑na te ni̱ ki'in‑ya̱ cháa ñú'un kuiñi‑ún. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑dé. Te ni̱ natájí‑yá‑de kua̱no'on‑dé.
5 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ún: Te nú burro máá‑ró xí xndɨkɨ̱‑ro̱ júngava‑tɨ̱ iní ɨɨn sókó, te tú natava‑ro‑tɨ́ va̱sa kɨvɨ̱ ndéta̱tú kúu náún. Achí‑ya̱.
6 Te tú ní kákuu xndíó káni‑de ni ɨɨn tu̱'un nuu̱‑yá ja̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de.
Sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ sáñá'nu‑i máá‑i
7 Te ni̱ jini̱‑ya̱ já kándúkú‑de jungo̱o jíñú'ún‑de silla xini̱ mesa. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn tu̱'un yátá jíín cháa ni̱ kataka̱ yúan.
8 Nú ni̱ kana ɨɨn cha̱a xini̱‑ro̱ já kí'i̱n‑ro̱ ɨ́ɨn viko tánda'a, te ma̱ júngo̱o jíñú'ún‑ró silla xini̱ mesa. Chi̱ nú súan, sanaa te a ni̱ kana‑de xini̱ ɨ́ɨn cha̱a kúñá'nu‑ga̱ vásá róó.
9 Te chaa̱ cha̱a ni̱ kana xini̱‑ro̱‑ún jíín‑de. Te ka'a̱n‑de jíín‑ró: Kuxio, ná kúnchaa̱ cha̱a yá'a jia̱n. Yúan‑na te kúka nuu̱‑ro̱ kí'i̱n‑ro̱ ondé sandɨ̱'ɨ́‑na̱ kunchaa̱‑ro̱.
10 Ko nú ni̱ kana ɨɨn cha̱a xini̱‑ro̱, kuá'án te jungo̱o‑ró ondé sandɨ̱'ɨ́‑na̱. Chi̱ nú jaa̱ cha̱a ni̱ kana róó yúan te kachi̱‑de kuni‑ró: Amigo, nuu̱ silla jíñú'ún yá'a jungo̱o‑ró, achi̱‑de. Yúan‑na te nduñá'nu‑ró jíto nuu̱ cháa káxiu̱kú ká'nu jíín‑ró.
11 Chi ta̱ká cha̱a sáñá'nu‑de máá‑de, ndusúchí‑de. Te ta̱ká cha̱a sásúchí‑de máá‑de, nduñá'nu‑de. Achí‑ya̱.
12 Te suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa ni̱ kana xini̱‑yá‑ún: Nú sá'a‑ró sámá xí xíni, ma̱ kána‑ró xiní cháa kákuu amigo‑ro̱, ni xini̱ ñaní‑ro̱, ni xini̱ tá'an‑ró, ni xini̱ cháa kúká. Chi̱ nú súan te suni máá‑de nakana‑de xini̱‑ro̱. Te ni̱ kuu ja̱ ní nani'i̱n‑ro̱ tá'u̱‑ro̱.
13 Ko nú sá'a‑ró gasto, te kana‑ró xiní cháa ndá'ú, cha̱a tɨ́kú'lu, cha̱a tá'nú, jíín xiní cháa kuáá.
14 Te xáán ndatu̱ kendo̱o‑ró nú súan, chi̱ tú na̱ún nákua̱'a‑de nuu̱‑ro̱. Ko ni'i̱n‑ro̱ yá'u‑ró kɨvɨ́ náchaku̱ ta̱ká cha̱a ndaa̱, áchí‑ya̱.
Ɨɨn xíni ká'nu
15 Te ɨɨn cha̱a yée stáa̱ jíín‑yá, ni̱ jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a. Te ni̱ kachi̱‑de jíín‑yá: Xáán ndatu̱ kuu cha̱a ja̱ kée‑dé staa̱ onde̱ ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Achí‑de.
16 Yúan‑na te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Ɨɨn cha̱a ni̱ sá'a‑de ɨɨn xíni ká'nu, te ni̱ kana‑de xini̱ kuá'a ñáyɨvɨ.
17 Te nuu̱ ní jaa̱ hora ja̱ kúxíni‑de‑ún, te ni̱ tájí‑de mozo‑de kua̱kachi̱ nuu̱ já kée stáa̱ xíni‑ún: Ña'a̱n‑ní jíná'an‑ní. Chi̱ a ni̱ ndɨ'ɨ íó tu̱'a. Achí.
18 Te ɨɨn‑ni ni̱ ka̱sájá'a̱ ini̱ ndɨ'ɨ‑de. Te cha̱a ɨɨn ni̱ kachi̱‑de jíín mozo. Ni̱ jaan‑ri̱ ɨɨn ñu'un te kánúú kínde̱'é‑rí. Te ná kúña ká'nu ini̱‑de nuu̱‑rí, chi̱ ma̱ jáa̱‑ri̱. Achí‑de.
19 Te ni̱ ka'a̱n ɨnga̱‑de: Ni̱ jaan‑ri̱ u'u̱n yunta xndɨkɨ̱ te kikoto nchaa̱‑ri̱‑tɨ̱. Ná kúña ká'nu ini̱‑de nuu̱‑rí, chi ma̱ jáa̱‑ri̱. Achí‑de.
20 Te ni̱ ka'a̱n tuku ɨnga̱‑de: Sáá ní ta̱nda'a‑rí. Te ja̱ yúán má kúu jaa̱‑ri̱. Achí‑de.
21 Te kua̱no'on mozo‑ún ni̱ kastu̱'ún‑de nuu̱ jíto'o̱‑de. Yúan‑na te máá táa̱ ini̱ ve̱'e‑ún, ni̱ kiti̱ ini̱‑de. Te ni̱ kachi̱‑de jíín mozo‑de: Kuá'án yachi̱ nɨ́ɨ́ núyá'u jíín táká ya̱'ya, te kana‑ró xiní cháa ndá'ú, cha̱a tɨ́kú'lu, cha̱a tá'nú, jíín cháa kuáá, ná kíkoyo‑de. Achí‑de.
22 Te ni̱ kachi̱ mozo‑ún: Táta̱, a ni̱ kuu nátu̱'un ká'a̱n‑ní ko núña‑ga̱ lugar. Achí‑i.
23 Te jito'o̱‑ún ni̱ ka'a̱n‑de jíín mozo‑de: Kuá'án ta̱ká ichi jíín táká rancho te stétuu‑ró ñáyɨvɨ‑ún ná kíi‑i yá'a, náva̱'a ná chítú iní ve̱'e‑ri̱.
24 Chi̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já ní ɨɨn cha̱a ni̱ jaka̱na‑ró‑ún, ma̱ kúxíni kutɨ‑dé ve'e‑ri̱, áchí‑de. Achí‑ya̱.
Sɨkɨ̱ cháa kuní‑de kundiki̱n‑de‑ya̱
25 Te kája'a̱n kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ jíín Jesús. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i:
26 Nú ndé cha̱a kii‑de nuu̱‑rí, te nú chíñú'ún‑de táa̱‑de, náa̱‑de, ñasɨ́'ɨ́‑de, se̱'e‑de, ñani̱‑de, kua̱'a‑de, xí ondé jíín máá‑de, ma̱ kúu kuu‑de cha̱a skuá'a jíín‑rí.
27 Te cha̱a tú ndóyo‑de jíín túndó'o kii sɨkɨ̱‑dé, te kundiki̱n‑de ruu̱ kii‑de, ma̱ kúu kuu‑de cha̱a skuá'a jíín‑rí.
28 Chi̱ nú ndé róó kuní‑ro̱ káni‑ró ɨ́ɨn ve'e, á tú xna'a̱n‑ga̱ jungo̱o‑ró te tava‑ro cuenta na̱saa kuu gasto, te kuni̱‑ro̱ nú va̱tu‑ni kanda‑ró jínu xí túu.
29 Chi̱ nú túu, te nú a ni̱ jani‑ró já'a̱, te ma̱ kánda xu̱'ún‑ró síjínu‑ró. Yúan‑na te ta̱ká ña̱yɨvɨ kájini̱ nuu̱ vé'e tɨ́kú'lu‑ró‑ún, sákátá‑i nuu̱‑ro̱.
30 Te ka'a̱n‑i: Cha̱a yá'a, ni̱ kejá'á‑de jáni‑de ɨɨn ve'e, te tú ní kánda‑de síjínu‑de, achi̱‑i.
31 Xí nú ndé rey kuní‑de ki'i̱n‑de kua̱tá'an‑de jíín ɨngá rey, á tú xna'a̱n‑ga̱ jungo̱o‑de te nakani ini̱‑de te nú va̱tu‑ni kuu jíín uxí mil soldado kua̱tá'an‑de jíín ɨngá rey ja̱ vái sɨkɨ̱‑dé jíín okó mil soldado.
32 Chi̱ nú túu, te nini jíká‑ga̱ va̱i ɨnga̱ rey, te tájí‑de ɨɨn cha̱a ki'i̱n ka'a̱n nda̱'ú jíín‑de ja̱ ná júkuiñi̱.
33 Te suni súan nú ndé róó tú síjíta‑ró táká ndatíñu ñáva̱'a‑ró, ma̱ kúu kuu‑ró cháa skuá'a jíín‑rí núsáá.
Tu̱'un yátá sɨkɨ́ ñíi̱
34 Va̱'a íó ñii̱, ko nú onde̱ ñii̱‑ún ná náa xikó, te ndasa ndu'u'a̱ núsáá.
35 Ma̱ kuátíñu kutɨ, ni ja̱ kúu nuu̱ ñú'un já ndúu ja̱'an, chi̱ kacha̱‑de ki'i̱n. Cha̱a íó so̱'o kuni ná'ín, ná kúni so̱'o‑de. Achí‑ya̱.