EL SANTO EVANGELIO SEGUN SAN MARCOS
TU'UN VA'A NI CHAA SAN MARCOS
1
Juan, cha̱a skuánducha
1 Yá'a kéjá'á tú'un va̱'a máá Jesucristo, Se̱'e Dios.
2 Te súan ni̱ chaa Isaías tutu̱, chi cha̱a jáni tu̱'un Dios ni̱ kuu‑de sáá: Kuni so̱'o‑ró, chi̱ tájí‑rí ndajá'a̱‑rí kuxnúú‑de jaa̱‑de sátu̱'a‑de ichi‑ro.
3 Te ndajá'a̱‑ún, kana jaa‑de onde̱ nuu̱ ñú'un té'é: Sátu̱'a‑ró íchi máá Jíto'o̱‑yo̱ te sándóó‑ró íchi‑yá, achi̱‑de, áchí Isaías.
4 Te Juan, ni̱ skuánducha‑dé onde̱ nuu̱ ñú'un té'é. Te ni̱ jani‑de tu̱'un jánducha jíín tú'un nakani ini̱, náva̱'a sá'a Dios tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ kuáchi.
5 Te ni̱ cha̱koyo ta̱ká ña̱yɨvɨ ndáñúu̱ Judea, jíín táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén. Te ni̱ skuánducha‑dé‑i ini̱ yu̱cha Jordán. Te kánakani ndaa̱‑i kua̱chi‑i yúan.
6 Te sa'ma ní ñu̱'un Juan ni̱ kuu ixi camello, jíín ɨ́ɨn sánchi̱i ñii nú'ni̱ chi̱i‑de. Te ni̱ yee‑dé ndɨkuá'yú jíín ndúxi yoko̱ yuku.
7 Te ni̱ jani‑de tu̱'un: Ichi yatá‑rí va̱i ɨɨn I'a̱ kúñá'nu‑ga̱ vásá rúu̱, ja̱ tú kúñá'nu‑ri̱ jukui̱ta ndee‑ri̱ te ndájí‑rí ñii yí'i ndija̱n‑yá, áchí‑de.
8 Te ruu̱, chi̱ jíín ndúcha skuánducha‑rí róó jíná'an‑ró, ko I'a̱‑ún, chi̱ jíín Espíritu Santo skuánducha‑yá róó, áchí Juan.
Ja̱ ní janducha Jesús ni̱ sá'a Juan
9 Te ni̱ kuu kɨvɨ̱. Te Jesús, ni̱ kenda‑ya̱ ñúu̱ Nazaret ndañúu̱ Galilea. Te ni̱ janducha‑yá ni̱ sá'a Juan ini̱ yu̱cha Jordán.
10 Te ni̱ nana‑ni‑ya̱ iní nducha‑ún. Te ni̱ jini̱‑ya̱ já ní nuña andɨ́vɨ́. Te Espíritu ni̱ jungava sɨkɨ̱‑yá nátu̱'un paloma.
11 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda ɨɨn tu̱'un ni̱ ka'a̱n: Máá‑ró kúu Se̱'e‑ri̱, te kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó. Te kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑ró. Achí.
Sɨkɨ̱ já ní jito nchaa̱ tá'an Satanás jíín‑yá
12 Yúan‑na te máá Espíritu, ni̱ chundá'á‑ni‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ ondé ñu'un té'é.
13 Te ni̱ kanchaa̱‑ya̱ núu̱ ñú'un té'é yúan uu̱ xiko kɨvɨ̱, te vásá ní jito nchaa̱ tá'an Satanás jíín‑yá. Te ni̱ kandee‑ya̱ jíín kɨ́tɨ xáa̱n. Te máni ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ ní ka̱jatíñu nuu̱‑yá.
Ndasa ni̱ kejá'á Jesús jáni‑ya̱ tú'un
14 Yúan‑na te onde̱ ni̱ kɨ̱vɨ Juan veka̱a, te ni̱ jaa̱ Jesús ndañúu̱ Galilea, jáni‑ya̱ tú'un va̱'a Dios.
15 Te ni̱ kachi̱‑ya̱: A ni̱ ji̱nu kɨvɨ̱, te a yani koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Nakani ini̱ jíná'an‑ró, te kandíja‑ró tú'un va̱'a‑ya̱.
Ja̱ ní kana‑ya̱ xiní kúu̱n tá'a̱n cha̱a
16 Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ xíin mar Galilea kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ Simón jíín ñaní‑de Andrés, káskuíta ka'nu‑de ñunu‑dé ini̱ mar, chi cha̱a kátɨɨn ti̱yáká kákuu‑de.
17 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Kundiki̱n ruu̱ kikoyo‑ró, te ná násá'a‑ri̱ róó cha̱a tɨɨn ña̱yɨvɨ. Achí‑ya̱.
18 Yúan‑na te ni̱ ka̱xndóo‑ni‑de ñunu‑dé. Te ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱.
19 Te ni̱ jika‑ya̱ ɨ́ɨn tí'lí‑ga̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ Jacobo jíín ñaní‑de Juan. Se̱'e Zebedeo kákuu cha̱a‑ún. Suni ká'i̱in cha̱a‑ún ini̱ barco, kánaku'ni̱‑de ñunu‑dé.
20 Te ni̱ kana‑ni‑ya̱ xiní‑dé. Te ni̱ ka̱skéndo̱o‑de táa̱‑de Zebedeo ini̱ barco‑ún jíín mozo‑de, te kua̱ngoyo‑de yata̱‑yá.
Ja̱ ní keñi'in‑ya̱ tachí kíni
21 Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ñuu̱ Capernaum. Te ta̱ká kɨvɨ̱ ndéta̱tú ni̱ kɨ̱vɨ‑ni Jesús ini̱ ve̱'e sinagoga, te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un.
22 Te ni̱ ka̱naa ini‑i kájini so̱'o‑i tu̱'un stá'a̱n‑ya̱, chi ni̱ stá'a̱n‑ya̱ nátu̱'un cha̱a ndíso tíñu, nasu̱ nátu̱'un cha̱a káchaa tutu̱.
23 Te ini̱ ve̱'e sinagoga‑ún kándee ɨɨn cha̱a tá'a̱n tachi̱ kíni. Te cha̱a‑ún, ni̱ kana kó'ó‑de:
24 Na̱ún kuní‑ní jíín‑ná jíná'an‑ná, Jesús ñuu̱ Nazaret. Va̱i‑ní xnáa‑ní náá náún. A jiní‑ná na̱ níí kúu, cha̱a íó ndoo nuu̱ Dios, áchí.
25 Te Jesús, ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín: Kasu̱ yu'u‑ro, te kenda‑ró‑de, áchí‑ya̱.
26 Te máá tachí kíni‑ún, xaa̱n ní ja'ni yí'í cháa‑ún. Te ni̱ kana jíkó'ó. Te ni̱ kenda kua'a̱n ini̱‑de.
27 Te ndivii‑í ni̱ ka̱naa iní‑i kánde̱'é‑i. Te kánda̱tu̱'ún máá‑i: Na̱ún kúu ya̱'á. Tu̱'un jáá kúu náún, chi̱ tá'ú ní'in‑de tiñu nuu̱ tachí kíni, te kájandatu̱ nuu̱‑dé, áchí‑i.
28 Te ni̱ jicha̱ nu̱u‑ni tu̱'un‑ya̱ kuá'a̱n nɨ́ɨ́ táká ndañúu̱ ja̱ ní jíkó ndúu̱ yuñúu̱ Galilea.
29 Te ni̱ ka̱ndenda‑ni‑ya̱ iní ve̱'e sinagoga. Te ni̱ cha̱koyo‑ya̱ jíín Jacobo jíín Juan onde̱ ve'e Simón jíín Andrés.
30 Te náchi̱só Simón, kátúu‑ñá yí'i ki̱ji‑ña. Te ni̱ kaka'a̱n‑ni‑de jíín‑yá ndasa kuu máá‑ña.
31 Yúan‑na te ni̱ jaa̱‑ya̱. Te ni̱ tɨɨn‑ya̱ ndá'a‑ñá. Te ni̱ ndukani‑ya̱‑ñá. Te ni̱ kee‑ni ki̱ji‑ún‑ña. Te ni̱ jatíñu‑ña núu̱‑yá jíná'an‑ya̱.
Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ káku'u̱
32 Te nuu̱ ní ini, ni̱ ke̱e ndika̱ndii, te ni̱ cha̱koyo cha̱a kándi̱so ña̱yɨvɨ káku'u̱, jíín ñáyɨvɨ tá'a̱n tachi̱ kíni.
33 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ ka̱kutútú‑i yuxé'é yúan.
34 Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ káku'u̱ tɨnɨ̱ nuu̱ kué'e̱. Te ni̱ kiñi'in‑ya̱ kuá'a̱ tachí kíni kája'a̱n. Te tú ní já'a‑ya̱ tú'un ka'a̱n tachi̱ kíni‑ún, chi̱ a kájini̱‑ún‑yá.
Ja̱ ní jika̱n ta'u̱‑yá nuu̱ ñú'un té'é
35 Te ña'a̱n xaa̱n ní nduko̱o‑ya̱, onde̱ ná íñaa‑gá. Te ni̱ kenda‑ya̱ te kua'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn lugar ñu'un té'é. Te yúan ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá.
36 Te Simón jíín cháa káxiu̱kú jíín‑de, ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱.
37 Te ni̱ ka̱nani'i̱n‑dé‑ya̱. Te káka'a̱n‑de jíín‑yá: Ta̱ká ña̱yɨvɨ, kánandúkú‑i níí, áchí‑de.
38 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Ná kí'o̱n sáva‑ga̱ ñuu̱ káxiu̱kú yáni, náva̱'a kani‑ri̱ tu̱'un yúan, chi ja̱ yúán ní chaa̱‑ri̱. Achí‑ya̱.
39 Te kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jani‑ya̱ tú'un ini̱ ta̱ká ve'e sinagoga nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Galilea. Te ni̱ kiñi'in‑ya̱ tachí kíni kája'a̱n.
Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ ɨ́ɨn cha̱a té'yu̱ ndɨ̱'yi
40 Te ɨɨn cha̱a té'yu̱ ndɨ̱'yi, ni̱ chaa̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱‑yá, ká'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑yá: Nú kuní‑ní, te kuu nasándoo‑ní náá, áchí‑de.
41 Te Jesús, ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱‑dé. Te ni̱ skáa̱‑ya̱ ndá'a‑yá. Te ni̱ ké'é‑yá‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kuní‑ri̱. Ná ndúndoo‑ró. Achí‑ya̱.
42 Te máá súan‑ni ni̱ ka'a̱n‑ya̱, te ndɨ̱'yi té'yu̱ cha̱a‑ún, kua'a̱n‑ni. Te ni̱ ndundoo‑ni‑de.
43 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín‑de. Te tájí‑ni‑ya̱‑dé ki'i̱n‑de.
44 Te ká'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Koto‑ró, ma̱ ká'a̱n kutɨ‑ro jíín ní ɨɨn‑i, chi̱ kuá'án, te stá'a̱n‑ro̱ máá‑ró núu̱ sutú. Te kundá'á‑ró ndátíñu stá'a̱n‑ro̱ núu̱‑dé, náva̱'a kuni̱‑de ja̱ ní ndundoo‑ró, nátu̱'un ni̱ tá'ú Moisés tiñu sáá, áchí‑ya̱.
45 Ko máá‑de, ni̱ kenda‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ kejá'á‑de ni̱ jacha̱ xaa̱n‑dé tu̱'un. Te ni̱ kachi̱‑de ná ni̱ ta'a̱n‑de. Te tuká‑ni ní kúu kɨ̱vɨ ndiji̱n Jesús onde̱ ini̱ ñuu̱, ko ni̱ kanchaa̱ sɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn lugar ñu'un té'é. Te yúan ni̱ kikoyo ña̱yɨvɨ táká lado nuu̱‑yá.