9
Jesɨc nɨmt́im Jesús:
—Nu̱ma mannɨ́máypa iga algunos de mimicht́am miit́t́aŋwɨɨp yɨɨm, d́a micaaba hasta que íñixt́ámpa iga núcpa jém tiempo cuando Dios iŋjacpa jém pɨxiñt́am con ipɨ̱mi.
Aŋcác jém Jesús iámooyi
(Mt. 17:1-13; Lc. 9:28-36)
Jesɨc cuando nasum seis día, Jesús ininɨc jém Peto, Jacobo, y Xiwan tu̱m mɨjpɨc co̱tsɨcyucmɨ. Icut́um nɨcyaj. Jemum iixyaj iga aŋcac jém Jesús iámooyi. Agui tsocpa ipuctu̱cu. Tsa̱m pɨ̱mi po̱po juuts nieve. Icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ d́a i̱ wɨa̱p iche jém puctu̱cu jutspɨy ipo̱po jém Jesús ipuctu̱cu. Jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ iixyaj iga wiñquej wɨste̱n jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém Elías y jém Moisés. Sɨ́p iŋmatyaj con Jesús. Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús:
—Mammaestro, agui wɨ̱ iga tait́t́ámpa yɨɨm. Sɨɨp maŋwadayt́ámpa tucute̱n nacxt́ɨc. Tu̱m para mimich, tu̱m para Moisés y tu̱m para Elías.
Je̱mpɨc nɨmpa jém Peto porque d́a icutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmpa porque tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋneyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Jesɨc actɨŋ tu̱m ucsɨ. Iŋmontogoyyaj jém ucsɨ. Jesɨc imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi jém ucsaŋjo̱m. Nɨ́mayyajta̱:
—Yɨ́bam ɨch amma̱nɨc, tsa̱m antoypa. Matoŋtaamɨ t́i miñɨ́máypa.
Jesɨc jeet́i rato ámámóypa ju̱t́quej jém icuyujcɨɨwiñ. D́a iixyaj ni tu̱m pɨ̱xiñ. Icut́um it́ jém Jesús con jeeyaj.
Iganam quetyajpa jém co̱tsɨcyucmɨ, Jesús iŋquímpa jém icuyujcɨɨwiñ iga odoy i̱ iŋmadáyiñ t́i iixyaj jém co̱tsɨcyucmɨ hasta que jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ pɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. 10 Jesɨc d́a iŋmatyajpa jém Jesús icuyujcɨɨwiñ t́i iixyaj, pero nacwácyajta̱p entre jeeyaj t́i nɨmtooba Jesús cuando nɨmpa iga pɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. 11 Jesɨc acwácta̱ jém Jesús, nɨ́mayt́a̱p:
—¿T́iiga nɨmyajpa jém escribaspɨc maestroyaj iga wiñt́i miñpa jém Elías?
12 Jesɨc Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy:
—Nu̱ma, wiñt́i miñpa jém Elías iga iwɨ̱tsacpa it́u̱mpɨy cosa. Nɨmt́im jém Dios iŋma̱t́i, jém jayñewɨɨp, iga tsa̱m yaachwatta̱p, tsa̱m jóyixt́a̱p jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. 13 Sɨɨp mannɨ́máypa iga núcneum jém Elías y jém pɨxiñt́am tsa̱m imalwadayyaj juuts ixunyajpa jeeyaj. Iñasca jém Elías juuts nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp.
Acpɨsta̱ tu̱m jaychɨ̱xi jém imatsnewɨɨp jém mal espíritu
(Mt. 17:14-21; Lc. 9:37-43)
14 Jesɨc se̱tyaj ju̱t́ it́ los de más jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iixyaj iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am iŋtuuma̱cayajpa jeeyaj. Jém escribaspɨc maestroyaj áŋa̱yajpa con icuyujcɨɨwiñ. 15 Jesɨc jém pɨxiñt́am, mu iixyaj iga miñpa Jesús, tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa. Jeet́i rato it́u̱mpɨy de jeeyaj póyaŋtsucumyaj, nɨc ichoŋyaj. 16 Jesɨc Jesús icwácpa jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱:
—¿T́i sɨ́p iniŋa̱cata con jém escribaspɨc maestroyaj?
17 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ, jém it́wɨɨp je̱m, iñɨ́máy jém Jesús:
—Maestro, mannamíñáy jém anja̱yma̱nɨc. Iniit́ tu̱m mal espíritu. Iu̱mawatne. 18 Cuando pɨ̱mi imatspa jém mal espíritu iccutɨŋpa naxyucmɨ. Aŋxacamoypa ijɨp, iñichpa it́ɨts. Jeeyucmɨ tsa̱m flaco jém amma̱nɨc. Annɨ́máy jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga it́obáyiñ jém mal espíritu, pero jeeyaj d́a wɨa̱ mit́obayyaj.
19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am:
—A que mimicht́am hasta sɨɨp d́a iŋcupɨctámpa Dios. Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, pero d́at́im iŋcupɨctámpa. Tsa̱m anyaachɨ́yum iga manaŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i, pero d́at́im iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. Anamíñaayɨ jém tsɨ̱xi.
20 Jesɨc inimíñayyaj Jesús jém tsɨ̱xi. Cuando jém mal espíritu iix jém Jesús, jeet́i rato e̱ybɨct́im imats jém jaychɨ̱xi. Actɨŋ naxyucmɨ, tsa̱m cujo̱ppa, aŋxacamoypa ijɨp. 21 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ:
—¿Juchɨxam moj imats yɨ́p caacuy?
Nɨmpa jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ:
—Moj imats dende xut́unam. 22 Wat́cɨy iccutɨŋpa juctjo̱m o nɨɨcɨɨm iga iccaaba. Siiga wɨa̱p inicpɨs, ayaachaŋja̱mɨ aɨcht́am, ayo̱xpaatɨ.
23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:
—Siiga mich wɨa̱p iŋcupɨc iga Dios miyo̱xpátpa, jesɨc ɨch awɨa̱p. Porque Dios wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa para jém icupɨcneyajwɨɨp.
24 Mu imatoŋ jém pɨ̱xiñ t́i iñɨ́máy Jesús, jesɨc pɨ̱mi jɨypa. Nɨmpa:
—Aŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p iwat. Ayo̱xpaatɨ iga más parejo aŋcupɨcpa.
25 Jesɨc Jesús iix iga tsa̱m aŋtuuma̱yajpa jém pɨxiñt́am. Miñyajpa poyi̱mɨ. Jesɨc Jesús iwogáypa jém mal espíritu. Nɨ́mayt́a̱:
—Mich mimalespíritu, iñchajcawatne yɨ́p tsɨ̱xi, íñu̱mawatne, sɨɨp mannɨ́máypa, pu̱tɨ yɨ́p tsɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Odoy tɨgɨ̱yɨ e̱ybɨc.
26 Jesɨc pɨ̱mi aŋwejpa jém mal espíritu, e̱ybɨc iccutɨŋpa naxyucmɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc jeet́i rato put jém mal espíritu. Tsɨ́y jém tsɨ̱xi juuts caane. Hasta nɨmyajpa wa̱t́i jém pɨxiñt́am iga caaneum. 27 Pero Jesús imatsáy icɨ, ijɨ̱ctsucum. Jesɨc te̱ñum jém tsɨ̱xi. 28 Ocmɨ tɨgɨy Jesús tu̱m tɨcjo̱m. Jém icuyujcɨɨwiñ iyámacwácyajpa:
—¿T́iiga aɨcht́am d́a wɨa̱p antopta jém mal espíritu?
29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj:
—D́a wɨa̱p iñt́opta yɨcxpɨc mal espíritu siiga d́a iniŋwejpáttámpa Dios y siiga d́a iŋwattámpa ayuno.
E̱ybɨct́im iŋmatpa Jesús iga accaata̱p
(Mt. 17:22-23; Lc. 9:43-45)
30 Jesɨc Jesús con icuyujcɨɨwiñ putyaj jém tɨgaŋjoj. Moj nɨquiyaj. Wid́aŋnasyajpa jém naxyucmɨ de Galilea. D́a iwɨ̱aŋja̱m Jesús iga ijo̱dóŋa̱yajiñ jém pɨxiñt́am ju̱t́ nɨcpa. 31 Porque iŋmadáy jém icuyujcɨɨwiñ t́i iñascaaba. Nɨmpa Jesús:
—Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. Accaayajpa jém pɨxiñt́am, pero ocmɨ jém tucunaja̱ma acpɨsta̱p.
32 Pero jém icuyujcɨɨwiñ d́a icutɨɨyɨyyajpa t́i nɨmpa Jesús. Tsa̱m cɨ̱ŋyajpa iga icwácyajpa.
I̱ jém más mɨjpɨc aŋjagooyi
(Mt. 18:1-5; Lc. 9:46-48)
33 Ocmɨ núcyajum jém attebet Capernaum. Cuando tɨgɨyyaj jém tɨcjo̱m, Jesús icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱:
—¿T́i sɨ́p iniŋa̱cata tuŋjo̱m?
34 Jesɨc d́am jɨyyaj porque tsa̱m áŋa̱neyaj tuŋjo̱m iga i̱ tsɨ́ypa juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi. 35 Jesɨc co̱ñ jém Jesús, iŋwejáy jém doce icuyujcɨɨwiñ, moj iñɨ́máy:
—Siiga i̱ tsɨ́yt́ooba juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi, jesɨc tsɨ́ypa juuts jém íŋaŋpɨc pɨ̱xiñ, icuyo̱xa̱p jém it́ɨ̱wɨtam juuts tu̱m mozo.
36 Ocmɨ Jesús iŋwejáy tu̱m xut́u tsɨ̱xi jém icuyujcɨɨwiñ iwiñjo̱m. Iñuuspac Jesús jém xut́u tsɨ̱xi. Iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
37 —Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱pɨctsoŋpa tu̱m xut́u tsɨ̱xi ɨch annɨyi̱mɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ awɨ̱pɨctsoŋpat́im aɨch. Y siiga awɨ̱pɨctsoŋpa aɨch, jesɨc wɨ̱pɨctsoŋta̱pt́im jém anJa̱tuŋ Dios jém acutsatnewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ.
Jém d́apɨc it́ en contra de taɨcht́am, je tayo̱xpátpa
(Mt. 10:42; Lc. 9:49-50)
38 Jesɨc Xiwan iñɨ́máy jém Jesús:
—Mammaestro, ánixñeta tu̱m pɨ̱xiñ iga it́oppa jém mal espíritu mich iñɨyi̱mɨ. Jesɨc aɨcht́am anaŋjɨyjacta porque jém pɨ̱xiñ d́a sɨɨba con taɨcht́am.
39 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
—Odoy aŋjɨyjactaamɨ porque siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa tu̱m mɨjpɨc milagro ɨch annɨyi̱mɨ, jesɨc d́a jobit́ wɨa̱p amalnɨ́máy. 40 Jém d́apɨc it́ en contra de taɨcht́am, tayo̱xpátpa. 41 Siiga i̱ michiiba tu̱m taza nɨ ɨch annɨyi̱mɨ porque mich jém Cristo mimɨɨchi, nu̱ma mannɨ́máypa iga wɨ̱yojta̱p jém pɨ̱xiñ.
Jém táŋca wɨa̱p tactsac jém Dios iŋma̱t́i
(Mt. 18:6-9; Lc. 17:1-2)
42 ’Siiga i̱ icwatpa táŋca tu̱m pɨ̱xiñ jém yaguiñpɨc acupɨcpa aɨch, jesɨc chiit́a̱p mɨjpɨc castigo jém pɨ̱xiñ. Más wɨ̱ iga cutsénayt́a̱iñ tu̱m mɨjpɨc molino icha iɨscɨyucmɨ y acpatsɨyt́a̱iñ lamar. 43 Jesɨc siiga iŋcɨ micwatpa táŋca y mictsacpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc ja̱cɨ jém iŋcɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ Dios con tu̱m iŋcɨ que iga con icuɨstɨc iŋcɨ mininɨcta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo. 44 Ju̱t́ d́a nunca caayajpa jém tsuuquiñ, ju̱t́ d́a nunca píchpa jém juctɨ. 45 Siiga impuy micwatpa táŋca hasta mictsacpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc ja̱cɨ jém impuy. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ Dios con tu̱m impuy que iga con icuɨstɨc impuy mininɨcta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo, 46 ju̱t́ d́a caayajpa jém tsuuquiñ, ju̱t́ d́a nunca píchpa jém juctɨ. 47 Siiga tu̱m íñixcuy micwatpa táŋca hasta mictsacpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc to̱pɨ jém íñixcuy, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa con tu̱m íñixcuy ju̱t́ iŋjacpa Dios que iga con icuɨstɨc íñixcuy micnɨcta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo. 48 Ju̱t́ d́a nunca caayajpa jém tsuuquiñ, ju̱t́ d́a nunca píchpa jém juctɨ.
49 ’Porque it́u̱mpɨy ca̱naɨyt́a̱p con juctɨ. It́u̱mpɨy jém sacrificio codayt́a̱p jém ca̱na.
50 ’Wɨ̱ jém ca̱na, tsa̱m tayo̱xpátpa. Pero siiga jém ca̱na mɨsa̱p, togoypa ipaac, jesɨc d́am para t́i wɨ̱. Jém wɨbɨc jɨ̱xi jex juuts jém ca̱na. Nait́t́aamɨ jém wɨbɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m. Odoy áŋa̱taamɨ con jém iñt́ɨ̱wɨtam, nawɨ̱nanɨgayt́amta̱jɨ.