25
Ái Paulo a tur i nagogon i mátán táil ái Pestus
1 Má ngorer ái Pestus a tapam hut i balis erei, má namur i atul á bung, ák aptur til Sisaria urami Ierusalem.
2 Má tan pakpakta kán tan tám osmapak má bos tátáil kán tan Iudáiá di purut i narsán ái Pestus má dik para aposoi kándi aratiutiu uri Paulo. Boh tátáil minái di rakrakai i sung Pestus
3 ngo na sormángát i kándi holhol má amárian i Paulo ur Ierusalem. Dik parai ngorer kabin dikte eran pagas suri dung kusi liu si Paulo iatung tangrai sál.
4 Mái Pestus a kokos ngoromin, “Ái Paulo ákte kis pagas i batbat kalar á Sisaria, má kápnate han pas alari, má iau ina teken kaleng uranang mul.
5 Má te tili gam á tan tátáil til Iudáiá gama han ur Sisaria mam iau. Má ngo kálámul minái ákte longoi te sápkin, ngorer gama atiutiwi anang.”
6 Mái Pestus a kis pasi awal ngo sángul á bung á Ierusalem, má namur áng kaleng ur Sisaria. Má tan tátáil til Iudáiá di mul di sosih til Ierusalem uranang Sisaria. Ákte hut má á Sisaria ái Pestus má kápate mongmong be, ki ák arasa ur latiu ngorer, ák han sukis i nián nagogon má ngorer ák ardos suri da lam pas Paulo uratung.
7 Má ngo ákte sámtur iatung i mátán táil i Pestus ái Paulo, tan Iudáiá dikte sosih til Ierusalem, di sámtur pátum Paulo má dik inatri marán taunán aratiutiu ur on. Ái sár kápdite artálár suri para inngasi ngo kándi bos aratiutiu a támin.
8 Di be wor no ngorer, ki namur ái Paulo a panpan kári mák parai ngo, “Á iau káp iau te lákái nagogon kángit á tan Iudáiá, má kápte iau long bengtai kángit rumán osmapak, má káp iau te pulus Kaisar. Auh, kápte iau longoi á ngorer.”
9 Ái Pestus a longrai worwor si Paulo, má kabin a nem ngo na agasgas pasi bál tan Iudáiá, ngorer a gálta Paulo ngo, “Be, ngádáh? U nem suri una han be ur Ierusalem má tur i nagogon i mátán táil i iau suri tan taunán aratiutiu min?”
10 Mái sár ái Paulo a parai ngo,
“Pokon minái iau sámtur on onin, ái sár ina tur i nagogon ái, kabin a mon i kak nokwan suri sámtur i mátán táil i koner a tur kiláng i Kaisar. Tan Iudáiá di parai ngo iakte long bengta di, ái sár á iáu sang ukte mánán on ngo iau sengsegeng alari bos aratiutiu minái di parai uri iau.
11 Má ngo iakte longoi te sápkin narsá di, má nagogon ák ser pas iau ngo iau lákái arwat ina mat, a kuluk sár. Káp ina te sung pas iau suri ina liu. Ái sár ngo tan taun minái kápate támin uri iau, ki kápte kes na sisdo iau uri limán tan Iudáiá. Má minái, iau sung ur si Kaisar ngo na longra iau!”
12 Io, má namur sár ái Pestus a nguruk mai tan kálámul di lu tari mánán singin, ki áng kos Paulo ngo, “Kápkabin ukte sung uri narsán ái Kaisar ngo ái na longra iáu, io ngorer una han uri narsán Kaisar má!”
Ái Pestus a atalsai taun si Paulo ur si Agiripa
13 Má i te bung namur, ái kabisit Agiripa diar kukun ái Benis diar má han hut á Sisaria suri mák Pestus má tari kándiar árár ur singin.
14 Má ngo diar má te kis pasi marán bung iatung, ngorer ái Pestus a para talsai taun si Paulo ur singin kabisit má ák parai ngoromin,
“I pákánbung a aptur pas ái Pelik, a páksiai kesi kálámul mainái i rumán batbat kalar ngisán ái Paulo.
15 Má i pákánbung ngo iau han ur Ierusalem, bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta kán tan Iudáiá di atiutiwi kálámul minái mam te táit a taun, má ngorer dik nem i iau suri ina nagogon on má inak oboi rangrangas on.
16 Má iak para talsai si di ngo tatalen til Rom uri nagogon a ngoromin. A lu nagogon i kálámul ngo rung di atiutiwi di hut suri mákmák arsuar mai kálámul a tur i nagogon, pasi ngorer kálámul na mon i kán pákánbung suri panpan palai táit di atiutiwi mai. Tatalen minái kápte be di longoi mam Paulo, má ngorer kápate arwat singing ngo ina sormángát tari suri dák arangrangas on.
17 “Má ngo gimáte hut no main Sisaria, káp melek mul i bung latiu má iak artari suri kálámul minái, má iak turpasi longrai kán taun.
18 Iau hol on ngo ái rung er di tur ngo da atiutiwi mam te táit a tuan sák, má kápte.
19 Mái sár táit di parai uri kálámul minái ngo a longoi má ngorer dik arngangar kunán, a ngoromin. Di arngangar sur te táit tili kándi ruruna má suri worwor mul si Paulo er a parai kesi kálámul ngisán ái Iesu ngo a mat má ákte aptur kaleng tili minat.
20 Káp kak te holhol ngo ngádáh ina ser kabin ngoi á tan taun minái. Má ngorer iak gátnai kán holhol ngo a nem ngo da longrai kán taun ami Ierusalem.
21 Mái sár ái Paulo kápate taram, má ák rakrakai i sung ngo ái Kaisar na longrai kán taun, pasi iak ardos suri ngo ái Paulo da páksiai i rumán batbat kalar nák han pang i bung ngo ina tarwa palai ur si Kaisar.”
22 Ái Agiripa a longrai ngorer má ák parai si Pestus ngoromin, “Á iau sang iau ri suri ngo ina longrai be á kálámul minái.” Mái Pestus a kos Agiripa ngoromin, “A kuluk. Una longrai latiu.”
Ái Pestus a sungi artangan si kabisit Agiripa
23 Má ngo ákte arasa ur latiu, ái kabisit Agiripa mái Benis diar tapam hut mai kándiar mermer a tuan alal. Má diar má sol uri rumán kis talum tiklik mai tan pakpakta kán tan tám arup má tan kálámul pakta mul tili bimán rum á Sisaria. Má ngo dikte sol no, ki ái Pestus ák artari suri dik lam asol Paulo.
24 Má ngo ákte sol má ái Paulo, ki ái Pestus ák parai ngoromin,
“Kabisit Agiripa má á gam á matananu minái gam hau talum onin, gam mákái kálámul min a sámtur i mát git! Matananu til Iudáiá no, rung tilami Ierusalem má til main sang mul, di adikái kándi holhol mai lala wakwak urami bát má dik parai ngo kálámul min kápate nokwan ngo na liu.
25 Mái sár á iau, káp iau te ser pas te káplabin suri ngo ina nagogon on uri minat. Má kabin ákte sung suri ngo na longrai ái Kaisar, má ngorer iak ngoi ngo ina tarwai ur Rom.
26 Mái sár kápte te táit a tumran ur on suri ngo ina tahnai i pákán ram ur singin kángit kabisit ida Rom. Pasi ngoromin iak atri i mát gam má uri mátán táil i matam á iáu, kabisit Agiripa, suri gita ser pas te táit inak le on ur singin kángit kabisit ida Rom.
27 Káplabin kápate nokwan singing ngo ina tarwai kálámul a kamkabat ur si Kaisar ngo kápate tumran i táit di atiutiwi suri.