Buk ái Paulo a le on uri narsán bos tám ruruna á
EPESO
Worwor táil
I kán áruán láklák ái Paulo, a mulán hut á Epeso mák soi lain arbin (Apo 18:18‑21), má a kaleng mul i kán átuil láklák (Apo 19:1-20:1). Buk minái a para talsai suri bos arasosah ái Káláu a tari si git á bos tám ruruna kabin git kes mam Karisito (Epe 1:3‑14). Ái Káláu ákte kára pas git (1:4), ákte patak pas git (1:5), ákte hul asengsegeng pas git (1:7), ákte pah palai kángit sápkin tatalen (1:7), má ákte tar kalar git mai Tanián a Pilpil (1:13-14) suri inngas tari ngo gita otoi tan lalain arasosah (1:11, 1:14). Mái Káláu a aliu git ngorer suri parpara agas na ur káián masik (1:6, 1:12, 1:14). Io, má ngorer ái Paulo ák sung suri git á bos tám ruruna giták mánán tumani matngan araliu minái káián ái Káláu (1:15-23). Til hirá git kis i lalin kángit sápkin tatalen, mái sár ái Káláu a mámna git (2:1-7). Má ái sinih a ruruna i Karisito, ái Káláu na tabar bia on mai araliu. Má a parai mul ngo kápte kes a arwat suri na songsong pasi araliu si Káláu (2:8-10). Tungu, git er kápgite kakun Iudáiá git kis tepák alar Káláu, mái sár kabin i táit a longoi ái Karisito, áng kabat arsakta git er git tili risán tiklik mai tan Iudáiá má gitá kesá kepwen kálámul onin (2:11–3:13). Ái á lala támin táit sang, má a kis punpunam i marán bet (3:3-6), mái Paulo ák sung ngo gita arwat suri mánán ilmi lain armámna minái káián ái Karisito (3:14-21). Má ngo ái Káláu ákte aliu git ngorer, a kuluk ngo kángit tatalen na arwat mai kángit hutngin liu (4:1–6:20). Gita mák ilmi ngo git tukesi kápán páplun mam Karisito (4:1-16), má ngorer gita áksá pasi kángit hutngin liu (4:17-32). Gita liu i talas (5:1-20), má gita lu kuluk mai kángit tan wák ngo kángit tan pup, má gita lu kuluk mai rang nat git má rang mám git má rang kák git, má gita lu kuluk mul mai rung di lu táilna git má mai kángit bos toptop mul (5:21–6:9). Má suri arahrahi kán worwor, ái Paulo ák rakrakai i parai ngo gita áksá pasi kángit bos mermer án arup tilami si Káláu ngorer i kesi tám arup, suri giták arup mai bos sápkin tanián má giták suka bámia di má giták sámtur dik alari bos sápkin (6:10-20). Kábutkis i buk minái a ngoro minái, ngo git á bos tám ruruna gita liu arwat mai lain araliu káián ái Káláu er ákte tari si git er git ruruna i Karisito.
1
1 Buk minái iau Paulo iau siri, iau kesi apostolo si Iesu Karisito kabin i nemnem si Káláu ák ilwa pas iau. Iau le i buk min uri narsá gam á bos matananu si Káláu ada i malar á Epeso, á gam erei gam kes mam Karisito má gam lu muswan uri narsán.
2 Artangan má bál matau kándiar ái Káláu Kák git mái Konom Iesu Karisito, na kis tiklik mam gam.
Arasosah uri tángni tanián kálámul
3 Parpara agas ur si Káláu, koner a Káláu káián kángit Konom Iesu Karisito má a Kákán mul. Kabin git kes mam Karisito, ái Káláu ákte asosah i git mai bos arasosah no tilami bát suri na tángni taniá git.
4 Hirá sang i pákánbung kápte be a aksimi naul bát má naul bim, ái Káláu ákte kára pas git suri gita kes mam Karisito má ngorer gita káián sang ái Káláu. Má pasi á ngorer, gita pilpil má nokwan pagas uri mátán.
5 Kabin a mámna git, ái Káláu ákte hol pagas i git ngoromin. A hol taru ngo ái Iesu Karisito na mat sur git, má tili kán minat, ái Káláu na patak pas git giták rang natun sang. Má táit min a hut tili kán ásásla má kán nemnem.
6 Gita para agas Káláu suri kán tilik lain artangan uri narsá git er ákte tabar bia i git mai kán Kalik alal!
7 Kán tilik artangan ái Káláu a káng ungleu uri narsá git, má ngorer a pah palai kángit sápkin mai dárán ái Natun er a hul asengsegeng i git.
8 Má artangan er ákte urai uri git a lala pakta taladeng mák tuan sorliu sang. Ái Káláu a polon á hol sang má kán mánán a talas suri tan táit no.
9 Má ngorer a apilwasi kán holhol taru a bál konmi til tungu, má onin ákte para aposoi ur si git. Má on á kán holhol taru er, ái Káláu a mur i kán nemnem sang mák tarwa Karisito suri long artálár pasi.
10 Má namur, ngo ákte artálár i pákánbung, ái Káláu na arahi kán holhol taru má nák pam talum noi bos akaksim uri lalin i Karisito, bos táit tilami naul bát má til main i naul bim mul, má ái na lulngán i tan táit no.
11 Ái Káláu a longoi bos táit no suri dik tapam hut muswan ngorer i kán nemnem má kán holhol taru sang. Má kán holhol taru a ngoromin. A nem on mák hol pagas i gim ngo gima kán matananu sang, má ngorer a tarwa Karisito mák mat sur gim. A longoi ngorer mák adikái kán holhol taru, mái Karisito ák ngoro sál gim uri narsán ái Káláu, ki ngorer ái Káláu a ilwa pas gim gimá kusak uri kán mát sang.
12 Má ngorer gim á bos mulán kálámul suri atri kángim ngangai i Karisito. Mái Káláu a longoi ngorer suri gima para agasi sang má para talsai ngo ái Káláu a tuan kuluk pala!
13 Má a ngoi mul sur gam. Gamáte longrai á pinpidan a támin, wa lain arbin sang, má gamá ruruna on má ák aliu pas gam. Áá, gamá ruruna i Karisito, má ngorer ái Káláu a akiláng i gam ngo gam á rang buhán sang er ák tari si gam á Tanián a Pilpil ngorer ákte oror pagas mai.
14 Tanián a Pilpil, ái ái Káláu a tar kári mai suri gita mánán tumran on ngo tan arasosah ái Káláu ákte oror pagas mai ngo ur káián kán matananu, tan táit er na hut muswan sang. Má git mákái ngorer má gitá mánán sang ngo ái Káláu ákte ulát git alari kángit kis án kamkabat má gitá sengsegeng má! Gita para agasi sang má para talsai ngo ái Káláu a tuan kuluk pala!
Kán sung ái Paulo
15-16 Kabin i tan táit no er ái Káláu ákte longoi suri kán matananu, iau lu balbal ot kuluk uri narsán sur gam. Tungu iakte longrai sur gam ngo a mon á kamu lala ruruna i Konom Iesu má gamá lu lala mámnai bos matananu si Káláu. Má turpasi i pákánbung erei ák pang onin, káp iau te lu ráu pala gam i kak tan sung.
17 Iau lu sung Káláu, wa Káláu káián kángit Konom Iesu Karisito, má ái á Kák git a tuan alal. Iau sungi suri na asosah i gam mai Tanián, suri na tari polon á hol si gam má na aposoi támin sur Káláu narsá gam, má ngorer gamák mánán muswan i Káláu.
18 Iau sungi suri na atalsai kamu hol gamák talas. Má ngorer gama mánán pasi dánih á ngangai er ákte kilkila pas gam ur on, má gama mánán pasi tan arasosah a tuan kuluk sang er ákte oror taru mai ur singin kán matananu.
19 Má gama mánán pasi mul i kán rakrakai a tuan pakta sorliu mák lu tangan git á bos tám ruruna. Kán rakrakai min a lu him i git, ái á tilik rakrakai sang
20 er a aptur kalengna Karisito mai alari minat mák aksimi i risán mingin ami bát.
21 Mái Karisito imi má a tiling konom, má a ninir i ngisán sorliwi bos tátáil má bos rung a mon i kándi rakrakai main i naul bim má iamuni naul bát mul. Má tilik ngis a kipi a pakta sorliwi tan ngis no til onin má tili bos pákánbung er namur.
22 Ái Káláu ákte rusan tari tan táit no uri lalin keken ái Karisito, mái Káláu a tar Karisito si git á boh tám ruruna suri nák lulngán i git.
23 Git boh tám ruruna git á páplun, mái Karisito ái á lulngán i git. Ái Karisito a hau kunlán kabin i git á boh tám ruruna. Má tan táit no sang a hau kunlán kabin i Karisito.