Lain Arbin a le on ái
MARKO
Worwor táil
Ái Marko buhán ái Banabas, má diar saliu tiklik mam Paulo i kán mulán láklák ái Paulo. Mái sár ái Marko a han alar diar (Apo 13:13), má ngorer ái Paulo a matai ngo na saliu mai namur (Apo 15:36-41). Mái sár namur mul, ái Paulo ák tar wor suri ngo ái Marko na tángni mul (2Ti 4:11).
Lain arbin a le on ái Marko kápate parai marán aratintin si Iesu. Ái a lala parai tan tilik him a longoi ái Iesu er a inngas tari ngo kán tilik rakrakai ái Káláu a mon on, má ngorer ák arwat suri pah palai tan sápkin tatalen má hul aliu pas git (Mar 10:45). Ái Marko a le páptai marán worwor si Iesu suri matngan rangrangas da áslai á tan tám ruruna. Má ngorer git hol on ngo ái Marko a le i Lain Arbin minái i pákánbung ákte mon má i arabilbiling uri narsán tan tám ruruna, má ái Marko ák abálsa di mai worwor si Iesu (8:34-38).
1
Kán arbin ái Ioanes Tám Arsiu
Mat 3:1-12; Luk 3:1-18; Ioa 1:19-28
1 Minái á turpasi lain arbin sur Iesu Karisito, Natun ái Káláu.
2 A tangkabin hirá sang singin kesá tám worwor tus ngisán ái Aisaia, koner a le i worwor si Káláu er a parai ur si Natun ngoromin,
“Mákái, ina tarwai kesá kálámul suri na tari kak pinpidan.
Ái na táil i iáu.
Na eran i matananu suri inan kaiam.
3 Má kálámul er na hut má na lu binbin i pokon mau ngo,
‘Aleget i sál si Konom má eran on.
Long anokwai sál suri na láklák on!’ ”
4 Io má namur marán á bet a rah, ái Ioanes Tám Arsiu a hut ada i pokon mau mák arbin ngoromin, “Gama hol kaleng má gamáng kipi arsiu, má ngorer ái Káláu nák pah palai kamu tan sápkin.”
5 Má matananu tili bimán rum á Ierusalem má tili balis á Iudáiá di han suri longrai arbin si Ioanes. Má matananu di lu para aposoi kándi bos sápkin tatalen, mái Ioanes a siu di mai dan á Ioridan.
6 Ái Ioanes a sulu mai nihun kamel di hiri, mák reureu mai kápán sipsip. A ani sikiu má midu.
7 Mái Ioanes a arbin ur singin matananu ngoromin,
“Kálámul alatung na murwa pas iau, ái a lala rakrakai sorliu iau. Má iau, iau rumrum suri ina kusak i kán rum.
8 Á iau, iau siu gam mai dan sár. Mái sár kálámul er na siu gam mai Tanián a Pilpil má na mon i gam.”
Ái Ioanes a siu Iesu
Mat 3:13-17; Luk 3:21-22
9 I bet erei, ái Iesu a hut tilami Nasaret i balis á Galiláiá, mái Ioanes a siu Iesu iatung i dan á Ioridan.
10 Má i pákánbung er ái Iesu a masar alari dan, ák mákmák uramuni bát má ák mákái bát a ráp má Tanián ái Káláu a sosih ngoro bun má a kis on.
11 Má kaungán kes a hut tilamuni bát má a parai ngoromin, “Á iáu á natung, kang Kalik alal. A lala gas i balang mam iáu.”
Tám Angagur a tohtoh Iesu
Mat 4:1-11; Luk 4:1-13
12 Má káp melek sár mul, Tanián ái Káláu a tarwa melekna Iesu uramuni pokon mau,
13 má a kis i pokon tan rokoi di kis ái. Ahat i sángul á bung ái Iesu a kis iamuni pokon mau, mái Satan a tohtohoi. Má tan angelo di tapam hut má dik tangan Iesu.
Ái Iesu a turpasi him á Galiláiá
Mat 4:12-17; Luk 4:14-15
14 Má namur ngo dikte tola tar Ioanes ur si Erodes, ái Iesu a hut i balis á Galiláiá má a arbin mai lain arbin si Káláu. A parai ngoromin,
15 “Ákte arwat á bung má páput má matananu da kusak uri lolsit si Káláu má ái Káláu na kátlán i di. Gama hol kaleng má gamák ruruna i lain arbin.”
Ái Iesu a kilkila pasi ahat i tám soksok
Mat 4:18-22; Luk 5:1-11
16 Mái Iesu a lu hanhan tangrai risán dan taliu á Galiláiá. A mák Saimon Petero mái Enru diar tuán, aru tám soksok, diar lu soksok mai uben iamuda i dan taliu.
17 Mái Iesu a parai si diar ngoromin, “Gaur lákám. Gaurák mur i iau má inak atintin gaur suri gaura tám soksok pasi matananu ur káián ái Káláu!”
18 Má káp melek mul má diar aptur alari kándiar uben iatung má diará mur i Iesu.
19 Má ngo a lu lákláklák iamunang tangrai kon, a mákái aru natun ái Sebedaio, ái Iakobo mái Ioanes, diar tuán leget i kándiar uben iatung i mon.
20 I pákánbung er a mák diar ái Iesu, a kilkila pas diar alar Sebedaio má bos tám him iatung i mon. Má diar má aptur má diará han tiklik mam Iesu.
Ái Iesu a long palai sápkin tanián
Luk 4:31-37
21 Dikte hut iatung i malar Kapernaum, má i bungán aunges ái Iesu a kusak uri rumán lotu má a turpasi aratintin i katbán matananu.
22 Má di longrai kán aratintin má dik pángáng suri, a kabin ngo kán aratintin kápate ngoro aratintin káián bos tám mánán uri nagogon. Kápte. Di longra ilmi ngo kán aratintin ái Iesu a mon i rakrakai on ngorer i kálámul a tarwai ái Káláu.
23 Má i pákánbung sang erei, kesi kálámul sápkin tanián a porta on a sol uratung i rumán lotu
24 mák perek ngoromin, “Iáu Iesu kakun Nasaret, suri dáh u soksok gim? Iau mánán i iáu, iáu Tám Pilpil káián ái Káláu! Ngádáh, ukte hut suri una up sara gim, be?”
25 Mái Iesu a longrai ngorer má ák dos kári sápkin tanián er ngoromin, “Una kis pau, má unák so alari kálámul erei!”
26 Má sápkin tanián a longrai ngorer má ák agokgokoi mák lala wakwak mák táu alari.
27 Má di no di pánsálngát on má dik argátna kaleng i di ngoromin, “Dánih á ngoro inái? Hutngin aratintin, be? Kálámul minái a mon i kán nokwan suri dos palai boh sápkin tanián mul má dik lu taram on.”
28 Má arbin sur Iesu a han arkaliut melek i bos malar á Galiláiá no.
Ái Iesu a aliu pasi mámán ái kán wák ái Saimon Petero
Mat 8:14-15; Luk 4:38-39
29 Má namur ái Iesu mai kán ahat i kalik án aratintin di so alari rumán lotu má dik lu hanhan iamunang, má ding kusak i rum si Petero mái Enru.
30 Má mámán ái kán wák ái Petero kán tu bop mai sasam. A málmálas. Má dik sangar i worwor mam Iesu suri.
31 Mái Iesu a han narsán mák top pasi limán má a salapturi, má sasam a han alari. Má namur wák erei a han má a eran i namnam ur ándi.
Ái Iesu a asengsegeng pasi marán matananu
Mat 8:16-17; Luk 4:40-41
32-33 Má i ronron bos matananu di hut talum iatung i mátán sál i rum si Petero. Di kipi marán kálámul di sasam má marán kálámul sápkin tanián a kusak i di.
34 Mái Iesu a aliu pas rung di sasam, má a tipar palai marán sápkin tanián. Má bos sápkin tanián a tur kalar di suri koion da worwor, kabin ngo bos sápkin tanián di mánán on ngo ái Natun ái Káláu.
Ái Iesu a worwor suri kán him
Luk 4:42-44
35 I kábungbung sáksák, nas kápate pos be, ái Iesu a pán mák so alari rum uramuda i pokon mau mák sung iatung.
36 Má namur ái Petero má rang turán dihat pán má dihat han ser sur Iesu.
37 Má ngo dikte mák pasi, ki dik bitái ngoromin, “Matananu no di gátna sur iáu.”
38 Ái Iesu a longrai ngorer má a kos di ngoromin, “Áá, iau mánán. Mái sár káp iau te hut suri tan kálámul minái masik. Kápte. Ina lu arbin mul ur singin tan lite. Má git má, giták han uri tan lite malar er páput!”
39 Má di lu hanhan uri tan malar á Galiláiá no, má ái Iesu a tipar palai bos sápkin tanián má a arbin i bos rumán lotu mul.
Ái Iesu a asengsegeng pasi kesi kálámul a sami lepra
Mat 8:1-4; Luk 5:12-16
40 Kesi kálámul a sami lepra a hut narsá Iesu má a atri pukun keken mák dirtapul mák sung Iesu ngoromin, “Ngo u nem on, u arwat suri ngo una asengsegeng pas iau!”
41 Mái Iesu a longrai ngorer má a mámnai mák sarsara mai limán mák top i páplun kálámul erei, má a parai singin ngo, “Iau nem on. Inái ukte sengsegeng má!”
42 Má lepra a rah melek alari kálámul er mák sengsegeng.
43 Má namur ái Iesu a sangar i tarwa palai mák lala inau on ngoromin,
44 “Koion una kálik parai singin tekes. Una han má unák para inngas iáu singin tám osmapak, má unák tari singin á kam osmapak ngorer ái Moses a parai, má kam osmapak erei na inngas tari ngo kam sasam ákte rah.”
45 Mái sár kálámul er a lu hanhan má a arbin tangrai bos malar. Má ngorer ái Iesu kápate arwat ngo na kusak iatung i bos malar er káplabin matananu da siuti. Ngorer a lu hanhan tangrai tan pokon mau sár, má matananu tili bos malar di lu murmur on.