2
Worwor uri narsá di á tan tám ruruna til Epeso
+Má kálámul er a parai singing ngoromin,
“Una le ur singin angelo a ololoh i boh tám ruruna i malar á Epeso má una parai ngoromin, ‘Á iau ái Koner iau top i ahit á mátmátiah mai limang minging má iau lu saliu i katbán ahit á nián lam gol erei, má iau iau tarwai worwor minái ur singim. +Má iau parai ngo iau mánán i gam tan tám ruruna til Epeso ngo gamáte lu him kuluk má gamáte tur rakrakai má kápgamte puplir. Iau mánán ngo gamáte tari bah gam ur singin tan sápkin kálámul, ái rung er di parai ngo di tan apostolo, mái sár kápte. Gamáte tirtirwa i di má gamáte ser pasi kandi angagur. Marán dikte mikmikwa gam má dikte tari rangrangas si gam kabin i iau, mái sár kápte gam puplir. Kamu tu talar sang mai him sár. Mái sár ina para puri mát gam ngoromin. Gamáte hol pala iau, má armámna a kis i bál gam tungu gam hutngin ruruna, onin a bokoh. +Gamáte lala pur má! Má ngorer a kuluk ngo gama hol pasi erei tungu gam lala mámna iau, má gamák tapriu kaleng sur iau mul, má gamák lu longoi ninas ngoro tungu gam hutngin ruruna. Mái sár ngo káp gama te tapriu alari kamu tan abulbul, ki ngorer ina han narsá gam má inak long palai kamu nián lam má gamák sák.
“ ‘Mái sár kesi lain táit mul gam longoi a ngoromin. Rung di lu mur i Nikolas, angagur án tám worwor tus erei, di tohoi suri da long pas gam suri gama mur i tan tatalen di lu longoi, mái sár kápgamte mur i di. A kuluk. Gamáte mikmikwai tatalen erei, má iau mul iau mikmikwai.
+“ ‘Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra suri longrai táit Tanián a parai singin tan tám ruruna! Mái rung di sorsorliu, á iau ina amuswan tari si di suri da namnam i wán kubau án liu a kis i pokon si Káláu.’ ”
Worwor uri narsá di á tan tám ruruna ​til Simerna
Má kálámul er a parai mul singing ngoromin,
“Una le ur singin angelo a ololoh i boh tám ruruna i malar á Simerna má una parai ngoromin, ‘Á iau á tangkabin má á iau á arahrahi, má iakte mat má iakte liu kaleng mul, má inái iau tarwai worwor minái ur singim. +Iau mánán i kamu taun má iau mánán ngo gam maris suri táit til main i naul bim. Ái sár suri tan táit án tanián, gam atur páptai marán má gam á konom má! Má iau mánán mul i tan sápkin worwor di atiutiu gam mai á tan kálámul er di parai ngo di á tan Iudáiá muswan. Di kaiang pasi sár ngo á di á tan Iudáiá ngorer matananu muswan si Káláu. Má kápte. Wa di káián ái Satan sár má dik lu taram singin! 10 +Koion gama mátut suri tan rangrangas erei páput na hut uri gam. Mákái! Ái Satan na lu tohtoh gam, má ngorer te tili gam da buswa di uri kamkabat má da lu kis iatung arwat mai sángul á bung. Má a kuluk ngo gama muswan sur iau. Káksiai ngo da up gam, gama lu muswan pagas sur iau, má ngorer ina tari liu áklis si gam uri kamu arsupan.
11 +“ ‘Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra suri longrai táit Tanián a parai singin tan tám ruruna! Mái rung di sorsorliu, kápnate top i di á áruán minat, má ngorer kápdate buswa di uri pokon án kámnah áklis.’ ”
Worwor uri narsá di á tan tám ruruna til Pergamum
12 Má kálámul er a parai mul singing ngoromin,
“Una le ur singin angelo a ololoh i boh tám ruruna i malar á Pergamum má unák parai ngoromin, ‘Á iau ái Koner a mon i kak tilik is a tuan inan i aru balsán no, má iau tarwai worwor minái ur singim. 13 Iau mánán ngo gam kis i malar erei ái Satan a lu kátlán, ái sár gam lu muswan sur iau má kápgamte hol palai kamu ruruna i iau i tan bos bungun rangrangas. Iau mánán ngo tungu ái rung erei ái Satan a kátlán i di, di han má dik long pas Antipas tili katbán i gam, koner a lu para aposoi kán ruruna i iau má a lu muswan sur iau. Áá, di long pasi ngorer má dik up bingi main i malar ái Satan a kátlán. Bung erei a lala rogorogo, mái sár kápgamte hol pala iau.
14 +“ ‘A tuan kuluk taladeng á ngorer, rang buhang! Mái sár a mon mul i kak te mudán worwor ina para puri uri mát gam, a ngoromin. Gam hol pasi á arbin sur koner si Balam, be? Ái Balam a liu hirá, má a tangan Balak, kálámul pakta til Moap, mák para tari singin suri na lam bengtai matananu til Israel suri da lu longoi tan sápkin tatalen. A lam bengta di suri dik lu bop mai tan wák án sál má wák káián tan lite kálámul, má suri dik ani tan pinsán ololas erei rung til Moap dikte lotu mai uri narsán tan angagur án káláu. Ái Balam a longoi ngorer hirá, má onin a mon i te kálámul iatung i katbán i gam di lu mur i tatalen ngorer a mur on ái Balam, 15 má di á tan kálámul di mur i Nikolas, angagur án tám worwor tus erei. Onin di tohoi suri lam bengta gam suri gama longoi tan sápkin tatalen. 16 Gama hol kaleng má gamák tapriu alari tan sápkin tatalen erei! Ngo gama longoi ngorer, a kuluk. Mái sár ngo kápte, ki ina sangar i han uratung suri ina arup mam rung er mai kak tilik is a so tili ngudung.
17 +“ ‘Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra suri longrai táit Tanián a parai singin tan tám ruruna! Mái koner a sorsorliu, á iau ina tari singin á mana er a kis punam onin. Ái koner a sorsorliu na ani má nák arakrakai on. Má táit mul ina tari singin, kesi hat a bal. Ina mulán sir páptai i hat erei á hutngin ngisán iakte tar ngisán mai, má kápte kes mul na mánán on, ái koner masik sár á ngisán erei. Ina longoi mam di no keskeskes ái rung di sorsorliu.’ ”
Worwor uri narsá di á tan tám ruruna ​til Taitira
18 +Má kálámul er a parai mul singing ngoromin,
“Una le ur singin angelo a ololoh i boh tám ruruna i malar á Taitira má unák parai ngoromin, ‘Á iau Natun ái Káláu má aru matang a kurkurem ngoro kurmen kámnah, má aru kiking a ngoro baras a tuan pilpilpil dikte sawi i kámnah má dik lala konoi, má iau ái Koner iau tarwai worwor minái ur singim. 19 Iau mánán ngo gamáte lu him kuluk, má iau mánán ngo gam káng mai armámna má mai kamu ruruna i iau, ngorer gam lu mánán i artangan má gam lu tur rakrakai má kápgamte lu puplir. Má iau mánán ngo tan táit erei gam lu longoi onin a lala marán sorliwi kamu him tungu gam hutngin ruruna.
20 +“ ‘A tuan kuluk taladeng á ngorer, rang buhang! Mái sár ina para puri mát gam ngoromin. Ái Iesebel, wák erei i katbán i gam, a kaiang pasi ngo a lu parai worwor muswan si Káláu, mái sár a lam bengtai kak matananu suri dik lu longoi tan sápkin tatalen. A lam bengta di suri dik ani tan pinsán ololas dikte lotu mai uri narsán tan angagur án káláu, má suri dik lu bop mai tan wák án sál má wák káián lite kálámul. Gam mánán ngo tan táit er a lu aratintin mai kápate nokwan. Áá, gam talas suri ngorer, mái sár kápgamte long palai á wák erei. 21 Támin iakte kis monai wák er suri na ilang alari kán tan sápkin a lu longoi, ái sár kápate lu hol kaleng. 22 Má ngorer ina tari rangrangas singin má na sasam. Mái rung di lu longoi sápkin tiklik mai á wák er, da áslai lala rangrangas mul ngo kápdate tapriu alari matngan ninas erei. 23 +Má rang natun á wák erei, ina up bing di dák mat. Má ngorer tan boh tám ruruna da mák ilmi ngo á iau á tám mánán uri tan táit no a kis imi bál kálámul má tan táit mul a kis i kán hol, má ina tari rangrangas singin keskeskesá kálámul na arwat mai ninsin sang.
24 “ ‘Mái sár te tili gam almain i malar á Taitira, kápgamte lu mur i matngan aratintin erei, má ngorer kápgamte mánán pasi tan táit di utngi ngo tan holhol kodong si Satan. A kuluk. Má káp ina te para te táit mul suri gama longoi á gam erei kápgamte lu mur i matngan aratintin er. 25 +Iau parai ngoromin sár ngo gama tur rakrakai mai ruruna er gamáte top on pang i bung ngo ina tapam hut narsá gam. 26-27 +Mái rung di sorsorliu má dik long arwat pasi á him iakte tari si di, ngo da longoi pang i arahrahi, ái rung erei ina tari si di á matngan nokwan ái Kang ákte tari singing. Áá, ina tari nokwan si di ngorer suri da kátlán i matananu tili naul matmatngan pokon, ái rung er di ngákngák i Káláu. Da kátlán i bos tám ngákngák erei má da long sáksákna di dák sák ngorer i kuro di sá aposoi mai kuir kuil. 28 +Má ina tari mul á mátál án arasa si di uri inngasi kándi sorsorliu.
29 “ ‘Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra suri longrai táit Tanián a parai singin tan tám ruruna!’ ”
+ 2:1 Apa 1:16 + 2:2 1Io 4:1 + 2:5 Apa 3:3 + 2:7 Tgk 2:9; Apa 22:2, 19 + 2:9 2Ko 11:14-15; Apa 3:9 + 2:10 2Ti 4:8; Iak 1:12 + 2:11 Apa 20:14, 21:8 + 2:14 Lál 22:1–25:3, 31:16; 2Pe 2:15 + 2:17 Kal 16:4, 14-15, 33-34; Ais 62:2; Ioa 6:48-50 + 2:18 Apa 1:14-15 + 2:20 1Ka 16:31; 2Ka 9:22 + 2:23 Sak 7:9; Ier 17:10; Apa 20:12-13 + 2:25 Apa 3:11 + 2:26-27 Sak 2:8-9 + 2:28 Apa 22:16