Poli à lɛtɛrɛŋi niɲcyiiŋi ŋgemu kan Kɔrɛnti kànhe dánafeebil'á ke
Mpe yii à yaa yii cè mà jwo yii jyè lɛtɛrɛŋi funŋɔ jwumpe e ke
Kɔrɛnti kànhe na mpyi kànbwɔhɔ, yasunɲyi mpyi a ɲyaha k'e sèl'e. Cikwuŋi ná nàŋkwuŋi mpyi na mpyi pyiŋkannigii puni na kuru kànhe e.
Yesu tùnntunŋi Poli à yyee niŋkin ná paanga pyi Kɔrɛnti kànhe e. Lire tèni i, u à Jwumpe Nintanmpe jwo wani, ka pìi si piye kan Yesu á (Kapyiiŋkii 18.1-18). Poli kareŋkwooni kàntugo, ɲyahaŋgurug'à jyè dánafeebii ná piye shwɔhɔl'e. Poli à yire lógo maa ŋge lɛtɛrɛŋi tun si pi yɛrɛ, maa li cyêe pi na, na dánafeebii wwoɲɛɛge na ɲyɛ mu à jwo cyere, ti ɲùŋke ku ɲyɛ Yesu Kirisita kanni. Tire cyeere yatanɲyi pun'à yaa yi yiye kyaa táan yiy'á, yi raa yiye tɛ̀re (13).
Dánafeebii kuruŋke e, pìi mpyi a lɛtɛrɛ tùugo u á, maa yibiyi yà pyi u na. Poli à ŋge lɛtɛrɛŋi sémɛ maa ɲwɔshwɔrɔ kan yire yibiyi na, yire yi mpyi:
Dánafeebii sí n‑jà fúru pyi la? (7)
Mpii pi ɲyɛ na zunŋi pyi ke, dánafeebii sí n-jà n-lyî pire yyére la? (8--10)
Di dánafeebil'à yaa pi a báare ná Kile Munaani màkanyi i yɛ? (12--14)
Dánafooŋi kwùŋi kàntuge ɲyɛ ɲaha shi yɛ? (15)
1
Jwumpe tasiige
1 Mii Poli u à yyer'a pyi Yesu Kirisita tùnntunŋɔ mà tàanna ná Kile ɲyii wuuni i ke, mii ná wuu cìnmpworoŋi Sositɛni u à ŋge lɛtɛrɛŋi sémɛ si ŋkan
2 yii dánafeebii kuruŋk'á, Kɔrɛnti kànhe e, yii mpiimu pi à pyi Kile wuu Yesu Kirisita cye kurugo ke, u à yii yyer'a pyi u wuu, mà bâra mpii puni pi ɲyɛ na wuu Kafooŋi Yesu Kirisita mɛge yiri cyeyi puni i, maa u pyi pi Kafooŋi wuu fiige ke,
3 wuu Tuŋi Kile ná wuu Kafooŋi Yesu Kirisita pi ɲwɔ yii na, pi i yyeɲiŋke kan yii á.
Poli à fwù kan Kile á Kɔrɛnti dánafeebii kurugo
4 Mii fwù ɲyɛ Kile na tèrigii puni i, ɲaha na yɛ u à ɲwɔ yii na, yii ná Yesu Kirisita wwoɲɛɛge kurugo.
5 Mà yii yaha kuru wwoɲɛɛge e, yii à Kile màkanyi shiŋi puni ta, mà cye cyán jwumpe ná ɲcèŋi na.
6 Ɲaha kurugo yɛ jwumpe pu ɲyɛ na Kirisita kyaa yu ke, pur'à tatɛɛngɛ wwû yii e.
7 Lire e canŋke wuu Kafooŋi Yesu Kirisita sí uye cyêe ke, mà yii yaha yii i kuru canŋke sigili, Kile màkange kà tufiige kuu ɲyɛ yii na mɛ.
8 Uru Kile mú u sí yii tɛ̀gɛ si fànha kan yii á, bà yii si mpyi si ŋkwôro u kuni i fo sà nɔ li tɛgɛni na, si mpyi tìgire cyaga baa Kafooŋi Yesu Kirisita cannuruge mɛ.
9 Kile na ɲyɛ ɲwɔmɛɛ niŋkinfoo, uru u à yii yyere bà yii si mpyi si mpyi u Jyaŋi, wuu Kafooŋi Yesu Kirisita wwoɲɛɛge e mɛ.
Poli à li cya Kɔrɛnti dánafeebil'á na pi bɛ̂
10 Mii cìnmpyiibii, mii na li ɲáare yii á, wuu Kafooŋi Yesu Kirisita mɛge na, yii i bɛ̂ niŋkin na, yii àha n‑láha yiye na mɛ. Yii bɛ̂, yii i mpyi ná sɔ̀nŋɔrɔ niŋkin i, yii i yii karigii kapyiini ɲùŋke yaha ku pyi niŋkin.
11 Ɲaha kurugo yɛ mii cìnmpyiibii, mii à lógo Kilowe pyɛngɛ shiinbii pìi ɲwɔ na, na mbèmbaaŋi na wá yii shwɔhɔl'e,
12 na pìi na wá na ŋko yii shwɔhɔl'e na pire na ɲyɛ mii Poli wuu, pìi sí i ŋko na pire na ɲyɛ Apolosi wuu, pìi sí i ŋko na pire na ɲyɛ Pyɛri wuu, pi sanmpii sí i ŋko na pire na ɲyɛ Kirisita wuu.
13 Mii sí yii yíbe, Kirisita à táa la? Taha Poli u à kwòro kworokworocige na yii kurugo, lire ɲyɛ mɛ taha Poli mɛge na yii à batize?
14 Mii Poli à Kile shɛ́ɛre, ɲaha na yɛ Kirisipusi ná Gayusi baare e, mii ɲyɛ a yii wà tufiige batize wani mɛ.
15 Lire e yii wà sì n-sìi n‑jà n‑jwo na ur'à batize mii mɛge na mɛ.
16 Mii funŋɔ naha mpyi a wwɔ̀, mii mú u à Sitefanasi pyɛngɛ shiinbii batize, pire baare e, mii naha a dá na mii sàha à sùpya batize wani yii yyére mɛ.
Sùpyire yákilifente ɲyɛ Kile ɲyii na sìɲcomɔ
17 Yii li cè na báaraŋi niɲcyiiŋi mɛɛ na Kirisita à mii tun ke, uru bà u ɲyɛ batizeliŋi mɛ, Jwumpe Nintanmpe ɲjwuŋi kurugo u à mii tun. Mii mú sí ɲyɛ na tire tùnnture pyi mà tàanna ná sùpyire yákilifente e mɛ, bà li si mpyi sùpyire kà raa dìrili mii jwuŋkanni kurugo mɛ, ŋka pi a dìrili Kirisita kwùŋi kurugo kworokworocige na.
18 Mpii pi ɲyɛ kuni nimpiini i, ná Kile sí n‑pa pi shi bò ke, jwumpe pu ɲyɛ na yu mà yyaha tíi ná Kirisita kwùŋi i kworokworocige na ke, puru na ɲyɛ sìɲcomɔ pire mpil'á. Ŋka wuu mpii pi ɲyɛ kuni niɲcɛnni i, ná Kile sí n‑pa wuu shwɔ ke, Kile sífente ti ɲyɛ ti ti wuu á.
19 Ɲyɛ y'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i na:
«Mpii pi na piye sɔ̂nŋi yákilifee ke, mii sí pire sìɲcompe cyêe.
Mpii pi na piye sɔ̂nŋi na pir'à kyaa cè ke, mii sí li cyêe na pire ɲyɛ a yafyin cè mɛ.»
20 Mà tàanna ná lire e, taa yákilifeebii ɲyɛ ke? Mpii pi na piye sɔ̂nŋi na pir'à Kile Saliyaŋi cè ke, taa pire ɲyɛ ke? Taa ŋge diɲyɛŋi jwuɲceempii ɲyɛ ke? Kile à li cyêe na ŋge diɲyɛŋi yákilifente na ɲyɛ sìɲcomɔ.
21 Mà tàanna ná Kile yákilifente e, u à li lwɔ́ ŋge diɲyɛŋi yákilifeebii kà n‑jà uru cè ná pi yabilimpii yákilifente e mɛ. Lire kurugo jwumpe wuu ɲyɛ na yu, ná diɲyɛŋi sùpyire na pu sɔ̂nŋi sìɲcomɔ ke, Kile à li lwɔ́ sùpyire t'à dá puru jwumpe na ke, si pire shwɔ.
22 Ɲyɛ Yahutuubii la maha mpyi s'a kakyanhala karigii ɲaa tapyige e si nta ndá puru jwumpe na. Girɛkiibii sí na ɲcaa pire yákilibii si múgo si nta ndá pu na.
23 Wuu pi ke, Kirisita kani wuu ɲyɛ na yu na u à kwû kworokworocige na ke, puru na ɲyɛ jwuɲjwumbaama Yahutuubil'á, maa mpyi sìɲcomɔ supyishiŋi sanŋ'á.
24 Ŋka Kile à mpiimu yyer'a pyi u wuu ke, pi à pyi Yahutuu yo, pi à pyi Girɛkii yo, pir'á Kirisita na Kile sífente ná u yákilifente cyêre.
25 Ɲaha kurugo yɛ kani Kile à pyi, ka sùpyire si wá na sɔ̂nŋi sìɲcomɔ ke, lir'à fànha tò pi yákilifente na. Nde Kile à pyi, ka sùpyire si wá na sɔ̂nŋi na fànhaɲcyɛrɛrɛ ti ɲyɛ ti ti ke, lir'à fànha tò sùpyire na.
26 Mii cìnmpyiibii, yyereŋkanni na Kile à yii yyer'a pyi uye wuu ke, yii lire kàanmucya a wíi kɛ! Mà tàanna ná sùpyire kàanmucyage pyiŋkanni i, yákilifee niɲyahamii ɲyɛ yii e mɛ, sífee niɲyahamii ɲyɛ yii e mɛ, yii niɲyahamii mú sí ɲyɛ a si shinbwoo pyɛnyi i mɛ.
27 Ɲyɛ karigii diɲyɛŋi sùpyire na sɔ̂nŋi sìɲcomɔ ke, cyire Kile à cwɔɔnr'a tɛ̀g'a diɲyɛŋi yákilifeebii sílege. Ɲcyii pi ɲyɛ na sɔ̂nŋi fànhaɲcyɛrɛrɛ wogigii ke, maa cyire cwɔɔnr'a tɛ̀g'a fànhafeebii sílege.
28 Karigii cyi ɲyɛ ɲùŋɔ baa diɲyɛ sùpyire ɲyii na, ná pi kuro ɲyɛ cyi e mɛ, cyire karigii Kile à cwɔɔnrɔ, pi na ɲcyiimu sɔ̂nŋi sèe wogii ke, mà tɛ̀g'a cyire kɛ̀ɛge.
29 U à lire pyi, bà li si mpyi sùpyaŋi wà tufiige kà ŋkwɔ̀ uye pêe uru Kile yyahe taan mɛ.
30 Uru u à wuu le Yesu Kirisita wwoɲɛɛge e. Kile à pyi kaɲuŋɔ, ka Yesu Kirisita si wuu pyi yákilifee, maa jwo na wuu à tíi, maa wuu pyi Kile wuu, maa wuu ɲùŋɔ wwû kapegigii bilere e.
31 Ɲyɛ bà l'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i mɛ: «Ŋgemu la ká mpyi si pèenɛ taha yaaga na ke, urufoo u ti taha Kafooŋi Kile na.»