18
Jesure surara na ñeꞌewãꞌcãꞌque niꞌi
(Mt 26.47-56; Mr 14.43-50; Lc 22.47-53)
Jesú cʉ̃ pacʉre sẽrĩ́ca beꞌro ʉ̃sã Jerusalẽ́pʉre wijawʉ. Wija, Cedrón wãmetiri maarẽ pẽꞌawʉ̃. Ti maa siaquijipʉ na olivo oteꞌcaro niwʉ̃. Ʉ̃sã topʉ waꞌawʉ. Juda Jesure ĩꞌatuꞌtirãrẽ oꞌori masʉ̃ quẽꞌrã te olivo nirõrẽ masĩwĩ. Jesú todʉporo pejetiri ʉ̃sãrẽ sʉꞌori sijawĩ. Tojo weegʉ masĩwĩ. Ʉ̃sã topʉ nirĩ cura niꞌcã curua surara meꞌrã Juda etawĩ. Ãpẽrã quẽꞌrã niꞌcãrẽrã Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌterã surara niwã. Paꞌia wiorã, fariseo masã oꞌónoꞌcãrã niwã. Na añurõ wãmotiwã. Sĩꞌose tuturi, sĩꞌosepa meꞌrã aꞌtiwã. Jesú cʉ̃rẽ waꞌatjere masĩtojacʉ niwĩ. Tojo weegʉ “¿Noarẽ aꞌmati?” niwĩ.
Cʉ̃rẽ yʉꞌtiwã:
—Jesú Nazarecjʉ̃rẽ aꞌmaꞌa, niwã. Jesú narẽ niwĩ:
—Yʉꞌʉta niꞌi.
Juda Jesure ĩꞌatuꞌtirãrẽ oꞌori masʉ̃ na meꞌrã niwĩ. Jesú “Yʉꞌʉta niꞌi” nicã tʉꞌorã, na uirã, dústi bʉꞌrʉqueꞌawã. Jesú apaturi sẽrĩtiñaꞌwĩ tja:
—¿Noarẽ aꞌmati?
Cʉ̃rẽ yʉꞌtiwã:
—Jesú Nazarecjʉ̃rẽ aꞌmaꞌa, niwã.
Jesú narẽ niwĩ:
—Mʉsãrẽ weretojaꞌa, yʉꞌʉta niꞌi. To pũrĩcã yʉꞌʉre aꞌmarã, ãꞌrã yʉꞌʉ buꞌerãrẽ duꞌuoꞌoya.
Jesú cʉ̃ ucũꞌque queoro waꞌato nígʉ̃ tojo niwĩ. Cʉ̃ níꞌque aꞌtiro niwʉ̃: “Yʉꞌʉ pacʉ oꞌoꞌcãrãrẽ ne niꞌcʉ̃ bajuriotiwʉ”, niwʉ̃. 10 Cʉ̃ tojo níca beꞌro Simó Pedro cʉ̃ ya diꞌpjĩrẽ wejeweewĩ. Wejewee, paꞌia wiogʉre daꞌracoꞌtegʉ Malco wãmetigʉre diacjʉ̃ca oꞌmeperore dʉtepãꞌrẽwĩ. 11 Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Jesú Pedrore niwĩ:
—Mʉꞌʉ ya diꞌpjĩrẽ nʉrõña. Yʉꞌʉ pacʉ piꞌetidutiꞌcaronojõta piꞌetigʉti, niwĩ Jesú.
Jesure Anás ya wiꞌipʉ miaꞌque niꞌi
(Mt 26.57-58; Mr 14.53-54; Lc 22.54)
12-13 Surara, tojo nicã na wiogʉ, ãpẽrã paꞌia wiorã na oꞌóꞌcãrã Jesure dʉꞌte, Anás wãmetigʉ ya wiꞌipʉ miawã. Cʉ̃ Caifá mañecʉ̃ niwĩ. Caifá titare paꞌia wiogʉ niwĩ. 14 Cʉ̃́ta todʉporopʉre judío masãrẽ “Niꞌcʉ̃ nipeꞌtirã ye niatje wẽrĩbosacã, marĩrẽ añurõsaꞌa” níꞌcʉ niwĩ.
Pedro Jesure “Masĩweꞌe” níꞌque niꞌi
(Mt 26.69-70; Mr 14.66-68; Lc 22.55-57)
15 Na Jesure miacã, yʉꞌʉ Juã, tojo nicã Simó Pedro, ʉ̃sã pʉarã narẽ sirutuwãꞌcãwʉ̃. Paꞌia wiogʉ yʉꞌʉre ĩꞌamasĩwĩ. Tojo weegʉ yʉꞌʉ Jesú meꞌrã wiogʉ ya wiꞌi poꞌpeapʉ sãjãawʉ̃. 16 Pedro peꞌe sopepʉ tojanʉꞌcãwĩ. Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌagʉ̃, yʉꞌʉ sope coꞌtego meꞌrã ucũ, cʉ̃rẽ pijisõrõwʉ̃. 17 Beꞌropʉ co Pedrore sẽrĩtiñaꞌwõ:
—¿Mʉꞌʉ sĩꞌi meꞌrãcjʉ̃ mejẽta niti?
Pedro core niwĩ:
—Niweꞌe, niwĩ.
18 Pũrõ yʉsʉawʉ. Tojo weerã ti wiꞌi daꞌracoꞌterã, tojo nicã surara pecameꞌe wĩjãwã. Na ti meꞌe sumutopʉ sõꞌmanuꞌcũbʉrowã. Pedro quẽꞌrã na meꞌrã sõꞌmagʉ̃ waꞌawĩ.
Paꞌia wiogʉ Jesure sẽrĩtiñaꞌque niꞌi
(Mt 26.59-66; Mr 14.55-64; Lc 22.66-71)
19 Paꞌia wiogʉ Anás Jesure sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ:
—¿Noanojõ niti mʉꞌʉ buꞌerã? ¿Ñeꞌenojõrẽ mʉꞌʉ buꞌeti narẽ? nicʉ niwĩ. 20 Jesú cʉ̃rẽ yʉꞌticʉ niwĩ:
—Yʉꞌʉ nipeꞌtirã tʉꞌoropʉ buꞌewʉ. Judío masã nerẽse wiꞌseripʉ, tojo nicã Õꞌacʉ̃ wiꞌi judío masã nerẽwʉaropʉ buꞌewʉ. Yaꞌyioropʉ buꞌetiwʉ. 21 ¿Deꞌro weegʉ yʉꞌʉre sẽrĩtiñaꞌti? Ãpẽrã yʉꞌʉre tʉꞌoꞌcãrãrẽ sẽrĩtiñaꞌña. Na masĩsama. Na mʉꞌʉrẽ wererãsama, nicʉ niwĩ Jesú.
22 Jesú tojo nicã tʉꞌogʉ, niꞌcʉ̃ Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌtegʉ surara Jesú ya diapoare paacʉ niwĩ. Cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ:
—¿Deꞌro weegʉ tojo yʉꞌtiti paꞌia wiogʉre?
23 Jesú cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ:
—Yʉꞌʉ ñaꞌarõ níca beꞌro “Te buꞌiri paapʉ. Te ñaꞌa niꞌi”, niña. Añurõ níca beꞌroma ¿deꞌro weeacjʉ yʉꞌʉre paati? nicʉ niwĩ Jesú.
24 Beꞌro Anás Jesure dʉꞌtenoꞌcʉre tja paꞌia wiogʉ Caifá tiropʉ oꞌówĩ.
Pedro nisoonemoꞌque niꞌi
(Mt 26.71-75; Mr 14.69-72; Lc 22.58-62)
25 Tojo weeri cura Pedro pecameꞌe sumuto sõꞌmanuꞌcũwĩ. Topʉ nirã́ cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã:
—¿Mʉꞌʉ sĩꞌi meꞌrãcjʉ̃ mejẽta niti?
Pedro narẽ niwĩ:
—Niweꞌe.
26 Beꞌro niꞌcʉ̃ paꞌia wiogʉre daꞌracoꞌtegʉ, Pedro cʉ̃ oꞌmepero dʉtepãꞌrẽꞌcʉ acaweregʉ Pedrore niwĩ:
—Yʉꞌʉ mejẽpʉ mʉꞌʉrẽ olivo oteꞌcaropʉ cʉ̃ meꞌrã nicã ĩꞌapʉ.
27 Pedro apaturi nisoowĩ. Tojo níca beꞌro cãrẽꞌquẽ uuwĩ.
Jesure Pilato romano masã wiogʉ tiropʉ na miaꞌque niꞌi
(Mt 27.1-2,11-14; Mr 15.1-5; Lc 23.1-5)
28 Beꞌro Jesure Caifá ya wiꞌipʉ níꞌcʉre Pilato ya wiꞌipʉ miawã. Boꞌrearopʉ weewʉ. Judío masã wiorã ti wiꞌipʉre sãjãatiwã. Ti wiꞌipʉre sãjãarã, Pascua bosenʉmʉ baꞌawʉasere baꞌatibopã. Pilato judío masʉ̃ nitimi nise buꞌiri na buꞌiritirã tʉꞌoñaꞌbopã. Tojo weerã cʉ̃ ya wiꞌire sãjãatiwã. 29 Na sãjãaticã ĩꞌagʉ̃, Pilato na meꞌrã ucũgʉ̃ wijaatiwĩ. Narẽ niwĩ:
—¿Mʉsã ãꞌrĩrẽ ñeꞌenojõ weresãrã weeti?
30 Na cʉ̃rẽ niwã:
—Cʉ̃ ñaꞌarõ weeticãma, mʉꞌʉ tiro cʉ̃rẽ miititiboapã.
31 Na tojo yʉꞌticã tʉꞌogʉ, Pilato niwĩ:
—Cʉ̃rẽ miaña. Mʉsãrẽ dutironojõta mʉsã basu beserã waꞌaya.
Judío masã wiorã cʉ̃rẽ niwã:
—Ʉ̃sã judío masã ne niꞌcʉ̃ masʉ̃rẽ “Wẽjẽña” nímasĩtisaꞌa, niwã.
32 Titapʉre romano masã wiogʉ masã ñaꞌarãrẽ na wẽjẽdutirãrẽ curusapʉ paabiꞌpecũcãrã niwã. Tojo weero Jesú todʉporo níꞌque queoro waꞌawʉ. Cʉ̃ “Yʉꞌʉre ʉꞌmʉarõpʉ tuumorõnʉꞌcõrãsama”, niwĩ. 33 Pilato Jesure piji, cʉ̃ ya wiꞌipʉ majãmisãjãawĩ. Jesure sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ:
—¿Mʉꞌʉta niti judío masã wiogʉ?
34 Jesú yʉꞌticʉ niwĩ:
—¿Mʉꞌʉ basu mʉꞌʉ wãcũrõ meꞌrã sẽrĩtiñaꞌti? o ¿ãpẽrã mʉꞌʉrẽ wereati?
35 Pilato cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ:
—¿Deꞌro weegʉ yʉꞌʉ masĩbosaʉ? Yʉꞌʉ judío masʉ̃ mejẽta niꞌi. Aꞌtopʉre mʉꞌʉ ya diꞌtacjãrã judío masã, tojo nicã paꞌia wiorã mʉꞌʉrẽ miitiama. ¿Deꞌro weeati mʉꞌʉ?
36 Jesú nicʉ niwĩ:
—Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãcjʉ̃ wiogʉ niweꞌe. Yʉꞌʉ tojo nicãma, judío masã wiorãrẽ oꞌodutitirã yʉꞌʉre siruturã aꞌmequẽboapã. Yʉꞌʉ apesecjʉ̃ wiogʉ niꞌi.
37 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Pilato nicʉ niwĩ:
—¿To pũrĩcãrẽ mʉꞌʉ wiogʉ niti?
Jesú cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ:
—Mʉꞌʉ nírõnojõta yʉꞌʉ wiogʉ niꞌi. Yʉꞌʉ diacjʉ̃ cjasere weregʉ aꞌtopʉ aꞌti, bajuawʉ. Nipeꞌtirã diacjʉ̃ cjasere ʉarã, yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌoma.
38 Pilato cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ:
—¿Ñeꞌenojõ nirõ nisasaꞌa diacjʉ̃ cjase? nicʉ niwĩ.
“Jesure wẽjẽrõʉaꞌa” níꞌque niꞌi
(Mt 27.15-31; Mr 15.6-20; Lc 23.13-25)
Pilato Jesure sẽrĩtiñaꞌca beꞌro judío masã wiorã meꞌrã ucũgʉ̃ wijaaticʉ niwĩ tja. Narẽ niwĩ:
—Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ ne buꞌiri bocatiasʉ. 39 Mʉsã weewʉase aꞌtiro niꞌi. Pascua bosenʉmʉ nicã buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nigʉ̃rẽ yʉꞌʉre duꞌuwĩrõdutisaꞌa. ¿Mʉsã cʉ̃rẽ judío masã wiogʉre duꞌuwĩrõcã ʉasari?
40 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, na pũrõ caricũwã:
—Cʉ̃rẽ ne duꞌuwĩrõticãꞌña. Barrabá peꞌere duꞌuwĩrõña, niwã. Barrabá ñaꞌarõ weeri masʉ̃ niwĩ.