6
Jesú niꞌcãmocʉsetiri mil ʉmʉarẽ ecaꞌque niꞌi
(Mt 14.13-21; Mr 6.30-44; Lc 9.10-17)
Jerusalẽ́pʉ sijamasĩtigʉre yʉꞌrʉóca beꞌro Jesú Galileapʉ dajatojaawĩ tja. Topʉ nígʉ̃, Galilea cja ditara ape pãꞌrẽpʉ pẽꞌawĩ. Ti ditarata Tiberia wãmetiwʉ. Masã cʉ̃ weeĩꞌose meꞌrã dutitirãrẽ yʉꞌrʉocã ĩꞌarã, pãjãrã sirutuwã. Ʉ̃sã ape pãꞌrẽpʉ pẽꞌatarã, ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ mʉjãa, dujiwʉ. Titare judío masã bosenʉmʉ waꞌatjo Pascua cãꞌrõacã dʉꞌsawʉ. Jesú pãjãrã masã cʉ̃rẽ sirutucã ĩꞌagʉ̃, Felipere niwĩ:
—¿Noꞌopʉ marĩ na pãjãrãrẽ ecatjere baꞌase duurã waꞌarãsari?
Felipere ¿deꞌro yʉꞌtigʉsari? nígʉ̃, tojo sẽrĩtiñaꞌwĩ. Jesú peꞌe cʉ̃ weeatjere masĩyutojacʉ niwĩ. Felipe cʉ̃rẽ yʉꞌtiwĩ:
—Ocho mujĩpũrĩ daꞌrase wapa narẽ marĩ pã́ duu ecacã, ne baꞌabocatisama.
Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ André, Simó Pedro acabiji Jesure niwĩ:
—Aꞌtore niꞌcʉ̃ wĩꞌmagʉ̃ nimi. Cʉ̃ niꞌcãmocʉse pã́ cebada meꞌrã weeꞌquepagare cʉomi. Tojo nicã waꞌi pʉarã cʉomi. Aꞌte baꞌase ãꞌrã pãjãrãrẽ ne seꞌsasome, niwĩ.
10 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Jesú niwĩ:
—Narẽ nipeꞌtirãrẽ dujidutiya. Na dujiro añurõ tátiwʉ. Tojo weerã nipeꞌtirã dujiwã. Niꞌcãmocʉsetiri mil ʉmʉa niwã. 11 Beꞌro Jesú pã́rẽ mii, Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌowĩ. Tuꞌajanʉꞌcõ, ʉ̃sãrẽ oꞌowĩ. Beꞌro ʉ̃sã masã nipeꞌtirãrẽ dʉcawaawʉ. Mejãrõta waꞌi meꞌrã quẽꞌrãrẽ weewĩ. Ʉ̃sã na baꞌasĩꞌrĩrõ ejatuaro narẽ etiwʉ. 12 Na baꞌa yapíca beꞌro Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ:
—Na baꞌadʉꞌase cõꞌorĩ nígʉ̃, tere seesãaña, niwĩ.
13 Niꞌcãmocʉsepaga pã́ nimiꞌque ʉ̃sã baꞌadʉꞌaꞌquere seesãacãpʉma, doce piꞌseri muꞌmuse piꞌseri wijawʉ. 14 Masã Jesú tojo weecã ĩꞌarã, cʉ̃rẽ niwã:
—“Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ aꞌtiacjʉ niapʉ” níꞌcʉ ãꞌrĩta nitʉꞌsami.
15 Na cʉ̃rẽ ʉpʉtʉ tutuaro meꞌrã miaa, wiogʉ sõrõsĩꞌrĩmiwã. Cʉ̃ peꞌe na tojo weesĩꞌrĩsere ĩꞌagʉ̃, cʉ̃ seꞌsaro nisĩꞌrĩgʉ̃ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ mʉjãa waꞌawĩ.
Jesú acopʉ sijawãꞌcãꞌque niꞌi
(Mt 14.22-27; Mr 6.45-52)
16 Beꞌro naꞌiqueꞌawãꞌcãtiri cura ʉ̃sã ditarapʉ buꞌawʉ. 17 Buꞌata, Capernaupʉ waꞌarã yucʉsʉpʉ mʉjãsãjãa, ti ditarare pẽꞌanʉꞌcãwʉ̃. Naꞌinʉcʉ̃aca beꞌropʉ niwʉ̃. Jesú titare bajutiwĩ yujupʉ. 18 Ʉ̃sã pẽꞌarĩ cura wĩꞌrõ ʉpʉtʉ wẽetuuwãꞌcãtiwʉ. Tojo waꞌacã, pãꞌcõrĩ pacase wãꞌcãwʉ̃. 19 Ʉ̃sã yoaro niꞌcãmocʉse kilómetro waꞌáca beꞌro Jesú ʉ̃sã tiropʉ aꞌtigʉ, acopʉ sijawãꞌcãtiwĩ. Cʉ̃rẽ ĩꞌarã, ʉpʉtʉ ʉcʉawʉ. 20 Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ:
—Yʉꞌʉ niꞌi. Uiticãꞌña, niwĩ.
21 Ʉ̃sã cʉ̃rẽ mʉjãsãjãdutiwʉ. Cʉ̃ sãjã́ca beꞌro ʉ̃sã waꞌaro ape pãꞌrẽpʉ maata ejabaqueꞌowʉ.
Masã ditara sumutopʉ cõꞌoꞌcãrã Jesure aꞌmase niꞌi
22 Ape nʉmʉ masã ape pãꞌrẽpʉ tojaꞌcãrã nitʉopjʉ meꞌrã ʉ̃sã pẽꞌaꞌquere masĩcãrã niwã. Tojo nicã “Jesú cʉ̃ buꞌerã meꞌrã waꞌatiami”, nicãrã niwã. 23 Na tojo nicũñarĩ cura apeye yucʉsʉpawʉ etacaro niwʉ̃. Tepawʉ Jesú cʉ̃ pacʉre cʉ̃ eꞌcatise oꞌóca beꞌro ʉ̃sã baꞌaꞌcaropʉ etacaro niwʉ̃. Te Tiberia cjasepawʉ nicaro niwʉ̃. 24 Beꞌro masã ape pãꞌrẽpʉ tojaꞌcãrã Jesú, cʉ̃ buꞌerã marĩcã ĩꞌarã, aꞌtiro weecãrã niwã. Te yucʉsʉpawʉpʉ mʉjãsãjãa, Capernaupʉ Jesure aꞌmarã aꞌticãrã niwã.
Jesú masãrẽ werese niꞌi
25 Na aꞌti pãꞌrẽpʉ pẽꞌajarã, Jesure bocaejarã, cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã:
—¿Wiogʉ, deꞌro nicã mʉꞌʉ pẽꞌajati aꞌtopʉre?
26 Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ:
—Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Mʉsã pã́ baꞌa yapiꞌque ye buꞌiri yʉꞌʉre aꞌmaꞌa. Yʉꞌʉ tutuaro meꞌrã weeꞌque peꞌere ¿deꞌro nirõ weeati? ni tʉꞌomasĩtisaꞌa. 27 Mʉsã baꞌase diaꞌcʉ̃rẽ wapataꞌasĩꞌrĩrã, daꞌraticãꞌña. Te maata peꞌtise niꞌi. Apeye baꞌasere aꞌmaña. Te catinuꞌcũse oꞌose niꞌi. Tereta yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ mʉsãrẽ oꞌogʉsaꞌa. Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre cʉ̃ oꞌóꞌcʉ nisere mʉsãrẽ ĩꞌotojawĩ.
28 Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã:
—¿Deꞌro weerãsari ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ weedutiꞌquere añurõ weeyapadaꞌreosĩꞌrĩrã?
29 Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ:
—Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ weedutiꞌque aꞌtiro niꞌi. Yʉꞌʉre cʉ̃ oꞌóꞌcʉre ẽjõpeodutimi.
30 Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã:
—¿Ñeꞌenojõ meꞌrã ĩꞌogʉ̃sari ʉ̃sã mʉꞌʉrẽ ẽjõpeocã? ¿Deꞌro bajuse weegʉsari? 31 Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa maná wãmetisere baꞌacãrã niwã. Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta te baꞌase ʉꞌmʉse cjasere cʉ̃ oꞌoꞌque nicaro niwʉ̃, niwã Jesure.
32 Cʉ̃ narẽ yʉꞌtiwĩ:
—Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Moisé ʉꞌmʉse cjase baꞌasere oꞌoticʉ niwĩ narẽ. Yʉꞌʉ pacʉ peꞌe oꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃́ta masãrẽ baꞌase ʉꞌmʉse cjase, diacjʉ̃ cjasere oꞌomi. 33 Baꞌase ʉꞌmʉse cjase ʉꞌmʉsepʉ dijatiꞌque niꞌi. Masãrẽ catinuꞌcũcã weeꞌe.
34 Na cʉ̃rẽ niwã:
—Wiogʉ, te baꞌasere ʉ̃sãrẽ oꞌonuꞌcũcãꞌña.
35 Jesú narẽ niwĩ:
—Yʉꞌʉta baꞌase ʉꞌmʉse cjase niꞌi. Catinuꞌcũcã weeꞌe. Yʉꞌʉre ẽjõpeosirutugʉ ne ʉjaboasome. Ne acowʉosome. Aꞌtiro niꞌi. Baꞌa yapigʉ ʉjaboatimi. Sĩꞌrĩ yapigʉ acowʉotimi. Aꞌte weronojõ yʉꞌʉre ẽjõpeorã yapirã weronojõ añurõ tʉꞌoñaꞌnuꞌcũrãsama. 36 Yʉꞌʉ todʉporo níꞌcaronojõta yʉꞌʉre ĩꞌamirã, mʉsã ẽjõpeoweꞌe. 37 Nipeꞌtirã yʉꞌʉ pacʉ oꞌoꞌcãrã yʉꞌʉre ẽjõpeosama. Yʉꞌʉre na ẽjõpeocã, narẽ ñeꞌeticã weesome. 38 Ʉꞌmʉsepʉ níꞌcʉ yʉꞌʉ ʉaro weegʉ aꞌtitiwʉ. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ dutiro peꞌere weegʉ aꞌtiwʉ. 39 Cʉ̃ aꞌtiro ʉami. Cʉ̃ yʉꞌʉre oꞌoꞌcãrãrẽ bajuriocã ʉatimi. Na pecameꞌepʉ waꞌacã ʉatimi. Beꞌropʉ aꞌti ʉmʉco peꞌticã, yʉꞌʉ narẽ masõcã ʉasami. 40 Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ aꞌtiro weecã ʉami. “Nipeꞌtirã yʉꞌʉre ẽjõpeorã catinuꞌcũcãꞌrãsama”, nimi. Yʉꞌʉ aꞌti ʉmʉco peꞌticã, narẽ masõgʉ̃saꞌa, niwĩ Jesú.
41 Jesú “Yʉꞌʉ ʉꞌmʉsepʉ dijatiꞌcʉ baꞌase weronojõ nigʉ̃́ niꞌi” nicã tʉꞌorã, judío masã wiorã cʉ̃ meꞌrã ua waꞌawã. 42 Aꞌtiro niwã:
—¿Ãꞌrĩ tojo ucũgʉ̃, Jesú, José macʉ̃ mejẽta niti? Cʉ̃ pacʉre, cʉ̃ pacore marĩ masĩꞌi. ¿Deꞌro weegʉ cʉ̃ “Ʉꞌmʉsepʉ níꞌcʉ dijatiwʉ”, niti?
43 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Jesú niwĩ:
—Yʉꞌʉre ucjaticãꞌña. 44 Ne niꞌcʉ̃ na ʉaro yʉꞌʉre sirutumasĩtisama. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ yʉꞌʉ pacʉ na yʉꞌʉre ẽjõpeocã ʉasãmi. Cʉ̃ ʉasãꞌcãrã diaꞌcʉ̃ sirutumasĩsama. Yʉꞌʉre siruturãrẽ aꞌti ʉmʉco peꞌticã, masõgʉ̃saꞌa. 45 Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã aꞌtiro ojacãrã niwã: “Õꞌacʉ̃ nipeꞌtirãrẽ buꞌegʉsami.” Tojo weerã nipeꞌtirã yʉꞌʉ pacʉ weresere tʉꞌo ẽjõpeorã yʉꞌʉre siruturãsama.
46 »Ne niꞌcʉ̃ masʉ̃ Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉ pacʉre ĩꞌatimi. Yʉꞌʉ cʉ̃ meꞌrã níꞌcʉ diaꞌcʉ̃ ĩꞌawʉ̃. 47 Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Yʉꞌʉre ẽjõpeogʉ catinuꞌcũgʉ̃sami. 48 Yʉꞌʉ ʉꞌmʉse cjase baꞌase niꞌi. Catinuꞌcũsere oꞌoꞌo. 49 Mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa yucʉ marĩrõ, masã marĩrõpʉ manárẽ baꞌacãrã niwã. Tere baꞌaꞌcãrã nimirã, wẽrĩa waꞌacãrã niwã. 50 Yʉꞌʉ peꞌe baꞌase ʉꞌmʉse cjase peꞌere ucũꞌu. Tere baꞌarã, catinuꞌcũcãꞌrãsama. 51 Te baꞌase ʉꞌmʉsepʉ dijatiꞌcʉ yʉꞌʉta niꞌi. Tere baꞌarã, catinuꞌcũcãꞌrãsama. Yʉꞌʉ baꞌase oꞌose yʉꞌʉ upʉ niꞌi. Yʉꞌʉ upʉre aꞌti ʉmʉcocjãrãrẽ catinuꞌcũdutigʉ oꞌogʉti, niwĩ Jesú.
52 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, judío masã wiorã aꞌmerĩ ucũwã:
—¿Deꞌro wee marĩrẽ ãꞌrĩ cʉ̃ upʉre baꞌadutibosari?
53 Jesú narẽ niwĩ:
—Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Mʉsã yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ yé upʉre baꞌatirã, yé díre sĩꞌrĩtirã, catinuꞌcũsome. 54 Yʉꞌʉ upʉre baꞌarã, yé díre sĩꞌrĩrã peꞌe catinuꞌcũcãꞌrãsama. Na wẽ́rĩ́ca beꞌro aꞌti turi peꞌticã, narẽ masõgʉ̃saꞌa. 55 Yé upʉ baꞌase waro niꞌi. Yé dí sĩꞌrĩse waro niꞌi. 56 Yé upʉre baꞌagʉ, yé díre sĩꞌrĩgʉ̃ yʉꞌʉ meꞌrã nimi. Yʉꞌʉ quẽꞌrã cʉ̃ meꞌrã niꞌi. 57 Yʉꞌʉ pacʉ catinuꞌcũgʉ̃ yʉꞌʉre oꞌówĩ. Yʉꞌʉ cʉ̃ meꞌrã catiꞌi. Tojo weegʉ yʉꞌʉ upʉ baꞌagʉre catinuꞌcũcã weegʉti. 58 Yʉꞌʉ ʉꞌmʉsepʉ cjase baꞌase dijatiꞌquere ucũꞌu. Aꞌte baꞌase maná mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa baꞌaꞌque weronojõ niweꞌe. Na tere baꞌamirã, wẽrĩa waꞌacãrã niwã. Yé upʉre baꞌarã pũrĩcã catinuꞌcũcãꞌrãsama, niwĩ Jesú.
59 Jesú narẽ aꞌtere Capernaupʉ judío masã nerẽrĩ wiꞌipʉ buꞌewĩ.
Masã Jesure sirutuduꞌuꞌque niꞌi
60 Jesure siruturi masã cʉ̃ buꞌesere tʉꞌorã, aꞌtiro niwã:
—Cʉ̃ werese diasayʉꞌrʉaꞌa. ¿Noa tere tʉꞌomasĩpõtẽobosaʉ?
61 Tojo ucũsere tʉꞌogʉ, Jesú narẽ niwĩ:
—¿Mʉsã yʉꞌʉ tojo ucũsere tʉꞌsatisari? 62 ¿Deꞌro waꞌabosari yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ apaturi todʉporo yʉꞌʉ níꞌcaropʉ mʉjãacã tja? Mʉsã tere ĩꞌarã, ¿deꞌro tʉꞌoñaꞌbosari? 63 Espíritu Santu catisere oꞌomi. Marĩ upʉ marĩrẽ catise oꞌoweꞌe. Yʉꞌʉ baꞌase, sĩꞌrĩsere ucũgʉ̃, poꞌpeapʉ ejeripõꞌrã cjasere ucũgʉ̃ weeꞌe. Yʉꞌʉ ucũsere ẽjõpeorã catinuꞌcũcãꞌrãsama. 64 Ãpẽrã mʉsã tiropʉre yʉꞌʉ weremicã, yʉꞌʉre ẽjõpeotima yujupʉ, niwĩ Jesú.
Jesú cʉ̃rẽ ẽjõpeotiajãrẽ ne waropʉta masĩtojacʉ niwĩ. Tojo nicã cʉ̃rẽ ãpẽrãrẽ wẽjẽdutigʉ oꞌoacjʉ quẽꞌrãrẽ masĩtojawĩ.
65 Jesú masãrẽ niwĩ:
—Tojo weegʉ yʉꞌʉ mʉsãrẽ mejẽpʉ níꞌcaronojõta ne niꞌcʉ̃ cʉ̃ ʉaro yʉꞌʉre sirutumasĩtisami. Yʉꞌʉ pacʉ oꞌonoꞌrã diaꞌcʉ̃ sirutumasĩsama, niwĩ Jesú.
66 Tita pãjãrã cʉ̃rẽ sirutumiꞌcãrã sirutuduꞌucãꞌwã. 67 Na tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Jesú ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerãrẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ:
—¿Mʉsã quẽꞌrã waꞌasĩꞌrĩsari?
68 Simó Pedro cʉ̃rẽ yʉꞌtiwĩ:
—Wiogʉ, ¿noa peꞌere sirutubosari? Mʉꞌʉ ucũse catinuꞌcũsere oꞌoꞌo. ¿Ʉ̃sã noꞌopʉ waꞌabosaʉ? 69 Ʉ̃sã mʉꞌʉrẽ ẽjõpeotojaꞌa. Ʉ̃sã masĩꞌi, mʉꞌʉ añugʉ̃ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉta niꞌi.
70 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ:
—Yʉꞌʉ mʉsã docere besewʉ. Yʉꞌʉ tojo wééca beꞌro nimicã, niꞌcʉ̃ mʉsã meꞌrãcjʉ̃ wãtĩ yagʉ nimi.
71 Jesú tojo nígʉ̃, Juda Iscariotere, Simó macʉ̃rẽ nigʉ̃ weewĩ. Juda ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ nimiwĩ. Tojo nimigʉ̃, beꞌropʉre Jesure ĩꞌatuꞌtirãpʉre oꞌowĩ.