3
Névye pól mɛ pílkínɔ́ sɔkɔ
Wâh pɩ Nsyifulɛ tɛ́ kõ̀kè kõ, yõre se mɛ ké tyɩ́? Ké yõre mɛ gblò yey yey póllɛ. Pépi ǹgbò gbõ̀ sɔkɔ ye Liyel dahbɩ ǹ wɛynɛ. Ǹtɛ à, pépi sɔkɔ túkù-á yahle kɔ́lɔ́lɛ ké wɛ̃̀kɩ̀ yõ, képah se kɩ pɔ Liyel tɔ kɔ à kɩ yahle kɔ́lɔ́lɛ ǹ tyi yónɔ́ sõ̀? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Névye pól sénsɔ̃ mɛ mɩ̀nyobelɛ, ǹtɛ kè yɩ̃nɛ kè nɛ mɛ píkínɔ́lɛ nɛ Liyel wɔ-á n kɔ ǹ tyíyónɔ́ sõ̀, sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ ǹ wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ:
«Á tyíyónɔ́ yɩ̃nɛ kè kè wɛ̃kɩ nɛ gbɩ yó-ò-á álɛ.
Pàh álɛ n tuke, gbɩ yɩ̃nɛ kè wɛ á tyɩ́.»*
Ǹtɛ ápi kɛ̃̀kɩ̀nɔ́-à kɩ pɔ kè kɔ̃ kè wɛ pɩ̃ nɛ Liyel-á mɛ tómm à, á kɩ tɔ̃ yo sɔ̃́ wɛ́? Képah se n wɛ̃kɩ nɛ Liyel náh mɛ n kɔ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ, wǎh ǹ fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ sɔkɔ fṍhnɔ́lɛ n sah á yõ? — Névi yõ̀tàhsyi sõ dùkù ye mé yah tɛ́ kélɛ n yo. — Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Kàh mɛ sɛ̃́, tɛ́ Liyel kɩ tuke sɔ̃́ kèkõyṍ névyelɛ wɛ́? Ǹtɛ ńmɔ mɩ̀nɩ̀ yónɔ́-à kɩ mɛ kè wilki mɔ nɛ Liyellɛ, gbɩ Liyel-á ǹnɛ ǹ yĩn kɔ̃ kè kɩ n gbilki à, sɔ̃́ pɩ tɛ́ lékàh kɩ tɔ̃ ńmɔlɛ n kɔ̃ á kɩ nɛ tyípékè pɩ́-ò sɔ̃́ ńnɛ? Tɛ́ névye yĩn yɩ́kɩ́pú yísyɔ́ nɛ, ápi-á mɛ n yo nɛ pèkè-á yɩ̃nɛ kè nɛ n pɩ, nɛ̂-á kɩ n pɔ n pi pèpɔrɩlɛ. Lékàh ye yɩ̃nɛ kénɛ névye dùkù kɔ̃́nɔ́lɛ.
Á yɩ̃nɛ à yo sɔ̃́ yɔ̀ wɛ́? Ápi Nsyifunɔ se fṍnfṍ névye tɛ́lɔ́ yõ? Póllɛ! Yé náh wɛ di, mé ye kè yo wah tɛ nɛ Nsyifunɔ ànɛ̂ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pé pól-á mɛ tyípékè mnɔ sɔkɔ, 10 sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ:
«Nɛ́gbɩ́ náh mɛ póllɛ.
Nɛ́núkù ńtɛ̃ fyé náh mɛ.
11 Lékã́m névi náh mɛ póllɛ.
Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh mɛ Liyellɛ n yah n kɔ̃.
12 Pé pól ye wɛ̃̀kɩ̀ pèpɛy fĩn mɔ, tɛ́ mɛ mɔ pu wɛ̃ tyɩ́.
Nɛy náh mɛ nɛ̂-á mɛ tyípépɛ̌ynɛ n pɩ.
Nɛ́núkù ńtɛ̃ fyé náh mɛ.
13 Pé yɩ̃̀ngbãhlɔ mɛ léyã̂l yey yɩ́kɩ́nmɔnsàhnɔ́ sɔ̃́.
Pě névyelɛ n vi n tɛ̃ pé nɛ́npɔ́rɩ́lɛ.
Pé vyɛ̃y wɛlɔ mɛ wahy sohrɩ sɔ̃́.§
14 Plɔ yénmɔnɔ wɛlɔ ànɛ̂ wɛ̀npèl ó n nɛ n wil pé vyɛ̃y sɔkɔ.*
15 Kàh pɩ nɛ́kókè mɔ́-ńsah yúkúnɔ́ wɔlɛ, pé gbáhkɩ̀ n nɛ n sal képah sõ̀.
16 Pépi syɔ̃̀-ǹtã̀n pól sɔkɔ, pě yɩ́kɩ́nɔ́ ànɛ̂ pèkè ó kɔ́kɔ́lɛ n pɩ.
17 Yèvɩnɩ wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃̀nɛ, pè náh képahlɛ n pnɛ.
18 Pè náh Liyel yah tíkílɛ n pɩ póllɛ.»
19 Ǹtɛ á mó tɔ̃ pɩ̃ nɛ, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á tyi nónó póllɛ n yo, sǎh mɛ sé yey mɔ sé wã̀l kɔ́pú tĩ̀nnɛ pé vyɛ̃y tũ yĩnnɛ, ànɛ̂ lékàh wɛ yĩnnɛ kèkõyṍ névye pól tyɩ́ Liyel yah sɔkɔ. 20 Képah ye, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh n pɩ n pi nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah sɔkɔ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ yõ.§ Yé náh wɛ di, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ yõre-á nɛ̂nɛ, tyípékè ye kè névyelɛ n wɛ̃kɩ.
Névye-á n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ dùkù nɛ̂nɛ Liyel yah sɔkɔ
21 Ǹtɛ núkúnúkú, Liyel ye kè wɛ̃kɩ nɛ páh mɛ névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ pé yah sɔkɔ. Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ vyãh náh mɛ ké sɔkɔ. Kénɛ tyi kõ̀nsàhnɔ́ ànɛ̂ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ ńtɛ̃ kè yo ó. 22 Yesu Krista yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ ye Liyel névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ. Nɛ̂ tɛ̃̀-à fyɔ̀ sɛ̃ Yesu Krista yõ, Liyel tɛ̃̀ pɩ nɛ́gbɩ́lɛ ǹ yah sɔkɔ. Yé náh wɛ di, wǎhkɩ̀ náh mɛ ké sɔkɔ dò. 23 No pól ye tyípêl pɩ, pè kɔ̃ pè tɛkɩ Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ. 24 Ǹtɛ Liyel yõ̀bènɔrɩ pɩ pé tyɩ́, à pè pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ nɔ̀nɔ́lɛ Yesu Krista gbõ̀ yõ, ǹmɔ nɛ̂-á pwah mɔ pélɛ tyípékè sɔkɔ. 25 Yesu Krista ye Liyel tɔkɔ kɔ̃ sárkálɛ, nɛ ǹ tṍ kwɛ́nɔ́ gbõ̀ yõ, nónó-á sɛ̃ ǹ yõ, pé tyípêl yɔ̃ n mɔ pè kɔ̃. Képah álɛ n wɛ̃kɩ nɛ Liyel-á mɛ tómm. Ǹgbòlɛ, à náh lésõ mɛ névye tyípêllɛ n mɔ n kõ, 26 à lésõ mɛ sṍmnɔ́lɛ n pɩ. Ǹtɛ núkúnúkú, à mɛ sélɛ n mɔ n kõ, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ, nónó-á sɛ̃ Yesu Krista yõ. Képah n wɛ̃kɩ nɛ wǎh mɛ tómm tɛ́ mɛ névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ. 27 Gblɔ̌y gbílkí-ńsah se tɔ̃ mɛ névi tyɩ́? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́. Ǹtɛ kwâh nɛ̂ pɩ wɛ́? Kè náh tɔ̃ mɛ á kɩ nɛ pé tyípɩ́nɩ̀ sɔ̃́ mɛ n mɔ n kõ, Yesu Krista yõ sɛ̃́nɔ́ ye mɛ n mɔ n kõ képah ye. 28 Yé náh wɛ di, ápi kɩ fɛ̃ kè yo nɛ névi Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ ó gbõ̀ yõ-á tɛ̃̀ n pɩ nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah. Kè náh mɛ á kɩ nɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã̀l kɔ́lɔ́ gbõ̀ yõ sɔ̃́. 29 Tɔ̀dì Liyellɛ, Nsyifunɔ ó Liyel se ǹnɛ? No tɛ́lɔ́ tɔ Liyel náh ǹnɛ di? Àwe, no tɛ́lɔ́ tɔ Liyel ye ǹnɛ, 30 ǹmɔ ó-á sɔ̃́npɩ́lɛ pɩ Liyellɛ. Ǹmɔ ye kɩ Nsyifunɔ pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ ǹ yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ, tɛ́ kɩ tɔ̃ no tɛ́lɔ́ tɔ pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ ǹ yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ. 31 Ǹtɛ kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ se mɛ pɔ á kɔ̃ á mɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ n pɩ yõre kɛ̃́ kwâhlɛ? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́, yõre ye pyě á kélɛ n kɔ̃ yɔ̀ ńkɛ̃́.
* 3:4 3.4 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 51.6. 3:12 3.10-12 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 14.1-3 ; 53.2-4. 3:13 3.13 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 5.10. § 3:13 3.13 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 140.4. * 3:14 3.14 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 10.7. 3:17 3.15-17 - Yah n tɛ Yesayi 59.7-8. 3:18 3.18 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 36.2. § 3:20 3.20 - Yah n tɛ Gbálnɔ́ 143.2.